Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 89/2021-38

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 107 860,66 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 82 871 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 ročně z částky 82 871 Kč od 9. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zaplacení částky 24 989,66 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem za období od 30. 7. 2020 do 10. 5. 2021 ve výši 7 685,07 Kč, úrokem 9 % ročně z částky 107 860,66 Kč od 11. 5. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 107 860,66 Kč od 11. 5. 2021 do 8. 8. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 989,66 Kč od 9. 8. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 648,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 82 871 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 ročně z částky 82 871 Kč od 9. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zaplacení částky 24 989,66 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem za období od 30. 7. 2020 do 10. 5. 2021 ve výši 7 685,07 Kč, úrokem 9 % ročně z částky 107 860,66 Kč od 11. 5. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 107 860,66 Kč od 11. 5. 2021 do 8. 8. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 989,66 Kč od 9. 8. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 648,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 107 860,66 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 19. 12. 2018 smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku 130 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni tento spotřebitelský úvěr ve formě splatit spolu s úrokem ve výši 9 % ročně a dalšími poplatky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 350 Kč každá. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil řádně a včas, pročež žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni 29. 7. 2020. Předmětem žaloby je tak dlužná jistina ve výši 107 860,66 Kč na jistině dluhu, částka 7 685,07 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 9 % ročně za období od 30. 7. 2020 do 10. 5. 2021, smluvní úrok 9 % ročně z částky 107 860,66 Kč od 11. 5. 2021 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 107 860,66 Kč od 11. 5. 2021 do zaplacení. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil.

2. Dle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení již v žalobě. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

3. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

4. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto uzavřeli žalobkyně a žalovaný prostřednictvím komunikace na dálku. Žalobkyně se ve Smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 130 000 Kč, který se žalovaný zavázal hradit spolu s úrokem 9 % ročně formou měsíčních splátek ve výši 2 350 Kč nejpozději do 15. 12. 2024.

5. Z výpisu z úvěrového účtu za období 19. 12. 2018 až 31. 12. 2018 soud zjistil, že žalovaný dne 19. 12. 2018 čerpal částku 130 000 Kč jako čerpání úvěru.

6. Z přehledu operací týkajících se úvěru soud zjistil, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil v období od 14. 1. 2019 do 20. 2. 2021 celkem částku 47 129 Kč.

7. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet ze dne 2. 10. 2018 soud zjistil, že roční kreditní obrat tohoto účtu činil 569 249,70 Kč, roční debetní obrat pak 565 281,90 Kč, konečný zůstatek tak činil 4 124,25 Kč. Mzda žalovaného činila 19 544 Kč.

8. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu 29. 7. 2020, soud zjistil, že žalobkyně v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek zesplatnila poskytnutý úvěr ze Smlouvy a celková dlužná částka ke dni 29. 7. 2020 činila 112 586 Kč.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 25. 3. 2021, včetně podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 108 675,20 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení.

10. Zbylé y založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.

11. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:

12. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 130 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s úrokem 9 % ročně a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 350 Kč nejpozději do 15. 12. 2024. Žalovaný tento úvěr načerpal bezhotovostním převodem, avšak porušoval své povinnosti dle Smlouvy, pročež žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 29. 7. 2020. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 22. 7. 2021 tvrdí, že žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak tato tvrzení byla pouze v obecné rovině, když je podložila pouze žádostí o úvěr. Soud má po posouzení zaslaných podkladů za to, že ze strany žalobkyně nebyla dostatečně zkoumána příjmová stránka žalovaného, když žalobkyně sice ověřila výši příjmu žalovaného, avšak jen z jednoho měsíčního výpisu jeho bankovního účtu a vůbec neověřovala jeho výdajovou stránku a místo toho vycházela ze svých interních modelů. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by žalobkyně vycházela z jakýchkoliv dokumentů, které jsou nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti na výdajové straně. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 25. 3. 2021 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.

13. Dle , , (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,

17. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Dle a odst. 4 do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.

19. Dle , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu Žalobkyně na základě tohoto poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 130 000 Kč formou bankovního převodu. Žalovaný úvěr nesplatil řádně a včas. Žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila ust. ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle odst. 2

22. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C číslo, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

23. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka nebo spisová značka), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. spisová značka číslo a nález spisová značka číslo - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci, kdy žalobkyně při ověřování výdajové stránky žalovaného vycházela toliko ze svých interních modelů, jež nijak neověřovala. Žalobkyni mělo zejména upoutat pozornost, že disponibilní částka na účtu žalovaného činí částku polovině kalkulované splátky, když do výplaty mu zbývalo cca 10 dnů. Bylo tak na žalobkyni, aby si od žalovaného vyžádala další dokumentaci, např. ve formě výpisů z účtů za delší období nebo předpisů SIPO, na jejichž základě by si mohla své kalkulace ověřit. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU.

24. Žalobkyní skutečně poskytnutou částku ve výši 130 000 Kč původně z důvodu poskytnutí úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalovaného, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaný povinen obdržené plnění dle a odst. 2 vrátit žalobkyni, což do podání žaloby učinil částečně, v rozsahu 47 129 Kč. Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalovaného bezdůvodné obohacení v rozsahu 82 871 Kč. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovaným žalobkyni, ani ujednání o úrocích a poplatcích. Ve vztahu k dluhu z bezdůvodného obohacení se tak tento stal splatným po doručení žaloby žalovanému soudem, to při použití ustanovení a odst. 4 dne 8. 8. 2022. Nejpozději dne 9. 8. 2022 se tak žalovaný dostal do prodlení ve smyslu V otázce sazby těchto úroků z prodlení se uplatní ust. , kdy její výše je určena s přihlédnutím k sazbě požadované v žalobě.

25. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl.

26. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 82 871 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku, což při zohlednění přiznaného příslušenství ke dni vyhlášení tohoto rozsudku představuje 58,37 % celkového nároku, dle má právo na náhradu 58,37 % nákladů řízení vůči žalovanému. Žalovaný byl úspěšný co do částky 24 989,66 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku II. tohoto rozsudku, což při zohlednění zamítnutého příslušenství ke dni vyhlášení tohoto rozsudku představuje 41,63 % celkového nároku, neboť žaloba byla v této části zamítnuta, dle má žalovaný právo na náhradu 41,63 % nákladů řízení vůči žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením 16,73 % (58,37 % - 41,63 % = 16,73 %) všech jejích účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 315 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 107 860,66 Kč sestávající z částky 5 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 2 710 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t. a z částky 5 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 450 Kč ve výši 3 034,50 Kč 16,73 % z částky 21 805,50 Kč činí částku 3 648,14 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle

27. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.