Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

207 C 20/2022-62

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 33.241 Kč s příslušenstvím, o 9.205,68 Kč

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 12.395 Kč.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky 20.846 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 56.241 Kč ve výši 8,5% ročně od 23. 10. 2021 do 16. 12. 2021 ve výši 717,07 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 41.241 Kč ve výši 8,5% ročně od 17. 12. 2021 do 10. 2. 2022 ve výši 545,30 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 37.241 Kč ve výši 8,5% ročně od 11. 2. 2022 do 25. 2. 2022 ve výši 131,90 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 35.241 Kč ve výši 8,5% ročně od 26. 2. 2022 do 18. 3. 2022 ve výši 174,74 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 33.241 Kč ve výši 8,5% ročně od 19. 3. 2022 do zaplacení, částky ve výši 9.205,68 Kč, úroku ve výši 56,86 % ročně z částky 46.967,55 Kč od 23. 10. 2021 do 15. 11. 2021 ve výši 1.716,96 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 46.967,55 Kč od 16. 11. 2021 do 16. 12. 2021 ve výši 325,50 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 38.544,03 Kč od 17. 12. 2021 do 10. 2. 2022 ve výši 482,72 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 34.544,03 Kč od 11. 2. 2022 do 25. 2. 2022 ve výši 115,80 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 32.544,03 Kč od 26. 2. 2022 do 18. 3. 2022 ve výši 152,67 Kč a úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 30.544,03 Kč od 19. 3. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 10. 2021 dosáhne částky 126.187 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 12.395 Kč. II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky 20.846 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 56.241 Kč ve výši 8,5% ročně od 23. 10. 2021 do 16. 12. 2021 ve výši 717,07 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 41.241 Kč ve výši 8,5% ročně od 17. 12. 2021 do 10. 2. 2022 ve výši 545,30 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 37.241 Kč ve výši 8,5% ročně od 11. 2. 2022 do 25. 2. 2022 ve výši 131,90 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 35.241 Kč ve výši 8,5% ročně od 26. 2. 2022 do 18. 3. 2022 ve výši 174,74 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 33.241 Kč ve výši 8,5% ročně od 19. 3. 2022 do zaplacení, částky ve výši 9.205,68 Kč, úroku ve výši 56,86 % ročně z částky 46.967,55 Kč od 23. 10. 2021 do 15. 11. 2021 ve výši 1.716,96 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 46.967,55 Kč od 16. 11. 2021 do 16. 12. 2021 ve výši 325,50 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 38.544,03 Kč od 17. 12. 2021 do 10. 2. 2022 ve výši 482,72 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 34.544,03 Kč od 11. 2. 2022 do 25. 2. 2022 ve výši 115,80 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 32.544,03 Kč od 26. 2. 2022 do 18. 3. 2022 ve výši 152,67 Kč a úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 30.544,03 Kč od 19. 3. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 10. 2021 dosáhne částky 126.187 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum po žalovaném domáhala zaplacení částky 33.241 Kč s příslušenstvím, částky 9.205,68 Kč a dalšího příslušenství s tím, že s žalovaným uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50.000 Kč, k vyplacení úvěru žalovanému došlo dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 56,86 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách po 2.921 Kč. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, když žalobkyni do data zesplatnění úvěru uhradil dne datum částku 2.921 Kč, dne datum částku 2.921 Kč, dne datum částku 2.921 Kč, dne datum částku ve výši 2.921 Kč a dne datum částku ve výši 2.921 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splátkou číslo šest po dobu delší než 65 dní došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 21. 10. 2021. Po zesplatnění úvěru byla dne datum žalobkyni uhrazena žalovaným částka 15.000 Kč, dne datum částka 4.000 Kč, dne datum částka 2.000 Kč a dne datum částka 2.000 Kč. Žalovaný dlužil žalobkyni k datu zesplatnění zbývající původní jistinu ve výši 46.967,55 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 6.576,48 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 1.497 Kč, konkrétně za každou splátku, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce větší jak 30 dnů, tedy za splátky číslo číslo číslo. Žalobkyně žalobním návrhem požadovala rovněž náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 1.200 Kč, a to za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, konkrétně tedy za splátky číslo číslo, číslo číslo číslo číslo smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 23. 10. 2021 do data vyhotovení žalobního návrhu, tj. do datum, ve výši 9.205,68 Kč. Žalobkyně požadovala dále zákonný úrok z prodlení z dlužné nové jistiny úvěru, ze smluvní pokuty v částce 1.497 Kč a z nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaného v částce 1.200 Kč a úrok ve výši 56,86 % ročně ze zbývající dlužné původní jistiny úvěru. Dne datum byla žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána výzva k zaplacení dlužné jistiny a jejího příslušenství před podáním žaloby, přičemž žalovaný do dnešního dne pohledávku neuhradil.

2. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný.

3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, bylo zjištěno, že žalobkyně má povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení s datem oprávnění k činnosti datum.

4. Z výpisu záznamů z registru příjmení bylo zjištěno, že ke dni datum zde má žalovaný jeden záznam.

5. Z výpisu z anonymizováno 5 slov) ze dne datum bylo zjištěno, že anonymizována dvě slova žalovaného činilo anonymizována dvě slova, kdy tato hodnota představuje nízké riziko, anonymizována dvě slova anonymizováno.

6. Z předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalovaný byl seznámen se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru.

7. Prohlášením klienta ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný byl seznámen s informacemi pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru (žalobkyní), včetně kontaktních údajů na žalobkyni a možnosti ověřit si oprávnění žalobkyně k činnosti zprostředkovatele.

8. Z analýzy bonity soud zjistil, že žalovaný jako své příjmy uvedl částku částka, kdy tento příjem je příjmem ze zaměstnání žalovaného. Mezi výdaji žalovaného je uvedena částka částka představující životní minimum žalovaného, částka částka potřebná anonymizováno 5 slov a částka částka určená anonymizována dvě slova. Dále je počítáno s částkou částka jakožto rezervou. V dokumentu je dále uvedeno, že žalovaný je anonymizováno, jeho zaměstnavatelem je anonymizováno právnická osoba, anonymizováno.

9. Z potvrzení o platbě a detailu pohybu soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne datum připsána částka částka poukázaná na účet žalovaného jeho zaměstnavatelem.

10. Z potvrzení o platbě a detailu pohybu soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne datum připsána částka částka poukázaná na účet žalovaného jeho zaměstnavatelem.

11. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím občanského průkazu, jehož kopii pořídila.

12. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru číslo podepsaného žalovaným dne datum, který byl žalobkyní akceptován dne datum, soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru v celkové výši 50.000 Kč na bankovní účet číslo bankovní účet, kdy celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit ve 36 splátkách po 2.921 Kč měsíčně, činila 105.156 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 56,86 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru s tím, že tato zápůjční úroková sazba je vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba). Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Jako zprostředkovatel úvěru je v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru označen jméno jméno. Dle části B) smlouvy odst. 1.. je smlouva uzavřena v okamžiku doručení oznámení o schválení úvěru žalovanému. Žalovaný výslovně souhlasil, že mu úvěr může být poskytnut i před uzavřením smlouvy. V odst. 2.. části B) smlouvy bylo uvedeno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě, a to v maximální souhrnné výši 126.187,20 Kč. Podle odst. 6.1. části B) smlouvy vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však ve výši 2.999 Kč za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty. Podle odst. 6.2. části B) smlouvy má žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s jeho prodlením o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé splátky se splatností do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle odst. 6.3. části B) smlouvy je žalobkyně v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, oprávněna odepřít plnění veškerých svých závazků ze smlouvy a automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle odst. 6.2. části B) smlouvy. Žalobkyně je povinna žalovaného před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Podle odst. 6.4. části B) smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dále podle odst. 6.5. části B) smlouvy, jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Místem uzavření smlouvy jsou obec.

13. Z Dodatku číslo k Návrhu smlouvy o úvěru/ Smlouvě o úvěru číslo akceptovaného žalobkyní dne datum soud zjistil, že žalovaný požádal o uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila.

14. Z Podpisu na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A) soud zjistil, že tento dokument obsahuje popis systémového řešení podpisu klienta u smluv o spotřebitelském úvěru uzavíraných na dálku.

15. Splátkovým kalendářem ke smlouvě o úvěru číslo bylo prokázáno, že žalovaný měl zaplatit 36 měsíčních splátek po 2.921 Kč, přičemž splátky byly splatné 17. den příslušného kalendářního měsíce.

16. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne datum byla na účet č. bankovní účet vyplacena částka 50.000 Kč.

17. Z oznámení o schválení úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru číslo ze dne datum.

18. Z dodejky s datem převzetí dne datum bylo zjištěno, že žalovaný uvedeného dne převzal oznámení o schválení úvěru zaslané mu žalobkyní.

19. Kartou klienta bylo prokázáno, že dne datum byl žalovanému vyplacen úvěr v částce 50.000 Kč, nominální výše úvěru činila 105.156 Kč. Žalovaný uhradil dne datum částku 2.921 Kč, dne datum částku 2.921 Kč, dne datum částku 2.921 Kč, dne datum částku ve výši 2.921 Kč, dne datum částku ve výši 2.921, dne datum částku ve výši 15.000 Kč, dne datum částku ve výši 4.000 Kč, dne datum částku ve výši 2.000 Kč a dne datum částku ve výši 2.000 Kč.

20. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní upozorněn, že splátka číslo splatná dne datum, a splátka číslo splatná dne datum, nebyly uhrazeny a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů.

21. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní upozorněn, že splátka číslo splatná dne datum a splátka číslo splatná dne datum, nebyly uhrazeny a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů.

22. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní upozorněn, že splátka číslo splatná dne datum, splátka číslo splatná dne datum a splátka číslo splatná dne datum, nebyly uhrazeny a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů.

23. Z oznámení ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně k datu 21. 10. 2021 zesplatnila veškeré závazky žalovaného vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy, když žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů a současně žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, v celkové výši 56.241 Kč.

24. Z čestného prohlášení zaměstnance žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně odesílala dokumenty prostřednictvím hybridní pošty anonymizována dvě slova

25. Z předžalobní výzvy ze dne datum a plné moci ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně zmocnila zde uvedenou právní zástupkyni ke svému zastupování ve věci vymáhání pohledávek, přičemž právní zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k okamžité úhradě zesplatněného úvěru, pokut a poplatků.

26. Z poštovního podacího archu ze dne datum bylo zjištěno, že zásilka obsahující předžalobní výzvu, byla odeslána žalovanému dne datum.

27. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je právnickou osobou, která je od datum oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru podepsaným dne datum v obec požádal žalovaný žalobkyni o poskytnutí úvěru v částce 50.000 Kč. Poskytnutí úvěru žalovanému bylo žalobkyní schváleno dne datum, dne datum byla částka 50.000 Kč vyplacena na účet uvedený žalovaným. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalobkyně posuzovala příjem žalovaného plynoucí z jeho pracovního poměru, kdy čistý měsíční příjem žalovaného se pohyboval přibližně od částka do částka, dále byly vzaty v úvahu výdaje žalovaného sestávající z životního minima žalovaného ve výši částka, výdaje na anonymizováno ve výši částka a výdaje na anonymizováno ve výši částka. K těmto výdajům byla připočítána rezerva v částce částka. Uvedené částky výdajů přitom nebyly žalovaným nijak doloženy. Žalovaný na poskytnuté plnění uhradil dne datum částku 2.921 Kč, dne datum částku 2.921 Kč, dne datum částku 2.921 Kč, dne datum částku ve výši 2.921 Kč, dne datum částku ve výši 2.921, dne datum částku ve výši 15.000 Kč, dne datum částku ve výši 4.000 Kč, dne datum částku ve výši 2.000 Kč a dne datum částku ve výši 2.000 Kč. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby marně vyzývala k úhradě dosud nesplacené částky prostřednictvím právního zástupce.

28. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

29. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

32. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

33. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23. Články 28 a 3 směrnice č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

34. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

35. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. mimo jiné uvedl, že„ …již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad) … Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad) …“

36. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného tvrdila, že řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to především prověřením žalovaného v registrech příjmení a anonymizováno a dále zjišťováním údajů o příjmech a výdajích žalovaného. K tvrzeným příjmům a výdajům žalovaného však žalobkyně jako důkaz doložila pouze potvrzení za měsíc anonymizováno roku rok a za měsíc anonymizováno roku rok prokazující připsání mzdy na účet žalovaného, žádných dalších důkazů k uvedenému žalobkyně nenavrhla, sama naopak uvedla, že nedisponuje dokumenty prokazujícími výdaje žalovaného na bydlení a další výdaje žalovaného. Žalobkyně tudíž v řízení nedostála své povinnosti tvrdit a prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy s odbornou péčí řádně zkoumala schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr, a to i přes poučení soudu podle a 3 při jednání konaném dne datum. Nesplnění povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy má za následek absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, k níž soud musí přihlédnout i bez návrhu. Vzhledem k uvedenému soud žalobou uplatněný nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle o. z., když žalobkyně plnila žalovanému bez právního důvodu. Podle o. z. má v takovém případě žalobkyně nárok na vrácení toho, co bylo plněno. Výše plnění, kterou má žalovaný v takovém případě poskytnout, a její splatnost, je speciálně upravena v  , věty třetí ZSÚ, podle kterého v případě, že není řádně posouzena úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené je podrobně rozvedeno též ve výše citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , na který soud v plném rozsahu odkazuje. Proto soud žalobkyni ve výroku I. tohoto rozhodnutí přiznal pouze nárok ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru v částce 12.395 Kč. Žalovaný v řízení nenamítal, že by nad rámec částečných úhrad celkem ve výši 37.605 Kč uhradil jakoukoliv další částku na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky nese žalovaný. Stejně tak žalovaný neuváděl žádné skutečnosti ohledně možností uvedenou částku splatit. Lhůtu k plnění soud stanovil podle věta před středníkem o. s. ř, když k jinému postupu s ohledem na nečinnost žalovaného nebyl shledán důvod.

37. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobou uplatněný nárok výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul a žalobkyni nepřiznal ani nárok na zákonný úrok z prodlení z žalované jistiny, když žalovaný je povinen v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ vrátit bezdůvodné obohacení ve lhůtě přiměřené jeho možnostem. Uvedené ustanovení je speciálním ustanovením ohledně splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru oproti obecné úpravě obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého je dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, pokud není doba splatnosti sjednána, jak je tomu v případě obecné pohledávky z bezdůvodného obohacení (k tomu opět viz shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Jestliže spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, a dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovanému, který byl ve sporu převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly z důvodu jeho pasivity v řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.