Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 364/2021-42

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození

bytem adresa žalovaného

2. jméno příjmení, datum narození

bytem adresa žalované

pro zaplacení 668 235,03 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný 1. a žalovaná 2. jsou povinni rukou společnou a nerozdílnou zaplatit žalobkyni částku 544 310,66 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 544 310,66 Kč od 23. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zaplacení částky 123 924,37 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 123 924,37 Kč od 23. 7. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný 1. a žalovaná 2. jsou povinni rukou společnou a nerozdílnou zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 17 193,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný 1. a žalovaná 2. jsou povinni rukou společnou a nerozdílnou zaplatit žalobkyni částku 544 310,66 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 544 310,66 Kč od 23. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zaplacení částky 123 924,37 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 123 924,37 Kč od 23. 7. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaný 1. a žalovaná 2. jsou povinni rukou společnou a nerozdílnou zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 17 193,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit solidárně žalobkyni částku 668 235,03 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným 1. dne 6. 9. 2017 smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatek ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu a smlouvu o zřízení zástavního práva k pohledávce reg. číslo ve spojení s Dodatkem číslo ke smlouvě o úvěru ze dne 18. 2. 2020 (dále jen„ Smlouva“), na základě které poskytla žalovanému 1. překlenovací úvěr ve výši 700 000 Kč a to čerpáním dne 5. 1. 2018 ve výši 500 000 Kč a dne 15. 6. 2018 ve výši 200 000 Kč Smlouvou o přistoupení k dluhu ze dne 6. 9. 2017 k závazku žalovaného 1. ze Smlouvy přistoupila žalovaná 2. Žalovaní se zavázali splácet překlenovací úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 680 Kč vždy do 25. dne kalendářního měsíce. Vzhledem k tomu, že žalovaní své závazky vůči žalobkyni neplnili, žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 22. 7. 2021. Předmětem žaloby je tak dlužná jistina ve výši 668 013,03 Kč, poplatky ve výši 222 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 668.013,03 Kč od 23. 7. 2021 do zaplacení. I přes upomínku žalobkyně žalovaní svůj dluh nezaplatili.

2. Žalovaný 1. se k žalobě vyjádřil tak, že odkázal na svou špatnou ekonomickou situaci, kdy je ve výkonu trestu, ale není pracovně zařazen. Poukázal také na svou vyživovací povinnost. Závěrem pak navrhl, aby než bude žalovaný 1. propuštěn na svobodu hradila dluh žalovaná 2.

3. Žalovaná 2. se k žalobě vyjádřila tak, že podala pouze blanketní odpor a na ústním jednání existenci dluhu nerozporovala, avšak poukázala i na svou špatnou sociální situaci.

4. Soud nařídil ve věci jednání na den 18. 8. 2022, jehož se zúčastnili oba žalovaní, žalobkyně se omluvila.

5. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

6. Ze Smlouvy – součást elektronického spisu soud zjistil, že tuto uzavřel žalovaný 1. se žalobkyní dne 6. 9. 2017. Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému 1. úvěr v celkové výši 700 000 Kč za účelem modernizace bytu číslo v k.ú. část obce. Žalovaný 1. se zavázal tento úvěr splácet ve výši 2 680 Kč měsíčně a ukládat vklady 2 100 Kč měsíčně, celkem tedy hradit měsíčně 5 950 Kč. Úvěr se měl splatit do 25. 6. 2035. V odst. VIII. 1. byla sjednána možnost okamžitého zesplatnění úvěru v případě krom jiného zhoršení úvěruschopnosti žalovaného 1.

7. Z dodatku číslo ke Smlouvě o překlenovacím úvěru – součást elektronického spisu soud zjistil, že tento uzavřel žalovaný 1. dne 18. 2. 2020 a došlo jím k odsunutí splátek a vkladů za období 1. 3. 2020 až 31. 5. 2020.

8. Ze smlouvy o přistoupení k dluhu – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalovaná 2. přistoupila k dluhu žalovaného 1 ze Smlouvy.

9. Ze sazebníku úhrad za poskytované služby číslo – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně účtovala za správu úvěru čtvrtletně částku 90 Kč a za upomínku 140 Kč.

10. Ze žádosti o poskytnutí úvěru – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalovaný 1. má střední vzdělání, bydlel ve vlastním domě/bytě, byl ženatý, pracoval jako manuální pracovník s čistým měsíčním příjmem 28 767 Kč, měl jedno dítě ve věku do 6 let. Žalovaná 2. má střední vzdělání, byla na mateřské dovolené, její měsíční příjem byl 7 300 Kč. Při uzavírání Smlouvy měli žalovaní spotřebitelský úvěr u anonymizována dvě slova ve výši 83 330 Kč. K tomuto úvěru u anonymizována dvě slova žalovaní uvedli, že tento je již splacen.

11. Z potvrzení o výši příjmu ze závislé činnosti – součást elektronického spisu soud zjistil, že Žalovaný 1. byl zaměstnán u právnická osoba na pozici dělník výztužných plastů, měl mít dvě vyživované osoby, z toho jedno dítě, jeho průměrný čistý příjem měl být 28 767 Kč měsíčně.

12. Z potvrzení o výši příjmu Úřadu práce ČR – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalovaná 2. pobírala rodičovský příspěvek od 1. 6. 2017 minimálně ke dni 21. 8. 2017 ve výši 7 300 Kč měsíčně.

13. Z obratů na kontě – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalovaní čerpali dle Smlouvy dne 5. 1. 2018 částku 500 000 Kč a dne 15. 6. 2018 částku 200 000 Kč. Za období od 1. 2. 2018 do 22. 6. 2021 pak na své závazky uhradili celkem částku 155 689,34 Kč.

14. Z výzvy k úhradě dlužných splátek a vkladů ze dne 6. 5. 2021 adresovaná žalovanému 1. – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného 1. k úhradě dlužné měsíční splátky do 27. 5. 2021. K tomuto důkazu žalovaný 1 uvedl, že dne 6. 5. 2021 již byl ve vazbě, a proto nemohl danou zásilku na adrese ulice převzít.

15. Z výzvy k úhradě dlužných splátek a vkladů ze dne 6. 5. 2021 adresována žalované 2. – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou 2. k úhradě dlužné měsíční splátky do 27. 5. 2021.

16. Z výzvy ke splacení dluhu ze dne 22. 6. 2021 pro žalovanou 2. – adresa adresa k úhradě částky 668 235,03 Kč do 22. 7. 2021.

17. Z dodejky ze dne 28. 6. 2021 – součást elektronického spisu soud zjistil, že zásilka ze dne 22. 6. 2021 nebyla žalované 2. na adresu ulice doručena.

18. Z výzvy ke splacení dluhu ze dne 22. 6. 2021 pro žalovanou 2. – adresa adresa k úhradě částky 668 235,03 Kč do 22. 7. 2021.

19. Z dodejky ze dne 25. 6. 2021 – součást elektronického spisu soud zjistil, že zásilka ze dne 22. 6. 2021 byla žalované 2. na adresu ulice doručena.

20. Z výzvy ke splacení dluhu ze dne 22. 6. 2021 pro žalovaného 1.– součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného 1. k úhradě částky 668 235,03 Kč do 22. 7. 2021.

21. Z dodejky ze dne 24. 6. 2021 – součást elektronického spisu soud zjistil, že zásilka ze dne 22. 6. 2021 byla žalovanému 1. doručena do vlastních rukou.

22. Ze sjetiny ze systému žalobkyně na č.l. 20-21 soud zjistil, že žalobkyně eviduje projednávaný nárok jako uplatněný u soudu, výše úvěru činila 700 000 Kč, výše splátky překlenovacího úvěru činila 2 680 Kč, stavební úvěr pak činil 412 671 Kč se splátkou 5 950 Kč.

23. Zbyléy založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.

24. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:

25. Dne 6. 9. 2017 byla mezi žalobkyní a žalovaným 1. uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému 1. úvěr ve výši 700 000 Kč. Na základě smlouvy o přistoupení k dluhu k tomuto úvěru přistoupila jako další dlužník žalovaná 2. Žalobkyně poskytla žalovaným dle Smlouvy celkem částku 700 000 Kč. Žalovaní však Smlouvu porušili, když předepsané splátky nehradili řádně a včas. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 24. 1. 2022 tvrdí, že žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak tato tvrzení byla pouze v obecné rovině. Žalobkyně tvrdí, že řádně zjistila a ověřila příjmovou i výdajovou stránku žalovaných, tedy získala potvrzení o příjmech žalovaných, provedla i šetření v relevantních registrech jako např. SOLUS, BRKI, NBKI, centrální registr exekucí a prověřila i výpis z účtu žalovaného 1. Z předložených důkazů však vyplývá, že žalobkyně ověřovala pouze příjmovou stránku žalovaných. Při kalkulaci výdajů žalovaných pak žalobkyně očividně vycházela ze svých interních modelů, protože žádné relevantní doklady k výdajové stránce žalovaných nedoložila, tzn. žalobkyně nedoložila předmětné výpisy z registrů a ani výpis bankovního účtu žalovaného 1. Není ani zřejmé, k jakému období se měl předmětný výpis z účtu žalovaného 1. vztahovat, tedy nelze ani ověřit jeho vypovídací hodnotu. Žalobkyně vyzvala žalované dopisem ze dne 22. 6. 2021 k zaplacení částky 668 235,03 Kč do 22. 7. 2021, avšak bezúspěšně.

26. Dle , , („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

27. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

28. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

29. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,

30. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

32. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

33. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Žalobkyně na základě tohoto poskytla žalovanému 1. finanční prostředky ve výši 700 000 Kč. Žalovaná 2. k závazku žalovaného 1. přistoupila. Žalovaní úvěr nesplatili řádně a včas. Žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaných, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.

34. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C číslo, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

35. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka nebo spisová značka), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. spisová značka číslo a nález spisová značka číslo - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci, kdy žalobkyně vycházela vyjma potvrzení o příjmů žalovaných toliko ze svých interních modelů. Bylo tak na žalobkyni, aby si od žalovaných vyžádala další dokumentaci, např. ve formě výpisů z účtů nebo předpisů SIPO, na jejichž základě by si mohla své kalkulace ověřit. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaných, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU.

36. Žalobkyní skutečně poskytnutou částku ve výši 700 000 Kč původně z důvodu poskytnutí úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalovaných, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě jsou žalovaní povinni obdržené plnění dle § 2991 odst. 1 a odst. 2 o.z. vrátit žalobkyni, což do podání žaloby učinili pouze v rozsahu 155 689,34 Kč. Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalovaných bezdůvodné obohacení v rozsahu 544 310,66 Kč. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovanou žalobkyni, ani ujednání o úrocích a poplatcích. Ve vztahu k dluhu z bezdůvodného obohacení se tak tento stal splatným po uplynutí lhůty do 22. 7. 2021 k dobrovolné úhradě dlužných závazků dle tvrzené Smlouvy žalovanými dle výzev žalobkyně ze dne 22. 6. 2021, které byly prokazatelně doručeny oběma žalovaným. Nejpozději dne 23. 7. 2021 se tak žalovaní dostali do prodlení ve smyslu o.z. V otázce sazby těchto úroků z prodlení se uplatní ust. o.z., kdy její výše je určena Solidarita žalovaných vyplývá ze smlouvy o přistoupení k dluhu.

37. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl.

38. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 544 310,66 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku, což při zohlednění přiznaného příslušenství ke dni vyhlášení tohoto rozsudku představuje 81,45 % celkového nároku, dle má právo na náhradu 81,45 % nákladů řízení vůči žalovaným. Žalovaní byli úspěšní co do částky 123 924,37 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku II. tohoto rozsudku, což při zohlednění zamítnutého příslušenství ke dni vyhlášení tohoto rozsudku představuje 18,55 % celkového nároku, neboť žaloba byla v této části zamítnuta, dle mají žalovaní právo na náhradu 18,55 % nákladů řízení vůči žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením 62,91 % (81,45 % - 18,55 % = 62,91 %) všech jejích účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 26 730 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s  za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle uvedené vyhlášky. 62,91 % z částky 27 330 Kč činí částku 17 193,29 Kč, kterou jsou žalovaní povinni žalobkyni zaplatit.

39. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.