Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 470/2022-34
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 45 657,27 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 28 991,20 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 28 991,20 od datum do zaplacení.
II. Žaloba se co do částky 16 666,07 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 4 167,29 Kč, úrokem z úvěru ve výši 22,68 % ročně z částky 45 657,27 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 45 657,27 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 16 666,07 Kč od datum do zaplacení částečně zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 28 991,20 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 28 991,20 od [datum] do zaplacení. II. Žaloba se co do částky 16 666,07 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 4 167,29 Kč, úrokem z úvěru ve výši 22,68 % ročně z částky 45 657,27 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 45 657,27 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 16 666,07 Kč od [datum] do zaplacení částečně zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne datum a doplněným podáním ze dne datum domáhala na žalované zaplacení částky 45 657,27 Kč z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba anonymizována tři slova, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou na základě žádosti o úvěr ze dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě smlouvy žalované úvěr s aktuálním úvěrovým rámcem ve výši 60 000 Kč a současně žalované zřídila a otevřela účet číslo. Žalovaná se zavázala úvěr splácet měsíčními splátkami spolu s úroky se sjednanou úrokovou sazbou 22,68 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku 58 338,20 Kč. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, když se dostala do prodlení se splácením splátek za období listopad 2021 až březen 2022 a právní předchůdkyně žalobkyně proto celý dluh dne datum zesplatnila. Žalovaná celkem na svůj dluh uhradila částku ve výši 29 347 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně proto požadovala po žalované zaplacení jistiny ve výši 45 657,27 Kč sestávající z jistiny ve výši 43 586,02 Kč, poplatků ve výši 600 Kč, pojištění ve výši 998,75 Kč a pokut ve výši 472,50 spolu se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní marně písemně vyzývána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.
2. Úvěruschopnost žalované zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně na základě informací získaných od žalované a na základě kontroly dostupných informací v interních a externích databázích, bankovních a nebankovních registrech klientských informací, insolvenčního rejstříku a databáze Ministerstva vnitra České republiky.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti:
5. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna nabízet a poskytovat žalované bankovní produkty a služby v rozsahu dle aktuální nabídky.
6. Z žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru číslo k pojištění pro revolvingový úvěr z datum a dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s aktuálním úvěrovým rámcem ve výši 60 000 Kč. Žalovaná byla povinna splácet splátky ve výši min. 5 % z dlužné částky, min. 500 Kč, měsíčně. Pro případ prodlení žalované s hrazením splátek bylo mezi stranami smlouvy dohodnuto právo právní předchůdkyně žalobkyně na odstoupení od smlouvy s okamžitým zesplatněním úvěru. V případě nesplácení úvěru žalovanou bylo sjednáno právo právní předchůdkyně po žalované požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky, zákonný úrok z prodlení z částky splatného závazku a poplatek za odeslání upomínky. Žalovaná se přihlásila k pojištění pro revolvingový úvěr MASTER s měsíční úhradou ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru.
7. Z žádosti/smlouvy o klasickém úvěru číslo žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru/přihlášky k pojištění pro revolvingový úvěr z datum bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované účelový úvěr ve výši 6 148 Kč na nákup mobilního telefonu zn. XIAOMI Redmi 8T a revolvingový úvěr s aktuální rámce ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet měsíční splátky ve výši min. 5 % z dlužné částky, minimálně 500 Kč, a ke každému 17. dni v měsíci. Pro případ prodlení žalované s hrazením splátek bylo mezi stranami smlouvy dohodnuto právo právní předchůdkyně žalobkyně na odstoupení od smlouvy s okamžitým zesplatněním úvěru. V případě nesplácení úvěru žalovanou bylo sjednáno právo právní předchůdkyně po žalované požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky, zákonný úrok z prodlení z částky splatného závazku a poplatek za odeslání upomínky. Žalovaná se přihlásila k pojištění pro revolvingový úvěr MASTER s měsíční úhradou ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru.
8. Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník pro úvěry, Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a Produktové podmínky pro revolvingové úvěry, z nichž soud naznal bližší úpravu práv a povinností žalovaného a právní předchůdkyně žalobkyně.
9. Z formulářů pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vyplývá, že žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky z revolvingového úvěru při standardních podmínkách splácení vrátit spolu s úrokem v pohyblivé roční výši 22,68 %, a to pravidelnými měsíčními splátkami vždy ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně 500 Kč, splatných vždy k 17. dni v měsíci. Celkem se žalovaná zavázal uhradit na revolvingový úvěr s aktuální úvěrovým rámcem ve výši 60 000 Kč částku ve výši 68 452 Kč. Na revolvingový úvěr s aktuálním úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč se žalovaná zavázala uhradit celkem částku ve výši 34 640 Kč. Na klasický úvěr ve výši 6 148 Kč se žalovaná zavázala uhradit celkem částku 6 140 Kč a to v 10 měsíčních splátkách ve výši 614 Kč splatných vždy do 17. dne v měsíci.
10. Z tabulky Číslo úvěru: číslo a tvrzení žalobkyně, která žalovaná nerozporovala, bylo zjištěno, že žalovaná na revolvingový úvěr čerpala celkem 58 338,20 Kč a uhradila 29 347 Kč.
11. Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne datum vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr ke dni datum za splatný a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 49 825 Kč.
12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni. Žalovaná o tom byla vyrozuměna dopisem ze dne datum, o čemž svědčí poštovní podací arch.
13. Dle výzvy k úhradě dluhu ze dne datum včetně poštovního podacího archu byla žalovaná vyzvána ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. k úhradě dlužné částky ve výši 58 957,40 Kč.
14. Z žádosti o revolvingový úvěr a z žádosti o klasický úvěr vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované. V obou žádostech je shodně uvedeno, že žalovaná bydlí v nájmu, je zaměstnána u právnická osoba anonymizována dvě slova, její měsíční čistý příjem činí 21 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti 3 000 Kč. Naopak rozdílná je informace o osobní stavu (vyplněny údaje rozvedená/žijící s druhem či družkou), celkové příjmy domácnosti (bez vyplnění dalších příjmů/čistý měsíční příjem ve výši 50 000 Kč), jakož i dalších finančních závazcích (nevyplněno/ve výši 600 Kč měsíčně).
15. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:
16. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 ., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
20. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
21. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
22. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
23. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
25. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
26. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
27. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
28. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
29. Žalobkyně byla usnesením nadepsaného soudu č. j. 7 C 470/2022 -13 ze dne 24. 11. 2022 vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů, že smlouva o úvěru byla sjednána platně, resp. že právní předchůdkyně žalobkyně splnila své povinnosti dle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb.
30. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015 -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.
31. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.
32. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.
33. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně nikterak neověřila příjmy ani výdaje žalované, navíc vyšla z rozporných informací. Z žaloby ani z jejího doplnění soudu nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované jakkoli jinak než jen prostřednictvím lustrace žalované ve veřejně přístupných databázích. Žalovaná tvrdila, že čistý příjem domácnosti činí 50 000 Kč, jindy však uvedla, že má k dispozici pouze svůj čistý příjem ve výši 21 000 Kč, žalobkyně žádný z těchto příjmů neověřila na základě např. výplatních pásek či výpisů z účtu. Stejně tak trvání pracovního poměru žalované zůstalo neověřeno. Žalovaná při sjednávání úvěru uvedla, že její měsíční výdaje na ubytování v nájmu činí 3 000 Kč, žalobkyně však nepředložila žádnou listin u, která by tuto výši dokládala a soudu se částka jeví jako vysoce podhodnocená. Výše ostatních výdajů, včetně výdajů na jiné závazky, zůstala zcela opomenuta. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně nemohla dostatečně posoudit schopnost žalované sjednaný úvěr řádně splácet, když neznala její finanční situaci a rozdíl mezi jejími příjmy a výdaji. Z tohoto důvodu je smlouva o revolvingovém úvěru číslo neplatná.
34. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz výše) .
35. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil soud částkou 28 991,20 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalované poskytla (58 338,20 Kč), a částkou, kterou žalovaná žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni vrátila (29 347 Kč).
36. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o revolvingovém úvěru mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, která jí byla právní předchůdkyní žalobkyně odeslána dne datum, uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (28 991,20 Kč) od datum, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty sedmi dní od doručení předžalobní výzvy žalované (ust. § 1958 odst. 2 o. z.), když toto jí bylo doručeno třetí pracovní den po jeho odeslání právní předchůdkyní žalobkyně (datum).
37. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru včetně sjednaní v žalobě uplatněných úroků, poplatků a pojištění, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši 16 666,07 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 4 167,29 Kč, úrokem z úvěru ve výši 22,68 % ročně z částky 45 657,27 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 45 657,27 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 16 666,07 Kč od datum do zaplacení částečně zamítnout.
38. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.
39. Jelikož byli účastníci ve sporu úspěšní přibližně stejně (počítáno včetně příslušenství), rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.