Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 CO 193/2021-119
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Libora Daňhel a soudkyň JUDr. Heleny Novákové a JUDr. Jitky Levové ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
sídlem adresa, PSČ obec
o 85 863 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi
z 28. 4. 2021, čj. 16 C 262/2019-72
takto:
I. Rozsudek soudu I. stupně se
a/ v části výroku I o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 85 863 Kč ruší a řízení se v tomto rozsahu zastavuje.
b/ potvrzuje ve zbývající části výroku I ohledně úroku z prodlení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku určenou 35 901 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky JUDr. jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Rozsudek soudu I. stupně se a/ v části výroku I o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 85 863 Kč ruší a řízení se v tomto rozsahu zastavuje. b/ potvrzuje ve zbývající části výroku I ohledně úroku z prodlení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku určenou 35 901 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky JUDr. [jméno] [příjmení].
1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil původní žalované (dále jen„ žalované“) právnická osoba, a. s., povinnost zaplatit žalobci částku 85 863 Kč se zákonným rokem z prodlení z částek 964 Kč od datum a dále od prvního či posledního dne každého následujícího měsíce až do datum, vždy do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení z částek 974 Kč od datum a dále od prvního či posledního dne každého následujícího měsíce do datum, a to vždy do zaplacení, a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 555 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I) a dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 23 034 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky JUDr. jméno příjmení (výrok II).
2. Proti tomuto rozsudku podala v zákonné lhůtě odvolání žalovaná. Poukázala na svá tvrzení uvedená ve vyjádření k žalobě z datum týkající se zejména neplatnosti rozhodnutí shromáždění jako orgánu žalobce. Dále namítla, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť soud I. stupně se řádně nevypořádal s jejím tvrzením ohledně neplatnosti rozhodnutí shromáždění jako orgánu žalobce a zcela nekriticky převzal tvrzení žalobce jako fakt. Žalovaná nedisponovala vyúčtováními za roky 2017, 2018 a 2019 a s jejich zněním měla možnost se seznámit až v průběhu tohoto řízení, proto přiznání úroku z prodlení je neoprávněné. Není správné ani rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, neboť žalobce žalobu rozšířil o nároky z vyúčtování za měsíce 2017 a 2018, které byly známy již při podání žaloby datum a mohly být uplatněny již v rámci původní žaloby. Žalovaná proto navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.
3. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalované navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Uvedl, že žalobce vznikl datum a první příspěvek k jednotce žalované byl stanoven v roce 2008. Tehdy činil 608 Kč a o jeho výši rozhodlo shromáždění vlastníků konané datum, kdy původní žalovaná ještě nebyla vlastníkem jednotky. Poté, co se stala vlastníkem jednotky, rozhodlo shromáždění vlastníků na schůzi datum o zvýšení příspěvku do fondu oprav na částku 9 Kč/m2, a to za účasti vlastníků představujících 69,53 % všech hlasů a pro hlasovalo 63,74 % hlasů. Žalovaná vlastnila jednotku s podlahovou plochou 65,27 m2, takže příspěvek do fondu oprav činil 587 Kč. V ostatních položkách zůstal příspěvek beze změn ve srovnání s rokem 2008. Správce žalobce odeslal žalované předpis nového zvýšeného měsíčního příspěvku ve výši 964 Kč, který měl být placen od datum. Žalovaná sdělila, že nesouhlasí s touto zálohou, a žádala zaslání zápisu ze schůze ze datum. Žalobce její žádosti vyhověl, však rozhodnutí zákonným způsobem nenapadla. Následně od datum došlo pouze k navýšení odměny správce o 10 Kč měsíčně na základě valorizační doložky. Zálohy byly za roky 2017, 2018 a 2019 řádně vyúčtovány a zaslány žalované, navíc byla vyúčtována záloha za rok 2017 a 2018 zalána jako příloha k předžalobní výzvě z datum a zásilka byla datum původní žalované doručena datum. Tvrzení, že žalovaná se nemohla seznámit s vyúčtováními, bylo navíc jako nové uplatněno v odvolacím řízení nepřípustně.
4. V průběhu odvolacího řízení se vlastníkem sporného nebytového prostoru stala společnost osobní údaje žalované, sídlem adresa, PSČ obec, která se na základě usnesení odvolacího soudu z 9. 12. 2022, čj. 14 Co 193/2021-112 stala novou žalovanou na místo původní žalované.
5. Žalobce v podání z datum vzala žalobu zpět ohledně jistiny uplatněné žalobami, tedy ohledně částky 85 863 Kč, a to na základě tvrzení, že datum byla na účet žalobce připsána částka 50 308 Kč a částka 35 555 Kč s poznámkou příspěvek od datum a zálohové platby za služby za rok 2017, 2018 a 2019 a jako plátce je uvedena právnická osoba PRODUCTI, tedy společnost, v níž působí jako jednatel jméno příjmení působící současně jako předseda představenstva původní žalované a společnosti jsou personálně propojené i prostřednictvím rodinných příslušníků jméno příjmení a sídlí na stejné adrese. Odvolací soud s ohledem na tento procesní úkon žalobce rozsudek soudu I. stupně v části výroku I týkající se povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 85 863 Kč zrušil a řízení zastavil (§ 222a odstavec 1 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).
6. Odvolací soud dále přezkoumal rozsudek soudu I. stupně ve zbývající napadené části výroku I ohledně příslušenství původně žalované částky 85 863 Kč, a to úroku z prodlení z jednotlivých původně dlužných částek do dne jejich skutečného zaplacení a řízení jeho vydání předcházející (§ 212 věta prvá, § 212a odstavec 1, 5, 6 o. s. ř.), a po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.
7. Žalobce se po částečném zpětvzetí žaloby domáhá v odvolacím řízení zaplacení pouze úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek příspěvku do fondu oprav a dlužných vyúčtování služeb za roky 2017, 2018 a 2019, a to na základě tvrzení, že žalovaná byla vlastníkem nebytového prostoru číslo v domě číslo popisné číslo postaveném na pozemku parcelní číslo v obci obec na ulici ulice a číslo, žalobce je společenstvím vlastníků jednotek založeným za účelem správy uvedeného domu a pozemku, žalovaná řádně neplatila příspěvek na správu domu a dlužila za období od datum do července 2019 34 x částku 964 a za období od srpna 2019 do prosince 2020 17 x 974 Kč a dále nezaplatila vyúčtování záloh za roky 2017, 2018 a 2019 celkem ve výši 35 555 Kč. Soud I. stupně, pokud se jedná o příslušenství žalovaných pohledávek, žalobě vyhověl s odůvodněním, že žalovaná byla povinna platit dle stanov společenství jednotlivé měsíční příspěvky na správu domu a pozemku ve výši 964 Kč vždy k 30. dni každého vymezeného měsíce, takže s jejich zaplacením se dostala do prodlení vždy od následujícího dne a se zaplacením vyúčtovaných nedoplatků se původní žalovaná dostala do prodlení po uplynutí lhůty k zaplacení stanovené nejpozději ke dni datum. S těmito závěry se odvolací soud ztotožňuje.
8. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
10. Dokazováním provedeným soudem I. stupně bylo prokázáno, že žalovaná byla v rozhodném období vlastnicí sporného nebytového prostoru a splatnost jednotlivých částek příspěvků na správu uvedeného domu a pozemku byla dle článku 8 bodu 6 stanov žalobce stanovena k 30. dni příslušného kalendářního měsíce. V období od srpna 2016 do prosince 2020 žalovaná žádnou z předepsaných záloh nezaplatila. Vyúčtování záloh za rok 2017 bylo provedeno datum, vyúčtování záloh za rok 2018 bylo provedeno datum a vyúčtování záloh za rok 2019 bylo provedeno datum. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení nedoplatků na příspěvcích za období od datum do datum a z vyúčtování záloh za roky 2017 a 2018 upomínkou z datum doručenou žalované datum a k zaplacení k úhradě příspěvků za období od datum do datum a k vyúčtování za předmětné tři roky upomínkou doručenou žalované datum obsahující výzvu k zaplacení do datum, kdy přílohou upomínek byla i příslušná vyúčtování.
11. Na základě takto provedeného dokazování odvolací soud shodně jako soud I. stupně dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení úroku z prodlení z jednotlivých žalovaných částek za období v rozsudku uvedená je důvodná. Žalovaná nezaplatila z předepsaných záloh na příspěvky za správu domu a pozemku v rozhodném období žádnou částku a se zaplacením jednotlivých měsíčních záloh se dostala do prodlení prvním dnem následujícím po 30. dni příslušného měsíce stanoveného jako den splatnosti stanovami žalobce. Splatnost jednotlivých vyúčtování pak nastala nejpozději datum dle upomínky doručené žalované datum, a není rozhodné, že splatnost vyúčtování za roky 2017 a 2018 mohla nastat na základě předcházející upomínky z datum, neboť úrok z prodlení v roce 2021 byl nižší než v roce 2019, a žalobce tak požaduje nižší úrok z prodlení, a to dokonce za kratší dobu prodlení, než za kterou mu může příslušet a soud je jeho návrhem vázán. V řízení přitom nebylo tvrzeno ani prokazováno dřívější doručení jednotlivých vyúčtování a tvrzení žalované, že nedisponuje jednotlivými vyúčtováními, bylo těmito listinnými důkazy bylo vyvráceno, navíc se jedná o nová tvrzení v odvolacím řízení nepřípustná. Výše úroku z prodlení z jednotlivých měsíčních záloh odpovídá dvojnásobku repo sazby stanovené Českou národní bankou a vyhlášené ke dni vzniku prodlení se zvýšením o osm procentních bodů stejně jako výše úroku z prodlení se zaplacením jednotlivých částek vyúčtování, kdy navíc žalobce mohl požadovat úrok z prodlení i za období předcházející na základě výzvy k plnění z datum, kdy byla vyšší i sazba úroku z prodlení. Úrok z prodlení tak ode dne vzniku prodlení se zaplacením všech žalovaných částek až do dne zaplacení, tedy do datum, činí kapitalizovanou částku 19 125 Kč, kterou také žalobce požaduje zaplatit, a to po upřesnění původně požadované částky, v níž v důsledku chybného zadání došlo u jedné zálohy k započtení jednoho roku navíc, což odpovídá částce 61 Kč, takže žalobcem požadovaná kapitalizovaná částka po upřesnění činí částku 19 125 Kč.
12. S ohledem na vše shora uvedené proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve zbývající napadené části výroku I týkající se příslušenství pohledávky dle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.
13. Výrok o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů je odůvodněn ustanovením § 224 odstavec 1 a § 142 odstavec 1 o. s. ř. ve vztahu k příslušenství žalované částky, s žalobou na jehož zaplacení byl žalobce zcela úspěšný, a ustanovením § 224 odstavec 2 a § 146 odstavec 2 věta druhá o. s. ř. ve vztahu k jistině ve výši 85 863 Kč, žaloba ohledně níž byla vzata zpět v odvolacím řízení, a to v důsledku chování žalované. K zaplacení této částky sice došlo z účtu jiné společnosti, než původní či současné žalované, nicméně je zjevné, že rovněž tato společnost je personálně propojená osobou svého jednatele s původní i současnou žalovanou, takže platbu je třeba považovat za platbu této společnosti. Námitka žalované, že náklady řízení nebyly vynaloženy účelně, neboť rozšířený předmět řízení v jeho průběhu mohl být uplatněn již v žalobě, není důvodná, neboť v době podání žaloby ještě nebyly pohledávky uplatněné v rozšíření žaloby splatné.
14. Náhrada nákladů řízení žalobce před soudem I. stupně je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 4 294 Kč, odměnou za dva úkony právní služby po 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení a sepis žaloby, odměnou za jeden úkon právní služby ve výši 1 250 Kč za sepis předžalobní výzvy k plnění z datum, tedy ve výši jedné poloviny, z předmětu řízení 34 714 Kč odměnou za jeden úkon právní služby ve výši 1 610 Kč za sepis předžalobní výzvy k plnění z předmětu 52 113 Kč a odměnou za dva úkony právní služby po 4 540 Kč za sepis rozšíření žaloby a účast zástupkyně žalobce u jednání soudu I. stupně konaného datum z předmětu řízení 85 863 Kč, celkem 16 940 Kč (§ 7 bod 5., § 11 odstavec 1 písmeno a/, d/, g/, odstavec 2 písmeno h/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen„ advokátní tarif“), a šesti paušálními částkami hotových výdajů zástupkyně žalobce po 300 Kč, celkem 1 800 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení žalobce před soudem I. stupně činí částku 23 034 Kč (16 940 + 1 800 + 4 294).
15. Náhrada nákladů odvolacího řízení je tvořena odměnou zástupkyně za dva úkony právní služby po 4 540 Kč, celkem 9 080 Kč, a to za sepis vyjádření k odvolání a sepis částečného zpětvzetí žaloby a návrhu na přistoupení nového účastníka do řízení z předmětu řízení 85 863 Kč (§ 7 bod 5., § 11 odstavec 1 písmeno d/ advokátního tarifu), za jeden úkon právní služby ve výši 1 900 Kč za účast zástupkyně žalobce u jednání odvolacího soudu konaného datum z předmětu řízení 19 125 Kč (§ 7 bod 5., § 11 odstavec 1 písmeno g/ advokátního tarifu), třemi paušálními částkami náhrady hotových výdajů zástupkyně žalobce po 300 Kč, celkem 900 Kč (§ 13 odstavec 4 advokátního tarifu) a náhradou cestovních výloh zástupkyně žalobce ke shora uvedenému jednání odvolacího soudu na cestě z obec do obec a zpět, kdy základní náhrada při sazbě 5,20 Kč/km (§ 1 písmeno b/ vyhlášky č. 467/2022 Sb.) a ujetých 130 km činí 676 Kč a výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při ceně automobilového benzinu 41,20 Kč, průměrné spotřebě použitého motorového vozidla Škoda Superb 5,8 l číslo km (zjištěno z technického průkazu číslo UH číslo) činí 311 Kč Celkem náklady odvolacího řízení žalobce činí 12 867 Kč (9 080 + 1 900 + 900 + 676 + 311). Žalobce tak má právo na náhradu nákladů řízení vzniklých před soudy obou stupňů celkem ve výši 35 901 Kč (23 034 + 12 867) splatných k rukám zástupkyně (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.