Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 230/2021-47

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 5 278,58 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 716,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně od 10. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku ve výši 132,35 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 443,01 Kč od 9. 10. 2019 do 20. 4. 2020, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 337,68 Kč od 9. 10. 2019 do 20. 4. 2020, úrok ve výši 21,2 % ročně z částky 4 848,58 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 4 848,58 Kč od 29. 1. 2021 do 9. 2. 2021 a zákonný úrok z prodlení z částky 132,35 Kč od 10. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladu ve výši 536 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, anonymizováno jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 716,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně od 10. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku ve výši 132,35 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 443,01 Kč od 9. 10. 2019 do 20. 4. 2020, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 337,68 Kč od 9. 10. 2019 do 20. 4. 2020, úrok ve výši 21,2 % ročně z částky 4 848,58 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 4 848,58 Kč od 29. 1. 2021 do 9. 2. 2021 a zákonný úrok z prodlení z částky 132,35 Kč od 10. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladu ve výši 536 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 4 848,58 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 443,01 Kč od 9. 10. 2019 do 20. 4. 2020, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 337,68 Kč od 9. 10. 2019 do 20. 4. 2020, úrokem ve výši 21,2 % ročně z částky 4 848,58 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 4 848,58 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně. Uvedla, že žalovaný dne datum uzavřel Smlouvu o úvěru anonymizováno 6 slov číslo na základě které mu předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba poskytla úvěr ve výši 5 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 283,42 Kč, a to od 15. 11. 2019. Žalovaný však úvěr nesplácel, proto byl zesplatněn, což bylo žalovanému sděleno dopisem ze dne 20. 4. 2020. Žalobkyně uvedla, že v rámci posouzení úvěruschopnosti vycházela z údajů uvedených klientem v žádosti.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud nařídil jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila, a žalovaný se nedostavil bez omluvy. Na jednání byly provedeny důkazy, z nichž soud zjistil níže uvedené skutečnosti. Účastníci dne datum podepsali smlouvu o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Dle smlouvy měla být žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč, která byla uhrazena na bankovní účet žalovaného téhož dne, jak bylo zjištěno z výpisu z úvěrového účtu. Částka měla být splácena ve splátkách po 283,42 Kč (včetně pojištění) po dobu 24 měsíců. Z platební historie a výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný uhradil dne 20. 11. 2019 částku 283,77 Kč. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru nebyl podepsán a úvěr byl zesplatněn z důvodu nehrazení splátek, o čemž měl být žalovaný informován dopisem ze dne 22. 4. 2020, avšak nebylo zjištěno, zda a kdy mu byl tento dopis odeslán, když jakákoliv doručenka k tomuto soudu předložena nebyla.

4. Následně byla předmětná pohledávka postoupena Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum na žalobkyni, a to v souladu s  a násl. , , dále jen „o.z.“, o čemž byl žalovaný informován dopisem nazvaným oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021, ve kterém byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, když tento dopis mu byl odeslán dne 4. 2. 2021. Dále byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 23. 2. 2021, která byla odeslána dne 24. 2. 2021, avšak ani na tuto výzvu žalovaný nereagoval.

5. Z vyjádření předchůdkyně žalobkyně ze dne 11. 11. 2021 soud zjistil, že předchůdkyně eviduje za žalovaným několik pohledávek ze 4 smluv. Dále bylo zjištěno, že žalovaný tvrdil, že má příjem 16 000 Kč, je svobodný a žije u rodičů, výdaje uvedeny nejsou.

6. Soudu rovněž byly předloženy základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru, sazebník poplatků a vysvětlení některých pojmů, avšak ani tyto y neobsahovaly podpis žalovaného.

7. Soud vzal z předložených důkazních prostředků za prokázané, že mezi účastníky byla podepsána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o úvěru, na základě čehož byla žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně měla povinnost posoudit před sjednáním této smlouvy úvěruschopnost žalovaného v souladu s  , o spotřebitelském úvěru, který jednal jako spotřebitel, když„ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ Soud vzal za prokázané, že příjmy ani výdaje žalovaného nebyly před podpisem smlouvy o úvěru zkoumány ani ověřeny žádnými doklady. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost žalovaného zjišťovat a prověřovat. Za této situace nelze učinit závěr o tom, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy dostála své povinnosti řádně posoudit příjmovou a výdajovou stránku žalovaného a tedy to, zda je schopen úvěr splatit. Žalobkyně nejednala v souladu s  zákona o spotřebitelském úvěru, který stanoví, že„ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 (poskytování úvěru) uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle “, když žádné dokumenty nedoložila a tím neprokázala, že splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného. Soud proto uzavřel, že smlouva o zápůjčce (úvěru) je neplatná, když podle ,„ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.“ Byť z věty druhé vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, soud s odkazem na aktuální judikaturu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinger, C- 76/10, Pohotovosť a zejména C -679/18, OPR-Finance) konstatuje, že se zde jedná o neplatnost absolutní a soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. S ohledem na to, že žalobkyně nesplnila svou povinnost doložit, že (s kladným výsledkem) zkoumala úvěruschopnost žalovaného, i když mu poskytla předmětnou zápůjčku, soud konstatuje, že předložená smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná a soud k této neplatnosti přihlíží i bez námitky účastníků, neboť smlouva je v rozporu s veřejným pořádkem ve smyslu o. z., který stanoví, že„ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.“

8. Avšak soud má na základě shora předložených listinných důkazů za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný jí naopak uhradil 283,77 Kč. Žalovaný tak žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z. dluží 4 716,23 Kč. Rovněž žalobkyni vzniklo právo na úhradu úroku z prodlení. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, nastala jeho splatnost prvního dne po dni, do kterého byl žalovaný povinen plnit. K vrácení bezdůvodného obohacení byl žalovaný vyzván oznámením o postoupení pohledávky, které bylo žalovanému odesláno dne 4. 2. 2021. Jelikož nebylo prokázáno, kdy přesně byla žalovanému uvedená výzva doručena, má soud s ohledem na § 573 o. z. za to, že výzva byla doručena dne 9. 2. 2021, tedy od 10. 2. 2021 se žalovaný dostal do prodlení a je povinen platit úroky z prodlení z dlužné částky ve smyslu § 1970 o. z. Ve zbývající části žaloby, byla žaloba zamítnuta s ohledem na absolutní neplatnost předmětné smlouvy.

9. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch (výrok I. – tj. cca 68%) a neúspěch (výrok II., tj. cca 32%) když v rámci posouzení úspěchu i neúspěchu je nutné porovnat nejen požadovanou jistiny, ale rovněž úroky), a proto žalobkyni náleží právo na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu jejího úspěchu a neúspěchu, což v tomto případě odpovídá 36 % celkových nákladů. Celkové náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně - odměnou advokáta za 3 úkony právní služby dle ustanovení ) odst. 1 písm. c) odst. 2 (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé, výzva k plnění). Sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle ustanovení ) odst. 1 písm. c) odst. 2 200 Kč (při určování výše odměny soud vycházel z tarifní hodnoty sporu ve výši 5 000 Kč). Dále jsou náklady řízení tvořeny náhradou hotových výdajů dle ust. ) odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč za každý provedený úkon právní služby. Soud aplikoval , když má za to, že ve věci se jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. , tj. o návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob a účastníků předmětu řízení dostatečně individualizován, kdy základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření bude totožný či jen s drobnými odchylkami, z rozhodovací praxe soudu je známo, že obdobné návrhy žalobkyně podala vícekrát (např. , ). Žalobkyni vzniklo právo i na 21% DPH z částky 900 Kč, tj. 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je jeho plátcem. Celkové náklady tak činí 1 489 Kč, a 36% činí 536 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (srov. )

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.