Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 347/2022-30
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 26 928,58 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 26 928,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 928,58 Kč od 4. 9. 2022 do zaplacení se zamítá.
II. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 26 928,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 928,58 Kč od 4. 9. 2022 do zaplacení se zamítá. II. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 6. 9. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 928,58 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 14. 12. 2018 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 84 000 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru a byl povinen žalobkyni uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru po zesplatnění,
ke kterému došlo dne 19. 6. 2019, zahrnující nesplacenou jistinu úvěru a veškeré nesplacené úroky za poskytnutí úvěru. Smluvní pokuta za období do 25. 11. 2019 byla žalobkyni přiznána platebním rozkazem Okresního soudu v Olomouci ze dne 16. 1. 2020, č. j. 13 C 296/2019 -58. Žalovaný je v prodlení s úhradou nové jistiny úvěru i po 25. 11. 2019. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty za období od 26. 11. 2019 do 18. 8. 2022 ve výši
26 928,58 Kč, žalovaný však ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil.
3. Soud provedl předložené listinné důkazy a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:
-) z návrhu na uzavření smlouvy / smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 14. 12. 2018 smlouvu o úvěru číslo na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 84 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkovou částku 199 920 Kč ve 24 měsíčních splátkách ve výši 8 330 Kč, kdy ve splátkách je zahrnuta i splátka úroku, přičemž sjednaná zápůjční úroková sazba činila 166,89 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V čl. 6 úvěrové smlouvy si účastníci dohodli důsledky vyplývající z prodlení žalovaného. Podle odst. 6. 3. jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, ke dni zesplatnění se celá dosud neuhrazená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění k jistině stávají součástí nové jistiny. Novou jistinu je žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Podle odst. 6. 5. smlouvy jestliže žalovaný nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou;
-) z předžalobní výzvy a z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky dopisem zaslaným dne 18. 8. 2022, a to 15 dnů od data odeslání této výzvy;
-) z oznámení ze dne 19. 6. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že vzhledem k jeho prodlení se splácením splátek došlo tímto dnem k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné částky v celkové výši 102 393 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 80 184,08 Kč, z úroku ve výši 20 112,68 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč a z nákladů vzniklých
v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 600 Kč;
-) z platebního rozkazu vydaného Okresním soudem v Olomouci dne 16. 1. 2020 pod č. j. číslo jednací bylo zjištěno, že žalobkyni byl vůči žalovanému přiznán nárok na zaplacení částky 87 162,92 Kč s příslušenstvím, částky 13 574,42 Kč a úrok 35 % ročně z částky 80 184,08 Kč od 21. 6. 2019 do zaplacení. Platební rozkaz se stal pravomocným dne 22. 5. 2020.
4. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:
Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 14. 12. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 84 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkovou částku 199 920 Kč ve 24 měsíčních splátkách ve výši 8 330 Kč, kdy ve splátkách byla zahrnuta i splátka úroku. Sjednaná zápůjční úroková sazba činila 166,89 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Podle odst. 6. 3. jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, ke dni zesplatnění se celá dosud neuhrazená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění k jistině stávají součástí nové jistiny. Novou jistinu byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Podle odst. 6. 5. smlouvy jestliže žalovaná nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Dopisem ze dne 19. 6. 2019 oznámila žalobkyně žalovanému okamžité zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné částky v celkové výši 102 393 Kč do 10 dnů ode dne odeslání oznámení. Žalovaný byl žalobkyní před podáním žaloby vyzván k úhradě žalované jako smluvní pokuty dopisem ze dne 18. 8. 2022.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2048 občanského zákoníku , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 občanského zákoníku , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
10. Prvně soud uvádí, že žalobkyně soudu v žalobě netvrdila a ani soudu nepředložila žádné důkazy k tomu, že před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy. Soud při jednání žalobkyni vyzval k doplnění těchto tvrzení a důkazů, přičemž žalobkyně soudu sdělila, že důkazy (prozatím) nedisponuje a že je schopna je doložit v poskytnuté lhůtě. Soud lhůtu k doplnění důkazů žalobkyni neposkytl a to zejména s ohledem na skutečnost, že ve věci dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná i z důvodu sjednané výše úrokové sazby (viz dále).
11. Soud po posouzení platnosti ujednání o výši úroku dovodil, že sjednaná výše úroku 166,89 % ročně je rozporná s dobrými mravy a způsobuje tak absolutní neplatnost takového ujednání podle § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku , neboť se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod k absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Podle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. , je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 , nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015 , všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz). Je samozřejmě nutné zohlednit, že žalobkyně je nebankovním subjektem, u kterého jsou s ohledem na vyšší rizikovost úrokové sazby vyšší, proto menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě by však měl žalovaný při řádném splácení úvěru díky sjednané sazbě úroků vrátit více než dvojnásobek poskytnuté částky během 24 měsíců, a proto je třeba sjednanou výši úroků považovat za rozpornou
s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání
o výši úroků uzavřít. Smlouvu o úvěru je proto třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu,
a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroků.
12. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru pak žalobkyni nemohl vzniknout ani nárok na úhradu smluvní pokuty, jež v tomto řízení požaduje. Na tomto závěru ničeho nemění ani skutečnost, že žalobkyni byl vůči žalovanému přiznán dřívějším rozhodnutím soudu (platebním rozkazem) nárok na úhradu smluvní pokuty, neboť soud není takovým rozhodnutím při posuzování věci vázán.
13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když plně procesně úspěšným účastníkem byla v řízení žalovaná. Jelikož žalované, který by tak měla právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádnému z účastníků řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.