Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
8 C 124/2022-159
Okresní soud v Prostějově rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Malechovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 21.981,19 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12.520,15 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky 9.461,04 Kč, úroku z prodlení ve výši 720,30 Kč, úroku ve výši 21,2 % ročně z částky 21.681,19 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21.681,19 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1.187,90 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12.520,15 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba na zaplacení částky 9.461,04 Kč, úroku z prodlení ve výši 720,30 Kč, úroku ve výši 21,2 % ročně z částky 21.681,19 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21.681,19 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1.187,90 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.</b>
1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 31. 3. 2022 domáhal vůči žalovanému úhrady peněžitého plnění na základě smlouvy o úvěru název úvěru uzavřené ze dne datum mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 24.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr, včetně poplatků a dohodnutých úroků splácet v 72 měsíčních splátkách ve výši 650,68 Kč. Žalovaný však opakovaně porušoval smluvní ujednání a žalobce proto prohlásil úvěr za splatný výzvou ze dne 11. 8. 2020 Ani přes výzvu žalovaný svůj dluh neuhradil. Žalobce dále uvedl, že žalovaný na svůj dluh uhradil 11.476,85 Kč. Dále žalobce uvedl, že zkoumal před poskytnutím úvěru schopnost žalovaného úvěr splácet.
2. Žalovaný jako fyzická osoba se k žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením § 46b písm. a) o.s.ř.
3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:
4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet název úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 24.000 Kč z úvěrového účtu č. bankovní účet na běžný účet vedený na jméno žalovaného pod č. bankovní účet. Žalovaný se mimo jiné zavázal k úhradě měsíčních anuitních splátek včetně pojištění v celkové výši 700,13 Kč po dobu 72 měsíců.
5. Z výpisu z úvěrového účtu č. bankovní účet za období od 14. 6. 2019 do 20. 9. 2021 a z vyjádření žalobce bylo zjištěno, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 11.479,85 Kč.
6. Z listin předložených žalobcem bylo zjištěno, že věřitel při uzavírání smlouvy o úvěru s žalovaným disponoval těmito informacemi: Žalovaný měl jediný příjem ve výši 23.265 Kč měsíčně čistého, zaměstnán byl na dobu určitou, bydlel u rodičů, příjem jeho domácnosti činil 50.000 Kč, splácel měsíčně 6.254,49 Kč a neměl jiné výdaje ani vyživovací povinnost. Dále disponoval kontaktními a osobními údaji žalovaného, informacemi o zaměstnavateli z potvrzení o příjmu, u nějž dosahoval žalovaný příjmu ve výši 23.265 Kč měsíčně.
7. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce.
8. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.
11. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2).
12. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).
13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
15. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Právní předchůdce žalobce sice uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb. , však podle aktuální judikatury Soudního dvora (rozsudek ze dne 5. 3. 2020, C -679/18) je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka.
18. Právní předchůdce žalobce jako věřitel však neučinil potřebné kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalovaného a neověřil reálnost a úplnost jím uváděných příjmů a výdajů. Zejména právní předchůdce žalobce jako věřitel nezjišťoval spolehlivost údajů dlužníka o tom, kolik činí příjem domácnosti, ve které žil a o tom, že neměl žádné výdaje a jiné dluhy než ten, který splácel ve výši 6.524,49 Kč měsíčně. Z listin předložených žalobcem nevyplývá, že věřitel před poskytnutím úvěru jakákoliv taková objektivizující šetření žalovaného učinil. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost dlužníka absolutně neplatná.
19. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal 24.000 Kč a uhradil 11.479,85 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 12.520,15 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta. Přiznán žalobci nebyl ani nárok na úhradu úroku z prodlení z dlužné jistiny, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 je citovaný § 87 zákona o spotřebitelském úvěru úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, podle které má poskytovatel úvěru podle neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nárok na úhradu jistiny v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úhradu úroků z prodlení proto věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka po uplynutí lhůty k plnění podle dohody účastníků nebo určené soudem. V daném případě nebylo soudem zjištěno, že není v možnostech žalovaného dluh uhradit v zákonné lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a lhůta k plnění byla proto určena právě podle tohoto ustanovení.
20. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě byl žalobce úspěšný v žalované jistině z 57 % (12.520,15 Kč) a žalovaný byl úspěšný v rozsahu 43 % (9.461,04 Kč) Kč). Soud proto žalobci přiznal rozdíl v úspěchu obou účastníků, tj. náklady řízení ve výši 14 % celkových nákladů řízení žalobce. Náklady žalobce, který zaslal žalovanému výzvu ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. , jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.100 Kč, odměnou za právní zastoupení ve výši 4.860 Kč (3 x 300 Kč, 2 x 1.980 Kč § 7 , 11 odst. 1, § 14b odst. 1 , 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ), náhradou hotových výdajů ve výši 900 Kč (3 x 100 Kč, 2 x 300 Kč podle § 13 odst. 4 , § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ), náhradou 1/3 (276,30 Kč, více jednání u soudu téhož dne) z celkového cestovného ve výši 829 Kč za cestu z obec do obec a zpět osobním automobilem (125 km, prům. spotřeba 4,1 l číslo km, PHM částka, 4,70 Kč/km podle vyhl. č. 511/2021 Sb. ), 1/3 (částka) z náhrady za ztrátu času na cestě k jednání a zpět podle § 14 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč (2 x 100 Kč) a náhradou DPH ve výši 21 % v částce 1.282 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř. ). Celkové náklady řízení vzniklé žalobci činí částku 8.485 Kč a 14 % pak činí 1.187,90 Kč.
21. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téhož žalobce ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ- 797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.