Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

119 C 156/2022-67

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Zuzanou Skripovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: ; a) příjmení jméno a právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: ; 1. celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 18 935,05 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12.987 Kč spolu s 11,75% zákonným úrokem z prodlení od 15.4.2022 do zaplacení.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení 8,25% zákonného úroku z prodlení z částky 12.987 Kč od 11.12.2021 do 14.4.2022, zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.344,42 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč, částky 256 a částky 5.948,05 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 811 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12.987 Kč spolu s 11,75% zákonným úrokem z prodlení od 15.4.2022 do zaplacení. II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení 8,25% zákonného úroku z prodlení z částky 12.987 Kč od 11.12.2021 do 14.4.2022, zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.344,42 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč, částky 256 a částky 5.948,05 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 811 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 18.935,05 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru číslo splatnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla, a to ze dne 31.7.2020. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 15.800 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 18.921 Kč s příslušenstvím do 6.8.2020 Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku. Žalovaný uhradil kontrolní přeplatek 1 Kč, jako verifikační platbu. Na tento bankovní účet, ze kterého odeslal žalovaný verifikační platbu, odeslal právní předchůdce žalobce verifikační platbu ve výši 15.800 Kč, takto žalovaný úvěr čerpal. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas, žalobce se tedy domáhá zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení dle odst. 4 strany 3 smlouvy a rovněž paušální náhrady nákladů spojených především s upomínáním a odesíláním písemných upomínek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021 účinné ke dni 10.12.2021 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16.12.2021. Podanou žalobou se žalobce domáhá zaplacení částky v celkový výši 19.529 Kč, která sestává z nesplacené jistiny ve výši 12.987 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 6.392 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů ve výši 150 Kč. Dále příslušenství představovaného zákonným úrokem z prodlení a částku ve výši 250 Kč představující účelně vynaložené náklady mimosoudního řízení. Přes předžalobní upomínku žalovaný dosud žalobci neuhradil ničeho.

Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

Ze smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že tyto prostředky komunikace na dálku uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným dne 31.7.2020, předmětem byl úvěr ve výši 15.800 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit částku v celkové výši 18.921 Kč do 6.8.2020, RPSN sjednáno ve výši 2. 461,8%, délka splatnosti půjčky byla sjednána v délce 30 dní. Z výpisu z OR vedeného Krajským soudem v Hradci Králové oddíl C vložka číslo soud zjistil, že žalobce je společnost s ručeným omezeným, mezi jehož předmět podnikání patří mimo jiné zprostředkovací činnost v oblasti pojišťovnictví a činnost účetních poradců, vedení účetnictví a daňové evidence. Z obchodních podmínek právnická osoba, tedy právního předchůdce žalobce soud zjistil, že žalovaný byl právním předchůdcem informován o obecných podmínkách poskytování úvěru právním předchůdcem žalobce. Z upomínky ze dne 20.8.2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, stejně tak z opakované výzvy k úhradě ze dne 6.9.2020 a rovněž z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 17.9.2020, kterou žalovanému zaslal právní předchůdce žalobce. Z dopisu ze dne 16.12.2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky. Žalobce vyzval žalovaného dne 12.1.2022 k úhradě dlužné částky a zástupce žalobce informoval dopisem ze dne 1.12.2020 o postoupení věci do právní kanceláře. Z předžalobní výzvy ze dne 7.4.2022 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě ještě před podáním žaloby. Z výpisu úkonu mimosoudního vymáhání pohledávek ze dne 25.4.2022 soud zjistil, že žalovanému byl odeslán obyčejný dopis dne 1.2.2022 a terénní pracovník věřitele navštívil žalovaného na adrese dne 28.1.2022. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že žalovanému byla dne 31.7.2020 odeslána na jeho účet částka ve výši 1.400 Kč, dne 21.7.2020 částka ve výši 1.400 Kč, dne 24.7.2020 částka 1.700 Kč, dne 28.7.2020 částka 2.000 Kč, dne 15.7.2020 částka 4.300 Kč, dne 7.7.2020 částka 5.000 Kč a z účtu, na který byly tyto částky poskytovány žalovaný dne 6.1.2016 zaplatil právnímu předchůdci žalobce 1 Kč. Z výpisu z poštovního podacího archu ze dne 17.12.2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce odeslal žalovanému oznámení o postoupení pohledávky a z poštovního podacího archu ze dne 11.4.2022 soud zjistil, že zástupce žalobce odeslal žalovanému výzvu před podáním žaloby. Ze sdělení právnická osoba ze dne 7.11.2022 soud zjistil, že účet, na který byly poskytovány finanční prostředky a ze kterého byla zaplacena verifikační platba ve výši 1 Kč, majitelem tohoto účtu byl v rozhodném období žalovaný.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že dne 7.7.2020 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru číslo ve znění smlouvy téhož čísla ze dne 31.7.2020 ve smyslu ust. a násl. , (dále jen ). Na základě této smlouvy poslal právní předchůdce žalobce žalovanému na jeho bankovní účet finanční prostředky v celkové výši 15.800 Kč. Právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel. Soud se tedy nejprve z úřední povinnosti (SDEU C číslo OPR-Finance) zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením Smluv posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak mu ukládá ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. ze dne 1. 4. 2015). Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 25. 7. 2018).

Z předložených listinných důkazů však nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce reálně nějak, natož pak s odbornou péčí, schopnost žalovaného úvěr splácet posoudil, kdy tvrzení žalobce obsažená v návrhu na zahájení řízení o vyhodnocení informací požadovaných

a získaných od žalovaného a o jejich ověřování nejsou žádným způsobem doložena. Za této situace tak nelze dospět k jinému závěru, než že právní předchůdce žalobce jakožto poskytovatel úvěru své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí nedostál a pokud této povinnosti nedostál, jsou Smlouvy s odkazem na ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a na ustanovení pro rozpor se zákonem absolutně neplatné, neboť jde o smlouvy, které svým účelem odporují zákonu (k tomu srov. opět rozsudek Nejvyššího soudu ČR zn. ze dne 25. 7. 2018 či opět nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019).

Absolutní neplatnost právního jednání působí přímo ze zákona, a to od počátku, proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat následky předvídané smluvními stranami. Právním předchůdci žalobce tak právo na zaplacení požadovaného sjednaného úroku z úvěru a náhrad účelně vynaložených nákladů nevzniklo a nelze je tedy žalobci přiznat. V případě, že žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal předmět plnění v celkové výši 15.800 Kč, převodem na svůj bankovní účet, je povinen takto vyčerpané peněžní prostředky vrátit žalobci jakožto bezdůvodné obohacení (ust. a násl. ). Žalobce v tomto směru tvrdil, že po částečném plnění ze strany žalovaného na jistinu zbývá uhradit částku 12.987 Kč, je žalobou uplatněný nárok důvodný co do této výše, tj. jako rozdíl mezi částkou čerpanou a částkou již vrácenou. S ohledem na shora uvedené soud tedy žalobě v této části vyhověl a ve výroku I. tohoto rozsudku zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit částku ve výši 12.987 Kč s příslušenstvím, jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost týkají se uplatněného práva včas, dostal se do prodlení a je tak dle s ust. povinen zaplatit žalobci z této částky úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena zákonem a v posuzovaném případě nebyla ani účastníky dohodnuta, stává se závazek z bezdůvodného obohacení splatným bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele dle ust. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.10.2018). Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze v tomto směru považovat předžalobní výzvu zástupce žalobce ze dne 7.4.2022 a žalovanému došla v souladu se zákonnou domněnkou dojití (ust. ) třetí pracovní den, tj. 11.4.2022 a za dobu bez zbytečného odkladu lze tedy považovat den 14.4.2022. Tohoto dne se tedy nárok žalobce stal splatným a soud přiznal žalobci nárok ode dne následujícího, tj. od 15.4.2022. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu, jak je uvedeno ve výroku II. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu právo. Žalobce byl proto úspěšný v 68% předmětu řízení, žalovaný byl úspěšný v 32% předmětu řízení a po vzájemném zápočtu úspěchu žalobce vůči úspěchu žalovaného, má žalobce vůči žalovanému právo na 36% (68% minus 32% = 36%) účelně vynaložených nákladů.

Náklady vynaložené žalobcem v daném případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, 3 úkonů právní služby po 300 Kč, podle , , d), g) vyhl. č. , 3 režijních paušálů po 100 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení vyhl. č. , DPH ve výši 232 Kč Celkem tedy částku 2.252 Kč.

Žalobce vynaložil v souvislosti s projednávanou žalobou náklady řízení ve výši 2.252 Kč. Vzhledem k poměru úspěchu žalobce vůči úspěchu žalovaného má žalobce vůči žalovanému právo na náhradu 36% účelně vynaložených nákladů, tj. na částku 811 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zást. žalobce (ust. ) ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.