Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 199/2022-46
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 23 272 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 272 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 191 Kč od 7. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 144 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 037 Kč od 24. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od 7. 7. 2020 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení, a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od 24. 2. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 384 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 272 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 191 Kč od 7. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 144 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 037 Kč od 24. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od 7. 7. 2020 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení, a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od 24. 2. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 384 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 10. 2021, doplněnou podáním ze dne 8. 12. 2022, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 23 272 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s registrační značka, se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, neuzavřel v období od 1. 6. 2019 do 31. 10. 2019 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla a tímto svým jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo, když vozidlo bylo v předmětném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl za uvedené období nárok na zaplacení příspěvku ve výši 7 191 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovanému byla dne 22. 4. 2020 zaslána výzva k zaplacení příspěvku, žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný pak jako provozovatel předmětného osobního automobilu neuzavřel ani v následném období od 1. 11. 2019 do 31. 3. 2020 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla, ačkoliv vozidlo bylo v předmětném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, a žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl za toto další období nárok na zaplacení příspěvku ve výši 7 144 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovanému byla dne 3. 9. 2020 zaslána výzva k zaplacení příspěvku, žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný dále jako provozovatel osobního automobilu s registrační značka, se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, neuzavřel v období od 5. 5. 2020 do 22. 10. 2020 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla a tímto svým jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo, když vozidlo bylo v předmětném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl za uvedené období nárok na zaplacení příspěvku ve výši 8 037 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovanému byla dne 10. 12. 2020 zaslána výzva k zaplacení příspěvku, žalovaný ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den 13. 12. 2022, které bylo za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. konáno v nepřítomnosti účastníků.
4. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
Z databáze žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný je od 17. 10. 2016 zapsán v registru vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla – osobního automobilu s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka, VIN kód, přičemž neměl v období od 1. 6. 2019 do 31. 10. 2019 uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla.
Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 22. 4. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně tímto dopisem vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy uhradil příspěvek do garančního fondu k vozidlu registrační značka za nepojištěné období od 1. 6. 2019 do 31. 10. 2019 v částce 7 191 Kč (47 Kč jako denní sazba příspěvku x 153 dnů); dle předložené informace o sledování zásilky ze systému České pošty byla výzva žalovanému zaslána doporučeně v den jejího vyhotovení a dne 24. 4. 2020 byla žalovanému doručena.
Z upomínky žalobkyně ze dne 29. 7. 2020 vyplývá, že žalovaný v uvedené lhůtě příspěvek neuhradil a žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu ve výši 7 191 Kč, kdy již požadovala i zaplacení nákladů uplatnění ve výši 300 Kč a úroku ve výši 35 Kč; z obsahu upomínky je zřejmé, že žalovaný byl i vyzván, aby žalobkyni doložil doklad o pojištění vozidla, pokud toto bylo v rozhodném období pojištěno, či doložil, že již nebyl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem vozidla.
Žalovaný ničeho nezaplatil, proto byl předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 13. 9. 2021, která mu byla dle poštovního podacího archu zaslána doporučeně téhož dne, opětovně vyzván k úhradě dluhu.
Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 3. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně tímto dopisem vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy uhradil příspěvek do garančního fondu k vozidlu registrační značka za následné nepojištěné období od 1. 11. 2019 do 31. 3. 2020 v částce 7 144 Kč (47 Kč jako denní sazba příspěvku x 152 dnů); dle předložené informace o sledování zásilky ze systému České pošty byla výzva žalovanému zaslána doporučeně v den jejího vyhotovení a dne 7. 9. 2020 byla žalovanému doručena.
Z upomínky žalobkyně ze dne 16. 12. 2020 vyplývá, že žalovaný v uvedené lhůtě příspěvek neuhradil a žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu ve výši 7 144 Kč, kdy již požadovala i zaplacení nákladů uplatnění ve výši 300 Kč a úroku ve výši 45 Kč; z obsahu upomínky je zřejmé, že žalovaný byl i vyzván, aby žalobkyni doložil doklad o pojištění vozidla, pokud toto bylo v rozhodném období pojištěno, či doložil, že již nebyl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem vozidla.
Žalovaný ničeho nezaplatil, proto byl předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 13. 9. 2021, která mu byla dle poštovního podacího archu zaslána doporučeně téhož dne, opětovně vyzván k úhradě dluhu.
Z kupní smlouvy ze dne 22. 1. 2020 vyplývá, že žalovaný se dle této smlouvy stal vlastníkem osobního automobilu tovární značky škoda, registrační značka, a měl by být zapsán v registru vozidel jako vlastník a provozovatel tohoto vozidla.
Z databáze žalobkyně bylo zjištěno, že k vozidlu registrační značka, s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, VIN kód, nebylo v období od 5. 5. 2020 do 22. 10. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla.
Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně tímto dopisem vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy uhradil příspěvek do garančního fondu k vozidlu registrační značka za nepojištěné období od 5. 5. 2020 do 22. 10. 2020 v částce 8 037 Kč (47 Kč jako denní sazba příspěvku x 171 dnů); dle předložené informace o sledování zásilky aplikace PoštaOnline byla výzva žalovanému zaslána doporučeně v den jejího vyhotovení.
Z upomínky žalobkyně ze dne 18. 3. 2021 vyplývá, že žalovaný v uvedené lhůtě příspěvek neuhradil a žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu ve výši 8 037 Kč, kdy již požadovala i zaplacení nákladů uplatnění ve výši 300 Kč a úroku ve výši 40 Kč; z obsahu upomínky je zřejmé, že žalovaný byl i vyzván, aby žalobkyni doložil doklad o pojištění vozidla, pokud toto bylo v rozhodném období pojištěno, či doložil, že již nebyl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem vozidla.
Žalovaný ničeho nezaplatil, proto byl předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 13. 9. 2021, která mu byla dle poštovního podacího archu zaslána doporučeně téhož dne, opětovně vyzván k úhradě dluhu.
5. Ze shora uvedeného má soud za prokázané, že žalovaný byl v období od 1. 6. 2019 do 31. 3. 2020 vlastníkem a provozovatelem vozidla – osobního automobilu s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka, VIN kód, přičemž neměl v uvedeném období uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně výzvami ze dne 22. 4. 2020 a ze dne 3. 9. 2020, odeslanými žalovanému vždy v den jejich vyhotovení, vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za nepojištěné období v částkách 7 191 Kč a 7 144 Kč. Žalovaný přes upomínky žalobkyně ničeho neuhradil, ačkoliv obě zaslané výzvy mu byly doručeny. Žalovaný byl dále v období od 5. 5. 2020 do 22. 10. 2020 vlastníkem a provozovatelem vozidla – osobního automobilu registrační značka, s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, VIN kód, přičemž neměl v uvedeném období uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně výzvou ze dne 9. 12. 2020, odeslanou žalovanému v den jejího vyhotovení, vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za nepojištěné období v částce 8 037 Kč. Žalovaný přes upomínky žalobkyně ničeho neuhradil.
6. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb.
Podle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak,
a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené,
b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
Podle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku ") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 ; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že
a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a
b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
Podle ust. § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 , a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odstavce 4 uvedeného ustanovení zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odstavce 5 uvedeného ustanovení zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. (odstavec 6 uvedeného ustanovení zákona) Podle odstavce 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.
Podle ust. § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 ve výši 47 Kč.
Podle ust. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.
7. Na základě skutkových zjištění a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že je v části příspěvku nepojištěných k vozidlu registrační značka za období od 1. 6. 2019 do 31. 10. 2019 a následné období od 1. 11. 2019 do 31. 3. 2020, příspěvku nepojištěných k vozidlu registrační značka za období od 5. 5. 2020 do 22. 10. 2020 a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na tyto příspěvky důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v předmětným obdobích vlastníkem a provozovatelem uvedených vozidel a k těmto neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, což ostatně žalovaný v tomto řízení ani nesporoval. Žalobkyně žalovaného v zákonem stanovené lhůtě vždy vyzvala k úhradě příspěvku, žalovaný ničeho neuhradil. Vzhledem k tomu, že dluh má být splněn řádně a včas, a žalovaný tak dosud neučinil, vyhověl soud žalobě a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku celkem 23 272 Kč představující součet příspěvku za nepojištěné období od 1. 6. 2019 do 31. 10. 2019 ve výši 7 191 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek ve výši 300 Kč (vozidlo registrační značka), příspěvku za nepojištěné období od 1. 11. 2019 do 31. 3. 2020 ve výši 7 144 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (vozidlo registrační značka) a příspěvku za nepojištěné období od 5. 5. 2020 do 22. 10. 2020 ve výši 8 037 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (vozidlo registrační značka).
8. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , právo i na zaplacení úroku z prodlení. Soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení z částky zákonného příspěvku nepojištěných v částce 7 191 Kč za období od 7. 7. 2020, z částky zákonného příspěvku nepojištěných v částce 7 144 Kč za období od 18. 11. 2020 a z částky zákonného příspěvku nepojištěných v částce 8 037 Kč za období od 24. 2. 2021 (tj. vždy ode dne následujícího po splatnosti příspěvku) do zaplacení, a to ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Odlišně soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení z nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, neboť tyto jsou již samy o sobě příslušenstvím pohledávky (viz ust. § 513 občanského zákoníku ), a proto je nelze dále úročit úrokem z prodlení. Z uvedeného důvodu soud žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od 7. 7. 2020 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení, a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od 24. 2. 2021 do zaplacení, výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná v poměrně nepatrné části, právo na plnou náhradu nákladů řízení v celkové částce 2 384 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 932 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 300 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu ve věci samé), dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně pak soud uvádí, že z lustrace provedené v rejstříku zdejšího soudu je zřejmé, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.
11. Pro úplnost soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v souvislosti s jedním úkonem právní služby, a to za podání její právní zástupkyně ze dne 8. 12. 2022, neboť právní zástupkyně žalobkyně doplňovala tvrzení, která již měla být obsahem samotné žaloby, a označovala důkazy k prokázání žalobních tvrzení, a soud tak tento úkon nepovažuje za potřebný k účelnému uplatňování práva.
12. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
13. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když pro stanovení jiné lhůty k plnění či uložení povinnosti uhradit dluh ve splátkách nebyly splněny podmínky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.