Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 272/2021-41

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Nečasovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 17.218 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 40 Kč od 15.4.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 17 178 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 17 218 Kč od 20.6.2020 do 14.4.2021 a z částky 17 178 Kč od 15.4.2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 40 Kč od 15.4.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 17 178 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 17 218 Kč od 20.6.2020 do 14.4.2021 a z částky 17 178 Kč od 15.4.2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou k podepsanému soudu dne 13.8.2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 218 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že účastníci uzavřeli dne 26.4.2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému téhož dne půjčila částku 38 178 Kč, tato se skládala z jistiny 21 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 17 178 Kč. Žalovaný byl povinen půjčenou částku vrátit v pravidelných týdenních splátkách po 637 Kč, první splátka byla uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy vždy do sedmého dne od předchozí splátky, u každého úvěru je nejprve hrazeno na cenu půjčky (kapitalizovaný úrok) a poté na jistinu (půjčené peníze). Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, uhradil celkem 20 960 Kč, když při rozpočítání pravidelných plateb se tak žalovaný dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách, splatnost pohledávky nastala ke dni 19.12.2019 a datum prodlení ke dni 20.6.2020. Žalovaný žalobkyni na svůj dluh ani přes výzvu ničeho nezaplatil.

2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 31.3.2022 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalobkyně s takovým postupem vyjádřila souhlas již v žalobě, žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníku předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobkyně a žalovaného.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Formulářem a u nazvanou„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ číslo ze dne 26.4.2019 bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 21 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit i se souhrnným poplatkem ve výši 37 178 Kč, když tento sestával z úroku ve výši 4 158 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 6 300 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 720 Kč. Úvěr měl být splacen v 60 týdenních splátkách po 636,30 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 21 000 Kč a to v hotovosti.

5. Z evidenční karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je vyučen, bydlí v nájmu, pracuje na plný úvazek jako operátor v právnická osoba, obec s příjmem 25 300 Kč měsíčně a výdaji ve výši 10 130 Kč (bydlení 4 420 Kč, životní minimum 4 410 Kč, jiné výdaje 2 000 Kč), nevlastní žádnou nemovitost ani automobil, nemá žádný úvěr. Žalovaným byl předložen pas.

6. Transakční historií bylo zjištěno, že žalovaný na předmětný dluh uhradil pouze částku ve výši 20 960 Kč.

7. Dopisem ze dne 7.4.2021 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 17 218 Kč do 14 dnů od doručení výzvy.

8. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovaném poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

16. Žalobkyně v žalobě k úvěruschopnosti žalovaného sdělila, že využila databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, y uvedené v evidenční kartě klienta, kontrolou rodného čísla a občanského průkazu dálkovým systémem společnosti právnická osoba, aktuálního počtu exekucí v Centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříkem, kontrolou platební historie klienta u žalobkyně, a dále vyhodnotila aktuální finanční situaci žalovaného a to i s ohledem lokalitu bydliště, příjmů a vědomostí a praxe z„ terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané lokalitě. K výzvě soudu k doplnění a přeložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného se nevyjádřila.

17. Soud má však za to, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy o tom, že skutečně v dané věci uváděné dotazy na jednotlivé databáze činila, navíc z evidenční karty klienta není zřejmé jaké konkrétní y žalovaný měl předkládat, přičemž žalobkyně k výzvě soudu ničeho nepředložila. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěryschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30.11.2016, je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěryschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp. zn. FA/4056/2017, FA/SU/374 /2015, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208 /2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU /1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. . V daném případě nebyly tvrzené příjmy ani výdaje žalovaného nikterak blíže zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěryschopnosti řádně neprovedla a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalovanému se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 21 000 Kč, žalovaný do současné doby uhradil 20 960 Kč, proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 40 Kč s úrokem z prodlení, jehož výše je v souladu s  nař. vl. č. tak, jak je uvedeno ve výroku I. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

18. O nákladech řízení rozhodl soud dle , neboť žalovaný byl v řízení v převážné části úspěšný, z obsahu spisu je zřejmé, že mu žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (výrok III.)

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, písemně, trojmo, prostřednictvím podepsanému soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.