Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 159/2022-53

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429

sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město

jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových

IČO 697 97 111, sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2

pro zaplacení 176 286 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 176 286 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. z částky 176 286 Kč od 10. 8. 2022 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 176 286 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. z částky 176 286 Kč od 10. 8. 2022 do zaplacení. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

1. Žalobce se žalobou podanou dne 29. 9. 2022 ke zdejšímu soudu domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 176 286 Kč s příslušenstvím jakožto přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. spisová značka. Žalobce uváděl, že v předmětném řízení vystupoval v procesním postavení žalované, kdy předmětem řízení bylo vypořádání společného jmění žalobce a jméno příjmení (dále jen„ navrhovatelky“). Dále uvedl, že řízení probíhalo po dobu více než 10 let a bylo zatíženo průtahy v předmětném řízení. V žalobě popsal, z jakých částek při stanovení základní částky finančního zadostiučinění vycházel, včetně zohlednění kritérií zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem, a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“), a uvedl, že částku ve výši celkově 304 107 Kč, kterou původně po žalované žádal, u ní předběžně uplatnil 19. 4. 2022. Žalovaná dne 9. 8. 2022 zaslala žalobci své stanovisko, ve kterému mu uznala nárok žalobce do co částky 104 063 Kč za oprávněný a tuto částku žalobci uhradila. Žalobce dále v žalobě uvedl, že poskytnuté zadostiučinění ve výši 104 063 Kč nepovažuje za dostačující a požaduje doplatek zbytku přiměřeného zadostiučinění, tj. rozdíl mezi žalobcem vyčíslenou částkou a částkou, kterou žalovaná již žalobci uhradila.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobce na zaplacení částky ve výši 304 107 Kč ze dne 19. 4. 2022, a to jako přiměřeného zadostiučinění žádaného z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná uvedla průběh posuzovaného řízení s tím, že taktéž nespornou skutečností učinila poskytnutí finančního zadostiučinění v částce 104 063 Kč, když vysvětlila, z jakých důvodů poskytla právě tuto částku a z jakých důvodů ji shledává dostačující. Nárok na zaplacení dalšího finančního zadostiučinění shledávala nedůvodným.

3. Dne 10. 1. 2022 se konalo ústní jednání ve věci, na které se svým podáním ze dne 19. 12. 2022 žalobce řádně omluvil prostřednictvím své právní zástupkyně. Vzhledem k tomu, že však žalobce nepožádala z důležitého důvod o odročení jednání a byl k jednání řádně předvolán, jednal soud v nepřítomnosti žalobce podle ustanovení , (dále jen „ “).

4. Při posuzování nároku soud vyšel z nesporných skutečností ohledně předběžného uplatnění nároku žalobce u žalované, jakožto nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění z titulu nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení ze dne 19. 4. 2022 a taktéž z toho, že účastníci učinili nesporným částečnou výplatu částky finančního zadostiučinění ze strany žalované ve výši 104 063 Kč.

5. Ze spisu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. spisová značka má soud za prokázán následující průběh řízení: Řízení spisová značka u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou bylo zahájeno návrhem na zahájení řízení o vypořádání SJM poddaným 4. 11. 2011 navrhovatelkou (jméno anonymizováno) proti žalobci. Předmětem vypořádání jejich SJM byly nemovité věci, řada movitých věcí (včetně dopravních prostředků a zbraní) a závazek ze smlouvy o hypotečním úvěru číslo u obec anonymizováno. Usnesením ze dne 16. 11. 2011 soud vyzval navrhovatelku k doplnění svého návrhu. Dne 20. 12. 2011 navrhovatelka zaslala soudu své vyjádření. Dne 11. 1. 2012 soud svým usnesením rozhodl tak, že navrhovatelce nepřiznal osvobození od soudních poplatků. Proti tomu dne 31. 1. 2012 podala žalobkyně odvolání. Usnesením ze dne 20. 8. 2012 Krajský soud v Brně rozhodl tak, že usnesení soudu prvního stupně změnil a navrhovatelku osvobodil od soudních poplatků z 9/10. Usnesením ze dne 11. 10. 2012 soud vyzval žalobce, aby se k podané žalobě vyjádřil. Dne 21. 11. 2012 soud vyzval oba účastníky, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřili, zda předloží znalecký posudek ocenění předmětných nemovitých věcí nebo zda navrhují, aby soud ustanovil znalce sám. Dne 10. 12. 2012 soud usnesením ustanovil znalce příjmení jméno příjmení z oboru ekonomika, stavebnictví, odvětví ceny a odhady, aby vypracoval znalecký posudek na ocenění nemovitostí v SJM účastníků. Dne 20. 1. 2013 znalec soudu předložil znalecký posudek. Usnesením ze dne 16. 1. 2013 soud ustanovil znalce jméno příjmení, aby ocenil obvyklou cenu vozidla anonymizována dvě slova a motocyklu příjmení. Usnesením ze dne 16. 1. 2013 soud ustanovil anonymizováno jméno jméno znalcem pro ocenění obvyklé ceny zbraní, které se nacházejí v SJM. Dne 5. února 2013 se konalo ústní jednání ve věci. Dne 16. 5. 2013 znalec příjmení jméno předložil soudu znalecký posudek. Dnes 17. 5. 2013 znalec jméno příjmení předložil svůj znalecký posudek. Dne 17. 6. 2013 se konalo ústní jednání ve věci s tím, že jednání bylo odročeno na neurčito za účelem jednání účastníků o smíru. Usnesením ze dne 23. 9. 2013 soud vyzval navrhovatelku, aby předložila seznam movitých věcí pro vypořádání zaniklého SJM. Dne 10. 12. 2013 se konalo ústní jednání ve věci. Navrhovatelka byla vyzvána postupem podle k doplnění tvrzení a důkazů. Usnesením ze dne 16. 1. 2014 soud ustanovil anonymizována dvě slova znalcem na ocenění seznamu movitých věcí v SJM. Usnesením ze dne 16.1.2014 soud ustanovil anonymizováno příjmení znalcem pro zpracování znaleckého posudku na nemovité věci nacházející se v SJM. Usnesením ze dne 27. 1. 2014 soud uložil navrhovatelce, aby doplnila svá tvrzení týkající se skutečnosti, jak naložila s movitými věcmi v usnesení specifikovanými. 13. 1. 2014 se konalo ústní jednání ve věci. Dne 28. 1. 2014 navrhovatelka podala námitku podjatosti soudce. Usnesením ze dne 18. 3. 2014 Krajský soud v Brně rozhodl, že soudce anonymizováno jméno příjmení není vyloučen z projednávání v dané věci. Dne 1. 12. 2014 se konalo ústní jednání ve věci. Dne 15. 12. 2014 soud vydal usnesení, kterým zamítl zadat znalecký posudek pro ocenění zbraně právnická osoba. Dne 9. 3. 2015 se konalo ústní jednání ve věci. Navrhovatelka požádala o odročení soudního jednání za účelem mimosoudní dohody. Dne 1. 6. 2015 byla věc přidělena nové předsedkyni senátu anonymizováno jméno řešitele příjmení řešitele. Dne 29. 9. 2015 se konalo ústní jednání ve věci. Usnesením ze dne 30. 9. 2015 soud jmenoval znalce příjmení příjmení, aby zpracoval znalecký posudek souboru movitých věcí, který tvořil SJM. Dne 2. 3. 2016 a 13. 4. 2016 se konala ústní jednání ve věci. Usnesením ze dne 2. 5. 2016 soud jmenoval znalce příjmení jméno, aby zpracoval znalecký posudek na investice ze SJM do nemovitostí věcí v usnesení specifikovaných. Na základě odvolání navrhovatelky rozhodl 28. 4. 2017 Krajský soud v Brně tak, že zrušil usnesení soudu prvního stupně, kterým byla přiznána odměna znalci příjmení jméno. Dnes 17. 11. 2017 se konalo ústní jednání ve věci, jednání bylo odročeno za účelem zadání revizního posudku znalce. Usnesením ze dne 17. 11. 2017 soud rozhodl o odměně znalce příjmení jméno, proti tomuto rozhodnutí navrhovatelka opět podala odvolání. Dne 29. 3. 2018 Krajský soud v Brně rozhodl o odvolání tak, že usnesení soudu prvního stupně změnil co do výše odměny znalce. Usnesením ze dne 22. 5. 2018 soud jmenoval nového znalce, proti osobě znalce navrhovatelka podala dne 30. 5. 2018 námitky, dále pak podala i námitku podjatosti soudkyně. Dne 10. 7. 2018 Krajský soud v Brně rozhodl usnesením, že soudkyně anonymizováno ulice není vyloučena z projednávání a rozhodnutí v předmětné věci. Dne 18. 9. 2019 a 18. 10. 2019 se konala ústní jednání ve věci. Na jednání dne 25. října 2019 byl vyhlášen rozsudek soudem prvního stupně, proti kterému podali odvolání navrhovatelka i žalobce. Dne 11. 6. 2021 odvolací soud vydal usnesení, ve kterém navrhovatelku i žalobce vyzval k doplnění svých skutkových tvrzení. Rozsudkem ze dne 14. 9. 2021 Krajský soud v Brně část rozsudku prvního soudu potvrdil, část změnil. Proti tomu pak žalobce podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, které Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 23. 2. 2022 odmítl jako nedůvodné.

6. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce v procesním postavení žalovaného byl účasten řízení vedeného u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. spisová značka, jehož předmětem bylo vypořádání společného jmění manželů mezi žalobcem a navrhovatelkou. Toto řízení v součtu s řízením u odvolacího soudu a následným rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR probíhalo celkem 10 let a 3 měsíce. Soudem bylo rozhodováno ve třech stupních soudní soustavy. Soud prvního stupně si nechal vypracovat celkem 7 znaleckých posudků, a to za účelem stanovení obvyklé ceny nemovitostí a investic do nich realizovaných, obvyklé ceny dopravních prostředků (vozidlo a motocykl), zbraní a řady dalších movitých věcí nacházejících se ve společném jmění manželů. Ve věci bylo vyslechnuto několik svědků, včetně jednotlivých znalců, a taktéž provedeny četné listinné důkazy. Účastníci se opakovaně odvolávali proti řadě procesních rozhodnutí.

7. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

8. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

9. Podle OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

11. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

12. Soud předmětnou věc posoudil po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a §31a odst. 1, 2, 3 OdpŠk, kdy se žalobce po žalované domáhal zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 176 286 Kč Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. spisová značka v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem.

13. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. spisová značka vydal rozhodnutí v řízení vedeném pod shora uvedenou spisovou značkou v přiměřené lhůtě podle § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, když pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 1 OdpŠk, podle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž i ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na to, zda byla délka řízení přiměřená (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu z 31. 8. 2012, sp. zn. ).

14. Při stanovení celkové doby řízení vyšel soud z toho, že občanské soudní řízení začíná doručením žaloby a jeho konec spadá v jedno s okamžikem právní moci konečného rozhodnutí. Ve vztahu k žalobci předmětné řízení trvalo 10 let a 3 měsíce, od 4. 11. 2011 do 23. 2. 2022. Řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy, když soud shledal nedostatky v postupu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou během řízení. Tyto spočívaly zejména v tom, že soud prvního stupně nepostupoval zcela nekoncepčně v rámci řízení, např. při postupném zadávání znaleckých posudků k určení ceny obvyklé jednotlivých položek nacházejících se ve společném jmění žalobce a navrhovatelky. Tento postup soudu se pak negativně promítl do celkové délky řízení. Soud z tohoto důvodu hodnotí celkovou délku řízení jako délku nepřiměřenou. V důsledku porušení práva žalobce mu vznikla újma, a to minimálně v důsledku jeho právní nejistoty vycházející z nepřiměřené délky řízení. K závěru o existenci odpovědnostního titulu ve smyslu ustanovení §13 OdpŠk pak dospěla i sama žalovaná v rámci předběžného projednání nároku, když taktéž žalobce finančně částečně odškodnila.

15. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. , ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. , nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. ) plyne, že v soudním řízení lze přiznat účastníkům řízení základní částku v rozmezí 15 - 20 000 Kč za každý další rok řízení., za první dva roky však v částce poloviční. Pro posuzované řízení v trvání 10 let a 3 měsíců soud dospěl k závěru o adekvátnosti základní částky finančního zadostiučinění ve výši 15 000 Kč za rok trvání daného řízení, za první dva roky v částce poloviční, a došel tedy k základní částce finančního zadostiučinění ve výši 138 750 Kč. Tato částka se jeví částkou adekvátní, částkou základní (srovnej rozsudek ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. ). Soud neshledal důvod v rámci posouzení všech okolností daného případu pro její navýšení.

16. Tuto částku soud následně podrobil jednotlivým kritériím § 31a OdpŠk, když co se týče složitosti řízení, soud jí ponižoval o 20% z důvodu skutkové složitosti. K dalšímu ponížení o 10% soud přistoupil s ohledem na skutečnost, že řízení probíhalo ve třech stupních soudní soustavy, navíc odvolání byla podávána i proti řadě procesních rozhodnutí soudu prvního stupně, což prodloužilo celkovou délku řízení. Účastníkům nemůže být kladeno k tíži využívání řádných a mimořádných opravných prostředků, musí však počítat s prodloužením řízení o dobu nezbytnou k vydání rozhodnutí o podání opravných prostředků.

17. Další kritéria (jednání poškozeného, postup orgánu veřejné moci ani význam řízení pro poškozeného) soud nevyhodnotil jako důvodné pro další snížení či navýšení částky finančního zadostiučinění.

18. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl k závěru o adekvátnosti částky finančního plnění ve výši 97 125 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaná žalobci přiznala a již vyplatila plnění ve výši tuto částku přesahující, zamítal soud žalobu o další finanční zadostiučinění, které bylo předmětem žaloby.

19. Pod výrokem II. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení ve smyslu ustanovení , když rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Úspěšné žalované proto náleží náhrada nákladů řízení spočívající v jednotlivých úkonech nezastoupeného účastníka ve smyslu ustanovení , a to (i) za vyjádření k žalobě z 10. 11. 2022, (ii) za přípravu na jednání dne 10. 1. 2023 a (iii) za účast na ústním jednání dne 10. 1. 2023, a to za každý úkon ve výši 300 Kč dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č.

20. Lhůta k plnění ve výroku II. byla stanovena ve lhůtě 3 dnů dle ustanovení , když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší či plnění ve splátkách.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).