Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
74 C 282/2022-42
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 34 600 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 300 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení, dále částku ve výši 11 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 900 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 8 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 767,19 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 400,30 Kč, s úrokem ve výši 24,9 % ročně z částky 9 566,73 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 566,73 Kč od 8. 1. 2022 do 17. 2. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 266,73 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení, částky ve výši 10 400 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 638,54 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 903,71 Kč, s úrokem ve výši 24,69 % ročně z částky 13 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 000 Kč od 8. 1. 2022 do 17. 2. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 100 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 300 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení, dále částku ve výši 11 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 900 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 8 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 767,19 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 400,30 Kč, s úrokem ve výši 24,9 % ročně z částky 9 566,73 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 566,73 Kč od 8. 1. 2022 do 17. 2. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 266,73 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení, částky ve výši 10 400 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 638,54 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 903,71 Kč, s úrokem ve výši 24,69 % ročně z částky 13 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 000 Kč od 8. 1. 2022 do 17. 2. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 100 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 1. 4. 2022 domáhala zaplacení částky ve výši 12 300 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalované společnost právnická osoba, IČO číslo, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 18. 1. 2019. Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl úvěr 10 000 Kč, když žalovaná si tuto částku převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 18 000 Kč, tvořenou jistinou 10 000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru 8 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 300 Kč Náklady spotřebitelského úvěru se skládají z úroku ve výši 2 000 Kč, z administrativního poplatku ve výši 2 000 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila celkem 5 700 Kč. Žalobou uplatňovaná částka ve výši 12 300 Kč, se skládá z nesplacené jistiny ve výši 9 566,73 Kč a z nákladů spotřebitelského úvěru 2 733,27 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 767,19 Kč představuje úrok z prodlení v zákonné výši z částky 9 566,73 Kč od 14. 3. 2020 do postoupení pohledávky, tj. do 7. 1. 2022. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 4 400,30 Kč představuje úrok ve výši 24,9 % ročně z částky 9 566,73 Kč od 14. 3. 2020 do postoupení pohledávky, tj. do 7. 1. 2022. Žalobkyně dále požaduje úhradu úroku ve výši 24,9 % ročně z částky 9 566,73 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 566,73 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti právnická osoba na žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce řádně zkoumal schopnost žalované splácet úvěr, když údaje o její majetkové situaci zapsal do zákaznické karty a zároveň do ní uvedl, které údaje byly právním předchůdcem žalobkyně ověřeny z předložených dokladů. Žalovaná pohledávku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.
2. Žalobkyně se žalobou dále domáhala zaplacení částky ve výši 22 300 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytl žalované právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 13. 5. 2019. Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl úvěr 13 000 Kč, když žalovaná si tuto částku převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 23 400 Kč, tvořenou jistinou 13 000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru 10 400 Kč v 60 týdenních splátkách po 390 Kč Náklady spotřebitelského úvěru se skládají z úroku ve výši 2 600 Kč, z administrativního poplatku ve výši 2 600 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila celkem 1 100 Kč. Žalobou uplatňovaná částka ve výši 22 300 Kč, se skládá z nesplacené jistiny ve výši 13 000 Kč a z nákladů spotřebitelského úvěru 9 300 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 638,54 Kč představuje úrok z prodlení v zákonné výši z částky 13 000 Kč od 7. 7. 2020 do postoupení pohledávky, tj. do 7. 1. 2022. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 4 903,71 Kč představuje úrok ve výši 24,69 % ročně z částky 13 000 Kč od 7. 7. 2020 do postoupení pohledávky, tj. do 7. 1. 2022. Žalobkyně dále požaduje úhradu úroku ve výši 24,69 % ročně z částky 13 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti právnická osoba na žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce řádně zkoumal schopnost žalované splácet úvěr, když údaje o její majetkové situaci zapsal do zákaznické karty a zároveň do ní uvedl, které údaje byly právním předchůdcem žalobkyně ověřeny z předložených dokladů. Žalovaná pohledávku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.
3. Žalovaná k žalobě uvedla, že v době, kdy uzavírala obě smlouvy, byla na mateřské dovolené s prvním dítětem, tedy její příjem v té době byl pouze rodičovský příspěvek. V době uzavření smluv přítel žalované a otec dítěte neměl práci, tedy jí nemohl přispívat na chod domácnosti. Když uzavírala smlouvy, domnívala se, že bude schopna předmětnou splátku hradit, avšak neměla dostatek prostředků, aby splátky hradila. Snažila se hradit alespoň tolik, kolik byla schopna. V současné době je na mateřské dovolené s druhým dítětem a čerpá rodičovský příspěvek a nemá prostředky ani na to, aby hradila splátky dle smluv.
4. Z listin y označené jako smlouva o úvěru číslo ze dne 18. 1. 2019 včetně prohlášení o poskytnutí informací soud zjistil, že na základě ní předal právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO číslo, sídlem adresa) žalované dne 18. 1. 2019 částku ve výši 10 000 Kč, kterou se, a to včetně nákladů spotřebitelského úvěru ve výši 8 000 Kč (celkem 18 000 Kč), žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Celková částka ve výši 18 000 Kč je tvořena jistinou ve výši 10 000 Kč, úrokem ve výši 2 000 Kč (32,15 % ročně), administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Z listin y vyplývá, že smluvní strany si sjednaly tzv. hotovostní režim, kdy žalovaný byl povinen hradit splátky úvěru k rukám obchodního zástupce nebo pracovníka právního předchůdce žalobkyně.
5. Z karty zákazníka - žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že do předtištěného vzoru byly vyplněny (zaškrtnuty) údaje o žalované, když dle nich má bydlet v podnájmu, žije s partnerem, má 1 nezaopatřené dítě, pobírá rodičovský příspěvek. Vyplývá z ní, že jako průměrný příjem do ní byla zapsána částka 10 800 Kč (rodičovská/mateřská), jako průměrné výdaje byla zapsána částka 8 800 Kč (bydlení 3 800 Kč, osobní výdaje 5 000 Kč), tedy použitelný příjem činí 2 000 Kč. Dále z ní plyne, že původně byla u výdajů na bydlení zapsána částka ve výši 4 800 Kč, která byla následně opravena na 3 800 Kč. V části žádosti o úvěr nazvané dokumenty k ověření finanční situace žadatele je zaškrtnuta pouze výplatní pásky.
6. Z listin y označené jako smlouva o úvěru číslo ze dne 13. 5. 2019 včetně prohlášení o poskytnutí informací soud zjistil, že na základě ní předal právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO číslo, sídlem adresa) žalované dne 13. 5. 2019 částku ve výši 13 000 Kč, kterou se, a to včetně nákladů spotřebitelského úvěru ve výši 10 400 Kč (celkem 23 400 Kč), žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 60 týdenních splátkách po 390 Kč. Celková částka ve výši 23 400 Kč je tvořena jistinou ve výši 13 000 Kč, úrokem ve výši 2 600 Kč (32,15 % ročně), administrativním poplatkem ve výši 2 600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Z listin y vyplývá, že smluvní strany si sjednaly tzv. hotovostní režim, kdy žalovaný byl povinen hradit splátky úvěru k rukám obchodního zástupce nebo pracovníka právního předchůdce žalobkyně.
7. Z karty zákazníka - žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že do předtištěného vzoru byly vyplněny (zaškrtnuty) údaje o žalované, když dle nich má bydlet v podnájmu, žije s partnerem, má 1 nezaopatřené dítě, pobírá rodičovský příspěvek. Vyplývá z ní, že jako průměrný příjem do ní byla zapsána částka 13 800 Kč (10 800 Kč - rodičovská/mateřská, 3 000 Kč – brigáda), jako průměrné výdaje byla zapsána částka 10 000 Kč (bydlení 3 800 Kč, osobní výdaje 5 000 Kč, splátky úvěrů 1 200 Kč), tedy použitelný příjem činí 3 800 Kč. V části žádosti o úvěr nazvané dokumenty k ověření finanční situace žadatele je zaškrtnuta pouze nájemní smlouva.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 včetně části seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení shora specifikovaných pohledávek společnosti právnická osoba za žalovanou na žalobkyni.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 včetně informací o zpracování osobních údajů soud zjistil, že společnost právnická osoba žalované oznámila, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy číslo ze smlouvy číslo na žalobkyni. Dále z něj plyne, že oznámením byla žalovaná vyzvána k úhradě žalobou uplatňovaných pohledávek, a to do 10 dnů ode dne doručení oznámení. Oznámení bylo žalované odesláno dne 4. 2. 2022 (podací lístek).
10. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě žalobou uplatňovaných pohledávek, a to do 31. 3. 2022. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 16. 3. 2022 (podací lístek).
11. Z výpisu z obchodní rejstříku žalobkyně plyne, že se jedná o akciovou společnost zapsanou v obchodním rejstříku České republiky.
12. Soud má za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně podepsali dne 18. 1. 2019 listin u označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. Žalovaná si při podpisu smlouvy od právního předchůdce žalobkyně převzala v hotovosti částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 18 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Celková částka ve výši 18 000 Kč je tvořena jistinou ve výši 10 000 Kč, úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Pohledávka včetně příslušenství byla smlouvou ze dne 7. 1. 2022 postoupena žalobkyni. Žalovaná před podáním žaloby uhradila na shora uvedenou pohledávku částku ve výši 5 700 Kč. Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru dne 18. 1. 2019 zjišťoval od žalované informace o jejích příjmech a výdajích, které následně zanesl do žádosti o úvěr, dle nich má bydlet v nájmu, žije s partnerem, má 1 nezaopatřené dítě, je na rodičovské dovolené. Dle žádosti o úvěr si právní předchůdce žalobkyně k ověření údajů vyžádal pouze výplatní pásky. Příjem činí dle údajů uvedených v žádosti o úvěr částku ve výši 10 800 Kč (rodičovská/mateřská), průměrné výdaje činí částku ve výši 8 800 Kč (bydlení 3 800 Kč, osobní výdaje 5 000 Kč). Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně podepsali dne 13. 5. 2019 listin u označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. Žalovaná si při podpisu smlouvy od právního předchůdce žalobkyně převzala v hotovosti částku 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 24 300 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 390 Kč. Celková částka ve výši 23 400 Kč je tvořena jistinou ve výši 13 000 Kč, úrokem ve výši 2 600 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Pohledávka včetně příslušenství byla smlouvou ze dne 7. 1. 2022 postoupena žalobkyni. Žalovaná před podáním žaloby uhradila na shora uvedenou pohledávku částku ve výši 1 100 Kč. Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru dne 13. 5. 2019 zjišťoval od žalované informace o jejích příjmech a výdajích, které následně zanesl do žádosti o úvěr, dle nich má bydlet v nájmu, žije s partnerem, má 1 nezaopatřené dítě, je na rodičovské dovolené. Dle žádosti o úvěr si právní předchůdce žalobkyně k ověření údajů vyžádal pouze nájemní smlouvu. Příjem činí dle údajů uvedených v žádosti o úvěr částku ve výši 13 800 Kč (10 800 Kč - rodičovská/mateřská, 3 000 Kč – brigáda), průměrné výdaje činí částku ve výši 10 000 Kč (bydlení 3 800 Kč, osobní výdaje 5 000 Kč, splátky úvěru 1 200 Kč). Soudu je z jeho úřední činnosti známo (z výpisu CEO), že žalovaná má dvě nezletilé děti, a to nezletilého jméno narozeného datum (v době podpisu shora uvedených smluv mu nebyl ani jeden rok) a nezletilou jméno narozenou datum.
13. Soud dodává, že provedeným dokazováním byla vyvrácena námitka žalobkyně, že žalovaná před uzavřením jednotlivých smluv o úvěru neinformovala právního předchůdce žalobkyně, že jejím jediným příjmem je rodičovský příspěvek a že má vyživovací povinnost. Pokud žalovaná do formuláře vyhotoveného právním předchůdcem žalobkyně vyplnila nepřesně jako svého zaměstnavatele Úřad práce, nelze jí to klást za vinu, neboť formulář neobsahuje žádnou kolonku pro vyplnění plátce jiného příjmu nežli příjmu z pracovního poměru, navíc kolonka pro identifikaci plátce příjmu je v tom samém oddílu, kde je třeba vyplnit zdroj příjmů s nabídkou mateřská/rodičovská (byla v tomto případě zaškrtnuta), starobní důchod, podpora v nezaměstnanosti atd. Bylo na právním předchůdci žalobkyně, aby žalovanou řádně poučil jak formulář vyplnit, a aby vyplněný formulář zkontroloval a v případě jakýchkoliv nejasností/nesrovnalostí žalovanou vyzval k upřesnění či doplnění informací.
14. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
15. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku , se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
18. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
19. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
20. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce druhého téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
23. Dle názoru soudu v daném případě právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím úvěru dne 18. 1. 2019 s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované splatit úvěr, když žalobkyně sice uvedla, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal příjmy a výdaje žalované, ale jí uvedené údaje si řádně neověřil, když si ověřil pouze výši příjmů a nikoliv již výši výdajů. Rovněž před poskytnutím úvěru dne 13. 5. 2019 právní předchůdce žalobkyně neposoudil s odbornou péčí schopnost žalované splatit úvěr, když právní předchůdce žalobkyně v tomto případě ověřil pouze výši nájemného, nikoliv již výši dalších výdajů, dále si neověřil výši příjmů, a to zejména dalšího příjmu označeného jako brigáda, když bez tohoto dalšího příjmu by žalovaná nebyla schopna splátky obou úvěru splácet. Soud dodává, že v případě brigády se zpravidla jedná o krátkodobý příjem, přičemž žalovaná měla oba úvěry splácet ještě téměř rok. To vše za situace, kdy žalovaná byla v době uzavírání obou smluv o úvěru na rodičovské dovolené a jejím jediným (doloženým) příjmem byl rodičovský příspěvek. Navíc žalovanou tvrzené výdaje (5 000 Kč), mimo nájemné, nedosahovaly ani součtu životního minima žalované a jejího dítěte (3 410 Kč + 1 740 Kč = 5 150 Kč), tedy bylo vysoce nepravděpodobné, že by žalovaná mohla omezit své výdaje, když v jejích výdajích byly zahrnuty i výdaje na péči o nezletilé dítě. Přestože žalovaná pečlivě vyplnila právním předchůdcem žalobkyně vyhotovený formulář, ve kterém uvedla, že žije v podnájmu se svým přítelem, právní předchůdce žalobkyně vůbec nezjišťoval finanční situaci jejího partnera, který, jak vypověděla žalovaná, byl zároveň otcem nezletilého dítěte, o které žalovaná pečovala. Nezjistil tak, zda se o výdaje domácnosti dělí či je může partner hradit sám, nebo zda je partner finančně závislý na žalované. Obecně lze říci, že matky na rodičovské dovolené jsou náchylnější na pád do dluhové pasti, neboť zpravidla jejich jediným příjmem je rodičovský příspěvek, když navíc celodenně pečují o nezletilé dítě, a nemohou či velmi obtížně si mohou najít práci a zvýšit tak své příjmy. Proto byl právní předchůdce žalobkyně v daném případě povinen věnovat větší pozornost zkoumání finanční situace žalované. Soud zdůrazňuje, že zkoumání úvěruschopnosti s odbornou péčí zahrnuje individuální vyhodnocení rizik jednotlivých klientů, tedy i podrobnější zkoumání finanční situace rizikovějších klientů, u kterých je větší pravděpodobnost, že by nemuseli být schopni úvěr splácet. Právním předchůdcem žalobkyně vyžádané listin y byly nedostatečné proto, aby zjistil, jaká je majetková situace žalované (jaké jsou její příjmy a výdaje) a právní předchůdce žalobkyně tak nemohl nezjistit, jaké jsou„ volné“ peněžní prostředky žalované a zda z nich bude žalovaná schopna uhradit splátky úvěru/ů. Právní předchůdce žalobkyně měl zkoumání úvěruschopnosti žalované věnovat větší pozornost. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval při zkoumání úvěruschopnosti s odbornou péčí. Nedodržení povinnosti zkoumat schopnost žalované splatit úvěry s odbornou péčí má dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smluv o úvěru. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobkyně, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, když se soud ztotožňuje s právními závěry uvedenými ve stanovisku generální advokátky Juliane Kokott ve věci C -679/2018„ Povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z úřední povinnosti porušení některých ustanovení práva na ochranu spotřebitelů je v ustálené judikatuře označována za opatření nezbytné k dosažení ochrany spotřebitele zamýšlené příslušnými směrnicemi. Tato skutečnost vychází z předpokladu, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti. Existuje tedy nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost vnitrostátních soudů posuzovat z úřední povinnosti porušení předpisů na ochranu spotřebitele je tedy nezbytná, aby bylo narovnáno nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem zásahem, který je nezávislý na smluvních stranách, ze strany vnitrostátního soudu.“ (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018 , ze dne 20. 3. 2019). Závěry podepsaného soudu jsou v souladu i s rozhodnutím Evropského soudního dvora C -679/2018 ze dne 5. 3. 2020. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdce žalobkyně nezasáhl pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalovanou, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Účelem zkoumání úvěruschopnosti je mimo jiné minimalizování rizika, že klient spadne do dluhové pasti a sním i celá jeho rodina. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mohlo v daném případě vést k pádu žalované do dluhové pasti, a to za situace, kdy na její péči bylo odkázáno nezletilé dítě (v době podpisu smluv mu byl necelý rok). Soud dodává, že zákonnou povinnost řádně zkoumat schopnost žalované splácet úvěr nelze přenášet na žalovanou, neboť splnění této povinnosti má chránit celou společnost i samotnou žalovanou, která nemusí svou finanční situaci vidět objektivně a nemusí být schopna dohlédnout všechna rizika spojená s úvěrem. Povinnosti zkoumat úvěruschopnost se nelze zprostit s odkazem na to, že žalovaná byla povinna sdělit právnímu předchůdci žalobkyně všechny rozhodné skutečnosti, předně proto, že tato povinnost byla zákonem uložena přímo právnímu předchůdci žalobkyně jako odborníkovi, ale i proto, že žalovaná jako laik nemusí vědět, jaké skutečnosti jsou rozhodné pro její schopnost splácet úvěr, jaké jsou rizikové faktory, co snižuje její schopnost splácet úvěr.
24. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péči a náležitě tak nezjistil schopnost žalované splatit poskytnuté úvěry, a proto je smlouva o úvěru číslo (§ 2395 občanského zákoníku ) ze dne 18. 1. 2019 i smlouva o úvěru číslo (§ 2395 občanského zákoníku ) ze dne 13. 5. 2019 neplatná, neboť se jedná o spotřebitelské smlouvy, které odporují § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalované (§ 588 občanského zákoníku ).
25. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru číslo je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na úhradu poplatku za administrativní činnost, poplatku za hotovostní inkaso splátek, úroku (běžícího ve výši 32,15 % ročně resp. požadovaného 24,9 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši 4 400,3 Kč), neboť tyto byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že žalované byla na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se tak o tuto částku bezdůvodně obohatila na úkor právního předchůdce žalobkyně, a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinna tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Žalovaná dosud uhradila částku ve výši 5 700 Kč, k úhradě tak zbývá 4 300 Kč. Pohledávka byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Jelikož je smlouva o úvěru neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost jednotlivých nároků na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, žalovaná tak byla dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinna splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění požádána. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužných částek oznámením ze dne 3. 2. 2022, které se do její dispozice dostalo dne 7. 2. 2022 (odesláno dne 4. 2. 2022 a do dispozice se dostalo dle § 573 občanského zákoníku dne 7. 2. 2022, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2926/2009 ), když splatnost byla stanovena do 10 dnů ode dne doručení tj. do 17. 2. 2022. Jelikož žalovaná ničeho dalšího neuhradila, od 18. 2. 2022 se tak dostala do prodlení a je povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
26. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru číslo je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na úhradu poplatku za administrativní činnost, poplatku za hotovostní inkaso splátek, úroku (běžícího ve výši 32,15 % ročně resp. požadovaného 24,69 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši 4 903,71 Kč), neboť tyto byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že žalované byla na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytnuta částka ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se tak o tuto částku bezdůvodně obohatila na úkor právního předchůdce žalobkyně, a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinna tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Žalovaná dosud uhradila částku ve výši 1 100 Kč, k úhradě tak zbývá 11 900 Kč. Pohledávka byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Jelikož je smlouva o úvěru neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost jednotlivých nároků na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, žalovaná tak byla dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinna splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění požádána. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužných částek oznámením ze dne 3. 2. 2022, které se do její dispozice dostalo dne 7. 2. 2022 (odesláno dne 4. 2. 2022 a do dispozice se dostalo dle § 573 občanského zákoníku dne 7. 2. 2022, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2926/2009 ), když splatnost byla stanovena do 10 dnů ode dne doručení tj. do 17. 2. 2022. Jelikož žalovaná ničeho dalšího neuhradila, od 18. 2. 2022 se tak dostala do prodlení a je povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
27. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě, co do částky 4 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 300 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení, dále částku ve výši 11 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 900 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení, vyhověl (výrok I.).
28. Jelikož žalobkyni nevzniklo právo na úhradu poplatku za administrativní činnost, poplatku za hotovostní inkaso splátek a úroku (běžícího ve výši 32,15 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši 4 400,3 Kč a ve výši 4 903,71 Kč), soudu tak nezbylo než žalobu, co do částky 8 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 767,19 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 400,30 Kč, s úrokem ve výši 24,9 % ročně z částky 9 566,73 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 566,73 Kč od 8. 1. 2022 do 17. 2. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 266,73 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení, částky ve výši 10 400 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 638,54 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 903,71 Kč, s úrokem ve výši 24,69 % ročně z částky 13 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 000 Kč od 8. 1. 2022 do 17. 2. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 100 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení, zamítnout (výrok II.).
29. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když v řízení byla převážně úspěšná žalovaná a měla by právo na (poměrnou část) náhradu nákladů řízení. Žalovaná však náhradu nákladů nepožadovala, proto jí soud náhradu nákladů nepřiznal (výrok III.).
30. S ohledem na výši dlužné částky a nákladů řízení, rozhodl soud o povinnosti žalované splnit uvedené povinnosti v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 1 000 Kč. Důvodem pro toto rozhodnutí byla finanční situace žalované, která nyní pobírá pouze rodičovský příspěvek, neboť pečuje o nezletilou dceru jméno. Žalobkyně s žalovanou navrženou výší splátek vyslovila souhlas. Soud proto rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když dále určil, že nesplní-li žalovaná byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovanou dostatečnou výstrahou, aby splátky plnila řádně a včas.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.