Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
74 C 254/2022-28
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 16 649 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 282 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 282 Kč od 27. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 3 385 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 667 Kč od 21. 1. 2021 do 26. 9. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 385 Kč od 27. 9. 2021 do zaplacení, dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 982 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 282 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 282 Kč od 27. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 3 385 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 667 Kč od 21. 1. 2021 do 26. 9. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 385 Kč od 27. 9. 2021 do zaplacení, dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 982 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení, které bylo zahájeného žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 22. 7. 2022, bylo zaplacení částky 12 667 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 667 Kč od 21. 1. 2021 do zaplacení, dále nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 982 Kč z titulu nevrácených peněžních prostředků, které mu žalobkyně poskytla na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 7. 10. 2020, která byla uzavřena prostřednictví prostředků komunikace na dálku, a to internetových stránek webová adresa. Žalovaný na těchto stránkách vyplnil požadované údaje (zejména email a telefonní číslo), ve webovém rozhraní zaškrtl, že se seznámil se zněním smlouvy o zápůjčce, poté žalobkyně zaslala žalovanému podpisovou SMS, kterou žalovaný uvedl (vyplnil) na webovou schránku do formuláře. Vyplněním SMS kódu došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, když SMS kód považuje žalobkyně za prostý elektronický podpis. Následně žalobkyně žalovanému poskytla dne 7. 10. 2020 peněžní prostředky ve výši 10 600 Kč, když mu tuto částku odeslala na účet číslo bankovní účet. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 067 Kč nejpozději do 20. 1. 2021. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 1 318 Kč. Dlužná částka ve výši 12 667 Kč se skládá z dlužné jistiny a z poplatku za poskytnutí úvěru. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvní pokutu ve výši 3 982 Kč a účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením v celkové výši 2 500 Kč, a to za zaslání výzvy ze dne 27. 1. 2021, ze dne 3. 2. 2021, ze dne 10. 2. 2021, ze dne 19. 2. 2021 a ze dne 6. 3. 2021. Žalobkyně dále uvedla, že před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalovaného splatit zápůjčku tak, že se dotazovala na jeho příjem a výdaje, které si ověřila.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z listin y označené jako smlouva o zápůjčce ze dne 7. 10. 2020 soud zjistil, že byla dne 7. 10. 2020 podepsána žalobkyní, když podpis žalovaného (ani vlastnoruční – fyzický, ani elektronický) k ní nebyl připojen, když na místě podpisu klienta bylo uvedeno:„ Klient: celé jméno žalovaného, datum anonymizováno, PIN kód číslo“. Dále z ní plyne, že jako smluvní strany v ní byly označeny žalobkyně (jako věřitel) a žalovaný (jako klient), výše zápůjčky měla činit 10 600 Kč, výše poplatku za poskytnutí zápůjčky měla činit 2 067 Kč. Dále z ní vyplývá, že klient (označený jako žalovaný) byl povinen vrátit žalobkyni celkem částku 12 667 Kč tvořenou jistinou 10 600 Kč a poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 067 Kč, a to do 6. 11. 2020 Součástí smlouvy o zápůjčce jsou všeobecné obchodní podmínky.
4. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že byly dne 7. 10. 2020 podepsány žalobkyní, když podpis žalovaného (ani vlastnoruční – fyzický, ani elektronický) k ní nebyl připojen, když na místě podpisu klienta bylo uvedeno:„ Klient: celé jméno žalovaného, datum anonymizováno, PIN kód číslo“. Dále z nich plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran.
5. Z potvrzení o platbě ze dne 7. 10. 2020 včetně překladu do anglického jazyka soud zjistil, že žalobkyně odeslala dne 7. 10. 2020 na účet číslo bankovní účet částku ve výši 10 600 Kč.
6. Z výpisu z interní databáze žalobkyně plyne, že z účtu číslo bankovní účet byla na účet žalobkyně dne 26. 9. 2018 odeslána částka ve výši 1 Kč.
7. Z upomínky ze dne 27. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila dne 27. 1. 2021 upomínku, kterou měl být žalovaný vyzván k úhradě částky ve výši 13 679 Kč. Doklad o odeslání upomínky nebyl soudu předložen.
8. Z upomínky ze dne 3. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila dne 3. 2. 2021 upomínku, kterou měl být žalovaný vyzván k úhradě částky ve výši 14 403 Kč. Doklad o odeslání upomínky nebyl soudu předložen.
9. Z opakované výzvy k úhradě ze dne 10. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila dne 10. 2. 2021 výzvu, kterou měl být žalovaný vyzván k úhradě částky ve výši 15 128 Kč. Doklad o odeslání výzvy nebyl soudu předložen.
10. Z opakované výzvy k úhradě ze dne 19. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila dne 19. 2. 2021 výzvu, kterou měl být žalovaný vyzván k úhradě částky ve výši 15 929 Kč. Doklad o odeslání výzvy nebyl soudu předložen.
11. Z opakované výzvy k úhradě ze dne 6. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila dne 6. 3. 2021 výzvu, kterou měl být žalovaný vyzván k úhradě částky ve výši 16 711 Kč. Doklad o odeslání výzvy nebyl soudu předložen.
12. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 9. 2021 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 17 703 Kč, a to do tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána dne 20. 9. 2021 (podací lístek).
13. Ze sdělení příjmení příjmení ze dne 26. 8. 2022 plyne, že majitelem účtu číslo bankovní účet je žalovaný.
14. Z výpisu z účtu číslo bankovní účet plyne, že na něj byla dne 8. 10. 2020 od žalobkyně připsána částka 10 600 Kč.
15. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně podepsala dne 7. 10. 2020 listin u označenou jako smlouva o zápůjčce ze dne 7. 10. 2020, dle které byly jako smluvní strany označeny žalobkyně (jako věřitel) a žalovaný (jako klient), výše zápůjčky měla činit 10 600 Kč, podpis žalovaného nebyl k listin ě připojen (ani vlastnoruční – fyzický, ani elektronický), když na místě podpisu klienta bylo uvedeno:„ Klient: celé jméno žalovaného, datum anonymizováno, PIN kód číslo“. Dle smlouvy byl klient (označený jako žalovaný) povinen vrátit žalobkyni celkem částku 12 667 Kč tvořenou jistinou 10 600 Kč a poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 067 Kč, a to do 6. 11. 2020 Součástí smlouvy o zápůjčce jsou všeobecné obchodní podmínky, ze kterých plyne bližší úprava práv a povinností, a které žalobkyně podepsala dne 7. 10. 2020, když podpis žalovaného nebyl k listin ě připojen (ani vlastnoruční – fyzický, ani elektronický), když na místě podpisu klienta bylo uvedeno:„ Klient: Klient: celé jméno žalovaného, datum anonymizováno, PIN kód číslo“. Dne 26. 9. 2018 byla z účtu žalovaného na účet žalobkyně připsána platba ve výši 1 Kč. Dne 7. 10. 2020 žalobkyně odeslala na účet žalovaného částku ve výši 10 600 Kč, když na účet žalovaného byla připsána dne 8. 10. 2020. Žalobkyně vyhotovila dne 27. 1. 2021, dne 3. 2. 2021, dne 10. 2. 2021, dne 19. 2. 2021 a dne 6. 3. 2021 výzvu určenou pro žalovaného k úhradě aktuálně dlužné částky. Doklad o doručení výzev žalovanému nebyl soudem předložen. Zástupkyně žalobkyně vyzvala dne 20. 9. 2021 žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 17 703 Kč, a to do tří dnů.
16. Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně prokázání skutečnosti, že dne 7. 10. 2020 došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce a že smlouvu uzavřel právě žalovaný, když zejména neprokázala, že údaje v jím vedeném systému vyplnil právě žalovaný a že údaje v něm uložené nebyly změněny ani žalobkyní (ve svůj prospěch), ani třetí osobou, když žalobkyně se svou neúčastí na jednání práva na poučení vzdala. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že registraci na webových stránkách žalobkyně webová adresa) provedl právě žalovaný, když žalobkyně osobně nikdy neověřila totožnost klienta, ani nebyla totožnost ověřena třetí sobou například Českou poštou. Identitu klienta žalobkyně dovozuje pouze ze skutečnosti, že tak byl ve smlouvě označen. Žalobkyně si nijak neověřila, že účet uvedený ve smlouvě je veden pro žalovaného, toto učinil až soud v rámci tohoto řízení. I kdyby shora uvedené informace byly vyplněny skutečně žalovaným, nebylo dalšími provedenými důkazy prokázáno, že žalovanému byl znám obsah smlouvy o zápůjčce ze dne 7. 10. 2020 a že s ní vyslovil souhlas, když k prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně nenavrhla žádné důkazy. Žalobkyně rovněž neprokázala, že žalovanému odeslala PIN kód a že to byl právě žalovaný, kdo vyplnil SMS kód do interního systému žalobkyně (zda vůbec byl SMS kód vyplněn do systému žalobkyně). Soud zdůrazňuje, že žalobkyně vůbec nenavrhla důkazy k prokázání svého tvrzení, že údaje uvedené v jejím systému, v rámci kterého mělo dojít k uzavření smlouvy, jsou chráněny proti změnám, ať již zásahům zvenčí (způsobenými třetími osobami) či zásahům z pozice administrátora. Závěrem soud dodává, že poučení dle § 118a o. s. ř. o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání. Jen za účelem poučení dle § 118a o. s. ř. o. s. ř. není třeba jednání odročovat.
17. Soud dodává, že z provedeného dokazování jednoznačně plyne, že smlouva nebyla podepsána, ale byla uzavřena v rámci elektronického systému vedeného žalobkyní ve smyslu § 562 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v platném znění (dál jen„ občanský zákoník “), když žalobkyně zároveň neprokázala, že by záznamy v něm uvedené byly činěny systematicky a posloupně a že byly chráněny proti změnám. Soud dále uvádí, že podpis na listin ě sice může být nahrazen mechanickými prostředky ale jen tam, kde je to obvyklé, když obvyklé to je v případě žalobkyně jakožto podnikatele nikoliv však ve vztahu k žalovanému jako spotřebiteli. Závěrem soud dodává, že v souladu článkem 25 bodu 2 Nařízení EU č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu pouze kvalifikovaný elektronický podpis, nikoliv„ prostý elektronický podpis“, když nařízení takový pojem nezná.
18. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně neprokázala své tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, nevznikl žalobkyni nárok na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru (2 067 Kč), smluvní pokuty (3 982 Kč) a účelně vynaložených nákladů (2 500 Kč), neboť nárok na jejich úhradu měl být sjednán ve smlouvě o zápůjčce. V řízení však bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 10 600 Kč, když žalovaný uhradil žalobkyni částku ve výši 1 318 Kč a k úhradě tak zbývá 9 282 Kč. Žalovaný se tak o tuto částkou bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně a je tak podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku povinen tuto částku žalobkyni vrátit. Žalovaný byl dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění žalobkyní požádán. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 20. 9. 2021, která se do jeho dispozice dostala dne 23. 9. 2021 (odesláno dne 20. 9. 2021 a do dispozice se dostala dle § 573 občanského zákoníku dne 23. 9. 2021, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2926/2009 ), když splatnost byla stanovena do 3 dnů bez uvedení, od kdy lhůta běží, zda od vyhotovení či doručení, soud proto tuto splatnost vyložil ve prospěch žalovaného, tedy od data pozdějšího (od 23. 9. 2021), když pohledávka byla splatná do 26. 9. 2021. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, ode dne následujícího (27. 9. 2021) se tak dostal do prodlení a je povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
19. Jelikož žalobkyni nevzniklo právo na úhradu poplatku za poskytnutí zápůjčky (2 067 Kč), smluvní pokuty (3 982 Kč) a účelně vynaložených nákladů úvěru (2 500 Kč), soudu tak nezbylo než žalobu co do částky ve výši 3 385 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 667 Kč od 21. 1. 2021 do 26. 9. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 385 Kč od 27. 9. 2021 do zaplacení, dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 982 Kč, zamítnout (výrok II.).
20. Naopak žalobkyni vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě co do částky ve výši 9 282 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 282 Kč od 27. 9. 2021 do zaplacení, vyhověl (výrok I.).
21. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když oba účastníci byli ve věci stejně úspěšní (po kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí soudu), proto nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
22. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.