Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 165/2022-37
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 28 310 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 28 310 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 14 408,29 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 6 540,10 Kč od datum do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 7 361,61 Kč od datum do zaplacení, a dále náhradu nákladů řízení ve výši 2 585 Kč, tuto k rukám advokáta JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem lednem 2023, pod ztrátou výhody splátek.
II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 14 408,29 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 6 540,10 Kč od datum do datum, a úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 7 361,61 Kč od datum do datum, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 28 310 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 14 408,29 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 6 540,10 Kč od [datum] do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 7 361,61 Kč od [datum] do zaplacení, a dále náhradu nákladů řízení ve výši 2 585 Kč, tuto k rukám advokáta JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem lednem 2023, pod ztrátou výhody splátek. II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 14 408,29 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 6 540,10 Kč od [datum] do [datum], a úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 7 361,61 Kč od [datum] do [datum], v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
1. Žalobou podanou u soudu dne datum se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 28 310 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa číslo, na základě které žalovaný převzal částku 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 19 496 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (6 592 Kč), odměny za administrativní zpracování úvěru (7 626 Kč) a poplatku za komfortní splácení (5 278 Kč). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal vrátit v 24 měsíčních splátkách po 1 646 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil pouze částku 12 638,39 Kč. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Žalovaný poté již neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobce se v řízení domáhal pouze úhrady částky ve výši 7 361,61 Kč z titulu bezdůvodného obohacení představujícího rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 20 000 Kč a částkou ve výši 12 638,39 Kč, kterou žalovaný uhradil na tuto jistinu. Dále požadoval kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 273,38 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z dlužné jistiny od datum do datum), a běžící úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 361,61 Kč od datum do zaplacení.
Právní předchůdce žalobce dále uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalovaný převzal částku 30 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 25 750 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (5 366 Kč), odměny za administrativní zpracování úvěru (11 540 Kč) a poplatku za komfortní splácení (8 844 Kč). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 930 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil pouze částku 23 459,90 Kč. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Žalovaný poté již neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobce se v řízení domáhal pouze úhrady částky ve výši 6 540,10 Kč z titulu bezdůvodného obohacení představujícího rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 30 000 Kč a částkou ve výši 23 459,90 Kč, kterou žalovaný uhradil na tuto jistinu. Dále požadoval kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 819,62 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % z dlužné jistiny od datum do datum), a běžící úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 540,10 Kč od datum do zaplacení.
Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalovaný převzal částku 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 19 541 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (4 901 Kč), odměny za administrativní zpracování úvěru (9 140 Kč) a poplatku za komfortní splácení (5 500 Kč). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal vrátit v 18 měsíčních splátkách po 2 197 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil pouze částku 5 591,71 Kč. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Žalovaný poté již neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobce se v řízení domáhal pouze úhrady částky ve výši 14 408,29 Kč z titulu bezdůvodného obohacení představujícího rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 20 000 Kč a částkou ve výši 5 591,71 Kč, kterou žalovaný uhradil na tuto jistinu. Dále požadoval kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 567,53 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z dlužné jistiny od datum do datum), a běžící úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 591,71 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil.
3. Žalobce se k nařízenému jednání na základě písemné omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř..
4. Žalovaný při soudním jednání dne datum uvedl, že si je vědom skutečnosti, že od právnická osoba obdržel zápůjčky, a to v hotovosti, celkem se jednalo o 3 zápůjčky. Prvé dvě zápůjčky se snažil pravidelně splácet, u třetí zápůjčky zůstala neuhrazená větší část. Žalovaný dále uvedl, že poskytovatel zápůjčky nezjišťoval jeho příjmy a výdaje, pouze v jednom případě žalovaný krátce pracoval, v případě dalších dvou zápůjček byl na mateřské dovolené a bral dávky hmotné nouze. Výdaje poskytovatel zápůjčky nijak neřešil, žalovaný měl v té době dluh z jiných půjček. Žalovaný zároveň požádal, aby mu soud umožnil splácení dlužné částky včetně příslušenství a nákladů řízení v měsíčních splátkách, neboť nemá finanční prostředky na jednorázovou úhradu dluhu. Ke svým poměrům uvedl, že pracuje pro společnost právnická osoba v obec, kde dosahuje hrubého příjmu kolem 30tis. korun, v současné době je v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu, pobírá nemocenské dávky a do zaměstnání zpět by měl nastoupit v lednu 2023. Žalovaný má ještě jiné dluhy, exekučně je mu z nemocenských dávek srážena částka 3 000 Kč. Žalovaný má jednu vyživovací povinnost k nezletilému dítěti, přítelkyně je v současné době bez zaměstnání, byla jí přiznána podpora v nezaměstnanosti.
5. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:
Právní předchůdce žalobce právnická osoba a žalovaný uzavřeli nejprve dne datum smlouvu o zápůjčce (spotřebitelském úvěru) číslo na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za tento úvěr poplatek, který se skládá z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 6 592 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 7 626 Kč a za komfortní splácení ve výši 5 278 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal poskytovateli úvěru zaplatit v hotovosti, formou 24 měsíčních splátek po 1 646 Kč. Účastníci dále uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce (spotřebitelském úvěru) číslo na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za tento úvěr poplatek, který se skládá z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 5 366 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 11 540 Kč a za komfortní splácení ve výši 8 844 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal poskytovateli úvěru zaplatit v hotovosti, formou 60 týdenních splátek po 930 Kč. Účastníci dále uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce (spotřebitelském úvěru) číslo na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za tento úvěr poplatek, který se skládá z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 4 901 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 9 140 Kč a za komfortní splácení ve výši 5 500 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal poskytovateli úvěru zaplatit v hotovosti, formou 18 měsíčních splátek po 2 197 Kč. Dle evidence předchůdce žalobce se žalovaný dostal do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba na žalobce, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky z téhož dne.
6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.
10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
12. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně sjednaného poplatku, a to v 24 měsíčních splátkách po 1 646 Kč, přičemž žalovaný uhradil pouze 12 638,39 Kč. Dále byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně sjednaného poplatku, a to v 60 týdenních splátkách po 930 Kč, přičemž žalovaný uhradil pouze 23 459,90 Kč. Dne datum účastníci uzavřeli další smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně sjednaného poplatku, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 197 Kč, přičemž žalovaný uhradil pouze 5 591,71 Kč.
13. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství je zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce k této otázce v žalobě neuvedl žádná potřebná skutková tvrzení, jeho právní zástupce se k nařízenému jednání omluvil, soud ho tedy nemohl poučit dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o povinnosti tvrdit a prokázat shora uvedenou skutečnost. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.
14. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právního předchůdce žalobce
před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek
(§ 588 o.z.). Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.
15. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS členské státy zajistí,
aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele
na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
16. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce
za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.
17. Z důvodu povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.
18. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
19. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
20. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
21. Z toho vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, je tedy neplatná, protože právní předchůdce žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
22. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 20 000 Kč z titulu spotřebitelského úvěru a žalovanému zbývá zaplatit na jistinu úvěru částku 7 361,61 Kč (smlouva prvá), dále vyplatil žalovanému částku 30 000 Kč a žalovanému zbývá zaplatit na jistinu úvěru částku 6 540,10 Kč (smlouva druhá) a dále vyplatil žalovanému částku 20 000 Kč a žalovanému zbývá zaplatit na jistinu úvěru částku 14 408,29 Kč (smlouva třetí). Žalovaný je povinen zaplatit žalobci kromě celkové dlužné částky 28 310 Kč i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., jdoucí od datum (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku (úroku z prodlení) soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II).
23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci převážný úspěch (žaloba byla zamítnuta pouze v nepatrné části nároku na zákonný úrok z prodlení), má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 300 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14 b) vyhl. č. 177/1996 Sb., 21% DPH advokáta ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 133 Kč, tedy celkem 2 585 Kč. Soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.
24. Soud postupem podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určil, že peněžité plnění, k němuž je žalovaný povinen vůči žalobci, včetně nákladů řízení, může být zaplaceno v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč, jak je ve výroku rozsudku stanoveno. Přihlédl přitom k výše uvedeným finančním a osobním poměrům žalovaného i jeho úsilí svůj dluh vůči žalobci splnit.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, pokud se přítomní účastníci práva podat odvolání výslovně nevzdali.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.