Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 210/2022-62

Okresní soud v Klatovech rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Matějíčkem, jako samosoudcem, ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 10 157 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná zaplatila žalobkyni 10 157 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 2 490,58 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 2 490,58 Kč od datum do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 136,77 Kč, se zamítá.

II. Žalované se vůči žalobkyni nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná zaplatila žalobkyni 10 157 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 2 490,58 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 2 490,58 Kč od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 136,77 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žalované se vůči žalobkyni nepřiznává náhrada nákladů řízení.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se stala na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum věřitelem pohledávky za žalovanou, která vznikla společnosti právnická osoba, a to na základě smlouvy číslo s produktovým názvem příjmení půjčka v hotovosti týdenní číslo, kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovanou dne datum. Neoddělitelnou součástí smlouvy byly též smluvní podmínky obsažené na stejném listu jako smlouva, přičemž souhlas s jejich zněním žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalované hotovostní zápůjčku ve výši 6 000 Kč. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 4 617 Kč, představovaný součtem úroku s pevnou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně za celou sjednanou dobu trvání smlouvy, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny zápůjčky a poplatku ve výši 10 617 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 236 Kč s tím, že poslední splátka činila 233 Kč. Žalovaná následně postupně uhradila celkem částku ve výši 7 560 Kč, když poslední platbu ve výši 250 Kč zaplatila dne datum. Žalovaná tedy nesplnila své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, když nehradila předepsané splátky, v důsledku čehož žalované vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaná v prodlení, s tím, že tato denní smluvní pokuta je po žalované požadována pouze v kapitalizované částce 3 000 Kč, dále povinnost uhradit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, požadovaný pouze ve výši 136,77 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalované s hrazením jednotlivých splátek a dále povinnost uhradit sjednané sankční poplatky ve výši 3 100 Kč, představované poplatky za zahájení vymáhání dluhu Centrálním vymáháním pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně a poplatky za upomínky. K datu účinnosti výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek, tj. ke dni datum, byla pohledávka za žalovanou kapitalizována celkovou částkou ve výši 10 293,77 Kč a sestávala z jistiny ve výši 2 490,58 Kč, z poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 1 566,42 Kč, z kapitalizované smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč, z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 136,77 Kč a ze sankčních poplatků ve výši 3 100 Kč. Žalobou uplatněným příslušenstvím pohledávky pak je smluvní úrok ve výši 29 % ročně z jistiny 2 490,58 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny 2 490,58 Kč od datum do zaplacení, když žalovaná byla po postoupení pohledávky výzvou k okamžitému splacení dluhu vyzvána k zaplacení částky v celkové výši 10 293,77 Kč nejpozději do datum. Za období po postoupení pohledávky již nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně ničeho uhrazeno.

2. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaná nedostavila ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno fikcí dle (dále jen ). V souladu s ustanovením proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Podle (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

4. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

5. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

6. Z předložené smlouvy, označené jako Smlouva o zápůjčce – příjmení v hotovosti číslo uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba na straně jedné a žalovanou na straně druhé, vzal soud za prokázané, že se tato společnost zavázala poskytnout žalované bezúčelovou hotovostní zápůjčku v částce 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit dále poplatek za zápůjčku v celkové částce 4 617 Kč, tvořený součtem částky pevného úroku ve výši 799 Kč (zápůjční úroková sazba činila 29 % ročně a byla sjednána jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy), částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 410 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 408 Kč, tzn. že žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkovou částku ve výši 10 617 Kč, a to formou 45 týdenních splátek po 236 Kč s tím, že poslední splátka měla činit 233 Kč. První splátkové období přitom začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Podpisem uvedené smlouvy žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření obdržela v hotovosti celou částku zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce pak byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, které byly soudu rovněž k důkazu předloženy. Z obsahu těchto smluvních podmínek vyplývá, že v případě neuhrazení splátky řádně a včas vzniká právní předchůdkyni žalobkyně mj. právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení či právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve formě poplatku za zaslanou upomínku a poplatku za zahájení vymáhání dluhu. Žalovaná dle žalobkyní předloženého přehledu zaplatila poslední platbu z titulu uzavřené smlouvy dne datum, a to ve výši 250 Kč, přičemž z tohoto přehledu současně vyplývá, že celkem žalovaná zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 7 560 Kč, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících z uzavřené smlouvy o zápůjčce byla v řízení prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne datum mezi obchodní společností právnická osoba jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, a to ve spojení se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno předloženým dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum.

7. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o zápůjčce, když již jen s ohledem na deklarovanou výši sjednaných nákladů zápůjčky, jež se dle smluvních podmínek považuje za spotřebitelský úvěr ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, v podobě poplatku za zápůjčku v celkové výši 4 617 Kč dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s  o. z., podle něhož neplatným je kromě jiného právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byla mezi smluvními subjekty smlouva o zápůjčce uzavřena jako smlouva spotřebitelská v souladu s  a násl. o. z., když ustanovení o. z. přímo výslovně zakazuje ve spotřebitelských smlouvách, tj. ve smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem, ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu ( o. z.), tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady č. 93/13 EHS ze dne datum a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak je zřejmé z textace předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovaly konkrétní částky a údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy jakožto jednoznačně slabší smluvní strana v tomto směru nemohla nijak ovlivnit. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury jsou„ dobré mravy“ souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv„ dobrých mravů“ musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.

8. V daném případě se žalovaná jako spotřebitel předmětnou smlouvou o zápůjčce zavázala právní předchůdkyni žalobkyně k zaplacení souhrnného poplatku v celkové výši 4 617 Kč, tzn. že tento poplatek u poskytnuté zápůjčky v částce 6 000 Kč dosahuje téměř 77 % výše samotné zapůjčené částky, přičemž jenom celková částka sjednaných poplatků (bez úroku) ve výši 3 818 Kč (2 410 Kč + 1 408 Kč) přesahuje 3/5 výše poskytnuté částky zápůjčky. Ze smlouvy přitom nijak nevyplývá, proč částky těchto poplatků byly stanoveny právě v daných výších, když i jejich vymezení je učiněno pouze velmi obecně, neurčitě a netransparentně. Takto sjednanou výši odměny za poskytnutí zápůjčky je nutné dle názoru zdejšího soudu shledat jako odporující dobrým mravům. V tomto ohledu si zdejší soud dovolí odkázat na právní závěry, k nimž v řadě svých rozhodnutí při posuzování těchto a obdobných nároků ze spotřebitelských smluv dospěl Krajský soud v Plzni, který např. v rozsudku sp. zn. ze dne 30. 1. 2019 konstatoval, že„ pokládá za zcela nepřípustné, aby věřitel, byť se jedná o odměnu za zapůjčení peněžních prostředků ve formě úroku víceméně přiměřenou (samotný úrok měl činit cca 20 % p. a.), navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celková částka placená dlužníkem měla fakticky přesahovat částku zapůjčenou (v nyní posuzované věci dosahuje bezmála 4/5 výše zapůjčené částky)“. Odvolací soud k tomuto dále poznamenal, že případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení peněžních prostředků má být úrok, s tím, že v bankovní praxi je obvyklé, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z poskytnuté částky. Sjednáním takto vysokého nepřiměřeného poplatku věřitel zcela nepochybně obchází zákon. V jiném svém rozhodnutí (rozsudek sp. zn. ze dne 24. 6. 2020) Krajský soud v Plzni k tomuto poznamenal, že„ požaduje-li žalobkyně po žalovaném zaplacení dalších poplatků, jejichž celková výše dosahuje více než ⅔ půjčené částky, je z toho zřejmé, že věřitel chtěl„ vydělat“ na těchto dalších poplatcích, což ve svém souhrnu nelze hodnotit jinak než jako vysoce nemravné. Odvolací soud má za to, že sjednání úroku a veškerých těchto poplatků, které v souhrnu představují odměnu za půjčení peněžních prostředků, je v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jde o ujednání neplatné (§ 580 o. z.). Jinými slovy řečeno, z okolností věci plyne, že bez sjednání tak vysokého„ souhrnného poplatku“ by věřitel peněžní prostředky žalovanému nepůjčil“.

9. I při respektování smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy je tedy nutné dle názoru zdejšího soudu dospět k takovému závěru, že nastalá nerovnováha vzájemných práv a povinností v případě, kdy za poskytnutí zápůjčky ve výši 6 000 Kč se spotřebitel zaváže k zaplacení celkové částky ve výši 10 617 Kč, je tak významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé. Lze přitom důvodně dovozovat, že právní předchůdkyně žalobkyně by požadovanou částku zápůjčky žalované neposkytla a smlouvu by s ní neuzavřela, pakliže by žalovaná na její podmínky nepřistoupila.

10. Zdejší soud tedy s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce pro její rozpor s dobrými mravy. Nárok žalobkyně je tak třeba po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného ustanovení § 2993 o. z. Žalovaná přijala od právní předchůdkyně žalobkyně částku 6 000 Kč, aniž tu byl platný závazek, a proto by mohla mít žalobkyně vůči žalované nárok na vrácení toho, co bylo plněno. Ze žalobních tvrzení a z předloženého přehledu však vyplývá, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně splátky v celkové výši 7 560 Kč. Žalobkyni tudíž žádný nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované nevznikl, jelikož tato v celkovém souhrnu zaplatila částku o 1 560 Kč vyšší než kolik činila částka poskytnuté zápůjčky. Pokud se žalobkyně dále podanou žalobou domáhala přiznání kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 136,77 Kč, který byl součástí pohledávky postoupené žalobkyni postupní smlouvou ze dne datum, je nutné konstatovat, že v případě bezdůvodného obohacení nastává splatnost dluhu až na základě výzvy věřitele. V posuzované věci mohla být žalovaná teoreticky poprvé vyzvána k úhradě dluhu oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, když však celá částka odpovídající výši bezdůvodného obohacení, tzn. výši poskytnuté zápůjčky, byla žalovanou uhrazena již splátkou zaplacenou dne datum, tzn. že k žalovanému prodlení ani dojít nemohlo.

11. Soud byl proto nucen z výše uvedených důvodů zamítnout nejen návrh na zaplacení jistiny v celkové výši 10 157 Kč s požadovaným zákonným úrokem z prodlení, a to jak kapitalizovaným, tak i běžícím, ale i návrh na zaplacení částky žalovaných smluvních úroků, neboť žalované nároky byly uplatněny na podkladě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce a závazek k jejich úhradě tudíž nebyl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou platně sjednán.

12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě měla ve věci plný úspěch žalovaná, jíž však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto bylo za použití argumentu a contrario ve vztahu k citovanému zákonnému ustanovení rozhodnuto o tom, že se žalované vůči žalobkyni náhrada nákladů řízení nepřiznává, ač by na ni jinak měla s ohledem na výsledek sporu právo.

13. V daném případě zdejší soud nevydal na návrh žalobkyně elektronický platební rozkaz, ale v řízení po jeho zahájení nařídil ústní jednání, a proto žalobkyni, která byla ve sporu zcela neúspěšnou, stíhá s ohledem na výsledek řízení povinnost doplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z návrhu ve výši 200 Kč podle položky 2 bodu 2 Sazebníku poplatků. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč podle položky 2 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, když podle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) tohoto sazebníku, soudní poplatek činí částku 1 000 Kč. Žalobkyni tedy zbývá doplatit částku ve výši 200 Kč. Splatnost doplatku v tomto případě nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé podle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Pro jeho zaplacení pak byla dle stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení podáním ke zdejšímu soudu. O odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.