Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
11 C 84/2022-37
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kylarovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 13 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 000 Kč od datum do datum, smluvního úroku ve výši 5 220,75 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 500 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do [datum], smluvního úroku ve výši 5 220,75 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 500 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 9 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 220,75 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 000 Kč od datum do zaplacení a dále smluvní pokuty ve výši 4 500 Kč. Návrh žalobkyně odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému dne datum spotřebitelský úvěr ve výši 9 000 Kč. Protože žalovaný ani ke dni splatnosti poslední splátky úvěru, tj. k datu datum, neuhradil ničeho, požaduje žalobkyně úhradu dlužné částky sestávající z jistiny úvěru a úroku z úvěru v celkové výši 5 220,75 Kč, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny 9 000 Kč ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tj. od datum do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, ohledně níž je dlužník v prodlení. Smluvní pokuta byla žalobkyní vyčíslena ke dni podání žaloby, tj. ke dni datum, ve výši 9 423 Kč.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.
4. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
Dne datum sestavila žalobkyně Smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve které vystupovala jako věřitel a žalovaný jako klient. Dle této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout neúčelový, spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení ve výši 9 000 Kč. Úroková sazba měla činit 0,9 % denně z vypůjčené částky. RPSN činilo 1732,09 %. Úvěr měl být splacen ve třech sjednaných splátkách. Smlouva neobsahovala podpis žalovaného. Na místě podpisu je pouze strojově napsáno jméno a příjmení žalovaného bez uvedení vlastnoručního podpisu, jeho rodné číslo a IP adresa. Na žalovaného byl veden bankovní účet č. bankovní účet /viz Smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 8 - 9 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 10 – 11 spisu, všeobecné obchodní podmínky v elektronickém systému příjmení, dotazník na č. l. 12 spisu, faktura ke smlouvě o spotřebitelském úvěru na č. l. 13 spisu/. Žalovaný zaslal ze svého účtu č. bankovní účet dne datum na účet žalobkyně č. bankovní účet verifikační platbu ve výši 1 Kč. Dne datum zaslala žalobkyně na výše specifikovaný účet žalovaného platbu ve výši 9 000 Kč /viz výpis z bankovního účtu na č. l. 14 - 16 spisu a sdělení banky na č. l. 30 spisu/. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do sedmi dnů. Zásilka byla odeslána dne datum prostřednictvím poštovního doručovatele /viz výzva k úhradě před podáním žaloby na č. l. 17 spisu, podací arch na č. l. 18 spisu/.
5. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
Žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne datum částku ve výši 9 000 Kč. Zástupce žalobkyně zaslal dne datum žalovanému výzvu k úhradě dluhu do sedmi dnů. Žalovaný netvrdil, ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh žalobkyni uhradil více, než uváděla žalobkyně.
6. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný projevil vůli být vázán smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne datum s takovým obsahem, jak v řízení tvrdila žalobkyně. Toto bez dalšího nevyplývá pouze z nepodepsaného textu uvedené smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy (např. ve spojení s verifikační platbou). Nadto ani nebylo prokázáno, že žalobkyně před případným sjednáním takové smlouvy zjistila a ověřila majetkové a osobní poměry žalovaného, tj. zejména jeho příjmy a výdaje. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 , poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
7. Dle ustanovení § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.
8. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
9. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
10. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Po provedeném dokazování a při aplikaci shora citovaných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. Jelikož nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o úvěru ve znění žalobkyní předloženém, na základě které měly být žalovanému poskytnuty finanční prostředky, posoudil soud ve vztahu k částce ve výši 9 000 Kč, kterou žalobkyně odeslala na účet žalovaného, danou věc dle ustanovení § 2991 a násl. o. z. upravující bezdůvodné obohacení. Žalovanému tak vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, zbývá mu stále povinnost vrátit žalobkyni částku, o kterou se bezdůvodně obohatil, a to ve výši 9 000 Kč. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Vzhledem k tomu, že provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by se a kdy výzva k úhradě dlužné částky zaslaná žalobkyní dostala do dispozice žalovaného, bylo třeba za doručení výzvy považovat až doručení žaloby. Žalovanému byla zanechána na trvalé adrese výzva k vyzvednutí zásilky obsahující mj. žalobu dne datum, tohoto dne se tedy žalovaný mohl prokazatelně poprvé o dluhu dozvědět. Za přiměřenou lhůtu ke splnění povinnosti lze v daném případě považovat lhůtu 3 dnů, která uplynula dne datum. Od následujícího dne je tak s úhradou dluhu v prodlení a náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).
13. S ohledem na výše uvedené soudu nezbylo, než ve zbylé části nárok žalobkyně na zaplacení smluvního úroku ve výši 5 220,75 Kč, smluvní pokuty a úroku z prodlení požadovaného od dřívějšího data, zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o úvěru s tvrzeným obsahem (výrok II. tohoto rozsudku).
14. Soud k uvedenému nad rámec dodává, že, i kdyby bylo uvažováno o uzavření tvrzené smlouvy o úvěru (což s ohledem na neprokázaný projev vůle žalovaného učinit nelze), žalobkyně v řízení ani dostatečně netvrdila a neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí, když není postačující, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla např. pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří, např. potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně v této souvislosti žádné konkrétní skutečnosti netvrdila. Porušení této povinnosti zakotvené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů způsobuje neplatnost smlouvy a dodržení soud zkoumá z úřední povinnosti. V případném porušení této povinnosti je třeba spatřovat hrubé narušení veřejného pořádku a v některých případech i zjevný rozpor s dobrými mravy. Nedostojí-li tak poskytovatel spotřebitelského úvěru své povinnosti, je třeba za takové situace uzavřenou smlouvu považovat za absolutně (nikoliv pouze relativně) neplatnou, neboť se jedná o jednání zjevně narušující veřejný pořádek.
15. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka, či nález název soudu ze dne datum sp. zn. ústavní nález, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.