Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 151/2022-27
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 4.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 4.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.000 Kč od 17. 12. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce částku ve výši 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 4.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.000 Kč od 17. 12. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce částku ve výši 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud dle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jako „o. s. ř. “), pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Předmětem řízení je zaplacení částky 4.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 17. 12. 2015 do zaplacení z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne datum uzavřené mezi žalovanou a právnická osoba právnická osoba, sídlem adresa, IČO, (dále jako„ anonymizováno“), kdy předmětná pohledávka byla postoupena na žalobce.
Vzhledem k tomu, že se v řízení vyskytoval cizí prvek daný sídlem žalobce, který je právnickou osobou zřízenou dle právních předpisů země, řešil soud primárně otázku vlastní pravomoci, příslušnosti a užití hmotného práva v projednávaném případu. Za situace, kdy Česká republika i země jsou členy Evropské unie, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012. Podle ustanovení článku 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále také jen„ Nařízení“) nestanoví-li nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná má v působnosti Okresního soudu v Jeseníku bydliště, soud dovozuje svou pravomoc a příslušnost předmětný spor projednat a rozhodnout. Soud případ posuzoval dle českého hmotného práva, neboť smlouva byla uzavřena mezi českými subjekty na území České republiky a z ničeho neplyne nutnost užití cizího práva.
Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Společnost anonymizováno a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce s výší zápůjčky 4.000 Kč s termínem splatnosti 16. 11. 2015. Žalované byla částka 4.000 Kč poskytnuta převodem na účet č. bankovní účet dne datum. Žalovaná na poskytnutou zápůjčku ničeho neuhradila. anonymizováno nijak neprověřila úvěruschopnost žalované. Společnost anonymizováno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum ujednala postoupení pohledávky za žalovanou na společnost právnická osoba a tato společnost pak smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum ujednala postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce. Žalobce je osobou se sídlem na země zřízenou dle anonymizováno práva. Žalobce vyzýval žalovanou výzvou ze dne 21. 2. 2020, odeslanou 5. 3. 2020 k úhradě dluhu, avšak bezvýsledně.
Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:
Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Soud žalobě vyhověl, když právnická osoba jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel uzavřeli prostředky elektronické komunikace dne datum smlouvu o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. o.z. anonymizováno poskytla žalované zápůjčku ve výši 4.000 Kč, kterou žalované poskytl převodem na bankovní účet č. bankovní účet dne datum. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku do 16. 11. 2015. anonymizováno nijak neprověřila úvěruschopnost žalované, smlouva je tak neplatná dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. a soud k této neplatnosti přihlédl v souladu s ustanovením § 588 o.z. Žalovaná nevrácením právnická osoba poskytnuté zápůjčky se bezdůvodně obohatila dle § 2993 o. z. a je povinna vydat, co získala, tj. dlužnou jistinu. Nevrácením dlužné jistiny se žalovaná od 17. 12. 2015 ocitla v prodlení se splněním svého peněžitého závazku. S tímto prodlením spojuje ustanovení § 1970 o.z. možnost žádat úroky z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Společnost anonymizováno postoupila pohledávku za žalovanou na společnost právnická osoba a ta ji postoupila na žalobce. Soud tak žalobě vyhověl v celém rozsahu (výrok I.).
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 600 Kč za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. – předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. , daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu v celkové výši 1.489 Kč (600 + 300 + 189 + 400) přiznal (výrok II.). O místě k plnění náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s.ř.
O třídenních lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší ani důvody pro přivolení k plnění ve splátkách.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné dle § 202 odst. 2 o.s.ř.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.