Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 151/2021-34

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 2 300 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil zákonné úroky z prodlení z částky 2 300 Kč od 31. 10. 2017 do 8. 2. 2021, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil zákonné úroky z prodlení z částky 2 300 Kč od 31. 10. 2017 do 8. 2. 2021, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno].

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 31. 10. 2017 do zaplacení. Svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba se žalovaným prostřednictvím jeho registrace na jejích webových stránkách uzavřela dne datum smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 2 300 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit do 30. 10. 2017. Protože žalovaný částku včas nesplatil, domáhá se žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, částky jistiny 2 300 Kč a zákonného úroku z prodlení 8,05 % ročně z této částky ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení. K prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že byla provedena lustrace žalovaného v registrech ISIR, CEE, CRKI a BRKI, EUCB.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle Sb, (dále jen ), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku podepsána smlouva„ o spotřebitelském úvěru“, na základě které byla dne datum žalovanému poskytnuta společností právnická osoba zápůjčka ve výši 2 300 Kč (doklad o platbě). Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit do 61 dnů od jejího poskytnutí. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o zápůjčce. Současně byl žalovanému poskytnut formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaný zápůjčku nesplatil řádně a včas a dostal se do prodlení s plněním svého závazku. Dle vyjádření žalobkyně neuhradil žalovaný na pohledávku dosud ničeho. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 včetně předžalobní výzvy soud zjistil, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky a současně byl vyzván, aby dlužnou částku uhradil do 3 dnů.

4. Předchůdkyně žalobkyně měla povinnost posoudit před sjednáním této smlouvy úvěruschopnost žalovaného v souladu s  , o spotřebitelském úvěru, který jednal jako spotřebitel, když„ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ Soud vzal z předložených důkazů za prokázané, že příjmy ani výdaje žalovaného nebyly před podpisem úvěrové smlouvy ověřeny žádnými doklady. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost žalovaného zjišťovat a prověřovat. Za této situace nelze učinit závěr o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy dostála své povinnosti řádně posoudit příjmovou a výdajovou stránku žalovaného a tedy to, zda je schopen úvěr splatit. Předchůdkyně žalobkyně nejednala v souladu s  zákona o spotřebitelském úvěru, a proto soud uzavřel, že smlouva o úvěru je neplatná (srov. Sb). Byť z věty druhé vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, soud s odkazem na aktuální judikaturu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinger, C- 76/10, Pohotovosť a zejména C -679/18, OPR-Finance) konstatuje, že se zde jedná o neplatnost absolutní a soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. S ohledem na to, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nesplnila svou povinnost doložit, že (s kladným výsledkem) zkoumala úvěruschopnost žalovaného, i když mu poskytla předmětný úvěr, soud konstatuje, že předložená smlouva o úvěru je absolutně neplatná a soud k této neplatnosti přihlíží i bez námitky účastníků, neboť smlouva je v rozporu s veřejným pořádkem ve smyslu o. z.

5. Avšak soud má na základě shora předložených listinných důkazů za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 2 300 Kč a žalovaný jí nic neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Žalovaný tak dluží žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z., jistinu ve výši 2 300 Kč. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, nastala splatnost třetí den po doručení výzvy k plnění, jak žalobkyně ve výzvě určila. Výzva k zaplacení byla žalovanému odeslána dne 2. 2. 2021 a jelikož nebylo prokázáno, kdy přesně byla žalovanému uvedená výzva doručena, má se s ohledem na § 573 o. z. za to, že se tak stalo 3. pracovní den, tedy 5. 2. 2021 a žalovanému byla stanovena lhůta k plnění do 8. 2. 2021, tedy od 9. 2. 2021 je žalovaný v prodlení a je povinen žalobkyni platit zákonné úroky z prodlení v souladu s § 1970 o. z. Ve zbývající části, soud žalobu zamítnul s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy.

6. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením , neboť neúspěch žalobkyně byl jen v nepatrné části. Celkové náklady ve výši 1 489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 300 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 189 Kč. Soud dále konstatuje, že návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu naplňuje kritéria formulářové žaloby vymezené nálezem Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. a tedy rovněž kritéria stanovená v  a. t., neboť tento návrh je využitelný pro uplatnění nároků žalobkyně v typově obdobných případech, kdy postačuje jen zaměnit v něm uvedené číselné údaje. Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.