Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

77 C 231/2022-32

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 2. 2. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 13. 3. 2016 do 1. 2. 2018 zamítá.

III. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 2. 2. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 13. 3. 2016 do 1. 2. 2018 zamítá. III. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 3 000 Kč s úrokem z prodlení s tím, že žalovaná nesplnila povinnost vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 9. 2. 2016 mezi žalovanou a maltskou společností právnická osoba, jež postoupila tuto pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná.

Ve věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalobkyně je právnickou osobou sídlící na Kypru. Pravomoc českých soudů věc rozhodnout vyplývá z čl. 17 odst. 1 písm. c) a čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť jde o spor ze spotřebitelské smlouvy, kdy původní věřitelka zaměřuje svou činnost na Českou republiku, kde má žalovaný bydliště. Rozhodným právem je podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 právo české, neboť původní věřitelka zaměřuje svou činnost na Českou republiku.

Soud nařídil jednání na den 14. 11. 2022 a účastnice k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl podle , v nepřítomnosti účastnic, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. V tomto odůvodnění se podle uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. právnická osoba, sídlící na Maltě, se s žalovanou v únory 2016 dohodly, že tato společnost poskytne žalované úvěr ve výši 3 000 Kč, přičemž žalovaná vrátí jednorázově do 12. 3. 2016 částku 3 000 Kč. příjmení 3 000 Kč byla žalované vyplacena převodem na její účet dne 9. 2. 2016. Dne 21. 12. 2017 se společnost právnická osoba a žalobkyně dohodly, že výše specifikovaná pohledávka za žalovanou se postupuje na žalobkyni. Dopisem z 19. 1. 2018 společnost právnická osoba žalované oznámila postoupení pohledávky a vyzvala ji úhradě dluhu v částce 6 800,41 Kč novému věřiteli, přičemž zásilku za účelem doručení žalované podala na poště dne 26. 1. 2018.

Žalobkyně uvedla, že nedisponuje doklady k posuzování úvěruschopnosti žalované. Jelikož se žalobkyně k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být soudem poučena k povinnosti dotvrdit a doložit, jak s odbornou péčí přistupovala k prověřování a posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti tak zůstává neprokázané.

Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

právnická osoba a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu , (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a jejím předmětem byla zápůjčka peněz, jednalo se případech o spotřebitelský úvěr ve smyslu , o spotřebitelském úvěru (dále též„ ZSÚ“), kterýžto zákon je tak na věc nutno aplikovat. Žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovanou postoupena podle a násl. o. z., neprokázala, že její předchůdkyně coby poskytovatelka úvěru svou předsmluvní povinnost ve smyslu ZSÚ posuzovat před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou úvěruschopnost žalované splnila, přičemž nesplnění takové povinnosti má podle ZSÚ za následek neplatnost smlouvy, přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Soud proto konstatoval, že ochrana spotřebitele nebyla žalované před uzavřením smlouvy poskytnuta, poskytovatelka úvěru postupovala v rozporu se zákonem, její jednání vedlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku (poskytování úvěrů bez prověření úvěruschopnosti spotřebitelů, kteří nejsou schopni tyto včas splácet, může vést k jejich dalšímu zadlužování a ve výsledku k negativním ekonomickým dopadům na celou společnost a její členy), a uzavřená smlouva o úvěru je proto podle o. z. (a v souladu se závěry Soudního dvora EU vyslovenými v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo) absolutně neplatná.

Žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovanou postoupena, má proto za žalovanou pohledávku toliko z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. Předchůdkyně žalobkyně podle absolutně neplatné smlouvy žalované poskytla peněžní prostředky v částce 3 000 Kč a o tuto částku se tak žalovaná bezdůvodně obohatila. Žalovaná nic neplnila a proto je podle § 2993 o. z. povinna bezdůvodné obohacení v částce 3 000 Kč žalobkyni vydat. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení se ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. stává splatnou až k výzvě věřitele. Dle provedených důkazů byla žalovaná k vrácení dlužné částky vyzvána psaním ze dne 19. 1. 2018, které bylo žalované odesláno dne 26. 1. 2018, výzva se má za doručenou podle § 573 o. z. třetího pracovního dne po odeslání, tj. dne 31. 1. 2018, žalované nebyla určena lhůta ke splnění dluhu, byla proto povinen plnit (ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z.) bez zbytečného odkladu. Pokud tedy do následujícího pracovního dne (1. 2. 2018) žalovaná dluh nesplnila, ocitla se od 2. 2. 2018 v prodlení ve smyslu § 1968 o. z., a žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši, jež plyne z příslušného vládního nařízení, resp. ve výši nižší dle žalobního návrhu. V tomto rozsahu je tedy žaloba důvodná a soud jí proto výrokem I vyhověl.

Ve zbývajícím rozsahu je, jak bylo osvětleno výše, žaloba pro absolutní neplatnost uzavřené smlouvy nedůvodná. Právo na vydání bezdůvodného obohacení (vrácení částky 3 000 Kč) se stalo splatným až dne 2. 2. 2018. Pokud žalobkyně požadovala úroky z prodlení za období tomuto datu předcházející, nemohla být s žalobou úspěšná. Soud proto žalobu ve zbývající části výrokem II zamítl.

Žalobkyně byla sice ve věci převážně úspěšná, avšak skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr spotřebiteli, aniž by řádně a dostatečně posuzovala jeho úvěruschopnost, jež vedla mj. k zahájení zdejšího řízení, je důvodem hodným zvláštního zřetele pro nepřiznání nákladů řízení ve smyslu a proto soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.