Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 219/2022-82

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Mráčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 143 840 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 92 828 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 92 828 Kč ve výši 8,5% ročně od 29. 4. 2022 do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 26 036 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 119 364 Kč ve výši 8,5% ročně od 28. 9. 2021 do 1. 11. 2021 ve výši 958,23Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 118 864 Kč ve výši 8,5 % ročně od 2. 11. 2021 do 28. 4. 2022, zákonného úroku z prodlení částky 26 036 Kč od 29. 4. 2022 do zaplacení částky 24 976, 84 Kč úroku ve výši 64,59% ročně z částky 99 527,17 Kč od 28. 9. 2021 do 20. 10. 2021 ve výši 3 948,87 Kč, úroku ve výši 8,5% ročně z částky 99 527,17Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 9. 2021 dosáhne částky 337 248 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 352,50Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně titul jméno příjmení advokátky.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 92 828 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 92 828 Kč ve výši 8,5% ročně od 29. 4. 2022 do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 26 036 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 119 364 Kč ve výši 8,5% ročně od 28. 9. 2021 do 1. 11. 2021 ve výši 958,23Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 118 864 Kč ve výši 8,5 % ročně od 2. 11. 2021 do 28. 4. 2022, zákonného úroku z prodlení částky 26 036 Kč od 29. 4. 2022 do zaplacení částky 24 976, 84 Kč úroku ve výši 64,59% ročně z částky 99 527,17 Kč od 28. 9. 2021 do 20. 10. 2021 ve výši 3 948,87 Kč, úroku ve výši 8,5% ročně z částky 99 527,17Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 9. 2021 dosáhne částky 337 248 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 352,50Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení] advokátky.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 3.5.2022 u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, postoupenou usnesením ze dne 13.7.2022 č.j. číslo jednací Obvodnímu soudu pro Prahu 4 domáhala po žalovaném zaplacení částky 118 864 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 119 364 Kč ve výši 8,5% ročně od 28.9.2021 do zaplacení ve výši 958,23Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 118 864 Kč ve výši 8,5% ročně od 2.11.2021 do zaplacení, částky 24 976,84Kč a úroku ve výši 64,59% ročně z částky 99 527,17Kč od 28.9.2021 do 20.10.2021 ve výši 3 948,87Kč, úroku ve výši 8,5% ročně z částky 99 527,17Kč od 21.10.2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28.9.2021 dosáhne částky 337 248 Kč s následujícím odůvodněním. Žalobkyně s žalovaným uzavřely smlouvu o úvěru číslo kterou žalovaný podepsal dne datum a téhož dne mu byla vyplacena částka 100 000 Kč. Tuto se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem v nominální úrokové sazbě 64,59% ročně v 48 měsíčních splátkách po 6 672 Kč (tedy celkem 320 256 Kč, pozn. soudu). Splátky měly být hrazeny vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červnem 2021, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo zasláno žalovanému na dodejku. Součástí všech splátek bylo rovněž pojistné ve výši 817 Kč za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr, když při podpisu smlouvy žalovaný rovněž podepsal přihlášku k tomuto pojištění. Úvěruschopnost žalovaného byla před poskytnutím úvěru prověřena skrze prohlášení žalovaného, dále z dokladů o příjmech a skrze databáze SOLUS a NRKI. Žalovaný nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, obchodník jednající s žalovaným doporučil úvěr ke schválení, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný. Žalovaný uhradil v průběhu splácení úvěru pouze částku 6 672 Kč dne 22.6.2021. Pro prodlení žalovaného s hrazením splátek vzniklo žalobkyni dále právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitne žalovaný v prodlení o délce 30 dní (viz čl. 6 smlouvy o úvěru). Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátky č. 2, 3, u kterých byl žalovaný v prodlení delším než 30 dní. Žalobkyně si tak nárokuje smluvní pokutu ve výši 998 Kč. Dále vznikly žalobkyni náklady v souvislosti s prodlením žalovaného dle čl. 6 smlouvy o úvěru v celkové výši 200 Kč, a to za každou splátku, u které je žalovaný v prodlení delším než 15 dní. Žalobkyně si tak nárokuje na náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného částku 400 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s placením splátek došlo automaticky k zesplatnění úvěru v souladu s čl. 6 smlouvy o úvěru, dle kterého pokud se dostane úvěrovaný do prodlení se splátkou delší než 65 dní, pak dochází tímto dnem k zesplatnění úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení více než 65 dní v případě splátky č. 2. Celá doposud nezaplacená jistina úvěru a veškeré doposud nezaplacené úroky úvěru přirostlé ke dni zesplatnění se tak staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši 115 515,43Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru (26.9.2021). Výše splátek se nemění, ale poměr části splátky, která jde na splátku jistiny a která jde na splátku úroku, se mění. Dále vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu dle čl. 6 smlouvy o úvěru, a to ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny (115 515,43Kč) za každý den prodlení s její úhradou. Smluvní pokuta je nárokována ve výši 24 976,84Kč za období od 28.9.2021 do vyhotovení žaloby. Smluvní úrok je pak v souladu s čl. 2 uplatňován i po zesplatnění úvěru, kdy tento i nadále přirůstá k původní nesplacené jistině úvěr. Dále se žalobkyně domáhá částky 2 451 Kč, představující pojistné splatné společně se splátkou 2, 3, 4. Po zesplatnění žalovaný uhradil částku 500 Kč dne 1.11.2021 Celkem tak žalobkyně požaduje (s příslušenstvím):

-) dlužnou novou jistinu po zesplatnění úvěru ve výši 115 015,43 Kč,

-) smluvní pokutu 998 Kč dle čl. 6 smlouvy,

-) náhradu nákladů vzniklých v důsledku prodlení žalované 400 Kč dle čl. 6 smlouvy,

-) smluvní pokutu 24 976,84 Kč dle čl. 6 smlouvy,

-) smluvní úrok ve výši 64,59% ročně z nesplacené jistiny ve výši 99 527,17Kč od 28.9.2021 do zaplacení, přičemž za dobu od 21.10.2021 požaduje v souladu s  , o spotřebitelském úvěru tento úrok v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tedy 8,5% ročně

-) platbu na pojistné ve výši 2 451 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

3. Soud na základě dokazování zjistil následující skutkový stav:

4. Mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně jako podnikatel, jehož hlavním předmětem činnosti je poskytování spotřebitelského úvěru, poskytnula žalovanému, jako spotřebiteli, úvěr ve výši 100 000 Kč. Ten se žalovaný zavázala zaplatit spolu s úrokem v nominální úrokové míře 64,58% p. a. v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 6 672 Kč Kč splatných vždy k 22. dni v měsíci od měsíce následujícího po vyplacení úvěru. Celkem tak měl žalobkyni vrátit částku 320 256 Kč, přičemž součástí každé splátky je rovněž pojištění ve výši 817 Kč. Pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 30 dnů se žalovaná zavázala žalobkyni zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč splatnou do 10 dnů, a to za každou splátku s tím, že souhrn veškerých pokut, které je žalobkyně oprávněna takto požadovat činí maximálně 2 999 Kč za rok. Dále byl žalovaný podle smlouvy povinen žalobkyni zaplatit náklady související s prodlením s tím, že jejich výše činí za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení po dobu delší než 15 dnů 200 Kč splatných ve lhůtě 10 dnů. V případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky nebo i její části po dobu delší než 65 dnů pak automaticky dojde podle smlouvy k zesplatnění úvěru a celá dosud nezaplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se stávají součástí nové jistiny úvěru. Jestliže po zesplatnění úvěru nebude úvěr uhrazen, byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, s níž je v prodlení (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo oznámení o schválení úvěru včetně dodejky, splátkového kalendáře, pojištění schopnosti splácet úvěry).

5. Před uzavřením smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému informace o parametrech úvěru, což žalovaný písemně potvrdil svým podpisem (zjištěno z předsmluvního formuláře a informace pro klienty).

6. Žalobkyně vyplatila žalovanému z titulu smlouvy o úvěru dne 10.5.2021 částku 100 000 Kč (zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru).

7. Před poskytnutím úvěru si žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného následovně. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou s měsíční mzdou ve výši 22 836 Kč. V měsíci lednu 2021 činila mzda žalovaného 22 407 Kč čistého, v únoru 22 948 Kč, v březnu 2021 23 040 Kč, v dubnu 2021 22 520 Kč a září 2020 činila mzda žalovaného 8 666 Kč čistého, náklady na bydlení představovaly částku 3 384 Kč měsíčně, náklady životní minimum 3 860 Kč a náklady na splátky jiných úvěrů u žalobkyně 1 248 Kč Celkem příjmy činily částku 22 836 Kč a náklady 8 492 Kč. Rezerva byla stanovena na částku 13 344 Kč (zjištěno z formuláře hodnocení klienta, z výpisu z bankovního účtu žalovaného a přehledu transakcí).

8. Hodnocení žalovaného (CBS skóre) bylo stanoveno na 385, druhá kategorie a kde dni 8.5.2021 nebyl žalovaný evidován v registru SOLUS (zjištěno z výpisu z nebankovního registru klientských informací a výpisu z registru SOLUS).

9. Žalovaný na úvěr zaplatil dne 22.6.2021 částku 6 672 Kč, dne 1.11.2021 částku 500 Kč (zjištěno z karty klienta).

10. Žalobkyně žalovaného písemně vyzvala k zaplacení dluhu a upozornila ji na možnost zesplatnění celého úvěru (zjištěno z výzev ze dne 23.8.2021, 22.9.2021).

11. Žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění závazků ze smlouvy z důvodu prodlení se splátkou po dobu delší než 65 dnů (zjištěno z oznámení ze dne 26.9.2021).

12. Předžalobní upomínka k úhradě byla žalované odeslána dne 13.4.2022 (zjištěno z předžalobní upomínka ze dne 13.4.2022 a podacího archu).

13. Při hodnocení důkazů soud vyšel zejména z toho, že veškeré provedené důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska časového i obsahového. Provedené důkazy soud zhodnotil, pokud jde o jejich pravost a vypovídací hodnotu, a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Důkazy soud posoudil jako pravé a pravdivé, když nebyla zjištěna žádná okolnost, která by je zpochybňovala.

14. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne datum byla mezi účastníky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 100 000 Kč. Ten se žalovaný se zavázal zaplatit spolu s úrokem v nominální sazbě ve výši 64,59 % p. a. v 48 pravidelných měsíčních splátkách 6 672 Kč splatných vždy k 22. dni v měsíci s tím, že součástí splátky je i pojistné na pojištění schopnosti úvěr splácet ve výši 817Kč, ke kterému se žalovaný rovněž připojil. Pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 30 dnů se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit za každou splátku smluvní pokutu ve výši 499 Kč (splatnou do 10 dnů), náklady související s prodlením ve výši 200 Kč (splatné ve lhůtě 10 dnů). Žalovaný úvěr řádně nesplácel, přestože byl upomínán na jeho úhradu. V důsledku prodlení s úhradou po dobu delší než 65 dní došlo k automatickému zespaltnění úvěru. Jelikož ani po zesplatnění nebyl úvěr uhrazen, byl podle smlouvy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, s níž je žalovaný v prodlení.

15. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně.

16. Podle an. , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle , o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále též jen„ ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

19. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

20. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

21. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 10.5.2021 uzavřena smlouva, kterou soud kvalifikuje jako smlouvu o úvěru podle an. o. z., přičemž žalovaný ji uzavřel mimo souvislost se svým podnikáním či samostatným výkonem zaměstnání, a tedy s ohledem na spotřebitelský charakter této smlouvy aplikuje se rovněž , o spotřebitelském úvěru.

23. Soud přitom vycházel nejen ze znění výše citovaných právních předpisů, ale i z relevantní judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu. V rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , Nejvyšší soud konstatoval, že„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“

24. Na tyto závěry Nejvyššího soudu navázal i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , v něm rovněž Ústavní soud shrnul podobné závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, či Soudního dvora Evropské unie (např. v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, Consumer Finance SA v . Ingrid Bakkaus a další). Podle nich součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení. Poskytovatel úvěru má tudíž„ povinnost posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady).“

25. Byť se uvedená judikatura vztahovala k  , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinnému do 30. 11. 2016, je s ohledem na téměř totožné znění dotčených ustanovení plně použitelná i při aplikaci zákona o spotřebitelském úvěru z roku 2016. Co se týče dílčího rozdílu, a to věty druhé a třetí ZoSÚ, dle nichž spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy; spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, k tomu se vyjádřil Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020, ve věci C -679/18, OPR- Finance s.r.o. v. GK. Soudní dvůr se v uvedené věci zabýval výkladem článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS a jejich dopadu na aplikaci a 87 ZoSÚ. Vyložil, že vnitrostátní soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a musí z toho vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Dále nelze připustit takovou vnitrostátní právní úpravu, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

26. V právě souzeném případě není jasné, na základě jakých podkladů žalobkyně posuzovala majetkovou situaci žalovaného. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by žalovaný byl prověřen prostřednictvím insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací a s jakým výsledkem a z jakých konkrétních informacích o majetkových poměrech žalobkyně při poskytování úvěru u žalovaného vycházela. Žalobkyně soudu doložila kartu hodnocení klienta, ze které vyplývá, že žalovaný má příjmy ve výši 22 836 Kč měsíčně a jeho výdaje představují částku ve výši 3 860 Kč měsíčně představující životní minimum, částku 1 248 Kč měsíčně představující splátku jiného úvěru u žalobkyně, částku 3 384 Kč měsíčně představující náklady na bydlení. Žalobkyně k této kartě doložila pouze na příjmy zaměřenou transakční historii z účtu žalovaného a výpis za jeden měsíc, které dokládají pouze příjmy žalovaného, ale dokumenty, ze kterých by bylo možné ověřit měsíční výdaje žalovaného, soudu nebyly doloženy. Pokud žalobkyně y, jimiž měla údaje uváděné žalovaným ověřit, soudu nepředložila z toho důvodu, že je nemá, odkazuje soud na zákon o spotřebitelském úvěru, který ukládá poskytovateli uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly ( , odst. 2 písm. b), odst. 4 ZoSÚ). Podle soudu tedy není zřejmé, zda a jaké dokumenty nezbytné k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly žalobkyni skutečně předloženy a jaké údaje obsahovaly. Jinými slovy řečeno, při nepředložení dokladů, kterými měly být prověřeny majetkové poměry žalovaného (jako spotřebitele) před poskytnutím úvěru, má soud nadále za neprokázané, zda k prověření úvěruschopnosti žalovaného došlo. Pokud žalobkyně vycházela ohledně výdajů žalovaného toliko z údajů poskytnutých samotným žalovaným, měla tyto údaje s ohledem na znění ZoSÚ ověřovat tím spíše, že žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, ačkoliv adresu pro doručování a místo sídla zaměstnavatele, jsou úplně jinde, přičemž obstarávání bydlení v Praze za celkové měsíční náklady ve výši toliko 7 244 Kč, je jeví ne zcela reálným. Již tato skutečnost měla vést žalobkyni k tomu, aby výdaje žalovaného ověřila.

27. Na základě těchto úvah soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti podle citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, tedy neposoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet úvěr (spotřebitelský úvěr), a přesto mu poskytla spotřebitelský úvěr. S ohledem na to je tato smlouva o úvěru neplatná (§ 87 odst. 1 a 86 odst. 1 ZoSÚ).

28. V takovém případě má žalobkyně vůči žalovanému právo toliko na to, aby jí žalovaný zaplatil zůstatek (nesplacenou část jistiny) poskytnutých finančních prostředků z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a odst. 2 o. z.

29. Z údajů poskytnutých žalobkyní vyplývá, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 100 000 Kč, kdy na tento úvěr uhradil částku ve výši 7 172 Kč, proto nesplacená část jistiny představuje částku ve výši 92 828 Kč. Ve vztahu k této částce má žalobkyně právo na to, aby jí žalovaný zaplatil i úroky z prodlení podle o. z. ve spojení s  Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se přitom žalovaný dostal až po té, co byl k zaplacení vyzván, neboť smlouva o úvěru je neplatná jako celek, tedy i co do ujednání o splatnosti zapůjčené jistiny. Splatnost této částky ve smyslu o.z. nastala prvním dnem po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní k plnění, přičemž v řízení bylo prokázáno pouze odeslání předžalobní výzvy, dle které byl vyzván k plnění do 28.4.2022 (15 denní lhůta od odeslání). Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení od 29.4.2022, ode dne následujícího po dni kdy uplynula lhůta k dobrovolnému uhrazení. Lhůtu k plnění určil soud ve standardní 3 denní lhůtě, když neshledal důvody pro její prodloužení, s počátkem běhu od právní moci rozsudku ( ). Soud k tomu poznamenává, že pokud jde o výši zákonného úroku z prodlení je vázán žalobním petitem.

30. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku II.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Žalobkyně byla úspěšná co do částky 92 828 Kč, žalovaný co do částky 55 919,94Kč (počítáno včetně kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení). Převážně úspěšné žalobkyni tak náleží poměrná část nákladů řízení ve výši 24,81% Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 7 192 Kč a odměnou právního zástupce dle a , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní služby dle této vyhl. (příprava a převzetí věci, podání žaloby včetně jejího doplnění v podobě vyjádření ze dne 8.9.2022, účast na jednání soudu dne 9. 1. 2021) po 6 860 Kč a za jeden úkon dle této vyhl. (výzva k plnění před podáním žaloby) po 3 430 Kč, k tomu 4 režijní paušály hotových výdajů po 300 Kč dle a 4 této vyhl. a 21 % DPH ve výši 5 294,10Kč dle Celkové náklady žalobkyně činí 37 696,10Kč, přičemž v souladu s výše uvedeným soud přiznal žalobkyni náhradu jen do výše 24,81%, tedy co do částky 9 352,50Kč.

32. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle věta prvá a dle byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám advokáta zastupujícího žalobkyni.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.