Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
45 C 257/2022-30
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 10 882,55 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 5 950 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 950 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 351,38 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši
217 Kč a částky 4 932,55 Kč se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 5 950 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 950 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 351,38 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částky 4 932,55 Kč se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 20. 5. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 10 882,55 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 22. 6. 2018 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru číslo
na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy
15 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit ve splátkách spolu s částkou 12 900 Kč, jež představuje kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za správu úvěru, případně poplatek za uzavření smlouvy a poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku ve výši 27 900 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992,86 Kč, s poslední splátkou splatnou dne 22. 8. 2019. Při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr bylo vycházeno ze žalovanou vyplněné žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru s uvedením osobních údajů, zaměstnání, měsíčních příjmů a výdajů, ostatních finančních závazků, a předložených listin a dokladů. Žalovaná na uvedenou pohledávku uhradila částku v celkové výši 21 950 Kč (11 splátek). Žalobou uplatněná pohledávka sestává z nesplacené jistiny ve výši 5 950 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 351,38 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 5 950 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení, účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 932,55 Kč. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu předchůdkyně žalobkyně (tvořená divizí spotřebitelských úvěrů) převedena na společnost právnická osoba, IČO, která se stala přechodným věřitelem pohledávky za žalovanou. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno a byla rovněž před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhů s výstrahou soudního vymáhání. Dne 19. 10. 2022 zaslala žalobkyně na výzvu soudu doplnění žaloby, v němž uvedla, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr na základě informací uvedených žalovanou v žádosti o úvěr. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru vyhodnotila předchůdkyně žalobkyně žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru ve výši 15 000 Kč. Žalované mělo po odečtení měsíční splátky úvěru měsíčně zůstat 2 589,14 Kč, kterými mohla volně disponovat. Žalovaná předložila předchůdkyni žalobkyně rozhodnutí o přiznání dávky, nájemní smlouvu a pokladní doklady. Žalovaná rovněž nemá záznam v insolvenčním rejstříku.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána, k jednání soudu nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
4. Ze Smlouvy o úvěru číslo ze dne 22. 6. 2018 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 15 000 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 12 900 Kč, celková dlužná částka tedy činila 27 900 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr včetně celkových nákladů ve 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 950 Kč. Částka 15 000 Kč byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Smlouva obsahuje podpisy stran.
5. Z Předpisu splátek ke smlouvě o úvěru anonymizováno číslo bylo zjištěno, že žalovaná měla předmětný úvěr vrátit ve 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 950 Kč, každá splátka byla splatná 22 dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena, poplatek za uzavření smlouvy činil 600 Kč. Listina je žalovanou podepsána.
6. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru 14 měsíců s poplatkem za uzavření smlouvy ze dne 22. 6. 2018 vyplývají bližší údaje ohledně předmětného úvěru (jako například výše úvěru, doba trvání, splátky, celková částka, kterou je třeba zaplatit, apod.). Listina obsahuje prohlášení žalované, že s podmínkami souhlasí, úvěr potřebuje a je žalovanou podepsána.
7. Z Výpisu z obchodního rejstříku spol. příjmení jméno a právnická osoba ze dne datum byla zjištěna právní subjektivita žalobkyně ke dni datum.
8. Z Výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 19. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila přehled úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky obsahující jeden úkon – cestu pověřeného terénního pracovníka na kontaktní adresu dlužníka dne 21. 2. 2022.
9. Z Žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 22. 6. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná v žádosti uvedla, že účelem úvěru je spotřeba, je na mateřské dovolené/rodičovské dovolené, je svobodná, bydlí v nájmu, její průměrný měsíční příjem za poslední 3 měsíce činí 7 600 Kč (rodičovský příspěvek), 610 Kč (přídavky) a 6 372 Kč (příspěvek na bydlení), celkem částku ve výši 14 582 Kč, její průměrné měsíční výdaje za poslední 3 měsíce činí 5 000 Kč (nájem), 2 500 Kč (elektřina), 1 500 Kč (voda), 8 000 Kč (stravování, výživné), 3 000 Kč (ostatní výdaje), výdaje žalované částku 10 000 Kč, celkem výdaje domácnosti částku 20 000 Kč.
10. Ze Stejnopisu notářského zápisu JUDr. jméno příjmení, notářky se sídlem v obec, NZ číslo, spisová značka ze dne 27. 9. 2018 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla převedena na společnost právnická osoba
11. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021, specifikace postoupené pohledávky anonymizováno číslo – právnická osoba, Dohody o úplatě za postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 a Potvrzení o provedení transakce ze dne 22. 12. 2021 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni.
12. Z Výpisu z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba ze dne 4. 2. 2021 byla zjištěna právní subjektivita společnosti právnická osoba ke dni 4. 2. 2021.
13. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022 včetně podacího archu ze dne 12. 1. 2022 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba oznámila žalované postoupení pohledávky z titulu smlouvy číslo vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši 17 431,68 Kč včetně příslušenství do 10 dnů od obdržení dopisu.
14. Ze Sdělení o postoupení pohledávky a výzvy k úhradě ze dne 1. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky z titulu smlouvy číslo vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši 16 723,15 Kč do 25. 2. 2022.
15. Z Výzvy před podáním žaloby ze dne 2. 5. 2022 včetně podacího archu ze dne 4. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky vyplývající ze smlouvy číslo před podáním žaloby.
16. Z Nájemní smlouvy ze dne 22. 10. 2015 bylo zjištěno, že žalovaná jako nájemce a jméno jméno jako pronajímatel uzavřeli dne 22. 10. 2015 smlouvu o nájmu bytu, a to na dobu neurčitou.
17. Z Příjmového pokladního dokladu ze dne 25. 3. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila
9 000 Kč za nájem, vodné a stočné.
18. Z Příjmového pokladního dokladu ze dne 23. 4. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila
9 000 Kč za nájem, vodné a stočné.
19. Z Příjmového pokladního dokladu ze dne 26. 5. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila
9 000 Kč za nájem, vodné a stočné.
20. Z Oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 9. 11. 2015, číslo jednací bylo zjištěno, že žalovaná byla od 11. 10. 2015 příjemcem dávky státní sociální podpory rodičovského příspěvku ve výši 7 600 Kč měsíčně z důvodu celodenní péče o nezletilé dítě jméno celé jméno žalované, narozenou datum.
21. Z Oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 7. 2. 2018, číslo jednací bylo zjištěno, že žalované byl vyplácen přídavek na dítě, nezletilého jméno příjmení, narozeného datum, ode dne 1. 2. 2018 ve výši 610 Kč měsíčně a dále příspěvek na bydlení ve výši
6 372 Kč měsíčně v období od 1. 2. 2018 do 30. 6. 2018.
22. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne
22. 6. 2018 při podpisu smlouvy o úvěru v hotovosti částku 15 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované splácet úvěr tak, že vycházela z údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr a z žalovanou předložené nájemní smlouvy, příjmových pokladních dokladů a rozhodnutí o přiznání a změně výše dávek státní sociální podpory, a to rodičovského příspěvku, přídavku na dítě a příspěvku na bydlení. Žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 21 950 Kč. Pohledávka za žalovanou byla převedena na společnost právnická osoba a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 byla postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno a byla rovněž před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání.
23. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
24. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
25. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
26. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
27. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
28. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
29. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
30. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
31. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu absolutně neplatnou.
32. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovanou měla uzavřít dne 22. 6. 2018 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalovaná obdržela v hotovosti částku ve výši 15 000 Kč, což potvrdila svým podpisem na smlouvě. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalované splácet úvěr. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Předchůdkyně žalobkyně sice formálně zjišťovala příjmy a výdaje žalované, tvrzené skutečnosti si ověřovala na základě žalovanou předložených dokumentů, ale zjištěné informace již správně nevyhodnotila a neučinila z nich odpovídající kvalifikovaný závěr, když z informací uvedených v žádosti o úvěr a předložených listin jednoznačně vyplývá, že žalovaná nebyla schopna dostát svých závazků ze smlouvy o úvěru.
33. Konkrétně tedy ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalované: Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 22. 6. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná požádala o úvěr ve výši 15 000 Kč na 14 měsíců, jako účel úvěru uvedla na spotřebu. V žádosti dále uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, je na mateřské dovolené/rodičovské dovolené, její průměrný měsíční příjmem sestávající z dávek státní sociální podpory činí celkem 14 582 Kč. Žádné jiné příjmy nebyly žalovanou tvrzeny ani doloženy. Její průměrné měsíční výdaje pak mělo tvořit nájemné ve výši 5 000 Kč, cena za elektřinu ve výši 2 500 Kč, cena za vodu 1 500 Kč, stravování a výživné 8 000 Kč a ostatní výdaje 3 000 Kč s tím, že výdaje celé domácnosti činí 20 000 Kč, výdaje samotné žadatelky 10 000 Kč. Ze smlouvy o úvěru ze dne 22. 6. 2018 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 27 900 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 950 Kč Poslední splátka byla splatná dne 22. 8. 2019. Z nájemní smlouvy ze dne 22. 10. 2015 bylo zjištěno, že žalovaná bydlela v pronajatém bytě. Z příjmových pokladních dokladů z 25. 3. 2018, 23. 4. 2018 a 26. 5. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná platila měsíčně nájemné, vodné a stočné v celkové výši 9 000 Kč. Z rozhodnutí o přiznání dávek státní sociální podpory bylo zjištěno, že měla žalovaná vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem (ročníky rok, rok), byla příjemcem dávek státní sociální podpory – rodičovského příspěvku ve výši 7 600 Kč, přídavku na dítě ve výši 610 Kč měsíčně a příspěvku na bydlení ve výši 6 372 Kč. Z uvedeného lze učinit jednoznačný závěr, že výdaje žalované a její domácnosti značně převyšovaly příjmy žalované. Lze tedy uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v projednávaném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalované v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet, když zjištěné informace správně nevyhodnotila a neučinila z nich odpovídající kvalifikovaný závěr. Vzájemný vztah účastníků řízení byl tak vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 občanského zákoníku na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne 27. 9. 2018 a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021.
34. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně uhradila žalované 15 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Z tvrzení žalobkyně v žalobě ohledně úhrad jednotlivých splátek a provedeného dokazování však plyne, že žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně celkem částku 21 950 Kč. Je tak zřejmé, že žalovaná již bezdůvodné obohacení zcela žalobkyni vrátila ještě před podáním žaloby, proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
35. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle
§ 142 odst. 1 o. s. ř., když měla žalovaná v řízení plný úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnila a žádné na její straně ani z proběhlého řízení nevyplývají.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.