Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 C 248/2021-169

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 180 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 28 750 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 28 750 Kč od 15. 9. 2021 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 151 250 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 151 250 Kč od

15. 9. 2021 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 10 228 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 28 750 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 28 750 Kč od 15. 9. 2021 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 151 250 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 151 250 Kč od 15. 9. 2021 do zaplacení zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 10 228 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 180 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnil tím, že byl v procesním postavení žalobce účastníkem řízení vedeného název soudu, sp. zn. spisová značka, zahájeného dne 6. 6. 2011, které není dosud skončeno. Řízení nebylo skutkově ani z hlediska právního posouzení složité a na straně žalobce nebyly dány žádné okolnosti, pro které by nebylo možno řízení skončit v kratším akceptovatelném čase. Žalobce proto požaduje zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve výši 20 000 Kč za první dva roky řízení a částku 20 000 Kč za každý následující rok řízení, celkem tedy částku 180 000 Kč. Žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalované dne

14. 3. 2021, žalovaná však ve lhůtě 6 měsíců nárok žalobce neuspokojila.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že k projednání žádosti žalobce došlo dne datum. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ zákon“), a požalované zadostiučinění tak nebylo žalobci poskytnuto. Ačkoliv se celková doba řízení zdá být dlouhá, v řízení žalovaná neshledala žádné průtahy na straně soudu, soud nemohl rozhodnout ve věci z důvodů insolvenčního řízení, v jehož důsledku bylo nalézací řízení přerušeno a následně pro úmrtí žalované a vedení řízení o pozůstalosti, na němž závisela otázka, zda bude možné v řízení namísto žalované pokračovat a s kým. Za dobu do okamžiku přerušení nalézacího řízení pro insolvenci nebyly ve věci shledány průtahy, úkony byly činěny ve standardních lhůtách. Celková délka řízení tak byla zcela přiměřená popsaným okolnostem.

3. Soud postupoval podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě předložených důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

5. Žalobce svým podáním ze dne 14. 3. 2021 zaslaným žalované předběžně uplatnil nárok

o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení vedeného název soudu pod sp. zn. spisová značka, kterým požadoval přiměřené zadostiučinění za jeden rok řízení ve výši 20 000 Kč (za první dva roky ve výši poloviční), celkem tedy požadoval úhradu částky 160 000 Kč.

6. Ze stanoviska žalované ze dne datum plyne, že u ní žalobce dne datum uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění z titulu náhrady nemateriální újmy způsobené nepřiměřenou délkou naříkaného řízení ve výši 160 000 Kč. Žalovaná ve svém stanovisku konstatovala, že v naříkaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, nebyly tak naplněny podmínky pro vznik nároku dle zákona, proto nárok žalobce nelze uznat a náhrada škody nebyla přiznána.

7. Ze spisu název soudu, sp. zn. spisová značka soud ohledně průběhu řízení zjistil následující:

-) dne datum byla podána žaloba celé jméno žalobce proti jméno příjmení

o 319 000 Kč představující bezdůvodné obohacení ze zaplacení kupní ceny nemovitosti dle neplatné smlouvy, kterou žalovaná žalobci nevrátila

-) dne datum byl složen soudní poplatek

-) dne datum byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl žalované doručen dne

datum

-) dne datum byl žalovanou proti elektronickému platebnímu rozkazu podán odpor

-) dne datum se žalovaná k žalobě vyjádřila

-) dne datum byl odpor zaslán žalobci k vyjádření

-) dne datum se žalobce vyjádřil k vyjádření žalované

-) dne datum bylo vyjádření žalobce zasláno žalované

-) dne datum byl vyžádán k připojení spis název soudu spisová značka a nařízeno jednání na datum

-) dne datum byl podán insolvenční návrh na žalovanou spojený s návrhem na povolení oddlužení

-) dne datum se konalo jednání, při němž bylo ze strany zástupce žalované sděleno, že žalovaná podala u název soudu návrh na zahájení insolvenčního řízení proti ní samé. Právní zástupce žalobce požádal soud, aby s ohledem na zahájené insolvenční řízení vůči žalované jednání v předmětné věci nezahajoval, a požádal, aby bylo řízení přerušeno do doby, než bude rozhodnuto o tom, jakým způsobem se bude řešit úpadek žalované v probíhajícím insolvenčním řízení. Jednání bylo poté odročeno na neurčito.

-) dne datum byla provedena lustrace z insolvenčního spisu, z nějž vyplynulo, že řízení je stále před rozhodnutím o úpadku

-) dne datum bylo rozhodnuto o úpadku žalované a jméno příjmení

-) následně byl v pravidelných intervalech kontrolován stav insolvenčního řízení

-) žalovaná dne datum zemřela

-) dne datum bylo insolvenční řízení vůči žalované z důvodu její smrti zastaveno

-) přípisem ze dne datum byl žalobce vyrozuměn o úmrtí žalované a o tom, že insolvenční řízení bylo vůči žalované v důsledku jejího úmrtí zastaveno a dále bylo sděleno, že by měl v pozůstalostním řízení uplatnit svou pohledávku k uspokojení, a též, že z pozůstalostního řízení by měl vzejít i případný právní nástupce žalované, se kterým by soud mohl pokračovat v řízení

-) dne datum byl sepsán úřední záznam, z nějž je patrné, že pozůstalostní řízení po žalované není dosud skončeno a spis je u soudní komisařky

-) spis byl ponechán 2 měsíce na lhůtě

-) totožný úřední záznam byl sepsán datum a datum

-) dne datum byla soudní komisařka dotázána na stav dědického řízení a na to, zda je znám okruh dědiců

-) dne datum byl sepsán úřední záznam o tom, že pozůstalostní řízení po žalované stále není skončeno

-) dne datum byl sepsán úřední záznam obdobného znění

-) dne datum byla dotázána soudní komisařka na stav pozůstalostního řízení po žalované. Současně byla soudní komisařka dotázána na to, zda je znám okruh dědiců

-) dne datum sdělila soudní komisařka, že dědické řízení není dosud skončeno, probíhá zjišťování aktiv a pasiv dědictví, a okruh dědiců není dosud znám

-) dne datum byly skutečnosti sdělené soudní komisařkou sděleny přípisem též žalobci

-) dne datum bylo vydáno usnesení, kterým bylo řízení přerušeno do skončení dědického řízení

-) následně byl ze strany soudu v pravidelných lhůtách ověřován stav dědického řízení a

o tomto stavu byl taktéž žalobce informován přípisy soudu

-) dne datum byl přípisem vyrozuměn žalobce o skončení dědického řízení a usnesení mu bylo zasláno

-) dne datum se k usnesení dědického soudu vyjádřil žalobce

-) dne datum podal žalobce návrh na pokračování v řízení

-) dne datum bylo vydáno usnesení o pokračování v řízení s nástupkyní žalované

-) dne datum sepsán úřední záznam, z nějž je patrné, že s účinností od datum došlo ke změně obsazení senátu

-) dne datum se žalovaná vyjádřila k nároku žalobce. V tomto uvedla, že odpovídá za závazky po původní zemřelé žalované co do částky 173 961 Kč

-) dne datum žalobce žádá o urychlený postup v řízení

-) dne datum bylo nařízeno jednání na datum

-) dne datum se konalo jednání, při němž byl schválen smír, kterým se žalovaná zavázala zaplatit žalobci částku 319 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 153 211 Kč, nejpozději do jednoho roku od právní moci usnesení, a ve stejné lhůtě taktéž náklady řízení. Usnesení bylo účastníkům rozesláno dne datum a nabylo právní moci dne datum co do výroku o vrácení soudního poplatku pak datum.

8. Nahlédnutím do insolvenčního rejstříku soud zjistil, že usnesením název soudu ze dne datum, čj. insolvenční spisová značka, byl prohlášen úpadek žalované z naříkaného řízení a na povoleno řešení úpadku oddlužením.

9. Ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka

-) dne datum bylo zahájeno řízení o dědictví po zemřelé jméno příjmení. Následně soudní komisařka anonymizováno jméno příjmení prováděla šetření ohledně možných dědiců a aktiv a pasiv pozůstalosti, zůstavitelka byla před svou smrtí v insolvenci. Věřitelé přihlašovali své pohledávky do pozůstalosti

-) dne datum byl spis pozůstalé převzat soudní komisařkou anonymizováno jméno příjmení, která pokračovala ve zjišťování stavu aktiv a pasiv dědictví, přičemž postupně své pohledávky přihlásila velká řada věřitelů

-) dne datum se konalo jednání před soudní komisařkou, které se účastnili pozůstalý manžel, tři pozůstalé děti a dva pozůstalí vnuci. Zde bylo předestřeno, že zůstavitelka zanechala závěť s vyděděním ze dne datum, kterou všichni přítomní uznali za pravou a platnou. Zmocněnkyně potomků zemřelého syna prohlásila, že důvody vydědění uznává.

-) dne datum se konalo jednání v řízení o pozůstalosti, jehož se účastnil pozůstalý manžel a 3 pozůstalé děti. Byli seznámeni s výsledky řízení z hlediska rozsahu aktiv a pasiv dědictví. Bylo vyhlášeno usnesení, kterým soud vyrozuměl účastníky o jejich dědickém právu a o tom, že mohu dědictví do 1 měsíce ode dne vyhlášení tohoto usnesení odmítnout. V souvislosti s tímto vyrozuměním jim dal poučení. Účastníci po poučení sdělili, že dědictví neodmítají. Dále byli poučeni o možnosti uplatnit právo na výhradu soupisu. Dědicové výhradu soupisu uplatnili. Dále bylo vyhlášeno usnesení

o nahrazení soupisu pozůstalosti společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku. Bylo konstatováno, že pozůstalá dcera a pozůstalí synové jsou dědicové, kterým svědčí výhrada soupisu a ručí tedy za případné dluhy zůstavitelky do výše nabyté pozůstalosti.

-) dne datum bylo vydáno usnesení, kterým byli věřitelé zůstavitelky vyzváni, aby do

3 měsíců od vyvěšení usnesení na úřední desku soudu přihlásili své pohledávky vůči zůstavitelce, s tím, že věřitel, který ve stanovené lhůtě svou pohledávku nepřihlásí, nemá právo na uhrazení vůči dědici, je-li pozůstalost vyčerpána uhrazením ohlášených pohledávek. Toto usnesení bylo rozesláno mimo jiné i již přihlášeným věřitelům.

-) dne datum přihlásil svoji mimo jiné i pohledávku žalobce

-) dne datum se konalo jednání, jehož se účastnil pozůstalý manžel a 3 pozůstalé děti. Byl zde předložen soupis majetku dle souhlasného prohlášení dědiců. Byla vyčíslena obvyklá cena majetku patřící do SMJ a výše společných závazků. Následně účastníci uzavřeli dohodu pozůstalého manžela s dědici o vypořádání společného jmění manželů. Aktiva pozůstalosti činila celkem 2 379 689,39 Kč. Pasiva 723 203,01 Kč obec hodnota pozůstalosti pak činila 1 656 486,38 Kč

-) dne datum bylo vydáno usnesení, kterým byla určena obvyklá cena majetku, který měla zůstavitelka s pozůstalým manželem ve společném jmění manželů. Byla schválena dohoda pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřící do společného jmění manželů. Byla určena obvyklá cena aktiva a pasiv pozůstalosti. Bylo potvrzeno nabytí dědictví jedinému dědici ze závěti, a to pozůstalé dceři. Usnesení nabylo právní moci dne datum.

10. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů:

Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

Podle § 13 odst. 1 zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k

a) celkové délce řízení,

b) složitosti řízení,

c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,

d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

11. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

12. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou , provedenou , s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek pramenící z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování

o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z ESLP na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu

č. Soud je toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií stanovených judikaturou ESLP.

13. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

14. Co se týká existence prvého z uvedených předpokladů, tj. nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí v posuzovaném řízení, soud má za to, že tento je naplněn, neboť

v tomto řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, kterým se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a zpravidla jde

o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Podle konkrétních okolností může jít

o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ).

15. Nesprávný úřední postup v posuzovaném případě spočíval v celkově nepřiměřené délce posuzovaného řízení. V řízení došlo k průtahu v délce 5 měsíců mezi doručením vyjádření žalobce a nařízením jednání (13. 12. 2011 až 21. 5. 2012). K dalším průtahům došlo po změně v obsazení senátu, a to od 12. 8. 2020, kdy byl žalobce vyrozuměn o skončení dědického řízení až do 24. 3. 2021, kdy bylo vydáno usnesení o pokračování v řízení, a následně trvalo dalších

8 měsíců (do 25. 11. 2021), než soud nařídil jednání. Jedná se tak o porušení zásady rychlosti řízení a takto vzniklý nesprávný úřední postup pak také negativně ovlivnil celkovou délku posuzovaného řízení.

16. Ačkoliv žalovaná má za to, že v řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, soud se s tímto závěrem neztotožňuje a naopak má za to, že k nesprávnému úřednímu postupu došlo a žalobci nesprávným úředním postupem vznikla újma, kterou je namístě odčinit v penězích. Ustanovení § 31a odst. 2 zákona vymezuje jak formu, tak rozsah náhrady. Peněžitá kompenzace je označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva. V daném případě dospěl soud

k závěru, že zmíněný nesprávný úřední postup dosahuje již takové intenzity, že je namístě přiznat finanční zadostiučinění, když je dána i existence příčinné souvislosti mezi uvedeným nesprávným úředním postupem a újmou žalobce a jako dostačujícím prostředkem nápravy se nejeví konstatování porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení.

17. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. , dovodil, že náhrada imateriální újmy podle § 1 odst. 3 a § 31a odst. 3 zákona nemusí dosahovat výše, k níž by dospěl ESLP ve smyslu čl. 41 Úmluvy. Zdůraznil rovněž s poukazem na § 31a odst. 3 zákona, že výše odškodnění nemajetkové újmy, jež vznikla nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tzv. průtazích řízení, není stanovena pevnými částkami. Je přenecháno soudu (popř. v předběžném projednání nároku příslušnému ministerstvu či ústřednímu správnímu úřadu uvedenému v § 6 zákona), aby v každém jednotlivém případě uvážil, jaký rozsah zadostiučinění je přiměřený všem okolnostem za použití zákonem demonstrativně vyjmenovaných kritérií. Z rozsudku senátu první sekce ESLP ze dne 10. 11. 2004, ve věci Apicella proti Itálii, stížnost č. 64890/01, odst. 26 je patrno, že ESLP při stanovení výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě vychází z částky 1 000 až 1 500 EUR za jeden rok trvání řízení jako základu pro stanovení celkového zadostiučinění. Tuto částku však snižuje o 30 % v případě, kdy již bylo národními orgány shledáno porušení práva stěžovatele a dále ji upravuje především v závislosti na významu předmětu řízení pro stěžovatele, složitosti věci projevující se zejména v počtu stupňů soudní soustavy, ve kterých byla věc projednávána a jednání stěžovatele, jímž přispěl k celkové délce řízení. S takovým způsobem výpočtu výše přiměřeného zadostiučinění, byť v obecné rovině, se ztotožnil i velký senát ESLP v rozsudku v téže věci ze dne 29. 3. 2006, odst. 66. Z rozsudku velkého senátu ESLP v dané věci lze dále vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám. Konstantní judikatura přitom pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení

(tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Přiznání částky v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč, ve kterém představuje částka

15 000 Kč částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakými jsou délka samotného kompenzačního řízení (za situace, kdy samotné kompenzační řízení je nepřiměřeně dlouhé, lze přiměřeně zvýšit danou částku, pokud se toho poškozený dovolává) či zcela zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení.

18. Řízení trvalo od datum, kdy byla podána žaloba, až do datum, kdy nabylo právní moci usnesení o schválení smíru, tj. 10 let a 7 měsíců.

19. Posuzované řízení bylo složitější po procesní stránce, řízení bylo dvakrát přerušeno, jednou z důvodu insolvenčního řízení vedeného vůči žalované. Žalovaná však v průběhu insolvenčního řízení zemřela, insolvenční řízení bylo proto zastaveno a následovalo dědické řízení, které komplikovalo zejména velké množství věřitelů, zjišťování pasiv pozůstalosti, administrativa a úkony soudního komisaře s tím spojené vyžádali značného času, což vedlo k tomu, že samotné dědické řízení trvalo téměř 3 roky. Spor byl řešen na jediném stupni soudní soustavy, neboť bylo vyčkáváno nejprve skončení insolvenčního řízení a následně též řízení dědického.

20. Žalobce se na délce řízení podílel tím, že se k odporu žalované vyjádřil až po uplynutí téměř

2,5 měsíců a dále tím, že požádal při jednání konaném dne datum, aby soud nezahajoval jednání a přerušil jej do doby, než bude rozhodnuto o tom, jakým způsobem se bude řešit úpadek žalované v probíhajícím insolvenčním řízení. K prohlášení úpadku však došlo až po 3,5 měsících.

21. Stran činnosti soudu lze postup soudu prvního stupně považovat vyjma uvedených průtahů za plynulý, jeho úkony směřovaly ke skončení věci. Na celkové délce řízení se podepsala v drtivé části řízení insolvenční a dědické.

22. Namítané řízení není spojeno, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010, s vyšším typovým významem pro účastníka, jaký mají např. řízení trestní, vazební či osobnostní. Šlo o standardní obchodněprávní řízení. Žalobce není osobou pokročilého věku (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. ) a netvrdil, že by byl nemocen. Namítané řízení mělo pro žalobce standardní význam do doby zahájení insolvenčního řízení (cca rok po zahájení naříkaného řízení), resp., prohlášení úpadku a schválení oddlužení, neboť od tohoto okamžiku muselo být žalobci zřejmé, že v případě úspěchu ve věci se mu plného uspokojení nedostane.

23. Při výpočtu výše finančního zadostiučinění vycházel soud ze stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. , dle kterého je základní částkou přiznávanou za jeden rok průtahů v řízení částka 15 000 Kč až 20 000 Kč, přičemž za první dva roky je přiznávána v jedné polovině. Zdejší soud vyšel s ohledem na celkovou nepřiměřenou délku řízení z částky 15 000 Kč za rok, neboť neshledal, že by zde byly dány podmínky odůvodňující přiznání částky vyšší, když v daném případě se nejednalo o délku řízení extrémní (viz rozsudek NS ze dne 21. 10. 2010,

sp. zn. ).

24. Tato paušální částka byla Nejvyšším soudem shledána jako spravedlivá a v souladu s judikaturou ESLP ve vztahu k odškodněním poskytnutým ve světle poměrů České republiky. Není tedy nijak proměnlivá podle vývoje průměrné měsíční hrubé mzdy, a není proto namístě tuto částku ani z tohoto důvodu navyšovat. Základní částka zadostiučinění činí za řízení dlouhé 10 let a 7 měsíců částku 135 000 Kč (9x15 000+7x1250). Základní částku je pak třeba s ohledem na složitost věci snížit o 50 % O dalších 5 % soud základní částku snížil s ohledem na podíl žalobce na délce řízení a o 25 % na významu řízení pro žalobce, kterému již v počátcích řízení v důsledku insolvence žalované z naříkaného řízení mělo a mohlo být zřejmé, že výše jeho uspokojení významně klesne. Důvody pro zvýšení náhrady soud neshledal, neboť má za to, že období nečinnosti je již dostatečně zohledněno v závěru o nepřiměřené délce napadeného řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. ). Žalobci tak náleží zadostiučinění v celkové výši 28 750 Kč, jehož úhrada byla uložena žalované ve výroku I. tohoto rozsudku.

25. Výrokem I. soud žalobci přiznal též úroky z prodlení v zákonné výši podle ust. , neboť žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle ust. , , nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas. Zároveň se náhrady škody může u soudu podle ust. zákona poškozený domáhat pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne 14. 3. 2021, lhůta 6 měsíců tak uběhla dne 14. 9. 2021, žalovaná v uvedené lhůtě neplnila. Žalovaná se tak dostala do prodlení dne 15. 9. 2021.

26. Lhůtu k plnění soud stanovil žalované podle v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. , podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud přitom vycházel z toho, že žaloba byla v celém rozsahu podána důvodně ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn.

ze dne 10. 2. 2015, příp. nálezu Ústavního soudu sp. zn. ze dne 4. 4. 2011. Žalobce má tedy nárok na plnou náhradu vzniklých nákladů ve výši 10 228 Kč. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměna advokáta ve výši dle , za 2 úkony právní služby (spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby) ve výši 3 100 Kč za úkon (z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle vyhlášky), dále 2x paušální náhrada hotových výdajů advokáta á 300 Kč dle vyhlášky a 21 % DPH ve výši 1 428 Kč Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle , v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.