Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 76/2022-54

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 39 819,88 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni 22 823,16 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 22 823,16 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalovaný domáhal zaplacení 16 996,72 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 572,78 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 662,68 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 22 823,16 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021, úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 22 823,16 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení a úroku 29 % ročně z částky 22 823,16 KČ od 19. 12. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni 22 823,16 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 22 823,16 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalovaný domáhal zaplacení 16 996,72 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 572,78 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 662,68 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 22 823,16 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021, úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 22 823,16 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení a úroku 29 % ročně z částky 22 823,16 KČ od 19. 12. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

1. Předmětem řízení dle žaloby doručené soudu 30. 7. 2021 byl nárok žalobkyně na zaplacení peněžitých částek – 39 819,88 Kč, úroku z prodlení 3 572,78 Kč, úroku 5 662,68 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 22 823,16 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 29% ročně z částky 22 823,16 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že je právním nástupcem společnosti právnická osoba, se kterou žalovaný dne 21. 12. 2018 uzavřel smlouvu o zápůjčce číslo na základě níž bylo žalovanému zapůjčeno 25 000 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit a zaplatit také částku 21 542 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžení prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy – celkem ve výši 4 472 Kč (úroková sazba 29% ročně), odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení půjčky ve výši 9 700 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč. Celkovou částku dluhu ze zápůjčky, úroku a uvedených plateb se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 776 Kč, poslední z nich pak k datu 14. 2. 2020. Žalovaný své závazky neplnil řádně. Ke dni 18. 12. 2020, kdy došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, dlužil žalovaný bez příslušenství částku 39 819,88 Kč, jejíž součástí bylo i„ navýšení účtované původním věřitelem“, které se žalobkyně rozhodla v řízení neuplatňovat. V rámci podané žaloby pak tvrdila, že po žalovaném požaduje zaplacení částky 39 819,88 Kč, a to na jistině zápůjčky 22 823,16 Kč, a dále 16 996,72 Kč na„ poplatku“, a konečně níže uvedené příslušenství. Svoji aktivní legitimaci žalobkyně v řízení odvozovala od smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené s původním věřitelem dne 18. 12. 2020, a v řízení se domáhala zaplacení zmíněné dlužné jistiny zápůjčky,„ poplatků“ a dalšího příslušenství jistiny – jednak kapitalizovaného do data postoupení pohledávky – tj. do 18. 12. 2020 (v případě úroku ze zápůjčky v sazbě 29% ročně z jistiny 22 823,16 Kč jej požadovala od 15. 2. 2020 jako data po splatnosti poslední splátky a kapitalizovala na 5 662,68 Kč; úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z jistiny 22 823,16 Kč vyčíslený na uvažovala od 21. 5. 2019 jako„ marného uplynutí týdenní lhůty po dni, kdy předchůdci žalobkyně vzniklo právo na úhradu na celé zbývající částky dluhu“), a od data následujícího po postoupení pohledávky do zaplacení požadovala uvedené příslušenství z jistiny zápůjčky 22 823,16 Kč do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení byl procesně nečinný.

3. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě listinných důkazů, neboť takový postup byl možný a žalobkyně s ním souhlasila výslovně již v žalobě, u žalovaného bylo možné souhlas dovodit absencí reakce na usnesení soudu ze dne 17. 8. 2022, č. j. -40. Jím byl totiž žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byl upozorněn, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí ( ).

4. Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkové okolnosti.

5. Podle písemné Smlouvy o zápůjčce –„ příjmení v hotovosti“ číslo (dále případně jen„ Smlouva“) soud zjistil, že byla žalovaným jako zákazníkem a jméno příjmení za původního věřitele podepsána 21. 12. 2018, žalovaný se na základě ní mělo dostat zápůjčky 25 000 Kč, přičemž faktické převzetí této částky v hotovosti potvrdil svým podpisem. Plnění bylo vedle zápůjčky označeno též jako spotřebitelský úvěr, žalovaný převzal závazek vrátit tuto částku a„ poplatek za zápůjčku“ – z toho 4 472 Kč jako úrok, dále odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení půjčky ve výši 9 700 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč Celkem tak měl dle výslovného textu smlouvy uhradit 46 542 Kč v 60 týdenních splátkách po 776 Kč, resp. s poslední splátkou 758 Kč. V připraveném formulářovém textu Smlouvy, který v ě zcela převládal, v těsné blízkosti nad podpisem žalovaného se vyskytoval text, podle něhož zákazník (žalovaný), potvrzoval,„ že před uzavřením Smlouvy poskytl anonymizováno úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si anonymizováno tyto informace ověřil a vyhodnotil“.

6. Ze zákaznické karty pak soud zjistil, že jej s žalovaným vyplnila zástupkyně původního věřitele jméno příjmení téhož dne, kdy byla Smlouva uzavřena (21. 12. 2018). Ohledně žalovaného – ostatně shodně jako ve Smlouvě o zápůjčce – bylo uvedeno označení jeho adresy trvalého pobytu část obce a číslo, PSČ obec, kromě toho v zákaznické kartě figurovala další adresa odlišná od trvalého pobytu, a to ulice a číslo, část obce, obec, a nakonec jako tzv. náhradní kontaktní adresa – ulice a číslo, obec, obec. Žalovaný zákaznickou kartu podepsal pod textem formulářové y, kde bylo uvedeno, že prohlašuje, že veškeré údaje uvedené na obou stránkách zákaznické karty jsou úplné, přesné a pravdivé. Na první straně dvoustranné y byly v kolonce ohledně údajů o zaměstnání zaškrtnuty předtištěné údaje o plném pracovním úvazku u zaměstnavatele územní celek, zde bylo opět v předtištěném textu křížkem zaznačeno, že zaměstnání bylo ověřeno – pracovní smlouvou a výplatními páskami (bez další specifikace). Na druhé straně y v pasáži týkající se finančních údajů„ v CZK“ a ohledně pravidelného měsíčního příjmu, byla vyplněna cifra pro čistý příjem žadatele (žalovaného) – 9 907 Kč, pro„ další čisté příjmy domácnosti“ – celkem 14 155 Kč, tj. dohromady 24 062 Kč. Jako počet zdrojů příjmů žadatele však byl uveden jen jeden, přičemž ohledně osobních poměrů bylo na první straně y zaškrtnuto, že žalovaný je svobodný, bez partnera (partnerky). Údaje v kolonce„ ověřené dokumenty – uvést, za které období jsou dokumenty poskytované (měsíc a rok)“ nebyly vyplněny v žádné z možností (např. pracovní smlouva, potvrzení o příjmu, 2 výpisy z bankovního účtu, 2 výplatní pásky, výměr důchodu, daňové přiznání atd.). Mezi běžnými měsíčními výdaji žadatele byly uvedeny toliko odhadované, a to v částce 3 500 Kč.

7. Smlouvou o postoupení pohledávky z 18. 12. 2020 žalobkyně prokázala, že na ni přešla pohledávka za žalovaným z titulu výše uvedené Smlouvy o zápůjčce, tato okolnost vyplývá nejen z postoupení smlouvy, nýbrž i z její přílohy v podobě seznamu dlužníků, v němž figuruje na pořadovém čísle číslo i jméno a příjmení žalovaného a číslo Smlouvy číslo.

8. Oznámením ze dne 6. 1. 2021 sdělil původní věřitel žalovanému, že pohledávku za ním z titulu smlouvy o zápůjčce číslo postoupil žalobkyni. Zároveň žalovanému oznámil, že k datu postoupení činí pohledávka 54 819,88 Kč bez příslušenství, a vyzval jej k úhradě této částky již ve prospěch žalobkyně na účet specifikovaný v oznámení, a to do 10 dnů od doručení výzvy. Podle podacího lístku byla tato zásilka žalovanému odeslána na adresu trvalého pobytu, a to dne 25. 1. 2021 pod podacím číslem anonymizováno.

9. Výzvou více než 7 dnů před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně požadoval na žalovaném ve prospěch žalobkyně plnění z titulu výše uvedené smlouvy číslo. Ve výzvě uvedl i skutkový a právní rozbor nároku, upozornil na možnost soudního vymáhání při neplnění povinnosti žalovaným.

10. Soud věc po právní stránce posoudil podle dále citované právní úpravy, poté učinil dále popsané skutkové a právní závěry.

Podle , (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla (na adresu v státě odeslání) třetí pracovní den po odeslání.

Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nař. vlády č. , kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Po skutkové a právní stránce soudu učinil následující závěry. Žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní legitimaci pro podání žaloby, a to dle § 1879 o. z. smlouvou z 18. 12. 2020 o postoupení pohledávky za žalovaným z původního věřitele a odkazem na Smlouvu o zápůjčce číslo uvedenou – spolu s údaji o jménu a příjmení žalovaného, datu jeho narození atd. – v seznamu postoupených pohledávek. Toto právní jednání, na základě kterého se žalobkyně domáhala proti žalovanému peněžitého plnění, tj. jí tvrzenou smlouvou o zápůjčce číslo však soud považuje za neplatnou dle § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 odst. 1, 2 ZSÚ s ohledem na neprokázání dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele. Ve smyslu rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18 jde o neplatnost absolutní. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že původní věřitel posuzoval tuto úvěru schopnost tak, že na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce (po dotazu na žalovaného ohledně rodinných, majetkových, pracovní a jiných poměrů, když takto získané informace předchůdce žalobkyně ověřoval proti dokladům vyžádaným od žalovaného a zaznamenaným do zákaznické karty jako„ ověřené dokumenty“) dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného je dána. Konkrétně vzal v úvahu, že žalovaný byl zaměstnán jako dělník na úklidové práce u územní celek a jeho měsíční příjem činil 24 062 Kč, neměl vyživovací povinnost k žádné další osobě, dále bylo poměřeno, jaká je výše příjmů žalovaného a požadované zápůjčky. Dále bylo uvedeno, že právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti údajů uvedených žalovaným v Zákaznické kartě, když jejich pravost a správnost potvrdil žalovaný svým podpisem. Jak bylo však výše uvedeno dílčí zjištění soudu, pak v tzv. Kartě zákazníka v pasáži, na kterou sama žalobkyně odkazovala, totiž„ ověřené dokumenty“ nebyly žádné takové dokumenty jakkoli specifikovány, nebylo tedy možné zjistit, po jakou dobu trvá pracovní uplatnění žalovaného, po jakou dobu má od případného zaměstnavatele pravidelný příjem (nebylo zaznamenáno, že by žalovaný předložil alespoň minimální počet – 2 výplatní pásky). Pokud nad touto pasáží zákaznické karty bylo tvrzeno, že čistý příjem žadatele je 9 907 Kč a další čistý příjem jeho domácnosti 14 155 Kč, nebylo uvedeno ničeho o zdroji ověření takových příjmů, navíc za situace, že jako jejich zdroj byl uveden jen počet 1, stejně tak podle údajů o osobních poměrech žalovaného se jevilo, že tento v domácnosti žije jen sám, tj. bez toho, že by příjmy domácnosti obstarávala další osoba. Vzhledem k tomu nelze skutkově uzavřít, jaké konkrétní podklady a doklady skutečně původní věřitel měl od žalovaného k dispozici, jakož i to, ohledně jakých podkladů měl žalovaný podepsat připravené prohlášení o jejich pravosti a správnosti. Žalobkyně nepředložila doklady a dokumenty, jež měl dle jejího tvrzení původní věřitel k dispozici, přičemž z výše uvedeného se jeví značně zpochybněné, že jakékoli ověřené dokumenty žalobce skutečně měl. V takovém případě však stěží lze vyhodnotit, že a z jakých hodnověrných údajů předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Krom toho lze zmínit, že odhadované měsíční výdaje pro žalovaného v částce toliko 3 500 Kč se jeví na osobu dospělého člověka v době roku 2018 jako značně podhodnocené pro uspokojení všech, byť jen základních, životních potřeb.

12. Soud tedy uzavřel, že nebylo prokázáno, že původní věřitel splnil podmínku platnosti spotřebitelského úvěru dle § 86 a 87 odst. 1 ZSÚ. Dodat je nutno, že takovou povinnost náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele nelze z poskytovatele úvěru přenášet na spotřebitele (jak se žalobkyně snažila prostřednictvím odkazu na citovanou pasáž formulářového textu Smlouvy o tom, že žalovaný jako zákazník prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet zápůjčku). Právní úprava posuzování úvěruschopnosti je založena právě na odpovědnosti poskytovatele úvěru, aby bedlivě a obezřetně, též s náležitou erudicí ve svém oboru, na posouzení úvěruschopnosti přistoupil.

13. Nárok žalobkyně byl proto posouzen dle shora citovaného § 2991 o. z. jako odpovídající povinnosti žalovaného vydat bezdůvodné obohacení, které v podobě částky 25 000 Kč přijal v hotovosti z neplatné smlouvy o zápůjčce. Z této částky – dle tvrzení žalobkyně – žalovaný uhradil do 13. 5. 2019 – v rozdílu mezi zapůjčenou jistinou a zbývající jistinou nevrácenou ve výši 22 823,16 Kč – částku 2 176,84 Kč. Žalobkyně nemůže dle zásad důkazního břemene prokazovat negativní skutečnost, že zbytek převzatého peněžitého plnění, tj. 22 823,16 Kč, žalovaný dosud nevydal. Sám žalovaný o opaku netvrdil a neprokázal v řízení ničeho. Soud tak shledal žalobu důvodnou ohledně částky 22 823,16 Kč na jistině. Jistina bezdůvodného obohacení nemůže být úročena sjednaným úrokem z úvěru (žalobkyní kapitalizováno do 18. 12. 2020 na částku 5 662,68 Kč, poté požadována v roční sazbě 29% z částky 22 823,16 Kč), dále nemůže být posuzována ve své splatnosti podle ustanovení Smlouvy o zápůjčce, bylo-li toto právní jednání shledáno neplatným. Ohledně nároku na vydání bezdůvodného obohacení žalobkyně netvrdila sjednanou splatnost, z logiky věci taková splatnost ani sjednávána nebývá, proto ve smyslu § 1958 o. z. je rozhodující výzva věřitele, tj. korespondence již původního věřitele ze dne 6. 1. 2021 s výzvou k úhradě celého dluhu z titulu Smlouvy, zahrnující i oznámení o tom, že věřitel bude až do úplného zaplacení dluhu požadovat úrok z prodlení, jakož i oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni. Tato korespondence byla doporučeným dopisem odeslána žalovanému na jeho adresu pod podacím číslem anonymizováno dne 25. 1. 2021 (pondělí), tudíž při neprokázání jiného data doručení vzniká domněnka dojití takové zásilky k datu 28. 1. 2021. Měl-li žalovaný dle výzvy plnit 10 dnů od doručení výzvy, lhůta tudíž uplynula v pondělí (§ 573 o. z.) 8. 2. 2021, a teprve od 9. 2. 2021 byl žalovaný dle o. z. v prodlení s částkou 22 823,16 Kč, ve vztahu k níž tedy od 9. 2. 2021 žalobkyni přísluší úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně, jak koresponduje právní úpravě o. z. a nař. vlády Ve zbytku žaloby – tj. nejen ohledně úroku z prodlení ve vyšší roční sazbě (o 1,5%) z dlužné jistiny 22 823,16 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení a kapitalizovaného do 18. 12. 2021 na částku 3 572,78 Kč, dále ohledně úroku z údajné zápůjčky (jednak kapitalizovaného do 18. 12. 2020 na částku 5 662,68 Kč, jednak v roční sazbě 29% ročně z částky jistiny 22 823,16 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení), nýbrž i ohledně tvrzeného„ poplatku“ neplatně sjednaného za poskytnutí„ zápůjčky“ v celkové výši 16 996,72 Kč – byla tato jako neopodstatněná zamítnuta (výrok II.).

14. Ve smyslu ust. soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí. Přihlédnuto bylo k prioritnímu pravidlu o procesním úspěchu účastníků, když v jeho světle ( ) soud vyhodnotil, že úspěch účastníků byl přibližně rovnocenný. Jednak ze samotné jistiny pohledávky – 39 819,88 Kč byla žalobkyně úspěšná jen co do 22 823,16 Kč, tj. z 57%, oproti tomu žalovaný z 43%, krom toho však žalobkyně byla neúspěšná v podstatné části příslušenství pohledávky, která měla již k podání žaloby nikoli zanedbatelnou výši. Proto nebylo žádnému z účastníků přisouzeno právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Semilech, a to v případě listinné podoby ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.