Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 146/2020-127

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 88.795,71 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci

částku 31.799,43 Kč

s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31.799,43 Kč od datum do zaplacení,

to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení

částky 56.996,28 Kč,

kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.341,3 Kč,

úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 88.795,71 Kč od datum do datum,

úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 56.996,28 Kč od 19 2. 2020 do zaplacení,

úroku ve výši 14,9 % ročně z částky 83.604,91 Kč od datum do zaplacení, a

úroku ve výši 14,9 % ročně z částky 3.390,8 Kč od datum do zaplacení,

zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 31.799,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31.799,43 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části o zaplacení částky 56.996,28 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.341,3 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 88.795,71 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 56.996,28 Kč od 19 2. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 14,9 % ročně z částky 83.604,91 Kč od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 14,9 % ročně z částky 3.390,8 Kč od [datum] do zaplacení, <b>zamítá.</b> III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne datum ve znění jejího doplnění, domáhal vůči žalované zaplacení částky 88.795,71 Kč (sestávající z neuhrazeného zůstatku úvěru, připsaných úroků úvěru a poplatků), kapitalizovaného (ke dni postoupení pohledávky) zákonného úroku z prodlení ve výši 2.341,3 Kč, úroku z prodlení z částky 88.795,71 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 %, úroku 14,9 % ročně z částky 83.604,91 Kč od datum do zaplacení, a úroku 14,9 % ročně z částky 3.390,8 Kč od datum do zaplacení. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba (dále„ právní předchůdce žalobce“ či„ banka“) a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy

o úvěru (dále„ smlouva“), na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované úvěr ve výši 100.000 Kč, kdy tento byl veden na úvěrovém účtu. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce splácet čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách dle smlouvy, společně s úroky z úvěru ve výši 14,9 % a poplatky za úkony související s poskytnutím

a správou úvěru ve výši dle sazebníku. Za tímto účelem byla žalovaná povinna udržovat na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků. Účastníci si přímo ve Smlouvě sjednali, že právní předchůdce žalobce je oprávněn připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru, úroku z úvěru či poplatku byla žalovaná dle smlouvy povinna platit z nesplacených částek také úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy a náklady spojené se správou úvěru v prodlení ve výši dle sazebníku žalobce, tj. smluvní pokutu za prodlení

a další poplatky. Žalovaná celkově uhradila na dluh částku 68.200,57 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácela řádně a včas, právní předchůdce žalobce ji upozornil, aby tento stav napravila a uhradila dlužnou částku

v poskytnuté lhůtě. Následně byl úvěr s účinností ke dni datum zesplatněn, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne datum, ve kterém byla rovněž vyzvána

k neprodlenému zaplacení zůstatku úvěru včetně vyúčtované neuhrazené smluvní pokuty za prodlení a dalších poplatků. Současně byla upozorněna, že pohledávka je dále v souladu

se smluvním ujednáním úročena úrokem z úvěru ve sjednané výši, a také zákonným úrokem z prodlení. Dlužná částka nebyla ze strany žalované uhrazena. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne

datum, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným dne datum. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou datum. S ohledem k ověřování úvěruschopnosti žalované uvedl, že jelikož měla žalovaná u právního předchůdce žalobce veden běžný účet, tak tento znal a měl ověřenou její platební morálku,

i výši měsíčních příjmů a výdajů, jakož i veškeré podstatné skutečnosti pro posouzení schopnosti splácet požadovaný úvěr. Dokument zachycující složitý proces a výsledek ověřování žalobce nemá od právního předchůdce k dispozici; s ohledem k tomu navrhl vyžádání si důkazu přímo od samotné banky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalované poskytl částku ve výši 100.000 Kč, jako úvěr, který právní předchůdce žalobce vedl na úvěrovém účtu, kde spravoval i jeho čerpání a splácení. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku nejpozději do datum. První splátka byla splatná dne datum, hradit měla

96 splátek, ve výši měsíční splátky 1.809 Kč. Úrok byl stanoven ve výši 14,9 % ročně, RPSN ve výši 16,21 %. Úvěr měla splácet inkasem ze splátkového účtu, tzn., právní předchůdce žalobce si měl z uvedeného účtu splátky sám strhávat, a žalovaná tak měla zajistit, aby byl na tomto účtu udržován dostatečný disponsibilní zůstatek.

4. Z dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne datum soud zjistil, že došlo ke změně pravidelné výše měsíční splátky, a to k 15. dni kalendářního měsíce, poslední splátka měla tak být uhrazena dne datum.

5. Z přehledu splátek a obratů soud zjistil, že dne datum došlo k založení úvěru ve výši 100.000 Kč a ještě téhož dne došlo k čerpání tohoto úvěru.

6. Ze sdělení právního předchůdce žalobce ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla ke dni čerpání úvěru datum majitelem účtu čísla shodného s číslem účtu uvedeným ve smlouvě jako splátkový účet, (který měl být současně běžným účtem žalované), přičemž dispoziční právo k tomuto měla kromě žalované další osoba. Dále banka uvedla, že příjem žalované měl být ve výši 14.526 Kč, což bylo zkontrolováno na základě příchozích transakcí na účet žalované, částka má odpovídat průměrné mzdě v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Žalovaná na žádosti neuvedla žádné další výdaje, banka tak stanovila životní výdaje žalované dle svého interního ekonomického modelu pracujícího se statistickými daty

a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na částku ve výši 5.872 Kč. Žalovaná neměla mít v době úvěrové žádosti žádné úvěrové závazky. Příjem žalované tak byl vyhodnocen jako dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů.

7. Z doložených výpisů z osobního účtu žalované za měsíce anonymizováno až anonymizováno rok soud mimo jiné zjistil, že žalované přicházela na účet mzda ve výši nepřesahující částku 15.000 Kč, a dále zjistil, že počáteční a konečný zůstatek vykazoval vždy minimální, někdy dokonce

i zápornou, hodnotu.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo žalované dle podacího lístku odesláno téhož dne, soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce a o této skutečnosti byla žalovaná informována.

9. Z poslední výzvy k úhradě ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, přičemž ji upozornil na riziko zesplatnění celého úvěru.

10. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne datum soud zjistil, že dne datum došlo k zesplatnění celé zbývající částky.

11. Z výzvy datované dnem datum a z poštovního podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky.

12. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud zjistil, že tento existuje od datum

a předmětem jeho podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

13. Z ostatních důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.

14. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ( , (dále jen „o. z.“).

15. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.).

16. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí

i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 o. z.).

17. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2

o. z.).

18. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená

(§ 1970 o. z.).

19. Tímto prováděcím předpisem je , kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle , ve znění účinném

od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené

o 8 procentních bodů ( ).

20. Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr,

a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná ( , o spotřebitelském úvěru).

21. Dle judikatury Ústavního soudu (např. , ) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- právnická osoba GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

22. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

23. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se právní předchůdce žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalované při uzavírání smlouvy o úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy

o úvěru právní předchůdce žalobce řádně ověřoval úvěruschopnost žalované, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť soudu byly doloženy pouze výpisy z účtu žalované za období měsíců anonymizováno až anonymizováno rok, ze kterých vyplynul příjem žalované, avšak žalobce nepředložil žádné konkrétní dokumenty užité k ověření výdajové stránky žalované, přičemž odkaz žalobce na výdaje žalované plynoucí z jejího běžného účtu nelze považovat za dostatečný důkaz ověření bonity žalované, o to spíše, kdy soud z doložených výpisů z účtu zjistil, že žalovaná měla vždy počáteční a konečný zůstatek v minimálních, někdy dokonce

i záporných částkách. Na základě uvedeného tak právní předchůdce žalobce nemohl nenabýt pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Sám právní předchůdce žalobce pak soudu sdělil, že žalovaná neuvedla žádné další výdaje, přičemž stanovil výdaje žalované za pomoci interního modelu, statistických dat a normativních nákladů, což nelze považovat za dostačující ověření úvěruschopnosti žalované. S ohledem na vše shora uvedené tak soud podle , považuje uvedenou smlouvu úvěru za sjednanou absolutně neplatně. Z důvodu shledání absolutní neplatnosti smlouvy tak již žalobce nemá právo na úhradu žádných jiných nároků než z titulu bezdůvodného obohacení, kterými jsou pouze jistina a úrok z prodlení.

24. Soud má za prokázané, že na základě uvedené neplatné smlouvy byla ve prospěch žalované poskytnuta částka 100.000 Kč, kdy v řízení vyplynulo, že na tuto žalovaná uhradila celkem částku 68.200,57 Kč, a je tak povinna rozdíl uvedených částek žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení ve výši 31.799,43 Kč; a to v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení, soud tento žalobci přiznal z částky 31.799,43 Kč za dobu od datum do zaplacení, jelikož má za to, že do prodlení se žalovaná dostala právě až dnem datum. Totiž dle potvrzení o odeslání byla žalované dne datum odeslána výzva k úhradě dluhu, tato byla následně doručena dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání, tj. dne datum se považuje zásilka za doručenou, a jelikož ve výzvě nebyla stanovena splatnost dlužné částky, považuje soud za den splatnosti den následující po doručení výzvy, tj. den datum, a ode dne následujícího, tj. dne datum pak počíná prodlení žalované. Výše úroku z prodlení je v souladu

s ustanovením , a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů ( ). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvního pololetí roku 2020, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 2 %, přiznal mu soud úrok z prodlení v požadované výši sazby 10 % ročně tak, jak je uvedeno výroku tohoto rozhodnutí.

25. Z důvodu shledání absolutní neplatnosti smlouvy tak žalobce nemá právo na úhradu žádných jiných nároků než nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Proto soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.

Nebude-li splněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.