Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 28/2022-54
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Novákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa
o zaplacení částky 30 084 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Co do částky 14 690 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 112,60 Kč od 20. 4. 2022 do 18. 5. 2022, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 112,60 Kč od 19. 5. 2022 do 13. 6. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 112,60 Kč od 14. 6. 2022 do zaplacení se řízení zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
III. Návrh, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku 8 387,40 se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 18. 12. 2021 do 19. 4. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 887,40 Kč od 20. 4. 2022 do 18. 5. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 887,40 Kč od 19. 5. 2022 do 13. 6. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 887,40 Kč od 14. 6. 2022 do zaplacení, se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Co do částky 14 690 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 112,60 Kč od 20. 4. 2022 do 18. 5. 2022, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 112,60 Kč od 19. 5. 2022 do 13. 6. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 112,60 Kč od 14. 6. 2022 do zaplacení se řízení zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>III. Návrh, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku 8 387,40 se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 18. 12. 2021 do 19. 4. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 887,40 Kč od 20. 4. 2022 do 18. 5. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 887,40 Kč od 19. 5. 2022 do 13. 6. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 887,40 Kč od 14. 6. 2022 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 12. 2021 domáhala proti žalované zaplacení celkové částky 30 084 Kč (sestávající z jistiny 20 000 Kč, smluvní pokuty 9 540 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 544 Kč) s příslušenstvím (úroky smluvní a zákonné z prodlení) z titulu smlouvy o úvěru. Tvrdila, že dne 10. 12. 2019 uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), Smlouvu o úvěru číslo, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytla právnická osoba žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaná se jí zavázala vrátit částku 24 216 Kč spolu s příslušenstvím do 9. 2. 2020. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem číslo Obchodních podmínek Smlouvy o úvěru (dále jen„ VOP“) uzavřena v elektronické podobě, žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ze svého účtu na účet anonymizováno. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaná o půjčku zažádala online na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedla žalovaná tzv. verifikační platbu, kterou odeslala z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno. Při dokončení žádosti obdržela žalovaná předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací právnická osoba zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalované následně schválena a byla jí poskytnuta částka jistiny ve výši 20 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslala verifikační platbu. Žalovaná odsouhlasila při zaslání verifikační platby Všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí byl Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením příjmení a text smlouvy o úvěru. Veškeré dokumenty byly zaslány žalované na e-mail uvedený při žádosti o půjčku. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 převedena na žalobkyni s účinností ke dni 14. 6. 2021, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dne 25. 6. 2021. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 33 906 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 4 216 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 9 540 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobkyně požadovala nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 613,70 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 10. 2. 2020 do 1. 6. 2021, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně také nárokovala zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 15. 6. 2021 z jistiny ve výši 20 000 Kč i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 544 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná porušila svou povinnost splatit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla jí povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 s účinností ke dni 14. 6. 2021, a to ve výši 9 540 Kč. Do dne postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku ve výši 5 500 Kč. Přes předžalobní výzvu k úhradě však vzniklý dluh nezaplatila zcela.
2. Na výzvu soudu, aby žalobkyně doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě o uvedení, zda a jakým způsobem splnila její právní předchůdkyně svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, jaké zjistila její příjmy a výdaje a z jakých listin, a o uvedení, jakou částku a kdy žalovaná na vzniklý dluh uhradila, obsaženou v usnesení č.j. 8 C 28/2022 – 40 ze dne 1. 6. 2022 žalobkyně sdělila, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr ani platební historií před postoupením pohledávky a současně (podáním doručeným soudu dne 21. 6. 2022) vzala žalobu částečně zpět co do částky 9 690 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč, smluvní pokutu ve výši 9 540 Kč, a protože žalovaná po podání žaloby uhradila dalších 5 000 Kč, vzala žalobkyně zpět žalobu též ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 544 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 013,70 Kč za dobu od 14. 6. 2021 do 17. 12. 2021, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 329,70 Kč, části jistiny ve výši 2 112,60 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 112,60 Kč od 20. 4. 2022 do 18. 5. 2022, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 112,60 Kč od 19. 5. 2022 do 13. 6. 2022, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 112,60 Kč od 14. 6. 2022 do zaplacení a nadále požadovala pouze zaplacení dlužné jistiny ve výši 17 887,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 18. 12. 2021 do 19. 4. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 887,40 Kč od 20. 4. 2022 do 18. 5. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 887,40 Kč od 19. 5. 2022 do 13. 6. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 887,40 Kč od 14. 6. 2022 do zaplacení. S ohledem na částečně zpětvzetí žaloby soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku, a řízení podle § 96 odst. 1 , 2 a 4 občanského soudního řádu (o. s. ř.) o. s. ř. ) částečně v rozsahu zpětvzetí zastavil.
3. Usnesením č.j. 8 C 28/2022 -45 ze dne 23. 6. 2022 soud žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení má soud žalované včetně žaloby za doručené dnem 9. 7. 2022 v souladu s ustanoveními § 46b a § 49 o. s. ř. o. s. ř.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila ani neprokázala, že by dlužnou částku uhradila. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaná se k výzvě soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. nevyjádřila (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
5. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 11. 6. 2021, výpisem ze seznamu postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2021 adresovaným žalované.
6. Soud měl prokázáno Smlouvou o úvěru číslo uzavřenou dne 14. 1. 2020, že mezi společností právnická osoba a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, dle níž byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala věřiteli splatit i spolu s úroky ve výši 4 216 Kč do data splatnosti úvěru, tj. do datum. Zároveň byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení s tím, že tato je splatná den následující po uvedeném prodlení.
7. Výpisy z účtu předchůdkyně žalobkyně bylo prokázáno, že žalované byla odeslána na účet celkem částka 20 000 Kč.
8. Dopisem ze dne 22. 3. 2020 byla žalovaná předchůdkyní žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 24 526 Kč zahrnující jistinu po splatnosti ve výši 20 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 820 Kč, smluvní úrok ve výši 4 216 Kč a poplatky za upomínku ve výši 150 Kč (kdy této výzvě předcházela upomínka ze dne 23. 2. 2020 a ze dne 11. 3. 2020).
9. Dopisem ze dne 25. 6. 2021 byla žalovaná informována o postoupení pohledávky žalobkyni.
10. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o.z. “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Výše skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:
Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015 -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
16. Žalobkyně nepředložila ani tvrzení ani žádné listin y, z nichž by bylo možné dovodit, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, tedy její příjmy a výdaje jak požaduje citované ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. V řízení tak nebylo prokázáno, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, splnila povinnost uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp.zn. FA/4056/2017, FA/SU/374 /2015, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208 /2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU /1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018 . Příjmy, výdaje, osobní a majetkové poměry žalované nebyly řádně zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalované se podřadí režimu § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, podle něhož je žalovaná povinna žalobkyni vrátit to, co od ní obdržela a doposud nevrátila v době přiměřené jejím možnostem. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, poskytla žalované částku 20 000 Kč. Žalovaná do současné doby uhradila 10 500 Kč, a proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 9 500 Kč a ve zbývající části žalobkyní nárokované jistiny žalobu zamítl.
17. Pokud se týče žalobkyní požadovaného zákonného úroku z prodlení vycházel soud z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 č.j. 33 Cdo 3675/2021 -262, v němž byl vysloven závěr, že„ samotný zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud.“ …„ Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“ K prodlení žalované tedy doposud nedošlo, proto nárok na úroky z prodlení nemohl být žalobkyni přiznán.
18. Lhůta k plnění byla žalované stanovena jako obvyklá patnáctidenní s přihlédnutím k výši dluhu i době prodlení s jeho plněním postupem dle § 160 odstavec 1 o.s.ř.
19. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , když žalované, která měla ve věci převážný úspěch (po odečtení úspěchu a neúspěchu ve věci, do nějž je třeba zahrnout i příslušenství pohledávky) žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice, písemně, trojmo.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.