Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 257/2022-42
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
právnická osoba, IČO
se sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
sp.zn. číslo
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 613 133,63 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 425 081,79 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 188 051,84 Kč a úroku z prodlení ve výši podle ustanovení občanského zákoníku a příslušného nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, z částky 580 394,45 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 27 547 Kč, k rukám advokátky JUDr. jméno příjmení jméno do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 425 081,79 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 188 051,84 Kč a úroku z prodlení ve výši podle ustanovení občanského zákoníku a příslušného nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, z částky 580 394,45 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 27 547 Kč, k rukám advokátky JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 613 133,63 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Nárok 1) 59 199 Kč z úvěrové smlouvy ze dne datum, kdy žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Ke dni datum žalovaný postupně vyčerpal 152 467,39 Kč, roční úroková sazba činila 22,68 %, výše splátek 5% z dlužné částky nejméně 500 Kč. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1% denně ze splátky v prodlení částky, s jejímž placením se žalovaný dostala do prodlení celkem 555 Kč. K nároku 2) uvedla, že poskytla žalovanému datum spotřebitelský úvěr 600 000 Kč, který se zavázal splácet ve splátkách ve výši 9 634 Kč. Dne datum žalobkyně odstoupila od smlouvy v důsledku prodlení žalovaného příjmení byla vyúčtována náhrada nákladů za vymáhací proces- odeslání upomínky ve výši 600 Kč. Dlužná částka ke dni zesplatnění byla tvořena: jistina 521 030,94 Kč, smluvní úrok k datum 27 656,83 Kč, pojištění 2 865 Kč, pokuty 1 781,86 Kč, poplatky 600 Kč, celkem 553 934,63 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil, předvolání k jednání mu bylo doručeno řádně a včas. Soud proto projednal a rozhodl věc v jeho nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů podle § 101 odst. 3 o.s.ř.
3. Žalobkyně je právnickou osobou mající sídlo na území Francouzské republiky. Mezinárodní příslušnost (pravomoc) českých soudů k projednání a rozhodnutí sporu o spotřebitelskou zápůjčku pak vyplývá z článku 17 odstavce 1 písm. b) a článku 18 odstavec 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum,
o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I. bis), podle něhož jedná-li se o půjčku, smluvní partner, může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Žalovaný má bydliště na území České republiky, proto jsou k projednání věci příslušné (pravomocné) české soudy a vztahy mezi účastníky se řídí českým hmotným právem.
4. Po stránce skutkové vzal soud za prokázané z žádosti/smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne datum, že žalovaný požádal žalobkyni jako poskytovatele úvěru o revolvingového úvěru, z něhož bude částečně uhrazena cena zboží u zprostředkovatele název společnosti právnická osoba právnická osoba K úplnému využití revolvingového úvěru uzavřou také smlouvu o poskytování. platebních služeb, které umožni. vydání platebních prostředku jako např. úvěrové karty, virtuální karty k nákupům na internetu. Úvěrový rámec byl dohodnut ve výši 55 000 Kč, maximálně na 500 000 Kč, výše prvního čerpání 4 948 Kč, měsíční poplatek za správu a vedení úvěrového úctu 69 Kč. Výše splátek 5% z dlužné částky min 500 Kč, roční úroková sazba činí 22,68 %, pojištění nebylo sjednáno Podle přehledu finančních důsledků nesplácení úvěru byla sjednána smluvní pokuta 0,1% ze splátky při prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním závazku 600 Kč a může být účtována maximálně jednou u jednoho splatného závazku. Žalovaný v rámci uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru prohlásil, že se seznámil s aktuálním zněním produktových podmínek pro revolvingové úvěry, Sazebníkem pro úvěry, které jsou jako přílohy nedílnou součástí smlouvy. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že žalovaný při uzavření smlouvy sdělil, že je od číslo zaměstnán jako dělník ve právnická osoba obec, s čistým příjmem 18 000 Kč, jeho náklady činí pouze 2 500 Kč, bydlí ve vlastním bydlení, nemá vyživovací povinnosti, ostatní výdaje uvedeny 500 Kč. Jiné než uvedené příjmy žalovaný neměl, taktéž neuvedl žádné jiné výdaje.
5. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným došlo v souladu s čl. 2 tak, že žalovaný podepsal dne datum návrh smlouvy na příslušném formuláři, a to podpisem vytvořeným zadáním jedinečného SMS kódu v zabezpečeném internetovém prostředí v zabezpečené internetové aplikaci – internetovém bankovnictví (čl. 2 písm. b) VOP), do kterého měl na základě autorizovaného telefonního čísla a přidělených údajů přístup pouze žalovaný. Údaje nezbytné pro vygenerování podpisu zaslal žalobce žalovanému prostřednictvím SMS na autorizované telefonní číslo tel. číslo. Podpis žalovaného byl učiněn zadáním a odesláním autorizačního údaje v internetovém bankovnictví dne datum. Jedná se o podpis v souladu s čl. 2 písm. c) VOP. Podepsaný návrh smlouvy odeslal prostřednictvím zabezpečené internetové aplikace žalobci. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 600 000 Kč, měl vrátit 1 087 320 Kč, výpůjční úroková sazby byla sjednána ve výši 13,29 %, počet splátek 120, výše splátky 9 634 Kč včetně pojištění, přistoupením do pojištění bylo sjednáno pojištění úvěru soubor standart. Účelem úvěru úhrada splatných a nesplatných dluhů ze smluv o úvěru: číslo a také je úhrada splatných a nesplatných dluhu ze smluv uzavřených se třetími osobami. Minimálně část úvěru ve výši 463 000 Kč, která byla poukázána na bankovní účet žalovaného měla být použita k úhradě splatných a nesplatných dluhu ze smluv uvedených v Přehledu závazku, u kterých je úvěrovaným. Podle přehledu závazků pak žalovaný dlužil celkem 463 000 Kč, výše splátek 7 856 Kč. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že žalovaný při uzavření smlouvy sdělil, že je od číslo zaměstnán jako dělník ve právnická osoba obec, s čistým příjmem 22 500 Kč, jeho náklady činí 6 000 Kč, bydlí ve vlastním bydlení, nemá vyživovací povinnosti. Jiné než uvedené příjmy žalovaný neměl, taktéž neuvedl žádné jiné výdaje.
6. Podle Produktových podmínek lze revolvingový úvěr čerpat na úhradu kupní ceny zboží zprostředkovateli úvěru, obchodníkovi, čerpání z bankomatu apod. Ode dne uzavření Produktové smlouvy nebo čerpání Úvěru vzniká povinnost platit náklady související s Produktovou smlouvou, tj. smluvní cenu Úvěru (dále„ náklady“) v termínech a ve výši stanovených Produktovou smlouvou a/nebo aktuálním Sazebníkem pro úvěry a/nebo právním předpisem. Produktová smlouva zanikne písemným odstoupením, dostane-li se do prodlení se splacením více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce.
7. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u jméno příjmení č.ú. bankovní účet bylo zjištěno, že dne datum byla na jeho účet poukázána částka 547 713 Kč, a postupně výběry z bankomatu vybírána, dne datum došlo k předčasnému splacení úvěru ve výši 350 000 Kč, jiný úvěr nebyl splacen a zůstatek ke dni datum činil 61 918,62 Kč.
8. Z výpisu z úvěrového účtu číslo na jméno žalovaného a výpisu z účtu soud zjistil, že žalovaný dne datum úvěr poprvé čerpal převodem na účet prodejce právnická osoba 4 948 Kč, dne datum došlo k předčasnému splacení úvěru částkou 52 286,94 Kč, kdy tato částka byla žalovanému poskytnuta jako úvěr v celkové výši 600 000 Kč. Po splacení úvěru, žalobkyně umožnila žalovanému úvěr dále čerpat, kdy podle výpisu a přehledu transakcí platební kartou má soud za prokázáno, že žalovaný čerpal výběry kartou či převodem na účet do datum celkem částku 76 274,79 Kč a uhradil (po datum) celkem 47 800 Kč. Podle výpisu pak bylo za celou dobu od datum uhrazeno 118 186,94 Kč, dlužná částka činí 59 199 Kč, sestávající se z jistiny, úroků 5 082,35 Kč, poplatky 600 Kč, smluvní pokuta 555 Kč.
9. Z přehledu transakcí úvěrovou kartou, výpisy z název banky bank a printscreeny obrazovky o jednorázových platebních příkazech na částku 268 Kč a 7 200 Kč čerpanou dne datum má soud za prokázáno, že čerpání úvěru prostřednictvím úvěrové karty odpovídá údajům uvedeným ve výpisu z úvěrového účtu číslo.
10. Z výpisu z úvěrového účtu číslo na jméno žalovaného soud zjistil, že žalovaný dne datum čerpal úvěr 600 000 Kč, splácel 9 634 Kč měsíčně, celkem přijaté úhrady činily 203 393 Kč, od číslo byl v prodlení. Žalobkyně eviduje jistinu 521 030,94 Kč, smluvní úrok k datum 27 656,83 Kč, pojištění 2 865 Kč, pokuty 1 781,86 Kč, poplatky 600 Kč celkem 553 934,63 Kč.
11. Ze dvou dopisů žalobkyně o odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne datum vzal soud za prokázané, že žalobkyně oznámila žalovanému, že odstupuje dle Všeobecných podmínek od smlouvy o úvěru číslo a číslo úvěry se ke dni číslo stávají splatným a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 59 199 Kč a 553 935 Kč, sestávající se z dlužných měsíčních splátek úvěru úvěrová jistina ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy, smluvní pokuty za prodlení se splácením úvěru, 600 Kč náhrada nákladů za vymáhací proces. Obě odstoupení byly žalovanému odeslány dne datum, jak je prokázáno poštovním podacím archem. Dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě další výzvou odeslanou poštou. Jiné v řízení provedené důkazy soud nehodnotil, když z nich neučinil zjištění, která by pro rozhodnutí v této věci měla význam.
12. K procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly předloženy žalobkyní listiny, které měla k dispozici před poskytnutím úvěru, dvě výplatní pásky žalovaného od příjmení jméno, z nichž soud zjistil, že žalovaný měl v číslo čistou mzdu 18 686 včetně nemocenské a 5/ 2019 20 824 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného z právnická osoba od datum do datum bylo zjištěno, že žalovaný byl v počátečním zůstatku 164,78 Kč a v konečném zůstatku - 242,02 Kč, splácel úvěr 2 109 Kč měsíčně, pojištění splátek 110Kč, penzijní připojištění 100 Kč, výplata na účet nebyla zúčtována. Předložila-li výpis z katastru nemovitostí, pak tento je datován datum, žalovaný je sice veden jako vlastník bytové jednotky v k.ú. hranice, což však nedokládá jeho pravidelné výdaje na bydlení. Ke zkoumání úvěruschopnosti při uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum žalobkyně uvedla, že učinila dne datum dotaz do tzv. negativního registru příjmení, kde žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti. Vzhledem k výši a typu úvěru nevyžadoval žalobce v tomto případě potvrzení o příjmu žalovaného, a vycházela zejména z interního skóringového modelu a sociodemografických dat. Jaká byla tato data a jaké měl žalovaný skóre žalobkyně neuvedla.
13. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. K nároku 1) žalobkyně se dne datum dohodla s žalovaným na poskytnutí peněžních prostředků formou úvěrového rámce, kdy po splacení úvěru dne datum došlo k dalšímu čerpání transakcemi kartou a převodem na účet celkem ve výši 74 274,79 Kč, jak provedeným dokazováním vyšlo najevo, a již uhradil částku 47 800 Kč, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu a žalovaný ohledně jiné úhrady neuvedl soudu žádné skutečnosti a z provedených důkazů soud jiné zjištění neučinil. Zůstává tedy nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 28 474,79 Kč. Pokud jde o nárok 2) byl žalovanému datum poskytnut úvěr ve výši 600 000 Kč převodem na jeho účet a úhradou jiného úvěru a žalovaný celkem uhradil částku 203 393 Kč, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu. Zůstává tedy nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 396 607 Kč. Před poskytnutím peněžních prostředků u smlouvy ze dne datum se žalobkyně zabývala osobními a majetkovými poměry žalovaného, přičemž výdajovou stránku žalovaného ověřila pouze prostřednictvím výpisu z účtu, podle něhož byl žalovaný v minusu a dlužil jiným věřitelů, celkem 463 000 Kč a výše splátek činila 7 856 Kč měsíčně. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků v obou případech řádně ověřovala výdajovou stránku žalovaného, tedy jeho pravidelné měsíční výdaje, zejm. náklady na bydlení. U první smlouvy pak nebylo prokázáno, že žalobkyně posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a že by zkoumala jeho příjmy a výdaje.
14. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle ustanovení § 2395 o. z. a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 o. z.) byla poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona číslo Sb. (dále jen„ ZoSÚ“).
15. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 87 odst.1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
20. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
21. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným (žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) nebyly platně uzavřeny spotřebitelské smlouvy o úvěru podle ust. § 2395 o. z., neboť úvěruschopnost žalovaného nebyla poskytovatelem posouzena řádně. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy třeba posoudit jako rozpornou s dobými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, dostupný z webová adresa). Zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Nejvyšší soud uzavřel, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, dostupný z webová adresa). Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
22. V souzené věci tak lze uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá ZosÚ řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat pouze takové výdaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Příjmová stránka žalovaného při uzavření první smlouvy o úvěru nebyla vůbec zkoumána i když mu byl poskytnut úvěrový rámec 55 000 Kč. Po splacení revolvingového úvěru dalším úvěrem pak žalobkyně umožnila, aby žalovaný revolving opětovně čerpala, přestože již dohodnuté splátky u druhého úvěru činily 9 634 Kč. Žalovaný při čerpání druhého úvěru ve výši 600 000 Kč sice předložil doklady, z nichž vyplývá, že žalovaný měl mít příjmy 19 755 Kč měsíčně, nikoli v žádosti uvedených 22 500 Kč, navíc ve výpise z běžného účtu byl v mínusu. Uváděné výdaje 6 000 nebyly nijak prověřovány, stejně jako výdaje na bydlení a je zjevné, že uvedené celkové měsíční výdaje obvyklým výdajům na bydlení, energie, stravu a ostatní neodpovídají. Žalobkyně spoléhala na prohlášení klienta a nevyžádala si k tomu žádné doklady. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy a v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru.
23. Nároky z neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat podle ustanovení § 87 ZosÚ a žalovaný je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Pokud jde o nárok 1) byl žalobkyní poskytnut úvěrový rámec a žalovaný čerpal transakcemi kartou a převodem na účet částku 74 274,79 Kč, jak provedeným dokazováním vyšlo najevo, a již uhradil částku 47 800 Kč, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu a žalovaný ohledně jiné úhrady neuvedl soudu žádné skutečnosti a z provedených důkazů soud jiné zjištění neučinil. Zůstává tedy nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 28 474,79 Kč a tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Pokud jde o nárok 2) byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 600 000 Kč převodem na jeho účet a úhradou jiného úvěru a žalovaný celkem uhradil částku 203 393 Kč, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu. Zůstává tedy nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 396 607 Kč a tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Soud proto žalobě vyhověl pro částku 425 081,79 Kč. Názor prezentovaný žalobkyní, který argumentoval rozhodnutím KS obec, pobočka obec sp.zn. spisová značka o způsobu započtení bezdůvodného obohacení nelze akceptovat, neboť je překonán jinými rozhodnutími stejného soudu, naposledy rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
24. V daném případě splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, proto zatím nemohl žalobkyni vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení. Soud z obsahu spisu nezjistil žádné okolnosti svědčící pro stanovení jiné přiměřené lhůty pro vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru.
25. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítl (výrok II.).
26. O nákladech řízení mezi žalobcem a žalovaným bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 69,30 %, neúspěšná v rozsahu 30,70 %, náleží jí náhrada nákladů řízení v rozsahu 38,60 %. Žalobkyni proto náleží účelně vynaložené náklady řízení za soudní poplatek ve výši 23 216 Kč a odměnu advokátky žalobkyně určené z tarifní hodnoty projednávané věci 580 394,45 Kč podle § 8, § 7 bodu 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., která činí 37 310 Kč (3,5 x 10 660 Kč) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast u jednání) podle § 11 odst. 1 citované vyhlášky a jeden úkon v poloviční výši 5 330 Kč za předžalobní upomínku podle § 11 odst. 2 písm. h). Dále náleží náhrada hotových výdajů ve výši 1 200 Kč za čtyři úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 1, odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Odměna za další účast u jednání, další podání ve věci dne datum ani cestovné k jednání datum žalobkyni nebyly přiznány, neboť první jednání ve věci bylo odročeno na žádost zástupce žalobkyně, který požádal o poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a předložení důkazů. Tyto náklady nebyly účelně vynaloženy, žalobkyně měla potřebná tvrzení uvést v podané žalobě, žalovaný tedy jejich vznik nezavinil. Dále náleží zástupkyni žalobkyně náhrada za ztrátu času k jednání dne datum ve výši 100 Kč za každou započatou půl hodinu podle § 14 odst. 1, 3 a.t., a to za cestu z obec do obec a zpět (174 km) celkem 3 půlhodiny, tedy 300 Kč. Dále cestovné osobním vozem příjmení jméno, při spotřebě 4,8 l číslo km, při ceně paliva 44,50 Kč, podle vyhlášky 511/2021 Sb. ve výši 1 189,46 Kč. Vše zvýšené o 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 8 150,10 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobce tak činí 71 365,56 Kč, z toho 38,60 % činí po zaokrouhlení 27 547 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky (výrok III.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.