Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 192/2022-27
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to
do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.
2. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), podaným k zdejšímu soudu dne datum a převedeným do agendy C k datu datum, domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nezaplacení poskytnutých dodávek elektřiny do odběrného místa za období od datum do datum na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny číslo. Odběr byl vyúčtován fakturou číslo ze dne datum, na částku částka splatnou dne datum. Žalovaná ničeho neuhradila, a to ani k předžalobní upomínce žalobkyně.
3. Ve věci soud rozhodoval bez jednání ve smyslu ust. § 115a o. s. ř., když žalobkyně s rozhodnutím bez jednání výslovně souhlasila, jak plyne ze závěru žalobního návrhu
a žalovaná souhlasila fikcí, když se k výzvě soudu, zda souhlasí s daným postupem (usnesení s výzvou na č.l. 16 spisu), ve stanovené lhůtě nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila k žalobě, ničeho nesporovala.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná s žalobkyní uzavřely dne datum Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny číslo na základě které se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa uvedeného ve smlouvě elektřinu ve sjednaném rozsahu a žalované vznikl závazek elektřinu řádně a včas žalobkyni uhradit (prokázáno Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny
číslo). Odběr za období od datum do datum byl vyúčtován fakturou číslo ze dne datum ve výši částka, splatnou dne datum (prokázáno fakturou číslo ze dne datum). Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, a to ani k předžalobní upomínce (prokázáno negativním tvrzením žalobkyně o neuhrazení dlužné částky, které žalovaná nevyvrátila, předžalobní výzvou ze dne datum).
5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném k datu uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. V období
od datum do datum smluvní vztah mezi účastníky trval. Žalovaná nesplnila svou povinnost z této smlouvy, když žalobkyni neuhradila cenu za dodávku elektřiny v celkové výši částka ve lhůtě splatnosti do datum včetně a ocitla se v prodlení s úhradou. Žalobkyně jako dodavatel elektřiny a obchodník má proto právo dle § 50 odst. 2 energetického zákona na zaplacení částky ve výši částka za dosud neuhrazenou cenu
za tuto dodávku, a to včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). V souladu s ust. § 1970
o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. O povinnosti k zaplacení úroku z prodlení tedy soud rozhodl dle § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná na svou obranu ničeho netvrdila, nic nesporovala, tím spíše ani neprokázala, že by dlužnou částku uhradila, tedy nevyvrátila žalobní tvrzení o neuhrazené dlužné částce, kde se důkazní břemeno ohledně úhrady přenáší na žalovanou. Zároveň je třeba podotknout, že právě díky rozhodnutí věci bez jednání (které soud ve skutkově jednoduchých věcech preferuje s ohledem na ekonomii řízení), s nímž žalovaná souhlasila fikcí (viz odst. 3 odůvodnění tohoto rozsudku), alespoň nedošlo k navýšení nákladů žalované, spočívající v úhradě vyšších nákladů řízení protistrany za účast advokáta u jednání.
8. Lhůtu k plnění soud určil nikoli ve standardní třídenní délce, ale v délce jednoho měsíce
od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech, má soud za to, že standardní lhůta by byla velmi krátká a mohla by být de facto likvidační pro celou řadu subjektů, přičemž na druhé straně soud zvažoval i ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby takto nově stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou (§ 160 o. s. ř.).
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou právního zástupce za anonymizováno úkony právní služby po 200 Kč (anonymizováno 8 slov) podle § 14b odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a.t.“) ve spojení s ust. § 11 odst. 1 a.t., včetně anonymizováno režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT a náhrady za DPH 21% z odměny a náhrad zástupce ve výši částka Celkem bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, a to k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Pokud jde o lhůtu k plnění, soud tuto i u nákladů řízení stanovil v měsíční délce, a to z důvodů podrobně popsaných v odst. 8 odůvodnění tohoto rozsudku (§ 160 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.