Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 423/2022-51
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 11 641 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 11 641 Kč s úrokem 21,55 % ročně z částky 7 106 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 106 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 11 641 Kč s úrokem 21,55 % ročně z částky 7 106 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 106 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění jejího doplnění ze dne datum domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení celkové částky 11 641 s úrokem a zákonným úrokem z prodlení z částky 7 106 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi účastníky byla dne datum sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které byl žalovanému poskytnut standardní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný se jej zavázal vrátit spolu s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby v celkové výši 37 500 Kč, a to v 25 pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne datum v částce 27 500 Kč na účet žalovaného a zbývající část poskytnutých peněžních prostředků ve výši 2 500 Kč převedla žalobkyně na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného, žalovaný prokázal, že jeho příjmy jsou dostačující a úvěr ze smlouvy je schopen řádně splácet. Žalovaný předložil výplatní pásky za 2 měsíce a byl zjištěn jeho příjem cca 26 000 Kč měsíčně. Žalobkyně také prověřovala žalovaného v databázi centrální evidence exekucí, v insolvenčním rejstříku a po odečtení normativních nákladů na bydlení v částce 5 548 Kč a zohlednění životního minima a jeho vyživovací povinnosti včetně zjištěných výdajů na pojištění v částce 1 000 Kč měsíčně, dospěla k závěru, že je žalovaný schopen hradit žalobkyni sjednané splátky úvěru ve výši 1 500 Kč měsíčně. Žalovaný však splátky však řádně nesplácel, a proto žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni datum. Žalovaný žalobkyni dluží částku 8 115 Kč představující neuhrazené splátky 5 200 Kč (jde o dlužné úroky ve výši 1 009 Kč a dluh na jistině ve výši 4 191 Kč) a zesplatněnou část jistiny ve výši 2 915 Kč a z neuhrazené jistiny požaduje žalobkyně obchodní úrok 21,55 % ročně, jakož i zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po zesplatnění úvěru. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínky k úhradě dlužné částky a za 2 upomínky požaduje dle smluvních podmínek 2 x 100 Kč. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokuta, a to ve výši 499 Kč za neuhrazenou jednotlivou měsíční splátku úvěru, což při dluhu žalovaného na šesti splátkách činí 2 994 Kč a dále byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně ode dne zesplatnění, kterou žalobkyně požaduje z neuhrazené jistiny úvěru v částce 8 115 Kč za období od datum do datum, tj. 332 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému standardní neúčelový úvěr v částce 30 000 Kč s tím, že za sjednání úvěru měla být uhrazena provize 2 500 Kč na účet zprostředkovatele smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou výši úvěru ve výši 30 000 Kč spolu se úrokem v zápůjční úrokové sazbě 21,55 % ročně, tedy celková cena hrazeného úvěru činila 37 500 Kč a měla být splacena ve 25 splátkách po 1 500 Kč měsíčně, první splátka byla splatná datum a poslední dne datum ulice prostředky měly být žalovanému poskytnuty na účet č. bankovní účet Smlouva obsahuje i ujednání o právu věřitele na smluvní pokutu v případě prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru ve výši 499 Kč za každou dlužnou splátku a ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a dále právo na náhradu účelně vynaložených nákladů za zaslání písemných upomínek pro nesplacení splátek ve výši 100 Kč za každou upomínku. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru předaného žalovanému bylo zjištěno, že obsahuje základní parametry úvěru.
4. Z potvrzení o provedení transakce vystavených právnická osoba soud zjistil, že z bankovního účtu žalobkyně byla na účet č. bankovní účet odeslána částka 27 500 Kč a na účet č. bankovní účet byla odeslána částka 2 500 Kč, přičemž obě částky byly zaúčtovány dne datum s uvedením variabilního symbolu číslo.
5. V čestném prohlášení spotřebitele ohledně jeho závazků a výdajů ze dne datum žalovaný uvedl, že jeho náklady na bydlení činí 4 000 Kč, nemá žádné splátky úvěru, jeho pravidelné platby ze všech pojistných smluv činí 1 000 Kč měsíčně, další pravidelné měsíční výdaje činí 5 000 Kč, je svobodný, žije v družském poměru, ohledně dětí není uvedeno ničeho, ve společné domácnosti žije 1 další osoba. Má mzdu ve výši 26 000 Kč, jiné příjmy nemá. Žalovaný prohlásil, že proti její osobě není zahájeno ani vedeno exekuční řízení, není v úpadku a nemá žádné závazky vůči jiným věřitelům.
6. Z listiny označené jako Posouzení smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že byl proveden scoring žalovaného jako zákazníka a je zde uvedeno číslo účtu žalovaného, telefonní kontakt na jeho zaměstnavatele, údaje o jeho příjmu 26 000 Kč, příjmech domácnosti 26 000 Kč, výdajích na bydlení 4 000 Kč a na ostatní výdaje 5 000 Kč, počet vyživovaných osob 1+2. Dále jsou zde údaje o jeho manželce, rep. družce s tím, že ani ona ani žalovaný nemají záznam v insolvenčním rejstříku či Centrální evidenci exekucí. Jsou zde dále uvedeny normativní náklady na bydlení dle počtu obyvatel v obci ve výši 5 548 Kč, životní minimum zákazníka včetně vyživovaných osob 9 170 Kč a nezabavitelná částka 9 408 Kč.
7. Z výpisu z exekucí soud zjistil, že ve vztahu k žalovanému (dle rodného čísla) ke dni datum a datum nebyl nalezen žádný záznam. Z výpisu z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že ke dni datum nebyl žalovaný veden v tomto rejstříku jako dlužník.
8. Z částečného výpisu z účtu č. bankovní účet majitele účtu jméno příjmení bylo zjištěno, že na tento účet byla dne datum připsána částka 27 041 Kč a dne datum částka 25 530 Kč s uvedením, že jde o výplatu od anonymizováno podniku obec. Výše mzdy žalovaného za měsíc srpen 2020 v částce 25 530 Kč a září 2020 v částce 27 041 Kč byla prokázána mzdovými lístky vydanými zaměstnavatelem žalovaného příjmení podnikem obec.
9. Z částečného výpisu z běžného účtu č. bankovní účet bylo zjištěno, že je veden na jméno žalovaného a jeho zůstatek (bez uvedení data) činí - 932,40 Kč.
10. Z listiny označené jako příjmení smlouvy soud zjistil, že na smlouvu číslo bylo uhrazeno v nepravidelných splátkách 29 300 Kč a dluh z této smlouvy byl vyčíslen na částku 8 115 Kč.
11. Z upomínky žalobkyně ze dne datum včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala o úhradu dlužných splátek úvěru a současně v ní vyúčtovala upomínací náklady za upomínku ve výši 100 Kč, a upozornila žalovaného na právo věřitele vyúčtovat smluvní pokutu 499 Kč za každou opožděnou splátku.
12. Předžalobní výzvou ze dne datum zaslanou žalovanému doporučeně téhož dne (zjištěné z výzvy a podacího lístku) byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dluhu ze smlouvy číslo do 10 dnů ode dne odeslání tohoto oznámení, přičemž tato výzva obsahuje oznámení o zesplatnění úvěru z důvodu nesplácení sjednaných splátek úvěru. Dlužná částka činila 8 115 Kč, smluvní pokuty 4 991 Kč a upomínací náklady 200 Kč.
13. Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní (Výše normativních nákladů na bydlení 2020, Životní a existenční minimum 2020 a Statistika rodinných účtů pro domácnosti bez vyživovaných dětí a Výdaje na konečnou spotřebu domácnosti) soud nečiní žádná skutková zjištění, neboť se jedná o statistické údaje, které se netýkají konkrétně osoby žalovaného.
14. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), dle které se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a tuto povinnost splnila tak, že částku 27 500 Kč převedla žalovanému na jeho bankovní účet a dalších 2 500 Kč poskytla na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu se sjednanými úroky, tedy celkem měl zaplatit 37 500 Kč ve 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Dle tvrzení žalobkyně nezpochybněných žalovaným tento uhradil celkem 29 300 Kč. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že svou povinnost splnila, avšak soud má za to, že ji splnila nedostatečně. Prověřila sice žalovaného v insolvenčním rejstříku a registru exekucí a měla k dispozici doklady o mzdě žalovaného za 2 měsíce předcházející sjednání smlouvy a čestná prohlášení žalovaného o jejich pravidelných příjmech a výdajích. Údaje o výdajích však nebyly objektivně podloženy doklady či jinými listinnými důkazy, zejména k platbám za bydlení, na pojištění a také k vyživovací povinnosti žalovaného, není zřejmé, vůči komu měl žalovaný vyživovací povinnost, zda ke své družce či k nezletilému dítěti a v jakém rozsahu ji žalobkyně zohlednila. Pokud u žalovaného bylo kalkulováno s normativními výdaji na bydlení, pak z těchto údajů nelze vycházet, neboť neodrážejí faktické a skutečné výdaje žalovaného. Soud poukazuje na to, že žalobkyně je profesionál v oboru a má zákonnou povinnost náležitě s odbornou péčí před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Nic nebránilo žalobkyni vyžádat si od žalovaného doklady k prokázání výše nákladů na bydlení, či dalším pravidelným platbám, jejichž předložení není ze strany žalovaného nijak komplikované. Není důvod ve vztahu právě k těmto výdajům vycházet z normativních údajů, které neodrážejí skutečné výdaje žalovaného. Bez analýzy aktivní a zejména i pasivní stránky konkrétních poměrů žalovaného není možné dospět k závěru o jeho úvěruschopnosti, přičemž údaje poskytnuté žadatelem o úvěr je poskytovatel úvěru povinen i prověřit (viz. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015). K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě předložit důkazy k prokázání výše tvrzených skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 27 500 Kč (další 2 500 Kč žalovaný z titulu neplatné smlouvy neobdržel, neboť tato částka byla poukázána zprostředkovateli úvěru), pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalovaný však žalobkyně již uhradil částku 29 300 Kč, tedy vrátil vše, co dle neplatné smlouvy obdržel. Z tohoto důvodu soud žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť se jedná o nároky (úroky z úvěru, smluvní pokuty a upomínací náklady), které mají původ v absolutně neplatné smlouvě.
15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovanému, který měl ve věci plný procesní úspěch a měl by právo na jejich náhradu, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve 2 vyhotoveních.