Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 276/2021-104

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 27.621,27 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.912,45 Kč

s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7.912,45 Kč od datum do zaplacení;

to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky 19.708,82 Kč,

kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 11,8 Kč,

kapitalizovaného úroku ve výši 941,77 Kč,

úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27.621,27 Kč od datum do datum,

úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19.708,82 Kč od datum do zaplacení, a

úroku ve výši 13,4 % ročně z částky 25.150,33 Kč od datum do zaplacení,

zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.912,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7.912,45 Kč od [datum] do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části o zaplacení částky 19.708,82 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 11,8 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 941,77 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27.621,27 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19.708,82 Kč od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 13,4 % ročně z částky 25.150,33 Kč od [datum] do zaplacení, <b>zamítá.</b> III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 27.621,27 Kč sestávající z jistiny úvěru, poplatků a smluvní pokuty, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11,8 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 941,77 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 27.621,27 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 %, a úroku 13,4 % ročně z částky 25.150,33 Kč od datum do zaplacení. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba (dále„ právní předchůdce žalobce“ či„ banka“) a žalovaným došlo na základě návrhu na uzavření smlouvy a jeho akceptace dne datum k uzavření smlouvy o půjčce číslo (dále„ smlouva“), na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 50.000 Kč. Úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 13,40 % ročně. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit 48 pravidelných měsíčních splátek po 1.352 Kč, se splatností první splátky dne datum, a každé další splátky vždy k 21. dni v měsíci, a to formou inkasa z účtu žalovaného, přičemž žalovaný byl povinen zajistit, aby v den splatnosti každé splátky bylo na tomto účtu dostatek disponsibilních prostředků. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, proto banka s účinností ke dni datum pohledávku žalovaného zesplatnila, a bance vzniklo oprávnění na zaplacení sjednané smluvní pokuty, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne

datum. Do zesplatnění žalovaný uhradil částku 40.587,55 Kč, po zesplatnění pak ještě částku 1.500 Kč, celkem tedy na uvedený dluh uhradil částku 42.087,55 Kč Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany banky postoupena na základě smlouvy

o postoupení pohledávek ze dne datum žalobci jako novému věřiteli, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalobce žalovanému zaslal dne datum předžalobní výzvu, přesto však nebyla dlužná částka uhrazena.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že se nevyjádřil ani k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve věci postupoval dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených důkazů.

4. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb ze dne datum soud zjistil, že tuto uzavřela banka a žalovaný za účelem možnosti banky poskytovat žalovanému coby klientovi bankovní služby (bankovní a spořicí účet, debetní karta, termínovaný vklad, přímé bankovnictví apod.).

5. Z vlastnoručně podepsaného návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobce coby banka poskytl žalovanému částku 50.000 Kč za zápůjční úrokovou sazbu 13,40 % ročně, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku

v 48 měsíčních splátkách po 1.352 Kč. Forma čerpání půjčky byla stanovena tak, že banka provede čerpání půjčky jednorázově na běžný účet klienta v bance.

6. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že banka bezvýhradně akceptovala návrh žalovaného na poskytnutí půjčky 50.00 Kč s pravidelnou měsíční splátkou ve výši 1.352 Kč, v době trvání 48 měsíců.

7. Z výpisu z účtu žalovaného za období měsíce října a listopadu 2017, který měl tento veden

u banky, coby právního předchůdce žalobce soud zjistil, že počáteční a konečný zůstatek byl nulový.

8. Z výpisu z účtu žalovaného za období měsíce prosince 2017, který měl tento veden u banky, coby právního předchůdce žalobce soud zjistil, že žalovanému byla dne datum poskytnuta částka ve výši 50.000 Kč jakožto čerpání půjčky.

9. Z poslední výzvy ze dne datum ve spojení s podacím archem ze dne datum soud zjistil, že banka vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, přičemž jej upozornila na možnost uplatnění smluvní pokuty.

10. Z výzvy k okamžitému splacení závazku ze dne datum ve spojení s podacím archem ze dne datum soud zjistil, že banka vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky z důvodu dlouhodobého nesplácení závazku.

11. Z výpisu z obchodního rejstříku soud dále zjistil, že žalobce je právnická osoba zapsaná v tomto rejstříku ode dne datum, přičemž do předmětu jeho podnikání náleží taktéž poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo žalovanému dle podacího lístku odesláno téhož dne, soud zjistil, že pohledávka banky z uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena na žalobce a o této skutečnosti byl žalovaný informován.

13. Z výzvy datované dnem datum a z poštovního podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky.

14. Z blíže neoznačeného dokumentu týkajícího se osobních údajů žalovaného soud zjistil, že k datu žádosti o spotřebitelský neúčelový úvěr dne datum bydlel tento v pronájmu, měl jedno vyživované dítě, jeho příjem činil 39.333 Kč, deklarované výdaje činily částku 8.000 Kč na měsíční splátky úvěrů, částku 10.000 Kč na živobytí, a částku 1.200 Kč představující další výdaje; jako započtené výdaje a platební kapacita žadatele byla uvedena částka 5.365 Kč na domácnost, 3.410 Kč na životní náklady, 1.225 Kč na vyživované děti, a 1.200 Kč na další výdaje. Výsledná platební kapacita žalovaného byla vypočtena na částku 11.430 Kč.

15. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta, kterým byl schválen žalovanému úvěr, soud mimo jiné zjistil, že tento obsahuje záznam schvalovacího procesu předmětného úvěru žalovaného, ve kterém bylo využito standardních schvalovacích postupů z oblasti

tzv. tvrdých KO kritérií – (aktuální dluhy externí i interní, blacklisty, existující exekuce), informací z externích úvěrových registrů (BRKI, NRKI, SOLUS), schopnost splácet

a stanovení maximálního úvěrového limitu (příjmy a výdaje žadatele o úvěr), vyhodnocení rizikových anti-fraud kontrol, a celkový skoring klienta.

16. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ( , (dále jen „o. z.“).

17. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.).

18. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí

i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 o. z.).

19. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč

se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2

o. z.).

20. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená

(§ 1970 o. z.).

21. Tímto prováděcím předpisem je , kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle , ve znění účinném

od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené

o 8 procentních bodů ( ).

22. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi), (§ 1879 o. z).

23. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 o. z.).

24. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání (§ 573 věta prvá o. z.).

25. Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí ( , o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016; dále„ z. s. ú.“).

26. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku

z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných

a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 z. s. ú.).

27. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86 odst. 2 z. s. ú.).

28. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú).

29. Dle judikatury Ústavního soudu (např. , ) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

30. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

31. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalovaného při uzavírání smlouvy o půjčce. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy

o půjčce právní předchůdce žalobce řádně ověřoval úvěruschopnost žalovaného, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento soudu nepředložil žádné konkrétní dokumenty, ze kterých při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházel, tedy soudu není vůbec zřejmé, jak dospěl ke skutečnosti, že příjmy a výdaje žalovaného představují právě uvedených částek. Ostatně ani z blíže neoznačeného dokumentu týkajícího

se osobních údajů žalovaného, ani z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce ověřoval jakékoli dokumenty ke konkrétním příjmům

a zejména výdajům žalovaného, kdy v zásadě vycházel pouze z tvrzení žalovaného, dostupných registrů, rejstříků a statistických údajů, což ve světle citovaného zákona o ochraně spotřebitele a judikatury nelze považovat za dostačující. Soud proto podle , považuje uvedenou smlouvu půjčce za sjednanou absolutně neplatně.

32. Soud má za prokázané, že na základě uvedené neplatné smlouvy byla ve prospěch žalovaného poskytnuta částka 50.000 Kč, kdy v řízení vyplynulo, že na tuto žalovaný uhradil celkem částku 42.087,55 Kč, a je tak povinen rozdíl uvedených částek žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení ve výši 7.912,45 Kč; a to v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení, soud tento žalobci přiznal z částky 7.912,45 Kč za dobu od datum do zaplacení, jelikož má za to, že do prodlení

se žalovaný dostal právě až dnem datum, což je den následující po dni určeném ve výzvě ze dne datum jako nejzazší den k úhradě dluhu. Dle potvrzení o odeslání byla žalovanému dne datum výzva odeslána, tato byla následně doručena dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání, tj. dne datum se považuje zásilka za doručenou, a žalobce žalovanému ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do 10 dní ode dne vyhotovení této výzvy, tj. do datum (splatnost). Výše úroku z prodlení je v souladu

s ustanovením , a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů ( ). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku rok, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 0,25 %, proto přiznal žalobci úrok z prodlení ve výši uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí.

33. Z důvodu shledání absolutní neplatnosti smlouvy tak žalobce nemá právo na úhradu žádných jiných nároků než nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Proto soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.

Nebude-li splněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.