Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 115/2022-57

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Zdeňkou Burdovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 280 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do zaplacení částky 185 092 Kč zastavu je:

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 442 Kč s úrokem z prodlení ve výši

11,75% p.a. z částky 185 092 Kč od 4. 6. 2022 do 29. 6. 2022, z částky 6 442 Kč od

4. 6. 2022 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 88 466 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 88 466 Kč od 4. 12. 2021 do zaplacení, z částky 191 534Kč od 4. 12. 2021 do 3. 6. 2022 se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 25 990 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do zaplacení částky 185 092 Kč zastavu je: II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 442 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% p.a. z částky 185 092 Kč od 4. 6. 2022 do 29. 6. 2022, z částky 6 442 Kč od 4. 6. 2022 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 88 466 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 88 466 Kč od 4. 12. 2021 do zaplacení, z částky 191 534Kč od 4. 12. 2021 do 3. 6. 2022 se zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 25 990 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 27. 5. 2022 domáhala přiměřeného zadostiučinění ve výši 280 000 Kč s příslušenstvím s tím, že bylo porušeno jeho právo na pojednání věci v přiměřené lhůtě u název soudu pod sp.zn. spisová značka. V řízení šlo o vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o dílo. Šlo o posouzení toho, zda bylo dílo vůbec vadné a jaká je výše bezdůvodného obohacení na straně zhotovitele.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že učinila nespornou skutečnost, že žalobce uplatnil nárok u žalované dne 3. 12. 2021. Žalovaná stanoviskem ze dne 28. 6. 2022 konstatovala, že bylo porušeno právo žalobce na projednání věci v přiměřeného lhůtě a poskytla žalobci odškodnění ve výši 185 092 Kč. Vzhledem k délce řízení, které v posuzovaném případě trvalo celkem 14 let a 11 měsíců, byl shledán důvod pro navýšení základní částky na 19.000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1.583 Kč za měsíc trvání řízení. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 35%, a to 30% z důvodu složitosti řízení a 5% z důvodu četnosti rozhodování soudů. Předmětem posuzovaného řízení byla žaloba o zaplacení 489.054 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dílu, s návrhem na vydání platebního rozkazu. Řízení se vyznačovalo určitým stupněm skutkové i právní složitosti, bylo potřeba širšího dokazování prostřednictvím a opakovaného znaleckého dokazování. Ve věci bylo rozhodováno soudy na dvou úrovních soudní soustavy, kdy soud I. stupně rozhodoval ve věci samé dvakrát a soud II. stupně jednou. Procesně rozhodováno např. o výzvě k opravě/doplnění podání, o výzvě k zaplacení soudního poplatku, o znalečném, proti usnesení bylo podáni odvolání, které bylo následně zrušeno název soudu, dále o prodloužení lhůty pro vypracování dodatku ke znaleckému posudku aj. Délka řízení je tedy z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků, neboť k prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Význam řízení pro žalobce shledala žalovaná jako běžný. Současně však z důvodu postupu soudu byla základní výše zadostiučinění zvýšena o 5%, a to vzhledem k opakovaným průtahům ze strany soudu.

3. Podáním došlým soudu dne 4. 7. 2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 185 092 Kč, která mu byla žalovanou uhrazena dne 29. 6. 2022 (výpis z účtu u právnická osoba). Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby ve výroku I. dle zastavil.

4. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne 3. 12. 2021. Žalovaná stanoviskem ze dne 28. 6. 2022 konstatovala, že bylo porušeno právo žalobce na projednání věci v přiměřeného lhůtě a poskytla žalobci odškodnění ve výši 185 092 Kč (žádost o odškodnění, adresát žalovaná ze dne 3. 12. 2021, detail odeslané zprávy, doručeno dne 3. 12. 2021, stanovisko žalované ze dne 28. 6. 2022, výpis z účtu u příjmení příjmení, zaúčtováno dne 29. 6. 2022).

Obsah přílohového spisu

6. Po právní stránce posoudil soud věc podle , , b), , , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). Dále podle čl. 6 odst. 1 věty první a čl. 41 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále " Úmluva“). Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou OdpŠk, provedenou , s účinností od 27. 4. 2006 ( OdpŠk). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek pramenící z Úmluvy. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného z název soudu se sídlem ve Štrasburku (dále jen„ ESLP“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k  Při stanovení výše odškodnění je nutné vycházet z kritérií ustavených judikaturou ESLP. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud I. stupně posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek ESLP ve věci příjmení a ostatní proti České republice ze dne 11.10.2005, ). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice ze dne 21.6.2005, z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána).

7. Za porušení zásady rychlosti řízení, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 OdpŠk, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobené nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavením (srov. např. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka). Kritérii pro posuzování přiměřenosti lhůty jsou na jedné straně zájem stěžovatele na rychlém vyřízení věci a na straně druhé obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Je třeba dále uvést, že neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou. Nemajetková újma se v zásadě neprokazuje, vzniká samotným porušením základních práv a svobod, jde o vyvratitelnou domněnku, že nepřiměřená délka řízení způsobuje morální újmu (srov. nález název soudu sp. zn. ).

8. Po provedeném dokázání dospěl soud k závěru, že délku posuzovaného řízení je třeba posoudit již jako nepřiměřenou. Vycházel přitom z celkové délky řízení 15 let a 1 měsíc. Důvodem kasačního rozhodnutí nebyly závažné vady řízení, spočívající v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí nebo nerespektování závazného právního názoru, ale odlišný právní názor, prodloužení řízení v tomto případě tak nelze klást státu k tíži (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Ovšem s ohledem na celkovou délku řízení přesahující 10 let dospěl soud k závěru, že délka posuzovaného řízení je již nepřiměřená, odůvodňující finanční odškodnění ve smyslu § 13 odst. 1 a § 31a OdpŠk. Soud má za to, že nepostačuje poskytnutí zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva, ale je namístě poskytnout žalobci zadostiučinění v penězích. Porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, samo o sobě zakládá vyvratitelnou domněnku v tom směru, že jím byla způsobena dotčeným osobám imateriální újma, za kterou jim náleží přiměřené zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 1 OdpŠk. Je pak věcí státu, zda se na základě okolností konkrétního případu pokusí danou domněnku vyvrátit (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

9. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře název soudu. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (viz rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

10. Z konstantní judikatury název soudu a název soudu (viz např. rozsudky ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka nebo ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované soudní řízení v délce trvání 15 let a 1 měsíc má soud za to, že žalobci náleží základní částka ve výši 17 000 Kč za rok, první dva roky 17 000 Kč (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná). Částku 17 000 Kč za každý rok řízení zvolil soud z důvodu délky řízení přesahující dobu 10 let ve středním rozpětí stanovené částky Stanoviskem). Při stanovení základní částky hraje roli zejména celková doba řízení (srov. Stanovisko).

11. Tuto částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím ke složitosti řízení a jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení a dále k postupu orgánů veřejné moci během řízení a k významu předmětu řízení pro poškozeného.

12. K otázce složitosti řízení (§ 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk) název soudu v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, uvedl, že„ složitost řízení zahrnuje ve své konkretizaci jednak počet instancí, v nichž byla věc řešena, a dále složitost věci samé o sobě, tedy nároky skutkové, právní a procesní. Jednotlivé důvody složitosti věci je třeba vnímat pro účely posouzení, zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a popř. i při úvaze o snížení základní částky přiměřeného zadostiučinění, samostatně, neboť každý z nich sám přispívá k prodloužení délky projednávání.

13. Soud má za to, že řízení bylo skutkově složité. Ve Stanovisku název soudu vyložil, že skutkovou složitostí je zejména rozsah účastníky tvrzených skutečností a z toho vyplývající rozsah prováděného dokazování a různorodost užitých důkazních prostředků – výslechy mnoha svědků, znalecké posudky, výslechy znalce apod. Toto vše lze vztáhnout na posuzované řízení.. Ve věci byly vypracovány celkem 4 znalecké posudky a 1 dodatek, soud má proto za to, že základní částku je nutno ponížit vzhledem ke skutkové složitosti věci o 30 %, nebo´t vypracování znaleckého posudku určitou dobu trvá. Ve věci bylo třeba zjistit, zda dílo bylo dodáno vadně a případně výši bezdůvodného obohacení na straně zhotovitele.

14. Taktéž soud ponížil základní částku o 10 % z důvodu stupňů soudní soustavy. Věc byla řešena na dvou stupních soudní soustavy. Soud I. stupně rozhodoval 2x, soud I. stupně 1x. rovněž proběhlo několikrát odvolací řízení v rámci určení znalečného za podané znalecké posudky. V tomto směru zasáhli účastníci řízení do délky namítaného řízení tím, že využívali svého procesního práva podávat opravné prostředky a věc byla tedy projednávána na více stupních soudní soustavy. Ovšem řízení na více instancích obecně zakládá dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, pročež je ospravedlnitelná celková délka řízení prodlužována zásadně o dobu za řízení před další instancí. Je třeba zdůraznit, že i za ideálního stavu postupu v soudním řízení projednání opravných prostředků určitou dobu trvá a tato doba nemůže jít k tíži postupu orgánu veřejné moci. Dovolací soud v rozsudku ze dne datum rozhodnutí sp.zn. spisová značka vyložil že tam, kde se bude složitost věci projevovat velkým množstvím uplatněných nároků a zároveň i tím, že bude řízení vedeno ve více než dvou stupních soudní soustavy, je třeba obě tyto skutečnosti vnímat pro účely posouzení, zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a popř. i při úvaze o snížení základní částky přiměřeného zadostiučinění, samostatně, neboť každý z nich sám o sobě přispívá k prodloužení délky projednávání věci.

15. Posouzení kritéria významu řízení pro žalobce (§ 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk). název soudu již dříve dovodil (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, že určité druhy řízení mají pro účastníky větší význam, než řízení jiná. Jde především o věci trestní, které v obecné rovině negativně ovlivňují a zatěžují osobní život trestně stíhaného (srov. např. nález název soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení název soudu pod číslo), věci opatrovnické (srov. rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice ze dne 9. 1. 2007, číslo, § 72), pracovně právní spory (srov. rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice ze dne 26. 10. 2004, číslo, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku ze dne 26. 7. 2005, číslo, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédskuze dne 12. 11. 2002, číslo, § 38) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci jméno příjmení proti Portugalsku ze dne 23. 3. 1994, číslo, § 39). Mezi tato řízení předmětné řízení nepatří. Soud má tak za to, že význam řízení byl standartní a základní částku nijak nenavyšoval.

16. K hodnocení kritéria jednání poškozeného (§ 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk) název soudu vysvětlil, že„ poškozený může přispět k prodloužení délky projednávání věci podáním vadné či neúplné žaloby nebo jiného procesního úkonu, které si vyžádá potřebu jeho opravení či doplnění, častými změnami předmětu sporu nebo upřesněním či doplňováním svých podání (viz rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice ze dne 18. 4. 2006, číslo, § 67). Může k délce řízení přispět rovněž tím, že využívá žádostí (např. o osvobození od soudních poplatků či ustanovení zástupce), námitek (například podjatosti, místní či věcné nepříslušnosti soudu) a opravných prostředků (řádných či mimořádných), které mu právní řád poskytuje. Může také přispět k prodloužení řízení tím, že podá žalobu u nepříslušného soudu. Tyto skutečnosti však nelze účastníkovi přičítat k tíži (rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice ze dne 18. 4. 2006, číslo, § 69), nelze je ale přičítat k tíži ani státu (rozsudek ESLP ve věci jméno příjmení proti České republice ze dne 25. 5. 2004, číslo, § 220), je-li na vzniklou situaci ze strany soudu adekvátně reagováno.“ (rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). K tíži (ve smyslu hodnocení kritéria jednání poškozeného) lze poškozenému přičítat zejm. nečinnost (nereagování na výzvy soudu), kterou přispěl k prodloužení délky řízení. Procesní aktivitu, jakkoliv objektivně vedla k prodloužení řízení, lze naopak poškozenému k tíži přičítat jen výjimečně (typicky v případech obstrukčních aktivit a tedy zneužívání procesních práv); to však neznamená, že by zvýšenou procesní aktivitu účastníků, projevivší se zpravidla jeho vyšší složitostí, nebylo možné hodnotit v rámci kritéria složitosti řízení podle § 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk (k tomu srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Žalobce se na celkové délce řízení ve smyslu nečinnosti či obstrukcí nepodílel. Žalobci nelze upírat možnost využití procesních prostředků k uplatnění jeho práv. Žalobce reagoval na výzvy soudu k doplnění včas, jeho jednání nelze označit za obstrukční. Hodnocení uvedeného kritéria tedy nezakládá ani snížení, ani navýšení hodnoty odškodnění.

17. Pokud jde o kritérium postupu orgánů veřejné moci (§ 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk), lze přisvědčit, že nekoncentrovaný postup nalézacího soudu a průtahy na začátku řízení ovlivnily celkovou délku řízení zcela zásadní měrou. Soudu na začátku řízení trvalo celkem 2 roky, než nařídil jednání, od 16. 10. 2006 do 21. 11. 2008, kdy navíc nařídil jednání až na den 23. 4. 2009. Mezitím byl soud zcela nečinný. Rovněž při ustanovování znalců a vyčkávání na dodání znaleckých posudků nevystupoval soud aktivně. Vše nechal na znalcích, jakou dobu potřebují k vypracování znaleckého posudku. Nečinil žádné kroky ke zkrácení této doby i s ohledem na stáří věci. Rovněž má soud za to, že soud nepostupoval v řízení koncentrovaně, kdy byla nařízena jednání, která byla později rušena pro ustanovení znalce. Soud proto navýšil základní částku o 20 %.

18. Po zhodnocení veškerých výše uvedených kritérií dospěl k závěru, že žalobci náleží odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 191 534 (základní částka 239 417Kč pokrácena o 30 % za skutkovou složitost, o 10 % stupně soudní soustavy a zvýšená o 20 % za postup sodu). Vzhledem k tomu, že žalovaná přiznala žalobci již 185 092 Kč, soud přiznal žalobci ve výroku II. částku 6 442 Kč a ve zbytku žalobu ve výroku III. jako nedůvodnou zamítl.

19. Co se týče výše přiznaného zadostiučinění, soud rovněž odkazuje na judikaturu ESLP, např. na rozsudek Apicella proti Itálii ze dne 29. 3. 2006, na základě něhož lze dosvědčit, že ESLP plně akceptuje, že částky přiznávané na vnitrostátní úrovni mohou být na podstatně nižší úrovni než částky přiznané na základě článku 41 Úmluvy, neboť využití vnitrostátního prostředku nápravy představuje pro stěžovatele vždy dostupnější a snadnější způsob, jak dosáhnout náhrady újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, a zároveň v rámci rozhodování o odškodnění na vnitrostátní úrovni je možno lépe odrazit životní úroveň v dané zemi a její konkrétní specifika.

20. Ve výroku II. soud přiznal žalobci úroky z prodlení v zákonné výši 11,75 % p.a. od 4. 6. 2022, kdy žalovaná byla v prodlení. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne 3. 12. 2021, žalovaná stanoviskem až ze dne 28. 6. 2022 projednala nárok žalobce a plnila žalobci dne 29. 6. 2022. Žalovaná neplnila v šestiměsíční lhůtě, kterou jí OdpŠk ukládá v ust. k projednání nároku. Žalobce má proto nárok na zaplacení úroku z prodlení, ale až od data 4. 6. 2022 dle ust. , když konec šestiměsíční lhůty žalované k projednání nároku připadl na den 3. 6. 2022. Za období od 4. 12. 2021 do 3. 6. 2022 soud co se týče požadovaného úroku z prodlení žalobu jako nedůvodnou zamítl ve výroku III., neboť žalovaná v této době v prodlení nebyla.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle , kdy výše plnění závisí na úvaze soudu. Náklady řízení jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení žalobce. Advokát ve věci učinil celkem 5 úkonů podle , d) a g) AT (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, zpětvzetí žaloby ze dne 4. 7. 2022, vyjádření ze dne 29. 7. 2022, účast na jednání dne 3. 8. 2022) každý úkon á 3 100 Kč dle AT, za což mu náleží odměna celkem 15 500 Kč. Odměnu advokáta soud určil dle AT při tarifní hodnotě sporu 50 000 Kč, neboť se jedná o spor o náhradu nemajetkové újmy (srov. usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka), čemuž odpovídá dle AT odměna ve výši 3 100 za úkon. Náhrada hotových výdajů za 5 úkonů po 300 Kč v souladu s  AT, tj. 1 500 Kč. Dále náleží advokátovi náhrada cestovného a náhrada za promeškaný čas k jednání soudu dne 3. 8. 2022. Náhrada za promeškaný čas dle , 2 AT celkem za 8 půlhodin á 100 Kč za cestu obec – obec a zpět, cestovné ve výši 2 027 Kč, obec – obec a zpět cesta á 258 km, za jízdu osobním automobilem Audi A7, registrační značka, při průměrné spotřebě pohonných hmot Nafty motorové 6,7 l na 100 km, při ceně vyhláškové ceně motorové nafty ve výši 47,10 Kč (vyhl. č. ) a při sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,70 spisová značka (vyhl. č. , vše zvýšené o 21 % DPH. Celkem náklady řízení činí 25 990 Kč. Předběžné uplatnění nároku u žalované soud nepřiznal v souladu dle OdpŠk.

22. Delší lhůta plnění podle odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu, žalovaná o tuto lhůtu požádala a žalobce nijak nepoškozuje.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či nařízení exekuce.