Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 289/2022-36

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá vůči žalovanému zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.

III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech na soudní poplatek částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá vůči žalovanému zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.</b> III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech na soudní poplatek částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem ze dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost k zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím s tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, obchodní společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který měl žalovaný splatit v anonymizováno týdenních splátkách po částka. Aniž by žalobkyně uvedla, kolik bylo žalovaným skutečně uhrazeno, uvedla bez bližší specifikace, že jeho dluh činí částka. Pohledávku za žalovaným žalobkyně nabyla bez uvedení smlouvy a data jejího uzavření.

2. Soudem bylo ve věci nařízeno jednání na den datum. Žalobkyně spolu se svým právním zástupcem se z jednání omluvili. K jednání se bez omluvy nedostavil žalovaný, soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti ( ).

3. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi ní a společností právnická osoba dne datum. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.

4. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši částka a žalovaný se zavázal splácet jej v anonymizováno týdenních splátkách po částka Celkem tak měl žalovaný splatit na úvěrový závazek částku ve výši částka vč. pojištění. Poskytnutá částka byla navýšena o úrok ve výši částka, poplatek částka a částka za inkaso plateb v hotovosti.

5. Žalobkyně žalovaného vyzvala před podáním žaloby dopisem ze dne datum k úhradě dluhu ve výši částka, kdy dluh podle této výzvy má však činit jen částka.

6. Podle platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle , (dále jen o. z.) platného v době uzavření smlouvy, platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu o. z.).

8. Smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným soud považuje za smlouvu absolutně neplatnou, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy. I při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V dané věci je tato nerovnováha tak významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení vyjádřená v hlavě I. je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona.

9. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je v souladu s ust. ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Je však nutno zdůraznit, že pokud účastníci ve smlouvě úrok sjednají, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (např. rozsudek NS sp. zn. ). Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovanými bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy.

10. Přezkoumávaný úvěrový případ sice obsahuje ujednání o pevném úroku ve výši„ pouze“ částka, nicméně soud nepřehlédl, že žalovaný jako dlužník musel věřiteli zaplatit nad úvěr ve výši částka dalších částka a celkem tak musel uhradit částka vč. pojištění, přičemž pro žalovaného jako spotřebitele není rozhodné, jak věřitel tato navýšení specifikuje, pojmenuje (poplatek za vyhodnocení, poplatek za zprostředkování, administrativní poplatek, poplatek za hotovostní inkaso apod.) a pod jaká ujednání je skryje, ale kolik na úvěrový závazek skutečně zaplatí. V tomto případě měl žalovaný jako dlužník uhradit nad sjednaný úvěr částka dalších částka a úvěr je tak navýšen o 74% Ať již žalobce, potažmo jeho právní předchůdce rozdělí resp. skryje nepřiměřený úrok do různých dílčích poplatků, tak je zřejmé, že se jedná o částky, jimiž poskytovatelé úvěrů generují svůj hlavní zisk, neboť ze samotné úvěrové smlouvy není zřejmé, jak úvěrující věřitel dospěl k takto vyčísleným nákladům (poplatkům). Soud proto na tyto částky nahlíží tak, že jsou fakticky úrokem z poskytnutého úvěru. Pakliže tedy tyto částky placené nad rámec poskytnutého úvěru dosahují 74%, je třeba na smlouvu nahlížet jako na sjednanou v rozporu s dobrými mravy, neboť toto úvěrové navýšení zásadně převyšuje obvyklou úrokovou míru. Smlouva s takovýmto úrokem je proto smlouvou absolutně neplatnou.

11. Z výše uvedených důvodů tedy soud shledal, že smlouva o půjčce ze dne datum je absolutně neplatná.

12. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).

13. Pakliže bylo plnění žalovanému poskytnuto na základě neplatné smlouvy o úvěru, je namístě, aby žalovaný vrátil to, oč se obohatil.

14. Žalobkyně ve svém zcela stručném návrhu neuvedla jakou částku a kdy žalovaný uhradil (tj. v jakém rozsahu případné bezdůvodné obohacení již vrátil). Tuto skutečnost nešlo odvodit ani případným výpočtem, neboť splátky měly obsahovat jednotlivé dílčí položky včetně pojištění, když však žalobkyně neuvedla, co, v jaké výši a na jaký dluh započítala. Soud tak neměl možnost uzavřít, o kolik se žalovaný ve vztahu k žalobkyni bezdůvodně obohatil, neboť nebylo tvrzeno ani prokazováno, kolik žalobkyni (či jejímu právnímu předchůdci) již splatil. Takovými informacemi má věřitel disponovat a v případě, že vede soudní spor, musí být připraven je soudu doložit. Pokud tak neučiní, neunáší své břemeno tvrzení ani důkazní, což jde k jeho tíži. Soudu na podkladě shora uvedeného nezbylo, než zcela zmatečnou a důkazně nepodloženou žalobu zamítnout.

15. Na rozhodnutí o nákladech řízení se vztahuje , procesní úspěch měl žalovaný, jemuž však žádné náklady nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

16. O uložení povinnosti doplatit soudní poplatek rozhodl soud podle sazebníku soudních poplatků jako přílohy k  , o soudních poplatcích, kdy podle položky 2 odst. 2 platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.