Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 204/2022-59
Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 95 663 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 57 701 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % od 17. 2. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 37 962,46 Kč s úrokem z prodlení z částky 24 119 Kč ve výši 11,75 % ročně od 17. 2. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 2 855,28 Kč a ve výši 8,5 % ročně z částky 68 952,92 Kč od 13. 3. 2022 do zaplacení do maximální výše tohoto úroku od 17. 2. 2022 v částce 236 102 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 159,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 57 701 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % od 17. 2. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 37 962,46 Kč s úrokem z prodlení z částky 24 119 Kč ve výši 11,75 % ročně od 17. 2. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 2 855,28 Kč a ve výši 8,5 % ročně z částky 68 952,92 Kč od 13. 3. 2022 do zaplacení do maximální výše tohoto úroku od 17. 2. 2022 v částce 236 102 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 159,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 81 820 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, dále částku 13 843,46 Kč představující smluvní pokutu a dále i úrok z úvěru ve výši 64,6 % ročně kapitalizovaný z částky 68 952,92 Kč za období od datum do datum částkou 2 855,28 Kč a od datum do zaplacení úrok z úvěru ze stejné částky ve výši 8,5 % ročně, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 236 102 Kč, z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi účastníky řízení dne datum. Žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru splácet ve 48 měsíčních splátkách po 4 099 Kč splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem září 2021, to vše dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Žalovaný sjednané podmínky řádně neplnil a ocitl se tak v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku 12 299 Kč, když dne datum zaplatil částku 4 099 Kč a částku 1 Kč, dne datum částku 4 098 Kč a částku 1 Kč, dne datum částku 4 098 Kč a částku 2 Kč a s úhradou splátky číslo splatné dne datum se dostal do prodlení o délce více jak 65 dnů. K datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 úvěrové smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 80 022,48 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději do dne zesplatnění. Dále bylo ujednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od datum, až do jejího úplného zaplacení. Sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dlužil žalobkyni novou jistinu úvěru v celkové výši 80 022,48 Kč, což odpovídá původní jistině 68 952,92 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši 11 069,56 Kč, dále dlužil smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 800 Kč (bod 6.2 smlouvy), smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné částky nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem datum ke dni sepisu žaloby – datum vyčíslenou v částce 13 843,46 Kč. Dále žalobkyně požaduje i úrok z úvěru z částky 68 952,92 Kč za období od datum do datum ve výši 64,6 % ročně kapitalizovaný částkou 2 855,28 Kč a za období od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně do maximální výše 236 102 Kč. Ke dni podání žaloby ani na základě předžalobní výzvy žalovaný ničeho na dluh neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil, jednání soudu dne datum se bez omluvy neúčastnil. Z tohoto důvodu soud rozhodoval bez osobní přítomnosti žalovaného, neboť byly splněny podmínky dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.).
3. Smlouvou o úvěru ze dne datum (dále jen smlouva), oznámením věřitele o schválení úvěru včetně dodejky, předsmluvním formulářem, splátkovým kalendářem ke smlouvě, prohlášením a kartou klienta a dokladem o vyplacení úvěru ze dne datum žalobkyně prokázala, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný se tuto částku a sjednaný úrok ve výši 64,6 % ročně zavázal splácet ve 48 měsíčních splátkách po 4 099 Kč měsíčně, splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce, počínaje od září 2021. Výše roční procentní sazby nákladů (dále jen RPSN) činí dle obsahu smlouvy 87,6 %. V čl. 2 smlouvy se smluvní strany dohodly, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Dohodnuto bylo i to, že věřitel je oprávněn požadovat na úrocích částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou má klient (žalovaný) zaplatit, uvedené v části A smlouvy. Podle bodu 6.1 smlouvy, pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Dle bodu 6.2 smlouvy má poskytovatel vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jeho prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé další splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Podle bodu 6.5 smlouvy, jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou výši jistiny úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dne datum byla ve prospěch žalovaného odepsána z účtu žalobkyně částka 70 000 Kč, na úhradu poskytnutého úvěru uhradil žalovaný šesti platbami ve dnech datum, datum a datum celkem 12 299 Kč. Podle bodu 6.3 smlouvy, jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tj. k tomuto dni se stává okamžitě splatná celá jistina úvěru a veškeré úroky z poskytnutého úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a náklady dle bodu 6.2 části B smlouvy. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději do dne zesplatnění. Z výzev k zaplacení ze dne datum a datum vyplývá, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných splátek, tj. splátky číslo které měl řádně hradit dle přílohy ke smlouvě – splátkového kalendáře a také smluvní pokuty a nákladů vzniklých z prodlení žalovaného. Na základě těchto výzev žalovaný ničeho nezaplatil, proto dne datum žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru. Předžalobní výzvou ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě vzniklého dluhu a upozorněn na možnost jeho soudního vymáhání. Z výpisu ze systému příjmení, údajů o zaměstnavateli žalovaného a detailu plateb zasílaných měsíčně žalovanému na účet vedený u právnická osoba vyplývá, že žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost žalovaného. Ze statistického seznamu obec národní banky – Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR vyplývá, že za srpen 2021 činila průměrná sazba úroků z úvěru poskytovaná domácnostem v ČR 7,67 % ročně.
4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkové závěry. V dané věci byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný se tento úvěr zavázal spolu s úroky z úvěru uhradit v dohodnutých splátkách po 4 099 Kč. V případě řádného splácení po dohodnutou dobu čtyř let měl žalovaný zaplatit žalobkyni při dohodnuté RPSN 87,6 % zaplatit celkem částku 192 752 Kč. Žalovaný však smluvní podmínky nedodržel a od splátky číslo se dostával se splácením do prodlení, v důsledku čehož po něm žalobkyně požadovala zaplacení sankcí podle čl. 6 smlouvy (smluvní pokuta) a čl. 6 smlouvy (náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného) a dále došlo k zesplatnění úvěru, vzniku nové jistiny úvěru zahrnující kromě nezaplacené původní jistiny také přirostlé úroky z úvěru. Od zesplatnění úvěru se dále odvíjel požadavek žalobkyně na zaplacení další smluvní pokuty, v tomto případě sjednané dle čl. 6 smlouvy s tím, že žalovaný byl i nadále povinen hradit běžící úrok z úvěru. Žalovaný v rámci zaplacených splátek zaplatil žalobkyni celkem částku 12 299 Kč. Podanou žalobou je vůči němu uplatněn nárok žalobkyně na zaplacení částky 81 820 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku v sazbě 64,6 % ročně a dále běžícího úroku z úvěru, který žalobkyně požaduje za období od datum do zaplacení pouze ve výši 8,5 % ročně oproti sjednané výši 64,6 % ročně a smluvní pokuty podle čl. 6 smlouvy, kterou žalobkyně požaduje zaplatit pouze do dne sepisu žaloby, přestože podle smlouvy má na její placení nárok až do úplného zaplacení nové jistiny úvěru.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
6. Z hlediska právního posouzení bylo pro soud zásadní zjištění, že na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi účastníky dne datum byla žalovanému poskytnuta žalobkyní částka 70 000 Kč, žalovaný však měl žalobkyni, a to i při řádném splácení a dodržení všech smluvních ujednání, vrátit částku 196 752 Kč, tedy téměř trojnásobek plnění poskytnutého žalobkyní. Jak již bylo výše uvedeno, předmětnou smlouvou byla mezi účastníky sjednána úroková sazba z úvěru ve výši 64,59 % ročně. Obvyklá výše úroků dle přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou pro období srpna 2021 činila pro korunové úvěry poskytnutými bankami domácnostem v ČR na spotřebu v průměru 7,67 % ročně. Dohodnutá výše úroků 64,6 % ročně tedy téměř desetinásobně převyšuje tuto obvyklou úrokovou míru, což za situace, kdy se jedná o dlouhodobý úvěr, kdy doba splácení byla sjednána na 48 měsíců a žalovaný by tak při řádném splácení měl žalobkyni zaplatit téměř trojnásobek původní jistiny úvěru, vede soud k závěru, že jde o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy. Právě institut dobrých mravů lze považovat za korektiv, omezující autonomii vůle stran smlouvy a jejich možnosti sjednat si obsah smlouvy libovolně. Pokud je smluvní úrok v právní praxi vnímán jako odměna za poskytnutí peněz, je v daném případě tato odměna naprosto nepřiměřená výši plnění, které žalobkyně žalovanému poskytla, byť jeho maximální výše je smlouvou omezena částkou 236 102 Kč. Nákladnost úvěru pro dlužníka, která je vyjádřena RPSN ve výši 87,6 % je přitom vysoká i v poměrech rizikovějších úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi.
7. Nevyváženost smlouvy v neprospěch dlužníka však vyniká v případě jeho prodlení se splácením, kdy k výše popsaným nákladům zatěžujícím dlužníka jako účastníka konkrétní smlouvy, přistupují další sjednané sankce, které jeho dluh dále razantním způsobem navyšují. Konkrétně se jedná o smluvní pokutu podle čl. 6 smlouvy, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dlužníka podle čl. 6 2 smlouvy, na jejichž zaplacení vzniká věřiteli nárok před zesplatněním úvěru (přičemž zde nelze odhlédnout od skutečnosti, že tímto sofistikovaným způsobem je dlužník za prodlení se splácením v době před zesplatněním sankcionován duplikovaně) a především o smluvní pokutu podle čl. 6 smlouvy, na jejíž zaplacení vzniká věřiteli nárok po zesplatnění úvěru. Zejména v případě této posledně uvedené smluvní pokuty se jedná o sankci, která má potenciál výši dluh zvyšovat velmi razantním způsobem. Přestože její sazba 0,1 % denně není sama o sobě nepřiměřeně vysoká, celkový systém sankcí obsažený ve smlouvě, kdy tato denní pokuta je doplňována sankcemi jednorázovými, způsobuje to, že rozsah povinností, které v případě prodlení dlužníka zavazují, je zcela nepřiměřený výši plnění, které mu bylo žalobkyní poskytnuto. Tento nepoměr v praxi ilustruje skutečnost, že přestože žalovaný již žalobkyni zaplatil částku 12 299 Kč, obsah smlouvy umožňuje žalobkyni požadovat po něm zaplacení další částky 83 364 Kč, a to za situace, kdy žalobkyně ze své vůle výrazně omezila rozsah svého nároku na zaplacení smluvního úroku a smluvní pokuty podle čl. 6 smlouvy. Pokud by žalobkyně postupovala striktně podle smluvních ujednání, byl by dluh žalovaného mnohem vyšší.
8. Uvedená problematická ujednání smlouvy přitom nejsou oddělitelná od jejího dalšího obsahu ve smyslu § 576 o.z., neboť nákladnost úvěru, konkrétně výše smluvního ročního úroku, je zahrnuta jednak již ve výši jednotlivých splátek, které byl žalovaný povinen dle smlouvy platit a které se včetně přirostlých úroků stávají součástí nové jistiny úvěru, což je veličina, která následně po případném zesplatnění úvěru, ovlivňuje celkový mechanismus sankcí, jejichž součástí je i smluvní pokuta sjednaná v čl. 6 smlouvy. Jinými slovy výše sjednaného úroku ovlivňuje významným způsobem výši smluvních sankcí, v tomto případě popsané smluvní pokuty, na jejíž zaplacení žalobkyně svůj nárok podanou žalobou také uplatnila. Smlouvu je z tohoto důvodu nutno posuzovat jako celek, jehož jednotlivá ujednání jsou vnitřně provázána, a to způsobem, z něhož právnímu laikovi nemusí být srozumitelný skutečný rozsah sankcí, které mu v případě prodlení hrozí. Takto uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Na tomto závěru soudu nemůže nic změnit skutečnost, že žalobkyně se podanou žalobou rozhodla uplatnit nárok na zaplacení běžícího smluvního úroku v nižší než sjednané výši a že zaplacení smluvní pokuty sjednané v čl. 6 smlouvy uplatňuje pouze za období do sepisu žaloby.
9. Nárok žalobkyně tedy bylo nutno právně posoudit podle § 2991 odst. 1 o.z., podle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil a dále podle § 2993 o.z., který stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně tak má právo na vrácení částky, kterou žalovanému na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla, tedy částky 70 000 Kč. Na tuto částku již bylo žalovaným zaplaceno před podáním žaloby 12 299 Kč. Žalobkyně má tedy vůči žalovanému nárok na zaplacení částky 57 701 Kč. Tato částka včetně úroku z prodlení v zákonné výši od data požadovaného žalobkyní, tedy byla žalobkyni přiznána a ve zbytku (zbývající část uplatněné jistiny úvěru, smluvní sankce dle čl. 6 a 6.2. smlouvy a pokuta dle čl. 6 smlouvy, smluvní úrok) byla žaloba zamítnuta.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná co do částky 57 701 Kč (60 % předmětu řízení) a neúspěšná co do částky 37 962,46 Kč (40 % předmětu řízení) nárok na náhradu 20 % nákladů řízení v částce 25 798 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 784 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.) z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 a.t., ve výši 4 940 Kč za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání soudu dne datum), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč za jeden úkon podle § 13 odst. 3 a.t., náhrada za promeškaný čas cestou zástupce žalobkyně z obec do obec a zpět (4 půlhodiny) ve výši 400 Kč podle 14 odst. 1 a), 3 a.t., náhrada jízdného podle vyhlášky č. 511/2011 Sb. ve znění vyhlášky č. 116/2022 Sb. ve výši 1 247 Kč (133 km, palivo BA, kombinovaná spotřeba 10,5 l číslo km) a dále dle § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená částkou 3 647,07 Kč 20 % těchto nákladů řízení pak činí 5 159,60 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.