Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 417/2022-41
Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 56 148 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro zmeškání
takto:
I. Řízení se co do kapitalizovaného úroku ve výši 135,89 Kč a úroku ve výši 12,40 % ročně z částky 50 000 Kč od datum do zaplacení zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 56 148 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 101,05 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 486,57 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 56 148 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 23 027,10 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do kapitalizovaného úroku ve výši 135,89 Kč a úroku ve výši 12,40 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 56 148 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 101,05 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 486,57 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 56 148 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 23 027,10 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení zažalované částky s tím, že její právní předchůdkyně právnická osoba (dříve právnická osoba) uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky banky. Na základě této smlouvy banka žalovanému poskytla úvěr ve výši 50 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 20,90 % ročně. Žalovaný úvěr čerpal a zavázal se jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve sjednané výši 2 983 Kč. Splátky však neplnil řádně a včas a byl tak v prodlení s úhradou splátek, pročež žalobkyně po marném upomínání v souladu se smluvními ujednáními oznámila žalovanému, že celý zbytek úvěru zesplatnila ke dni datum. příjmení postoupila pohledávku na žalobkyni smlouvou ze dne datum. Přes výzvu žalovaný po zesplatnění úvěru ničeho na svém dluhu neuhradil.
2. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaný je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky.
3. Podáním doručeným soudu dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 135,89 Kč a úroku ve výši 12,40 % ročně z částky 50 000 Kč od datum do zaplacení s odůvodněním, že výši úroků přepočítala v souladu s úpravou obsaženou v zákoně o spotřebitelském úvěru. Soud proto podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), řízení v odpovídajícím rozsahu zastavil (výrok I.).
4. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 téhož ustanovení nelze rozsudek pro zmeškání vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.
5. První jednání ve věci se konalo dne datum. Žaloba a předvolání k jednání, včetně poučení o následcích nedostavení se k jednání, byly žalovanému řádně doručeny dne datum.
6. V posuzované věci je možno uzavřít smír, neboť se jedná o závazek z dvoustranného smluvního vztahu, který si účastníci mohou svými dispozitivními úkony upravit. Schválení smíru by nebylo v rozporu s právními předpisy. Rozsudek nemá ani konstitutivní povahu, nýbrž povahu deklaratorní, když je jím pouze deklarován již existující právní vztah mezi účastníky.
7. Žalovaný se k prvnímu jednání konanému dne datum bez důvodné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se k jednání soudu dostavila a navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě se tak v souladu s § 153b odst. 1 o.s.ř. považují za nesporná.
8. Po právní stránce soud vztah účastníků posoudil tak, že spolu uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení byly splněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Jelikož dlužná částka nebyla žalovaným v termínu splatnosti zaplacena, dostal se žalovaný dnem následujícím po splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci neúspěšná jen ohledně části původně požadovaného příslušenství, a proto ji soud přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení a daně z přidané hodnoty, neboť její zástupce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:
-) 2 808 Kč (zaplacený soudní poplatek),
o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem pět úkonů právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), návrh ve věci samé, částečné zpětvzetí žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), jednoduchá výzva k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), účast na jednání před soudem dne datum (§ 11 odst. 1 písm. g/ adv. tarifu).
o) Mimosmluvní odměna za čtyři úkony právní služby činí 4 x 3 380 Kč (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu)
o) Mimosmluvní odměna v poloviční výši za jeden úkon právní služby činí 1 x 1 690 Kč
o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 5 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu)
-) 3 509,10 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z výše uvedených položek podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).
11. Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 23 027,10 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů za podání ze dne datum - nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť se nejednalo o úkon ve věci samé.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře.
Odvolacím důvodem proti výroku ve věci samé jsou jen vady uvedené v
§ 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. (nebyly splněny podmínky řízení; rozhodoval věcně nepříslušný soud; rozhodnutí vydal vyloučený soudce; soud byl nesprávně obsazen) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání (§ 153b o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci.
V případě, že žalovaný zmeškal jednání z omluvitelných důvodů, může nejpozději do dne právní moci tohoto rozsudku podat návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání.