Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 328/2022-26
název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 32 932,73 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 700 Kč od datum do zaplacení a částku 8 035 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 424,86 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 035 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení
částky ve výši 1 300 Kč,
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 803,33 Kč,
kapitalizovaného úroku ve výši 1 662,57 Kč,
zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 000 Kč od datum do datum,
zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 300 Kč od datum do zaplacení,
úroku ve výši 24,57 % ročně z částky 21 000 Kč od datum do zaplacení,
částky ve výši 3 897,73 Kč,
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 315,22 Kč,
kapitalizovaného úroku ve výši 5 133,07 Kč,
zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 897,73 Kč od datum do zaplacení,
úroku ve výši 29 % ročně z částky 11 932,73 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 398 Kč, k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, obec a číslo, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 700 Kč od [datum] do zaplacení a částku 8 035 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 424,86 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 035 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 300 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 803,33 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 662,57 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 000 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 300 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 24,57 % ročně z částky 21 000 Kč od [datum] do zaplacení, částky ve výši 3 897,73 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 315,22 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 133,07 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 897,73 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky 11 932,73 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 398 Kč, k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], [obec a číslo], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení
i) částky 21 000 Kč, kapitalizovaných úroků za období od datum do datum ve výši 1 662,57 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení za období od datum do datum ve výši 3 803,33 Kč, úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 000 Kč od datum do zaplacení, úroků ve výši 24,57 % ročně z částky 21 000 Kč od datum do zaplacení, z titulu smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit navýšenou o poplatek 21 598 Kč, přičemž na pohledávku žalobkyně žalovaný dosud uhradil 2 300 Kč,
ii) částky 11 932,73 Kč, kapitalizovaných úroků za období od datum do datum a za období od datum do datum v celkové výši 5 133,07 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení za období od datum do datum a za období od datum do datum v celkové výši 2 740,08 Kč, úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 932,73 Kč od datum do zaplacení, úroků ve výši 29 % ročně z částky 11 932,73 Kč od datum do zaplacení, z titulu smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit navýšenou o poplatek 14 781 Kč, přičemž na pohledávku žalobkyně žalovaný uhradil do okamžiku postoupení pohledávky celkem částku 6 765 Kč a po postoupení pohledávky dne datum částku 200 Kč.
Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 84 - 89 zákona č. 257/2016 Sb. pomocí tzv.„ karty zákazníka“ a žalovaným předložených listin.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně rozhodnutí soudu nebylo založeno na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.
4. Z účastníky předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění. právnická osoba, tj. právní předchůdkyně žalobkyně, se dne datum zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal uvedenou částku navýšenou o poplatek 21 598 Kč vrátit, z čehož částka 11 185 Kč měla představovat úrok, částka 10 413 Kč poplatek za zpracování, garanci celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garanci neuplatnění pohledávky v případě úmrtí zákazníka. Žalovaný měl plnit společnosti právnická osoba v 21 měsíčních splátkách splatných vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Výše splátky činila 2 077 Kč, poslední splátka měla činit 2 058 Kč. Úroková sazba činí 49 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že převzal částku 22 000 Kč v hotovosti (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum).
5. Žalovaný do tzv. zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr písemně prohlásil, že pobírá starobní důchod v čisté měsíční výši 14 161 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 6 300 Kč, jeho odhadované měsíční výdaje činí 3 200 Kč měsíčně a nemá splátky předchozích úvěrů. Dále uvedl, že žije v nájmu, je rozvedený, má učňovské zdělání, nevlastní automobil, vyživuje jednu osobu. K tomuto prohlášení žalovaný obchodnímu zástupci doložil výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky a složenky za měsíce 11, číslo (zjištěno ze zákaznické karty ze dne datum).
6. právnická osoba, tj. právní předchůdkyně žalobkyně, se dne datum zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal uvedenou částku navýšenou o poplatek 14 781 Kč vrátit, z čehož částka 3 676 Kč měla představovat úrok, částka 6 980 Kč poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částka 4 125 Kč poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Žalovaný měl plnit společnosti právnická osoba v 18 měsíčních splátkách splatných vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Výše splátky činila 1 655 Kč, poslední splátka měla činit 1 646 Kč. Úroková sazba činí 29 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že převzal částku 15 000 Kč v hotovosti (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum).
7. Žalovaný do tzv. zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr písemně prohlásil, že pobírá starobní důchod v čisté měsíční výši 14 161 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 4 000 Kč, jeho odhadované měsíční výdaje činí 2 600 Kč měsíčně a nemá splátky předchozích úvěrů. Dále uvedl, že žije v nájmu, je rozvedený, má učňovské zdělání, nevlastní automobil, vyživuje jednu osobu. K tomuto prohlášení žalovaný obchodnímu zástupci doložil výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky a složenky za měsíce 8, číslo (zjištěno ze zákaznické karty ze dne datum).
8. Žalovaný na splátkách úvěru číslo ze dne datum uhradil celkově 2 300 Kč a na splátkách úvěru číslo ze dne datum uhradil 6 765 Kč. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný na druhou pohledávku uhradil ještě dne datum částku 200 Kč (zjištěno z dvou tabulek umoření vyhotovených dne datum).
9. Pohledávky byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy – anonymizováno pohledávek anonymizována tři slova). právnická osoba oznámila žalovanému, že pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo číslo postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 87 813,04 Kč do deseti dnů od doručení; výzva byla odeslána žalovanému dne datum (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum). Žalovanému byla dne datum odeslána předžalobní výzva (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího lístku).
Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba se dne datum a dne datum zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky navýšené o poplatky splatit v měsíčních splátkách ve výši 2 077 Kč a 1 655 Kč Částku 22 000 Kč i 15 000 Kč převzal žalovaný v hotovosti při podpisu smluv. Žalovaný uhradil žalobkyni na úvěr číslo celkově 2 300 Kč a na splátkách úvěru číslo ze dne datum uhradil 6 765 Kč. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný na druhou pohledávku uhradil ještě dne datum částku 200 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet pomocí tzv. karty zákazníka. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván také předžalobní upomínkou.
10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle ustanovení § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
16. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1 .
17. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
18. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
19. Pohledávka společnosti právnická osoba za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879 , 1887 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.
20. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a o zápůjčce a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se v obou případech o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
21. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“
22. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba proti GK)
23. K písemné výzvě soudu žalobkyně dne datum sdělila, že žalovaný její právní předchůdkyni poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a to konkrétně z údajů poskytnutých žalovaným v tzv. zákaznické kartě a z výměru důchodu a složenek. Do okamžiku rozhodnutí ve věci žalobkyně žádné důkazy, nad rámec zákaznické karty, soudu neposkytla, naopak sdělila, že právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně nemají k dispozici zmiňované kopie dokladů žalovaného, neboť uchazeči o úvěr dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Soud tak nemá žádnou možnost, jak prohlášení žalovaného v zákaznické kartě ověřit, když žalobkyně relevantní listin y prokazující výši příjmů a výdajů žalovaného soudu nedoložila a nedisponuje jimi, a to ačkoliv má poskytovatel úvěru podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru povinnost uchovávat dokumenty týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Za situace, kdy žalobkyně soudu sdělila, že další listinné důkazy není schopna doložit, soud již žalobkyni nepoučoval ve smyslu § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene a uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, v důsledku čehož je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).
24. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a 15 000 Kč a žalovaný dosud vrátil na první pohledávku 2 300 Kč a na druhou pohledávku celkem 6 965 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, a to konkrétně v prvním případě 19 700 Kč a v druhém případě 8 035 Kč.
25. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu neuvedl ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku , a to od datum do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění pohledávky dopisem ze dne datum, který byl žalovanému odeslán dne datum. Za použití právní domněnky v § 513 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. datum. Žalovaný byl vyzván k plnění ve lhůtě 10 dní od doručení dopisu, tj. nejpozději do datum a ode dne datum je tak žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se domáhala úroku z prodlení v nižší výši, než stanoví nařízení. V případě druhé pohledávky má žalobkyně nárok na úroky z prodlení v kapitalizované výši z částky 8 035 Kč za období od datum do datum, tj. 427,07 Kč.
26. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
27. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalovanému plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.
28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 30 008 Kč (po započtení příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná co do částky 24 395 Kč (po započtení příslušenství pohledávky včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 55,2 % a neúspěšná ze 44,8 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni 10,4 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 647 Kč, mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši 1 500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , náhrady hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby, tj. 300 Kč, podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a z náhrady DPH v sazbě 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku 3 825 Kč a z této částky soud přiznal žalobkyni 10,4 %, tedy po zaokrouhlení částku 398 Kč. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne datum, neboť obsahuje doplnění a upřesnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.