Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 214/2022-48

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 23 308 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 338 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 25. 7. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dalších 2 970 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 25. 7. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 631 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 338 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 25. 7. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dalších 2 970 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 25. 7. 2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 631 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 16. 8. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 23 308 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne 15. 11. 2021. Žalobkyně tvrdila, že na základě této smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že jí tuto částku vrátí a současně zaplatí sjednaný úrok a poplatky související s úvěrem, a to prostřednictvím 24 měsíčních splátek. Úrok byl zahrnut v rámci druhé až osmé splátky úvěru, a to vždy ve výši 735 Kč. Účastníci si sjednali poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč a dále poplatek za doplňkovou službu SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně. Těchto poplatků bylo žalovanému v průběhu smluvního vztahu účastníků vyúčtováno celkem 5. Ve smlouvě byla dále sjednána možnost žalovaného tzv. Korunovým odkladem dosáhnout odkladu splatnosti až dvou sjednaných splátek úvěru, přičemž využití této možnosti bylo v každém jednotlivém případě zpoplatněno částkou 1 485 Kč. Žalovaný si tímto způsobem odložil splatnost celkem dvou splátek, když ve dnech 15. 12. 2021 a 17. 1. 2022 uhradil vždy žalobkyni 1 Kč Tyto dvě platby byly jediné, které žalobkyně od žalovaného na svou pohledávku obdržela. Žalovaný se dostal do prodlení s řádnou úhradou splátek dle sjednaného splátkového kalendáře. Žalobkyně mu proto naúčtovala dvě smluvní pokuty po 500 Kč za prodlení s úhradou dvou splátek úvěru, a to s odkazem na příslušné smluvní ustanovení označené jako„ Náklady úvěru“. Žalovanému byly rovněž naúčtovány žalobkyní účelně vynaložené náklady související s prodlením žalovaného, jejichž celková výše činila 660 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou jeho dluhu žalobkyně k datu 22. 5. 2022 celý poskytnutý úvěr zesplatnila. Podanou žalobou uplatnila nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 14 998 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, úroku v celkové výši 2 940 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 245 Kč, poplatků za prodloužení splatnosti„ Korunovým odkladem“ ve výši 2 970 Kč, smluvních pokut ve výši 1 000 Kč a účelně vynaložených nákladů souvisejících s prodlením žalovaného ve výši 660 Kč, tedy celkem na zaplacení 23 308 Kč. Dále požadovala zákonný úrok z prodlení z této částky za dobu od 25. 7. 2022 do zaplacení, a to zčásti v kapitalizované výši 220,31 Kč za období od 25. 7. 2022 do 16. 8. 2022, zčásti ve formě běžícího úroku z prodlení za období od 17. 8. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v  , v účinném znění (dále jen„ “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, pokud jde o žalovaného, ten ve stanovené lhůtě nijak nereagoval na výzvu soudu ke sdělení, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, obsahující doložku podle , soud proto jeho souhlas s tím, aby věc projednal a rozhodl uvedeným způsobem, ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal.

4. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne 15. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky žalobkyni vrátit a současně zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, úrok, jakož i další poplatek sjednaný za poskytnutí doplňkové služby SMS servis, za který se žalobkyně zavázala posílat žalovanému SMS s informacemi o všech významných věcech, které se týkají jeho smlouvy a jejího plnění, např. o odeslání peněz na bankovní účet žalovaného, o blížícím se termínu splatnosti, apod. Výše sjednaného poplatku za tuto službu činila 49 Kč měsíčně. Ve smlouvě byla dále sjednána služba tzv. Korunového odkladu, díky níž si mohl žalovaný posunout dobu splatnosti splátky úvěru o jeden měsíc od původního data splatnosti, a to tak, že nejpozději 15 dnů po splatnosti splátky zaplatí žalobkyni 1 Kč. Dle smlouvy mělo být za využití zmíněné služby považováno i to, když žalovaný zaplatí žalobkyni jakoukoliv částku nižší, než kolik bude činit aktuálně splatná měsíční splátka. Korunový odklad žalovaný mohl využít maximálně dvakrát za dobu trvání smlouvy, přičemž každé využití služby bylo zpoplatněno částkou 1 485 Kč Celkem byl žalovaný dle smlouvy povinen zaplatit 20 640 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách s tím, že první splátka ve výši 1 169 Kč zahrnovala vedle úhrady části jistiny ve výši 625 Kč též poplatek za službu SMS servis ve výši 49 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč. V pořadí druhá až osmá splátka pak zahrnovala úhradu části jistiny, úroku a poplatek za službu SMS servis, všechny další splátky pak již jen úhradu části jistiny a poplatek za službu SMS servis. Celkový úrok dle smlouvy činil 5 145 Kč. Všechny splátky byly splatné vždy ke každému 15. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 15. 12. 2021. Ve smlouvě byly dále v části označené jako„ Náklady úvěru“ sjednány dvě smluvní pokuty. Jednalo se o smluvní pokutu ve výši 500 Kč, kterou byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému za prodlení s úhradou každé jednotlivé splátky, a dále smluvní pokuta ve výši 10 % z nezaplacené jistiny a úroků, maximálně však ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kterou byl žalovaný povinen uhradit v případě prodlení s úhradou dluhu po jeho zesplatnění. Žalobkyně měla rovněž právo v případě jejího prodlení s úhradou splátek účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši minimálně 100 Kč za každý měsíc vymáhání.

5. Z žalobkyní předloženého potvrzení o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně dne 16. 11. 2021 vyplatila ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. bankovní účet peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč.

6. Z transakční historie k předmětné úvěrové smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný celkem na svůj dluh z předmětné smlouvy uhradil 2 Kč.

7. Z dopisu ze 4. 4. 2022 adresovaného žalovanému soud zjistil, že žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 7 972 Kč v souvislosti s předmětným úvěrem a upozornila ho na možnost jeho zesplatnění v případě neuhrazení dluhu.

8. Z dopisu z 22. 5. 2022 adresovaného žalovanému soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k jednorázové úhradě celé zbývající dlužné částky vzniklé z titulu předmětné smlouvy o úvěru ve výši 23 178 Kč ve lhůtě 14 dnů od sepsání výzvy a upozornila žalovaného, že v případě neuhrazení bude přistoupeno k soudnímu vymáhání dluhu.

9. Z předžalobní výzvy z 24. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky prostřednictvím svého zástupce.

10. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 15. 11. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě dne 16. 11. 2021 vyplatila ve prospěch bankovního účtu žalovaného peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že uvedenou částku vrátí a současně zaplatí žalobkyni úrok, jehož celková výše činila 5 145 Kč (7 * 735 Kč), poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč a dále poplatek za doplňkovou službu SMS servis, jehož výše činila 49 Kč měsíčně. Dále byla ve smlouvě sjednána možnost odkladu dvou splátek úvěru formou tzv. Korunového odkladu, kdy využití této možnosti bylo zpoplatněno v každém jednotlivém případě částkou 1 495 Kč Celkem byl dle smlouvy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 20 640 Kč, a to formou 24 měsíčních splátek, které byly splatné vždy ke každému 15. dni příslušného měsíce počínaje 15. 12. 2021. Ve smlouvě byla rovněž mimo jiné sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za prodlení žalovaného s úhradou každé jednotlivé splátky úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením sjednaných splátek úvěru, v důsledku čehož žalobkyně po předchozí marné výzvě k nápravě celý poskytnutý úvěr dopisem z 22. 5. 2022 jednorázově zesplatnila a vyzvala žalovaného, aby doplatil celý dluh ze smlouvy. Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dluhu ještě předžalobní výzvou zástupce žalobkyně.

11. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené podle a násl. , v účinném znění (dále jen„ o. z.“.), ve spojení s příslušnými ustanoveními , o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“).

12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 122 odst. 1 ZSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze

a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,

b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo

c) smluvní pokutu.

Podle § 122 odst. 2 ZSÚ nesmí uplatněná smluvní pokuta přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

Podle § 122 odst. 3 ZSÚ nesmí souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

17. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou podle § 2395 o. z. Žalobkyně svou povinnost z této smlouvy splnila, neboť žalovanému prokazatelně poskytla peněžní prostředky v ujednané výši. Žalovanému tím dle smlouvy i dle citovaného § 2395 o. z. vznikla povinnost tyto prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Jeho výši (v souhrnu měl žalovaný uhradit na úroku celkem 5 145 Kč) soud vzhledem k výši poskytnutých peněžních prostředků i době, na kterou byl úvěr sjednán (24 měsíců, což odpovídá roční úrokové sazbě ve výši 17,15 %), nepovažuje za nepřiměřenou, stejně jako výši sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru (495 Kč), která odpovídá méně než 5 % z poskytnuté jistiny. Je pravdou, že vedle poplatku za poskytnutí úvěru byl sjednán ještě poplatek za doplňkovou službu SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně, je však třeba si uvědomit, že za tento poplatek byla žalovanému poskytnuta doplňková služba, která rozhodně nebývá běžnou součástí smluv o spotřebitelských úvěrech. Proto i tento poplatek v daném případě soud akceptoval.

18. Jiný názor však zaujal, pokud jde o sjednaný poplatek za tzv. Korunový odklad. Za tento poplatek dle smlouvy žalobkyně měla poskytnout žalovanému odklad splatnosti splátky úvěru o jeden měsíc, přičemž tuto službu žalovaný mohl využít maximálně dvakrát v průběhu trvání smluvního vztahu účastníků. Primárně měla být služba aktivována tak, že žalovaný nejpozději do 15 dnů po splatnosti příslušné splátky uhradí žalobkyni platbu ve výši 1 Kč. Zároveň však bylo ujednáno, že žalobkyně bude považovat za projevení zájmu žalovaného o službu Korunového odkladu i situaci, kdy žalovaný uhradí jakoukoliv částku nižší, než kolik bude činit její aktuálně splatná měsíční splátka, minimálně však 1 Kč. Toto ujednání soud hodnotí v podstatě jako skrytou smluvní pokutu, neboť ve svém důsledku vede k tomu, že pokud žalovaný uhradí sjednanou splátku úvěru pouze částečně, automaticky mu bude naúčtována k úhradě částka 1 485 Kč jakožto poplatek za Korunový odklad, bez ohledu na to, jestli žalovaný bude mít skutečně zájem využít této služby a prodloužit si splatnost sjednané splátky. Z textu smlouvy (konkrétně pasáže„ Parametry a podmínky úvěru“) přitom vyplývá, že služba Korunový odklad byla žalovanému poskytována automaticky, na rozdíl od dalších doplňkových služeb Expres výplata, Bezpečná splátka či Doplňková služba SMS servis, u nichž bylo ve smlouvě vždy ve zvláštním poli uvedeno, zda tyto služby byly či nebyly se žalovaným sjednány, navíc i v dalším textu smlouvy je u těchto služeb výslovně zmiňováno, že jich žalovaný může využít pouze v případě, kdy jsou sjednány přímo ve smlouvě. Taková doplňující pasáž však u služby Korunového odkladu schází. Autonomie vůle žalovaného tedy byla při uzavření smlouvy evidentně omezena, pokud jde o možnost odmítnout poskytnutí služby Korunový odklad. Za této situace se soudu jeví příslušné smluvní ustanovení jako obcházení zákona ze strany žalobkyně, neboť ve smlouvě byla zároveň sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za prodlení žalovaného s každou jednotlivou splátkou. Tato smluvní pokuta přitom dosahuje maximální přípustné výše ve smyslu § 122 odst. 2 ZSÚ. Jestliže vedle ní byla sjednána ještě další smluvní pokuta za prodlení žalovaného s úhradou splátky (byť skrytě označená jako tzv. poplatek za službu Korunový odklad) ve výši 1 485 Kč, je takové ujednání zjevně v rozporu s citovaným ustanovením, a to bez ohledu na fakt, že tuto smluvní pokutu si žalobkyně mohla účtovat toliko ve vztahu k prodlení žalovaného s úhradou dvou splátek úvěru. Zmíněné ujednání tedy soud posoudil ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné, neboť odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. K neplatnosti ujednání přitom ve smyslu citovaného ustanovení přihlédl i bez návrhu žalovaného.

19. Pokud jde o již zmiňovanou smluvní pokutu ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou splátky úvěru, tato byla podle názoru soudu sjednána v souladu s úpravou obsaženou v § 122 odst. 2 a 3 ZSÚ. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek úvěru (a to dokonce s úhradou více než dvou splátek, za které si žalobkyně smluvní pokutu účtovala), dospěl soud k závěru, že žalobkyni vzniklo právo na úhradu dvou jí účtovaných smluvních pokut ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou dvou splátek úvěru.

20. V neposlední řadě soud posoudil jako oprávněný též nárok žalobkyně na zaplacení požadovaných účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 660 Kč. Tento nárok vychází z ujednání obsaženého ve smlouvě, žalobkyní účtované náklady nejsou nijak nepřiměřené, navíc i pokud by měla být žalobkyní účtovaná částka posouzena jako náklady neúčelné, musel by na ni soud pohlížet jako na smluvní pokutu (viz § 122 odst. 1 písm. a) ZSÚ) a žalobkyni ji i tak přiznat, neboť by nepřesahovala limit uvedený v § 122 odst. 3 ZSÚ.

21. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobkyni v souvislosti s předmětnou úvěrovou smlouvu vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, úroku ve výši 5 145 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatku za doplňkovou službu SMS servis ve výši 245 Kč (5 * 49 Kč), smluvních pokut v celkové výši 1 000 Kč a účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dluhu vzniklého ze smlouvy ve výši 660 Kč, celkem tedy na zaplacení částky 22 545 Kč. Žalobkyně však z titulu smluvního úroku požadovala pouze částku 2 940 Kč, soud proto vycházel z toho, že žalovaný byl povinen uhradit jí pouze částku ve výši 20 340 Kč. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že by na tento dluh uhradil více než žalobkyní tvrzené 2 Kč. Soud proto vycházel z toho, že výše jeho úhrad skutečně činila 2 Kč, a tuto částku započetl oproti celkovému dluhu žalovaného ze smlouvy. Tímto způsobem dospěl k závěru, že žalovanému zbývá v souvislosti s předmětnou smlouvou doplatit žalobkyni ještě 20 338 Kč. V tomto rozsahu proto podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 20 3383 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu od 25. 7. 2022 do zaplacení, tedy za období, za které se žalobkyně domáhala úhrady úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení vychází z o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí , za jehož účinnosti prodlení žalovaného nastalo.

22. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 2 970 Kč s příslušným zákonným úrokem z prodlení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

23. O nákladech řízení soud rozhodl podle , tedy dle míry úspěchu a neúspěchu obou účastníků ve věci. Předmětem řízení bylo zaplacení 23 308 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 20 338 Kč s příslušenstvím, naopak co do částky 2 970 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta a v tomto rozsahu měl tedy procesní úspěch žalovaný. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 87 % ku 13 % ve prospěch žalobkyně, které ve smyslu shora citovaného ustanovení svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 74 % (87 – 13 = 74).

24. Náklady řízení žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 933 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 1 270,50 Kč (mimosmluvní odměna advokáta za dva úkony právní služby ve smyslu vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) po 300 Kč dle bodu 2 cit. vyhlášky a jeden úkon právní služby ve smyslu cit. vyhl. (jednoduchá výzva k plnění) v poloviční výši 150 Kč, tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle cit. vyhlášky a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 220,50 Kč dle ). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 631 Kč (74 % z celkových nákladů ve výši 2 203,50), a to k rukám zástupce žalobkyně ( ).

25. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s  na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.

Nebude-li tímto rozsudkem uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí.