Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 366/2022-21
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena advokátem Mgr. et Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa, PSČ obec a číslo
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 1 833 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 833 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 833 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 833 Kč v době od 23. 8. 2011 do 14. 12. 2022.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 833 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 833 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 833 Kč v době od 23. 8. 2011 do 14. 12. 2022.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.</b>
Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení po žalovaném zaplacení částky 1 833 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 833 Kč od 23. 8. 2011 do zaplacení.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost právnická osoba, IČO, poskytovala žalovanému od 14. 3. 2009 služby spočívající ve smluvené pojišťovací činnosti, a to na základě pojistné smlouvy číslo. Ke dni 22. 8. 2011 pojistná smlouva zanikla, ke dni zániku pojištění činil dluh na pojistném 1 833 Kč. Právním nástupcem právnická osoba se stala právnická osoba, IČO, která postoupila pohledávku žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 10. 2021. Advokát žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení. V době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobkyni částku 1 833 Kč a byl se zaplacením v prodlení.
Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu . Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku a úroky z prodlení zaplatit. Ve věci byly posuzovány právní poměry vzniklé před účinností zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , účinného od 1. 1. 2014, právní posouzení proto vychází z dosavadních předpisů (§ číslo odst. 3), a to především z ustanovení § 4 , § 5 , § 12 , § 13 , § 19 zákona č. 37/2004 Sb. , o pojistné smlouvě. Pohledávka byla žalobkyni postoupena dle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku .
Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení (§ 517 odst. 1 věta první zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku ). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení (§ 517 odst. 2 ). Zákonný úrok z prodlení upravovalo nařízení vlády č. 142/1994 Sb. , kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku (srov. § 19 odst. 1 přechodného ustanovení zákona č. 351/2013 Sb. , podle kterého výše úroků z prodlení, k němuž došlo v období do 31. 12. 2013, se posuzuje podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ).
Výrokem rozsudku pod bodem II soud žalobu částečně zamítl jako nedůvodnou, a to v části, ve které se žalobce domáhal placení zákonných úroků z prodlení za dobu od 23. 8. 2011 do 14. 12. 2022. Soud přihlédl ke skutečnosti, že věřitel s podáním žaloby vyčkával od roku 2011 do roku 2022, a žalovaný v postavení dlužníka se tedy mohl důvodně domnívat, že věřitel dluh po žalovaném již vymáhat nebude, tj. žalovaný nebude nucen hradit ani zákonný úrok z prodlení řadu let zpětně.
Podle § 3030 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , platí, že na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I. Při posouzení dané věci z hlediska ustanovení části první hlavy I. zákona č. 89/2012 Sb. soud uzavřel, že požadavkem žalobkyně na placení úroků z prodlení od roku 2011 byly ve vztahu k žalovanému porušeny zásady, na nichž spočívá soukromé právo, jsou vyjádřeny v ustanoveních § 1 až § 14 nového občanského zákoníku a jsou v nich zakotveny obecné a základní principy soukromého práva.
S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost platit úroky z prodlení v návaznosti na datum, kdy se do dispozice žalovaného dostala žaloba. Žaloba byla žalovanému vhozena do schránky dne 13. 12. 2022, dne 14. 12. 2022 mohl žalovaný dobrovolně plnit, a jestliže tak neučinil, pak je od 15. 12. 2022 povinen platit žalobkyni úroky z prodlení.
Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 3 občanského soudního řádu , neboť neúspěch žalobkyně se týkal jen části příslušenství pohledávky. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu , § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu ). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu .
Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu .
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu ).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.