Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 330/2022-16
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 516 Kč s příslušenstvím
takto:
Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 516 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 2. 5. 2021 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.
Odůvodnění:
Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 516 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 2. 5. 2021 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 16. 4. 2021 použil vozu MHD právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba anonymizováno územní celek anonymizováno, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) bez platné jízdenky a byl vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k němu, ničeho však nezaplatil. Pohledávka za žalovaným s úrokem z prodlení požadovaným žalobkyní od 16. dne po provedení příslušné kontroly byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 11. 2021, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn.
2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud má za zjištěné, že žalovaný dne 16. 4. 2021 v 11:08 hod. cestoval vozem městské hromadné dopravy dopravního podniku na lince 3, byl kontrolován, při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem a následně podepsal a převzal zápis o provedené kontrole, v němž mu bylo v souladu s tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami dopravního podniku uloženo zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč a jízdné ve výši
16 Kč. Následně bylo žalovanému písemně oznámeno postoupení vzniklé pohledávky na základě Smlouvy o postoupení souboru pohledávek č. anonymizováno číslo uzavřené dne
24. 11. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. K dlužné částce dále přirůstal úrok z prodlení, který byl v předžalobní upomínce ze dne 31. 1. 2022 k tomuto dni vyčíslen ve výši 91,04 Kč.
4. Žalovaný tím, že se pověřenému pracovníkovi právní předchůdkyně žalobkyně neprokázal platnou jízdenkou, nesplnil povinnost uloženou mu v ustanovení § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění a vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, v platném znění, vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně oprávnění požadovat po žalované jízdné a přirážku, jejíž výše je stanovena tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně. Shora uvedená pohledávka byla na základě smlouvy uzavřené dne 24. 11. 2021 ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku postoupena na žalobkyni. Návrh žalobkyně shledal soud za důvodný, a proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši 1 516 Kč.
5. Soud dále ve smyslu § 1970 občanského zákoníku přiznal žalobkyni úroky z prodlení, které požadovala od 16. dne od provedení příslušné kontroly, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy k plnění a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč) a částky ve výši 189 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně již takových návrhů jen u zdejšího soudu podala dvacet. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.
7. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání dle § 202 odst. 2 o. s. ř. přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč. K příslušenství se nepřihlíží.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.