Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 197/2022-65

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 10 958,95 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 958,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 28 401,24 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 700 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 958,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 28 401,24 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 700 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení úroku z prodlení z částky 28 401,24 Kč z titulu doplacení nároku na zaplacení škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 17 442,27 Kč a z titulu nároku na úhradu nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 10 958,95, když tyto nároky se vztahují k neoprávněnému odběru elektřiny dle , kterého se měl dopustit žalovaný v odběrném místě na adrese adresa, kdy byl neoprávněný odběr při kontrole zjištěn. Při kontrole odběrného místa techniky společnosti právnická osoba bylo dne datum zjištěno neoprávněné napojení na neměřenou část elektroinstalace. Kontrolou hlavní domovní skříně (dále jen HDS), umístěné na vnější straně obvodové zdi objektu, bylo zjištěno neoprávněné napojení na přívodní svorku pojistkového spodků ve fází anonymizováno pomocí kabelu anonymizována dvě slova x anonymizována dvě slova. Neměřený kabel byl z HDS veden po zemi skrz větrací otvor do vnitřních prostor garáže, kde byl ukončen zásuvkou. Z této zásuvky byly připojeny spotřebiče v garáži. Na neoprávněně připojeném kabelu anonymizována dvě slova x anonymizována dvě slova bylo naměřeno fázové napětí 230 V a průtok proudu. Za přítomnosti stát. instituce bylo neoprávněné napojení zdokumentováno a ukončeno. Trestní příkazem název soudu dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, jenž nabyl právní moci dne datum, byl žalovaný uznán vinným z přečinu krádeže podle a byla mu uložena povinnost spočívající v zaplacení náhrady škody ve výši 17 442,29 Kč. Se zbytkem svého nároku na náhradu škody, byl žalobce odkázán na občanskoprávní řízení. Proto se vedle zákonného úroku z prodlení z částky 28 401,24 Kč od datum do zaplacení domáhá žalobkyně úhrady nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru. Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 10 958,97 Kč představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Mezi služby externí společnosti spadá zejména práce techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, příprava podkladů a materiálů k samotné práci techniků, a jiné činnosti, které jsou nezbytné k provedení kontroly a zjištění na místě, zda se jedná o situaci neoprávněného odběru. Náklady na zjištění neoprávněného odběru se podle , energetického zákona, považují za součást náhrady škody.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K výzvě soudu projevili účastníci vůli, aby soud ve věci rozhodnul dle , (dále jen ) bez nařízení jednání. Na základě listinných důkazů předložených žalobcem pak dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.

Na základě žalobcem předložených listinných důkazů (protokol o kontrole odběrného místa ze dne datum, oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne datum, trestní příkaz název soudu dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací) má soud za prokázané, že dne datum realizovali pracovníci společnosti právnická osoba, IČO, kontrolu v žalobě uvedeného odběrného místa, kdy při kontrole v odběrném místě byl zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny. Z rozsudku název soudu dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, plyne, že žalovaný byl uznána vinným ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku skutkově vycházejícím ze skutečnosti, že se žalovaný v období od datum do datum dopustil ve shora uvedeném odběrném místě neoprávněného odběru elektřiny.

Dle zákona ve znění účinném v rozhodném období je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina.

Způsob stanovení výše škody v případě neoprávněného odběru elektřiny je uveden v ustanovení .

Dle § 9 odst. 1 vyhlášky při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

Dle odst. 9 vyhlášky výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu platného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za distribuci elektřiny; v síti nízkého napětí v sazbě C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) ceny za systémové služby, d) ceny na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů, e) ceny za činnost zúčtování operátora trhu, f) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny.

Při zjištěném množství neoprávněně odebrané elektřiny v rozsahu anonymizována tři slova tedy žalobkyně důvodně uplatňovala v anonymizováno řízení náhradu škody ve výši 17 442,27 Kč (tj. 3 052,152 kWh x 5, číslo Kč/kWh).

V odsuzujícím rozsudku byla žalovanému uložena k zaplacení náhrada škody v částce 17 442,29 Kč, která dle výpočtu náhrady škody a fakturace žalobkyně (faktura číslo ze dne datum na částku 28 401,24 Kč se splatností dne datum) odpovídá škodě způsobené neoprávněným odběrem elektřiny.

Dle § 9 odst. 12 vyhlášky součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

Žalobkyně prostřednictvím listinných důkazů (rámcová dohoda o poskytování služeb, ceník služeb, vyúčtování nákladů, výpis z účtu) doložila, že pověřená společnost právnická osoba vynaložila při zjišťování neoprávněného odběru náklady v částce 10 958,97 Kč, které jí žalobkyně uhradila. Pokud tedy žalobkyně vyúčtovala fakturou číslo žalovanému celkově k úhradě částku ve výši 28 401,24 Kč se splatností dne datum, jednalo se o v celém rozsahu oprávněný nárok.

Pokud část nároku žalobkyně v podobě náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny v částce 17 442,29 Kč již byla žalobkyni přiznána pravomocným rozsudkem v rámci anonymizováno řízení, je soud nucen dospět k závěru, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zbývající části způsobené škody v podobě úhrady nákladů na zjišťování neoprávněného odběru a úroku z prodlení z celkového nároku, je důvodná. Proto soud žalobě vyhověl.

Dle , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaný byl dne datum v prodlení. Pokud tedy žalobkyně požaduje úroky z prodlení ode dne datum, je tento požadavek rovněž oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje důvodně úroky v sazbě stanovené (tj. v sazbě 8,5 % ročně). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. , neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem v částce 800 Kč a náhradou hotových výdajů dle ve spojení s ve výši 600 Kč za 3 úkony po 300 Kč (sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis doplnění žaloby ze dne datum). Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 700 Kč.

Lhůtu k plnění soud stanovil dle .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.