Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 247/2022-21

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Vladislavou Štulcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 23 917 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 640 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 640 Kč od 13. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 22 277 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 508,08 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 176,79 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11 771,94 Kč od 29. 1. 2022 do 12. 11. 2022 ve výši 10 % ročně, úrok ve výši 29 % ročně z částky 11 771,94 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 391,09 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 179,58 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 014,18 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 10 %, úrok 29 % ročně z částky 2 014,18 od 29. 1. 2022 do 12. 11. 2022, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 640 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 640 Kč od 13. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 22 277 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 508,08 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 176,79 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11 771,94 Kč od 29. 1. 2022 do 12. 11. 2022 ve výši 10 % ročně, úrok ve výši 29 % ročně z částky 11 771,94 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 391,09 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 179,58 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 014,18 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 10 %, úrok 29 % ročně z částky 2 014,18 od 29. 1. 2022 do 12. 11. 2022, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1. 8. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem ve výši 23 917 Kč s příslušenstvím a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným došlo dne 27. 2. 2019 k uzavření Smlouvy o zápůjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 24 měsíčních splátkách po 1 240 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 27. 2. 2021. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli taktéž dne 1. 8. 2018 Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 18 měsíčních splátkách po 896 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 1. 2. 2020. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se žalobkyní dne 28. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno, byl rovněž upomenut k úhradě s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud vyzval účastníky, aby tito sdělili, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s projednáním věci bez nařízení jednání již návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, byť mu byla výzva společně s žalobou řádně doručena. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Soud dále žalobkyni vyzval, aby doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě o sdělení, jakým způsobem konkrétně zkoumal právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalované s ohledem na ust. § 86 zákona 257/2016 o spotřebitelském úvěru s tím, že byla upozorněna na nepříznivé rozhodnutí ve věci v případě nedoplnění tvrzení žalobkyně či nepředložení důkazů prokazující tvrzení žalobkyně.

5. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala vyjádřením ze dne 13. 10. 2022, kdy uvedla, že má za to, že právní předchůdce žalobkyně naplnil zákonnou povinnost prověřování úvěruschopnosti žalovaného, a to především na základě vyhodnocení údajů a informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, zj. že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako strojník, jeho měsíční příjem činí částka, žije v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, dále s ohledem na výši příjmů a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě (kartách) potvrdil úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů uvedených na obou stranách této karty. Právní předchůdce žalobkyně ani žalobkyně nedisponují kopiemi předložených dokladů, kdy žadatelé o půjčku dokumenty zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalobkyně odkazovala na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, č.j. -97 ze dne 31. 7. 2020, kdy soud konstatuje, žey, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže není důvod pochybovat o předložení těchto listin tehdejšímu věřiteli.

6. Provedeným dokazování byly soudem zjištěny následující skutečnosti:

Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 27. 2. 2019 číslo („ Smlouvy číslo“) bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřeli předchůdce žalobkyně a žalovaný, ve které se předchůdce žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, a žalovaný se zavázal, že je bude splácet v pravidelných 24 měsíčních splátkách (splátka ve výši 1 240 Kč). Převzetí finančních prostředků v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, úvěrové podmínky, oznámení a sazebník předchůdce žalobkyně.

7. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 8. 2018 číslo („ Smlouvy číslo“) bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřeli předchůdce žalobkyně a žalovaný, ve které se předchůdce žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, a žalovaný se zavázal, že je bude splácet v pravidelných 18 měsíčních splátkách (splátka ve výši 896 Kč). Převzetí finančních prostředků v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, úvěrové podmínky, oznámení a sazebník předchůdce žalobkyně.

8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2022 bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávek za její osobou, ze smluv o zápůjčce číslo číslo včetně příslušenství těchto pohledávek, na žalobkyni. Z podacího lístku ze dne 24. 2. 2022 bylo zjištěno, že dne 24. 2. 2022 byla žalobkyní žalovanému odeslána doporučená zásilka.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 12. 2022 a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávky za žalovaným z výše uvedených smluv o zápůjčce byly postoupeny z předchůdce žalobkyně na žalobkyni.

10. Z předžalobní upomínky ze dne 6. 6. 2022 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Z podacího lístku ze dne 7. 6. 2022 bylo zjištěno, že dne 7. 6. 2022 byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému odeslána doporučená zásilka.

11. Z tabulky umoření ze dne 31. 1. 2022, náležící k číslu smlouvy číslo bylo zjištěno, že k datu 24. 11. 2019 činí zůstatek nesplacené jistiny 11 771,94 Kč.

12. Z tabulky umoření ze dne 31. 1. 2022, náležící k číslu smlouvy číslo bylo zjištěno, že k datu 24. 11. 2019 činí zůstatek nesplacené jistiny 2 014,18 Kč.

13. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr (požadovaná výše zápůjčky 10 000 Kč) bylo zjištěno, že žalovaný bydlí v nájmu, má učňovské vzdělání, je svobodný, je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako strojník u jméno příjmení – zemní práce, IČO, kdy předchůdkyni žalobkyně předložil pracovní smlouvu z června 2017 a výplatní pásky z číslo, číslo. Čistý příjem žalovaného činí částka, ostatní příjmy částka, celkový příjem žalovaného tak činí částka. Měsíční výdaje žalovaného jsou představovány odhadovanými výdaji ve výši částka. Žalovaný uvedl, že nevlastní kreditní kartu, zápůjčky u jiných společností nemá.

14. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr (požadovaná výše zápůjčky 7 000 Kč) bylo zjištěno, že žalovaný bydlí v nájmu, má středoškolské vzdělání, je svobodný, je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako strojník u příjmení – právnická osoba, IČO, kdy předchůdkyni žalobkyně předložil pracovní smlouvu z listopadu 2017 a výplatní pásky z 6, 7/18. Čistý příjem žalovaného činí částka, ostatní příjmy částka, celkový příjem žalovaného tak činí částka. Měsíční výdaje žalovaného jsou představovány odhadovanými výdaji ve výši částka. Žalovaný uvedl, že nevlastní kreditní kartu, zápůjčky u jiných společností nemá, má bankovní účet na své jméno.

15. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel Smlouvu číslo Smlouvu číslo ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a 8 000 a žalovaný se zavázal, že je bude splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovanému byly finanční prostředky předchůdkyní žalobkyně poskytnuty v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem Smlouvy číslo Smlouvy číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci prověřování úvěruschopnosti žalovaného se této dotazoval na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny na základě předložených pracovních smluv a výplatních pásek. Celkovou částku dle Smlouvy číslo odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 24 měsíčních splátkách po 1 240 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 27. 2. 2021. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas. Ke dni 29. 7. 2020 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení, kdy dlužná jistina činila 11 771,94 Kč a dlužný poplatek 9 028,06 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho hrazeno. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 8 360 Kč. Celkovou částku dle Smlouvy číslo odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 18 měsíčních splátkách po 896 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 1. 2. 2020. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena 24. 11. 2019. Ke dni 1. 2. 2020 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení, kdy dlužná jistina činila 2 014,18 Kč a dlužný poplatek 1 102,82 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho hrazeno. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 13 000 Kč.

16. Žalovaný nesplácel poskytnuté zápůjčky, jak bylo ve Smlouvách ujednáno, a proto žalovanému vznikl dluh ze Smlouvy číslo sestávající se z částky ve výši 20 800 Kč (dlužná jistina 11 771,94 Kč, dlužný poplatek 9 028,06 Kč), kapitalizovaných úroků ve výši 3 176,79 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 508,08 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 771,94 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 771,94 Kč od 29. 1. 2022 a z dluhu ze Smlouvy číslo sestávající se z částky ve výši 3 117 Kč (dlužná jistina 2 014,18 Kč, dlužný poplatek 1 102,82 Kč), kapitalizovaných úroků ve výši 1 179,58 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 391,09 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 014,18 Kč od 29. 01. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 014,18 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné částku neuhradil, postoupila předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovaným, včetně jejich příslušenství, na žalobkyni. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní upomínky prostřednictvím svého právního zástupce, na kterou žalovaný nereagoval, dlužnou částku nezaplatil.

17. Podle , (dále jen„ ObčZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Dle § 2392 odst. 1 ObčZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

19. Dle § 2394 ObčZ bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

20. Podle § 1968 ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Dle § 1958 odst. 1, 2 ObčZ je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

23. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 ObčZ postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

24. Dle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

25. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

26. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

27. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Soud po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvy o zápůjčce (dle § 2390 ObčZ) shora specifikované, na jejichž základě žalovaný obdržel nejprve částku 15 000 Kč a poté 8 000 Kč. Jelikož však soud shledal tyto smlouvy neplatné, dále se nezabýval jejich ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

29. Je nepochybné, a tvrdila to konečně i žalobkyně, že na právní vztah, od nějž žalobkyně odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o spotřebitelském úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Žalobkyně pak argumentovala tím, že se schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabývala v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Žalobkyně sice po formální stránce učinila některá zkoumání (šetření v registrech a doložení příjmu žalovaného) nicméně tyto v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotila. Je zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné relevantní informace, ale je pro naplnění smyslu zákona nutné z těchto také učinit kvalifikovaný závěr. Poskytovatel spotřebitelských úvěrů má dle dikce zákona sám aktivně v daném ohledu postupovat a především pak, a to mimochodem i v ryze vlastním obchodním zájmu, jednostranné informace o poměrech spotřebitele náležitě ověřovat, k čemuž v daném případě, alespoň dle doložených důkazů, jejichž portfolio žalobkyně i přes seznámení se shora uvedeným právním názorem soudu, nijak nerozšířil (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. a navazující usnesení Ústavního soudu sp. zn. ze dne 8.7.2015), nedošlo. Je pravdou, že zákon o ochraně spotřebitele v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou (§ 87 odst. 1 zákona o SP) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26.2.2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle zákona o ochraně spotřebitele, tak dle ObčZ).

30. Žalobkyně se při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zaměřila převážně na příjmovou část poměrů žalovaného a blíže nezkoumala a předně řádně nevyhodnotila část výdajovou. Žalovaný uvedl u první zápůjčky (částka) měsíční výdaje ve výši částka a u druhé zápůjčky (částka) měsíční výdaje ve výši částka Tyto měsíční výdaje však nebyly dále blíže specifikovány, tj. jaká částka měsíčně připadá na výdaje související s bydlením (žalovaný uvedl, že žije v nájmu) a jaká část připadá ostatní výdaje. K výdajové stránce nebyla žalobkyni předložena žádná nájemní smlouva či výpisy z účtu žalovaného svědčící o jeho měsíčních výdajích. Žalobkyně se tak zcela spokojila s tvrzením žalovaného a tyto informace nebyly nikterak dokladovány.

31. Soud si je vědom, že možnosti poskytovatele úvěru v pohledu zkoumání poměrů klientů nejsou bezbřehé a tyto samozřejmě musí být přiměřené okolnostem, zejména ve vztahu k výdajům, které jsou na rozdíl od příjmů komplikovaněji doložitelné. Na druhou stranu ale nelze připustit, aby na zkoumání výdajů poskytovatelé úvěrů rezignovaly zcela, a to zvláště za situace, kdy se údaje sdělené spotřebitelem jeví jako nevěrohodné, stejně jako v tomto případě (nulové výdaje na záliby, dopravu, spoření, pojištění apod.). Odkaz na pak soud nepovažuje za přiléhavý, když daná situace sice svědčí ve prospěch žalovaného, nicméně až následkem liknavosti žalobkyně, který jedná jako profesionál. Polemika žalobkyně o hypotetické možnosti spáchání trestného činu úvěrového podvodu není pro daný občanskoprávní spor vůbec podstatná a tuto otázku, nechť si případně kladou orgány činné v trestním řízení, když navíc není vůbec známo, za jakých okolností vyplňování formuláře hodnocení klienta probíhalo. Tato polemika však není rozhodná pro posouzení žalobního nároku, resp. platnosti předmětné smlouvy, neboť z doložených důkazů s odkazem na výše uvedené nelze dospět k závěru, že žalobkyně odpovídajícím způsobem zkoumal úvěruschopnost žalovaného, resp. odpovídajícím způsobem zhodnotila informace takto získané.

32. Žalobkyně ve svém doplnění žaloby ze dne 11. 11. 2022 taktéž namítá, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru (tj. 1. 12. 2016) a neprokázání splnění povinnosti řádného zkoumání úvěruschopnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. K tomuto názoru žalobkyně se soud nepřiklonil, kdy má za to, že Soudní dvůr EU (dále jen„ SDEU“) ve svém rozsudku ze dne 5. března 2020 ve věci C -679/18 anonymizováno sdělil (nejen) českým soudům, že jsou povinny z úřední povinnosti zkoumat v případě sporů ze spotřebitelských úvěrů, zda nedošlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Současně je povinností soudů vyvodit zákonem předpokládané důsledky z porušení této předsmluvní povinnosti věřitelem. Naopak, taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem. Je tak již nepochybné, že sankcí za porušení uvedené povinnosti je absolutní, a nikoliv relativní neplatnost smlouvy. Citované rozhodnutí tedy jednoznačně deklaruje povinnost soudu zabývat se ex offo, i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel (poskytovatel) posoudil náležitě (slovy zákona„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“) úvěruschopnost spotřebitele, a pokud této povinnosti nedostál, povinnost soudu dovodit z tohoto porušení (z úřední povinnosti) následek stanovený vnitrostátním právem, tj. (absolutní) neplatnost smlouvy.

33. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobkyně uhradila žalovanému 23 000 Kč (15 000 Kč + 8 000 Kč), je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatných smluv, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ). Žalovaný v dané souvislosti žalobkyni vrátil celkem 21 360 Kč, je tedy povinen vrátit rozdíl v obou částkách ve výši 1 640 Kč. Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný byl tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 11. 11. 2022, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 12. 11. 2022. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 13. 11. 2022 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 15 % ročně (nař. vlády č. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě 10 % již od 29. 1. 2022, tedy od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 10 % ročně z částky 1 640 Kč od 13. 11. 2022 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku požadované částky a příslušenství pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (II. výrok rozsudku).

34. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. , když měl žalovaný v řízení většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnil.

35. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.