Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

115 C 128/2022-22

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Slanou ve věci

žalobce: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 67 865,63 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se v části jistiny ve výši 11 757 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 757 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 11 032 Kč a smluvní pokuty ve výši 20 240,63 Kč, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 35 868 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 545,38 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 35 868 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se v části jistiny ve výši 11 757 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 757 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 11 032 Kč a smluvní pokuty ve výši 20 240,63 Kč, zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 35 868 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 545,38 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 35 868 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou na soud dne 24. 2. 2022 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 67 865,63 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba (dále je„ právní předchůdce“) a žalovanou byla dne 31. 7. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 50 000 Kč převodem na účet žalované. Žalovaná se zavázala vrátit částku 50 000 Kč spolu s úrokem ve výši 54 990,76 Kč v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 2 916,41 Kč nejpozději do 31. 7. 2022. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky; na svůj dluh uhradila 11 757 Kč. S účinností ke dni 14. 6. 2021 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou ve výši 47 625 Kč na žalobce. V důsledku prodlení žalované vznikl žalobci nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 47 625 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 47 625 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 545,38 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 032 Kč a smluvní pokuty ve výši 20 240,63 Kč.

2. Podáním došlým soudu dne 19. 8. 2022 vzal žalobce žalobu ohledně části jistiny ve výši 11 757 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 757 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 11 032 Kč a smluvní pokuty ve výši 20 240,63 Kč, částečně zpět. Uvedl dále, že dle informací původního věřitele žalovaná uhradila částku v celkové výši 11 757 Kč, a to platbou ze dne 2. 9. 2019 ve výši 2 920 Kč, platbou ze dne 11. 10. 2019 ve výši 2 917 Kč, platbou ze dne 18. 11. 2019 ve výši 2 920 Kč a platbou ze dne 13. 1. 2020 ve výši 3 000 Kč. Úhradu žalované žalobce započetl na postoupenou jistinu ve výši 47 625 Kč a domáhá se tak zaplacení dlužní jistiny ve výši 35 868 Kč. Důkazy o posouzení úvěruschopnosti žalované žalobce nedisponuje.

3. Soud s ohledem na částečné zpětvzetí žalobního návrhu řízení v rozsahu zpětvzetí výrokem I. tohoto rozsudku zastavil v souladu s  a 2 . Souhlasu žalované s částečným zpětvzetím žaloby nebylo třeba, neboť k částečnému zpětvzetí došlo dříve, než začal soud jednat.

4. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila.

5. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu (účastníci, resp. jejich zástupci s tímto postupem soudu za použití ustanovení souhlasili).

6. Dne 31. 7. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru splatném ve splátkách číslo na základě které žalobce téhož dne poskytl převodem na bankovní účet žalované č. bankovní účet uvedený ve smlouvě částku ve výši 50 000 Kč (jak také plyne z výpisu z účtu žalobce za období od 1. 7. 2019 do 31. 7. 2019). Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 54 990,76 Kč v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 2 916,41 Kč splatných vždy k 31. dni kalendářního měsíce nejpozději do 31. 7. 2022. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny.

7. Výzvou ze dne 31. 12. 2019 a 1. 3. 2020 byly žalovaná opakovaně upomínána na výši dluhu a vyzývá k jeho úhradě.

8. Na základě dohody o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 byla pohledávka za žalovanou s účinností ke dni 14. 6. 2021 postoupena na žalobce. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována dopisem ze dne 25. 6. 2021.

9. Předžalobní upomínkou ze dne 9. 11. 2021 žalobce žalovanou na výši dluhu opětovně upozornil a vyzval ji k jeho úhradě.

10. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem

14. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

15. Podle musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

16. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

18. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy. Smluvní ujednání mezi společností právnická osoba a žalovanou, bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou.

19. Z předložené smlouvy o úvěru nevyplývá, že by se právní předchůdce žalobce řádně

a s odbornou péčí zabýval posouzením schopnosti žalované splácet poskytnutou částku. Žalobce v reakci na výzvu soudu uvedl, že důkazy o posuzování schopnosti žalované řádně splácet úvěr nedisponuje.

20. Právní předchůdce žalobce tedy nedostál své zákonem stanovené povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. ). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“

21. Žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalované úvěr v rozporu

s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú. jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté

k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přilíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C číslo).

22. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených . Ustanovení a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle . Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle . příjmení dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. ).

23. Ve světle uvedeného proto žalobci, na kterého byla pohledávka za žalovanou řádně postoupena, vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny ve výši 38 243 Kč, žalobce však po částečném zpětvzetí požadoval pouze jistinu ve výši 35 868 Kč, soud proto rozhodl výrokem I o povinnosti žalované uhradit žalobci požadovanou jistinu ve výši 35 868 Kč.

24. V části nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 545,38 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 35 868 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení soud nárok žalobce taktéž zamítl, neboť žalovaná se dosud nedostala do prodlení. Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaná je dlouhodobě nekontaktní, na výzvy nereaguje. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalované, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení. Ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru proto soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci rozsudku s odkazem na .

25. Z důvodu shora vyložených soud žalobě z části vyhověl (výrok II.) a ve zbytku nárok žalobce zamítl (výrok III.).

26. Výrok IV. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení částky ve výši 47 625 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 545,38 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 032 Kč a smluvní pokuty 20 240,63 Kč, tj. částky v celkové výši 84 443,01 Kč. Úspěch žalobce je v tomto případě představován částkou ve výši 35 868 Kč, ohledně které soud žalobě ve výroku II. vyhověl. Naopak neúspěch žalobce je představován výrokem I. a III., tedy částkou ve výši 48 575,01 Kč (v částce 11 757 Kč, 11 032 Kč a 20 240,63 Kč bylo řízení zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žalobcem, nikoli však pro chování žalované po podání žaloby, a v částce 5 545,38 Kč byla žaloba zamítnuta). Žalované, která byla z procesního hlediska úspěšnější, by proto náležela (poměrná) náhrada nákladů řízení. Jelikož však žalované v průběhu tohoto řízení žádné náklady nevznikly, resp. z obsahu spisu nevyplývají, rozhodl soud tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.