Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
9 C 45/2022-71
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Zamítá se žaloba o zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Zamítá se žaloba o zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a částky částka. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, byla dne
datum uzavřena smlouva o úvěru číslo (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se stal Předpis splátek, který tvoří přílohu č. 1. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně příslušenství ve výši částka, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru a jednorázovém administrativním poplatku při vyplacení jistiny úvěru. Celkovou dlužnou částku ve výši částka se žalovaný zavázal uhradit v anonymizováno splátkách po částka, přičemž první splátka byla splatná 30 den po uzavření smlouvy a každá další splátka vždy 30 den od splatnosti předchozí splátky. Celková splatnost
úvěru připadala na den datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Na svůj dluh uhradil žalovaný celkem částku částka, která odpovídá anonymizováno řádně uhrazeným splátkám. Na poskytnutou jistinu úvěru byla započtena částka částka a na smluvně sjednané příslušenství částka částka. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou částky částka, která představuje neuhrazenou jistinu úvěru. Žalovaný poskytnutý úvěr ke dni splatnosti poslední splátky, tj. do datum řádně nesplatil. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu z nesplacené jistiny pohledávky částka za období od 1 dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od datum do datum ve výši částka. Ke dni datum byla část závodu předchůdkyně žalobkyně, tvořená divizí spotřebitelských úvěrů, převedena na společnost právnická osoba, IČO, která se tak stala v důsledku koupě závodu věřitelem pohledávky za žalovaným. Následně byla pohledávka za žalovaným společností právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností k tomuto dni, na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka (jedná se o kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 1 dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od datum do datum), účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně za každý den prodlení z částky částka od prvního dne prodlení.
2. Usnesením č. j. 9 C 45/2022-51 ze dne datum rozhodnutí bylo řízení co do částky částka představující smluvní pokutu u důvodu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno. Po tomto zastavení zůstal předmětem řízení nárok žalobkyně na zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka. Usnesení nabylo právní moci dne datum.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jednání ve věci bylo nařízené na den datum. Žalobkyně a její zástupce se z neúčasti na jednání omluvili. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil se, přestože předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne datum, postupem podle ustanovení § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“). Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ v nepřítomnosti účastníků.
4. Z listiny označené Žádost o poskytnutí úvěru, Podklady pro posouzení bonity klienta ze dne
datum soud zjistil, že je v ní uvedeno, že žalovaný je osobou samostatně výdělečně činnou a podniká v odvětví pokrývačství a tesařství. Dosahuje čistého měsíčního příjmu ve výši částka, průměrné měsíční výdaje činí částka a další očekávané mimořádné příjmy nejsou uvedeny žádné. Nemá žádné závazky a vyživuje dvě osoby. Průměrné měsíční výdaje celé domácnosti činí částka a průměrné měsíční příjmy celé domácnosti částku částka. Získané informace si úvěrující podle této listiny ověřil občanským průkazem, řidičským průkazem a živnostenským listem. Žádost o poskytnutí úvěru žalovaný vlastnoručně podepsal.
5. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že ji uzavřela společnost x právnická osoba, IČO, jako věřitel se žalovaným, jako dlužníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši částka. Převzetí jistiny v hotovosti potvrdil žalovaný svým podpisem na této smlouvě. Žalovaný se zavázal částku částka spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka, tedy celkem částku částka zaplatit v anonymizováno splátkách po částka s tím, že první splátka je platná 30 den po uzavření smlouvy a každá další splátka až do úplného zaplacení je splatná 30 den od splatnosti předchozí
splátky. V číslo listu odst. anonymizováno smlouvy se smluvní strany dohodly, že pokud dlužník nebude plnit řádně a včas úvěr podle smlouvy, je věřitel oprávněn požadovat po dlužníkovi navíc smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky (s jejíž úhradou je dlužník v prodlení) za každý započatý den prodlení s úhradou dlužné částky. Dále může věřitel požadovat zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené právními předpisy. Úroková sazba zákonných úroků z prodlení platná v den uzavření smlouvy činí 8,05 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy se stala Příloha číslo – Předpis splátek ke smlouvě o úvěru číslo Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.
6. Z notářského zápisu NZ číslo, spisová značka sepsaného dne datum rozhodnutí JUDr. jméno příjmení, notářkou v obec soud zjistil, že na jeho základě byla část závodu společnosti x právnická osoba, IČO, který je tvořen divizí spotřebitelských úvěrů převedena společnosti právnická osoba, IČO.
7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností x právnická osoba, IČO, jako postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem dne datum, a její nedílnou součástí se stala Příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo. Nedílnou součástí smlouvy o postoupení pohledávek je také Potvrzení o zaplacení ceny za postoupení pohledávek.
8. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že tímto dopisem žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí částku částka, a je splatná k datum.
9. Z detailu pohledávky soud zjistil, že dlužná částka činí celkem částka, z toho jistina úvěru činí částka, smluvní pokuta částku částka, dlužný úrok z prodlení částku částka, paušální náklady částku částka a sankce částku částka.
10. Z Výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávek ze dne datum soud zjistil, že obsahuje přehled úkonů realizovaných ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky za žalovaným, kdy se jedná o pohledávku ze smlouvy o úvěru číslo. V rámci mimosoudního vymáhání byl žalovanému zaslán dne datum obyčejný dopis a dne datum byla uskutečněna cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka za účelem vymožení dluhu.
11. Z výzvy k úhradě ze dne datum (Předání do advokátní kanceláře) soud zjistil, že zástupce žalobkyně oznámil žalovanému, že neuhradil závazek vyplývající ze smlouvy o úvěru
číslo který činil částka, nejpozději do datum.
12. Z Výzvy před podáním žaloby ze dne datum a poštovního podacího archu ze dne
datum soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky číslo to nejpozději do datum.
13. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ ZSÚ“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
17. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel uzavřela se žalovaným jako dlužníkem dne datum v písemné formě smlouvu o úvěru číslo kterou poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr navýšený o náklady spotřebitelského úvěru splatit v dohodnutých splátkách, jak je uvedeno výše. Sjednané splátky nehradil žalovaný řádně a včas, když uhradil pouze anonymizováno měsíčních splátek v celkové výši částka. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému nepostupovala v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 ZSÚ, když se nedotazovala řádně na informace potřebné pro posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Byť žalobkyně předložila Žádost o poskytnutí úvěru, Podklady pro posouzení bonity klienta, ve kterých žalovaný uvedl výši svých příjmů a výdajů, nenavrhla a ani nepředložila žádné důkazy k prokázání svých tvrzení týkajících se skutečného ověření žalovaným uvedených tvrzení v žádosti o poskytnutí úvěru při uzavírání smlouvy o úvěru. Zástupce žalobkyně sdělil, že důkazy o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje. Z listin předložených žalobkyní tak nelze učinit závěr, že by předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 ZSÚ ověřením skutečné výše příjmů a výdajů žalovaného z jeho předložených listin. Navíc v žádosti o poskytnutí úvěru je v kolonce„ Zkontrolované dokumenty“ uvedeno, že úvěruschopnost žalovaného měla být posuzována z občanského průkazu, řidičského průkazu a živnostenského listu. Ani z jednoho uvedeného dokumentu by ovšem předchůdkyně žalobkyně nemohla zjistit skutečné měsíční příjmy a výdaje žalovaného a tím nemohla mít ani za osvědčené, že žalovaný bude ze svého příjmu i do budoucna schopen plnit své smluvní povinnosti, k nimž se zavázal. Podle přesvědčení soudu se předchůdkyně žalobkyně řádně nezabývala posouzením výdajů žalovaného. V žádosti o poskytnutí úvěru je uvedeno, že měsíční výdaje žalovaného činí při dvou vyživovaných osobách částku částka Tyto měsíční výdaje se zdají být podhodnocené, a to i za situace, kdy není zřejmé, jak má žalovaný zajištěno bydlení. Nebylo tak možné ověřit, zda předchůdkyně žalobkyně vycházela ze správných údajů. Skutečnost, že žalovaný při měsíčním příjmu částka a výdajích ve výši
částka žádá o poskytnutí finančních prostředků, nasvědčuje tomu, že jeho výdaje jsou vyšší než jeho příjmy. Za této situace by bylo namístě blíže zkoumat zejména skutečné výdaje žalovaného, a to např. výpisem z bankovního účtu žalovaného nebo dokladem SIPO, což však předchůdkyně žalobkyně neučinila. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného má tak soud s ohledem na výše uvedené za pouze formální a zjevně nesprávné. Za této situace nezbylo soudu než uzavřít, že v řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 9 odst. 1 ZSÚ, přičemž následkem je neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR
sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění). Nárok žalobkyně je tak třeba posuzovat, jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Měla by tak právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně jako plnění poskytla žalovanému částku částka, kterou by jí měl žalovaný vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaný z titulu výše uvedené (neplatné) smlouvy již poskytl plnění ve výši
částka, vrátil tak více, než byl povinen. S ohledem na toto plnění tak žalovaný žalobkyni již nic nedluží, ba naopak má přeplatek ve výši částka. Nárok žalobkyně na úhradu jistiny, úroku
a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, tak není důvodný. Stejně tak není důvodný nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení za období od datum do zaplacení, neboť k tomuto datu již žalovaný žalobkyni nic nedlužil. Soud tedy žalobu v celém rozsahu zamítl.
18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ, neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch, z procesního hlediska zavinila částečné zpětvzetí žaloby žalobkyně. Žalovanému však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, a proto soud jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.