Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

44 CO 150/2022-160

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Skalické a soudců Mgr. Dagmar Bastlové a Mgr. Bc. Aleše Klempy v právní věci

žalobce: ; jméno příjmení, narozený dne datum

bytem adresa

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: ; Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO: osobní údaje žalované

sídlem adresa

za níž jedná Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČO

sídlem adresa

o zaplacení 182 635 Kč s příslušenstvím,

o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 17. května 2022, č. j. -111

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou domáhal se žalobce ve smyslu ust. a odškodnění nemajetkové újmy, jež mu měla vzniknout v důsledku nepřiměřeně dlouhého soudního řízení, vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. s tím, že řízení trvalo od podání návrhu datum do vydání usnesení Ústavního soudu dne datum, tedy 10 let, 1 měsíc a 18 dní. Jako odškodnění požadoval peněžité plnění ve výši 182 635 Kč s příslušenstvím.

2. Shora označeným rozsudkem soud žalobu zamítl. Vycházel přitom z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , dle kterého je domněnka vzniku nemajetkové újmy v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení vyvrácena v případě, kdy se nejistota účastníka řízení ohledně jeho výsledku omezuje na to, zda bude prokázán jeho nepoctivý úmysl.

3. Takovou situaci pak soud I. stupně shledal na straně žalobce v posuzovaném řízení, ve kterém se žalobce domáhal určení, že je členem bytového družstva a že mu náleží právo k nájmu bytu a tvrdil, že mu nebylo ničeho známo o uzavření smlouvy o převodu členských práv a povinností k bytu číslo v domě v obec, anonymizována dvě slova číslo, že vše zinscenovali bez jeho vědomí jeho známí jméno příjmení a jméno příjmení. V řízení však soud na základě obsáhlého dokazování, jež zahrnovalo i obsah trestních spisů Městského soudu v Brně sp. zn. a dospěl k závěru, že tato tvrzení žalobce jsou nevěrohodná, že žalobce uzavřel platnou smlouvu o převodu členských práv a povinností k družstevnímu bytu mezi ním a jméno příjmení, a to na základě předchozí dohody mezi ním, jméno příjmení a jméno příjmení, která zahrnovala i dohodu o následném převodu na manžele příjmení, včetně ujednání o úplatnosti převodu a výší úplaty. Z těchto důvodů pak byl žalobce se svými žalobními požadavky v posuzovaném řízení neúspěšný. Soud I. stupně sice dospěl k závěru o nepřiměřené délce posuzovaného řízení (bod 25. odůvodnění rozsudku), avšak domněnku vzniku nemajetkové újmy soud označit za vyvrácenou, když výsledek řízení sp. zn. byl závislý výhradně na tom, zda se prokáže nepoctivý úmysl žalobce (bod 18. odůvodnění rozsudku).

4. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání a namítal, že s argumentací soudu I. stupně nesouhlasí, v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. se žádného nepoctivého jednání nedopustil, vedl standardní občanskoprávní řízení, ve kterém se choval standardně, rozhodně ne nepoctivě, svůj návrh opíral o tvrzení, že smlouva o převodu členských práv a povinností je neplatná, neboť neobsahuje ujednání o úplatnosti či bezúplatnosti a toto tvrzení nelze označit za nepoctivé jednání. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že žalobě bude vyhověno a přiznána mu náhrada nákladů řízení.

5. Odvolací soud poté, co přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení jeho vydání předcházející, dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. V souladu s citovanou judikaturou Nejvyššího soudu () je dle názoru odvolacího soudu třeba pohlížet na uplatněný nárok žalobce v podobě odškodnění nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení z pohledu jednoho ze základních principů ovládajících celý právní řád, spočívající v tom, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního jednání či stavu, který vyvolal, potažmo tedy i z nepoctivého úmyslu, jež byl žalobci prokázán v posuzovaném řízení, vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. . Tato základní zásada právního systému zakotvená v ust. zjednodušeně řečeno znamená, že z vlastní nepoctivosti nemůže mít nikdo prospěch.

7. Z provedeného dokazování v posuzovaném řízení, jež zahrnovalo i velké množství důkazních prostředků ze spisů Městského soudu v Brně sp. zn. a totiž vyplynulo, že žalobce do posuzovaného řízení uplatnil nárok, o kterém musel vědět, že mu nenáleží.

8. Žalobce v tomto řízení uplatnil nárok na určení, že je členem družstva a nájemcem bytu číslo v době v obec, anonymizována tři slova na základě skutkových tvrzení spočívající v tom, že dohodu o převodu práv a povinností k družstevnímu bytu ze dne datum s jméno příjmení neuzavřel, případně že ji uzavřel bez jeho vědomí pan příjmení, který se za něho na družstvu vydával poté, co mu doma odcizil formulář ohledně převodu s již úředně ověřeným podpisem žalobce (viz bod 19. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 1. 2018, č. j. -1023). Tvrzení žalobce ohledně odcizení podepsaného formuláře, který si žalobce vyzvedl na družstvo a na kterém nechal úředně ověřit svůj podpis, ze strany pana příjmení, byla shledána nevěrohodnými již v trestním řízení, vedeném proti žalobci u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , a to za situace, kdy toto trestní řízení skončilo dle ust. § 226 písm. b) trestního řádu zproštěním návrhu na potrestání pro přečin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytového prostoru, jehož se měl žalobce dopustit společně s jméno příjmení pro bránění v užívání bytu manželům příjmení, kterým byl byt následně jméno příjmení smlouvou ze dne datum převeden, když skutek spočívající v tom, že žalobce odmítal anonymizováno vpustit do bytu, nepředal jim klíče atd., postrádá aspekt nebezpečnosti pro společnost, ale převažuje v něm aspekt civilně právní. V rámci tohoto trestního řízení ale manželé příjmení i jejich syn jméno příjmení vypověděli, že o převodu členských práv k bytu jednali za přítomnosti žalobce, sám žalobce se angažoval k předání druhé dohody o převodu bytu z jméno příjmení na manžele příjmení na družstvu (jak vyplynulo z výpovědi svědkyně příjmení v tomto trestním řízení) a jak vyplývá z bodu 10., 11., 12. a 13. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 8. 2018, č. j. -1104, vydaného v posuzovaném řízení.

9. V tomto označeném usnesení Vrchní soud v Olomouci zhodnotil veškeré okolnosti případu a v bodě 14. tohoto usnesení za použití elementárních zásad logiky učinil závěr, že navrhoval – žalobce uzavřel smlouvu o převodu členství v družstvu s jméno příjmení na základě předchozí dohody mezi ním, jméno příjmení a jméno příjmení, k převodu tak došlo s jeho vědomím a souhlasem a transakci začal zpochybňovat až poté, co jméno příjmení zmizel s finančními prostředky z výtěžku obou převodů členství, neboť se cítil poškozen.

10. Z dokazování v posuzovaném řízení dále vyplynulo, že žalobce se zúčastnil s jméno příjmení dalších machinací s jiným bytem, a to bytem číslo v domě anonymizována tři slova ke škodě manželů příjmení a anonymizováno, za což byl odsouzen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 16. 4. 2013, č. j. -1268, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 8. 2013, č. j. -1304 pro trestný čin podvodu a byl mu uložen podmíněný trest odnětí svobody.

11. Z provedeného dokazování před soudem I. stupně tak vyplynulo, že žalobce se aktivně zúčastnil machinací při převodech družstevních bytů s cílem získat z nich majetkový prospěch, a to spolu se svými společníky příjmení a příjmení a poté, co společník příjmení si výnos z převodu bytu číslo v domě v obec, anonymizována tři slova ponechal pro sebe, snažil se žalobce v posuzovaném řízení na základě nepravdivých skutkových tvrzení docílit zneplatnění svých právních úkonů a na základě jim smyšlených a nepravděpodobných okolností prosazoval smyšlenou konstrukci v tom směru, že on sám o převodech bytu nic nevěděl a vše bylo dílem jeho společníků, případně že smlouva o převodu družstevního bytu je neplatná.

12. Tyto jeho nepoctivé úmysly však byly v posuzovaném řízení včetně řízení trestního, vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. a odhaleny a odmítnuty v podobě zamítnutí žaloby na určení práv k družstvu a družstevnímu bytu číslo v domě v obec, anonymizována tři slova, když z provedeného dokazování jasně vyplynulo, že žalobce vstupoval do posuzovaného řízení s nepravdivými tvrzeními a jeho jednání a úmysly, ze kterých chtěl žalobce těžit majetkový prospěch, je tak třeba hodnotit jako nepoctivé, vyvracející domněnku vzniku stavu nejistoty o výsledku řízení, když nejistotu mohl žalobce pociťovat pouze v tom směru, zda jeho nepravdy a lstivé úmysly budou odhaleny či nikoli.

13. Pokud žalobce namítá s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu, a to konkrétně rozhodnutí sp. zn. a , že odškodnění nemajetkové újmy nelze odepřít s odkazem na dobré mravy ve smyslu ust. § 3 o. z., případně velmi výjimečně tehdy, kdy by musel být výsledek řízení od počátku znám (bezdůvodná žaloba, opírající se o promlčený nárok), pak tyto judikáty na daný případ nedopadají, závěry soudu se zde opírají o absenci nejistoty ohledně výsledku řízení za situace, kdy řízení je ovládáno nepoctivými úmysly žalobce a jeho nejistota je pouze v tom, zda bude či nebude jeho nepoctivý úmysl odhalen.

14. Odvolací soud se tak ve všech směrech ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně a z těchto důvodů bylo napadené rozhodnutí jako věcně správné potvrzeno dle ust.

15. V odvolacím řízení úspěšné žalované byla dle ust. přiznána náhrada nákladů řízení dle za 2 paušály nezastoupeného účastníka po 300 Kč za úkony příprava na jednání a účast u jednání odvolacího soudu, celkem 600 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat dovolání. Dovolání se podává Nejvyššímu soudu ČR ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.