Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
5 C 132/2021-68
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 22.495,14 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.900 Kč
s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.900 Kč od datum do zaplacení;
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení částky 20.595,14 Kč,
kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 749,92 Kč,
kapitalizovaného úroku ve výši 1.076,53 Kč,
úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8.719,7 Kč od datum do datum,
úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6.819,7 Kč od datum do zaplacení,
úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 1.900 Kč od datum do zaplacení, a
úroku ve výši 15 % ročně z částky 8.276,47 Kč od datum do zaplacení,
zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.900 Kč od [datum] do zaplacení; a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části o zaplacení částky 20.595,14 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 749,92 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.076,53 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8.719,7 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6.819,7 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 1.900 Kč od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 15 % ročně z částky 8.276,47 Kč od [datum] do zaplacení, <b>zamítá.</b> III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne datum v doplněném znění, domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 22.495,14 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 749,92 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.076,53 Kč, úrok z prodlení z částky 8.719,7 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, a úrok ve výši 15 % ročně z částky 8.276,47 Kč od datum do zaplacení. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané jako smlouva o úvěru
číslo, (dále„ smlouva“), na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce vyjma jistiny též úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky v pevně stanovené výši 1.444 Kč. Dále se žalovaný zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7.350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.394 Kč
a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši
2.700 Kč. Uvedené se žalovaný zavázal zaplatit v 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Celkově žalovaný uhradil částku 13.100 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil úvěr v plné výši ve sjednané lhůtě do datum, požadoval žalobce vyjma zákonného úroku z prodlení rovněž smluvní úrok ve výši 15 % ročně z neuhrazené jistiny od data datum. Žalobci tak dnem následujícím po marném uplynutím lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo právo na úhradu: neuhrazené jistiny ve výši 8.276,47 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 443,23 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 1.431,72 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 739,15, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3.897,44 Kč, smluvní pokuty ve výši 7.707,13 Kč, úroku vyčísleného od datum do postoupení pohledávky z dlužné jistiny ve výši 1.076,53 Kč, a zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do postoupení pohledávky ve výši 749,92 Kč, úroků z úvěru ve výši 15,00% ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 8.276,47 Kč
od datum do zaplacení, a zákonných úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 8.719,70 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 8.276,47 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 443,23 Kč, od datum do zaplacení. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobci,
a to s účinností ke dni datum, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalobce žalovanému zaslal rovněž předžalobní výzvu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.
3. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle
§ 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě doložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.
4. Soudu je z úřední činnosti známo, že předmětem podnikání právního předchůdce žalobce, společnosti právnická osoba, IČO, je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, avšak tento není bankovním subjektem.
5. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že předmětem podnikání žalobce je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.
6. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný měl být ke dni žádosti ve starobním důchodu, s příjmem 8.298 Kč měsíčně, důchodem 8.013 Kč měsíčně, výdaji na bydlení a energie ve výši 1.000 Kč měsíčně a výdaji na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 3.410 Kč měsíčně. Použitelný příjem byl žalobcem vyhodnocen na částku 11.901 Kč měsíčně. Doklady doložené k žádosti mely být – občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouva
a důchodové složenky.
7. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že žalovaný coby úvěrovaný podpisem uvedené smlouvy potvrdil, že od společnosti právnická osoba coby věřitele obdržel v hotovosti částku ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli úrok ve výši 1.444 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 7.350 Kč, za náklady na vyhodnocení úvěrového případu částku ve výši 1.394 Kč, a za inkaso plateb v hotovosti inkasní poplatek ve výši 2.700 Kč. Úvěr měl být uhrazen v 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč, celková částka k úhradě činila 27.888 Kč.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s přílohou, z dodatku číslo ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne uzavření datum, a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, soud zjistil, že společnost právnická osoba
a žalobce uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek a žalovanému byla tato skutečnost oznámena.
9. Z blíže neoznačeného dokumentu soud zjistil, že žalovaný za období datum –
datum uhradil částku v celkové výši 13.100 Kč.
10. Z předžalobní výzvy ze dne datum ve spojení s podacím archem z téhož dne soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu.
11. Z ostatních soudem provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.
12. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
13. Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí (§ 75 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016; dále„ z. s. ú.“).
14. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku
z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných
a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 z. s. ú.).
15. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86 odst. 2 z. s. ú.).
16. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú).
17. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.).
18. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí
i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 o. z.).
19. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč
se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2
o. z.).
20. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný (§ 1970 o. z.).
21. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku , ve znění účinném
od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené
o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ).
22. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16 , IV. ÚS 702/20 ) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.
23. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.
24. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy
o úvěru žalobce řádně ověřoval úvěruschopnost žalovaného, jak mu to ukládal zákon
o spotřebitelském úvěru, neboť tento soudu nepředložil žádné příjmové a výdajové dokumenty žalovaného, ze kterých žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházel, tedy soudu není vůbec zřejmé, jak žalobce dospěl k výším příjmů a výdajů uvedeným v žádosti o úvěr. Ostatně z uvedené žádosti ani nevyplývá, že by právní předchůdce nějaké výdajové dokumenty žalovaného vůbec ověřoval. Lze tak uzavřít, že žalobce v rozporu se svou povinností řádně ověřit úvěruschopnost žalovaného vyšel z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka. Soud proto podle § 87 odst. 1
z. s. ú. považuje uvedenou smlouvu o úvěru za sjednanou absolutně neplatně.
25. Soud pak má za prokázané, že na základě této neplatné smlouvy byla žalobcem ve prospěch žalované poskytnuta částka 15.000 Kč. Jelikož žalovaný na poskytnutou částku zaplatil pouze 13.100 Kč, je povinen nesplacenou částku jistiny ve výši 1.900 Kč žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení, soud tento žalobci přiznal z částky 1.900 Kč za dobu od
datum do zaplacení v požadované výši sazby 8,25 % ročně, jelikož má za to, že do prodlení se žalovaný dostal právě až dnem datum, což je den následující po dni určeném ve výzvě k úhradě uplatněné jistiny ze dne datum, jako nejzazší den k úhradě dluhu. Dle potvrzení o odeslání byla žalovanému dne datum výzva odeslána, tato byla následně doručena dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání, tj. dne datum se považuje zásilka za doručenou, a žalobce žalovanému ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do datum (splatnost). Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené
o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku rok, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 0,25 %, a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.900 Kč od datum do zaplacení.
26. Z důvodu shledání absolutní neplatnosti smlouvy tak žalobce nemá právo na úhradu žádných jiných nároků než nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Proto soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.
27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V daném řízení měl převážný úspěch žalovaný, přičemž jeho neúspěch spočíval v poměrně nepatrné části, a měl by tak právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož však tomuto žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Nebudou-li splněny dobrovolně povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.