Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 230/2022-48
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 870 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení 870 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení 870 Kč s příslušenstvím se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), a obsahuje proto pouze popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne 8. 7. 2022 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 870 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno, za dobu od 23. 10. 2019 do 10. 11. 2019 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla), a to včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání ve výši 300 Kč. Výzva k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 30. 4. 2020 byla žalovanému doručena, poté co žalobkyně zákonem předepsaným procesem zjistila neexistenci pojištění a ztotožnila v žalovaném povinnou osobu.
3. Žalovaný zůstal po celou dobu neaktivní a k žalobě se přes výzvu soudu nevyjádřil.
4. Soud ve věci nařídil jednání na den 30. 11. 2022, na které se žalovaný, ač řádně předvolán, bez předchozí omluvy nedostavil, a ze kterého se žalobkyně omluvila, a proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel jen z obsahu spisu a z provedených listinných důkazů.
5. Soud dospěl ke skutkovému závěru: Žalovaný nebyl vlastníkem či provozovatelem vozidla registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno, s objemem válců motoru do 1 000 ccm, v době od 23. 10. 2019 do 10. 11. 2019, a to ani faktickým ani evidovaným, když v uvedené době byla evidovaným vlastníkem a provozovatelem paní jméno celé jméno žalovaného, datum narození, tedy osoba odlišná od žalovaného, jak to soud zjistil z vyžádaného výdeje dat z registru motorových vozidel, a dále též z výpisů RSV předložených žalobkyní. Z výpisů pojistných smluv sice plyne, že žalovaný mohl být před rozhodným obdobím uváděn v těchto pojistných smlouvách jako vlastník vozidla, resp. po jeho uplynutí jako provozovatel a pojistník vozidla, když to však podle názoru soudu nepostačuje k doložení jeho právního vztahu (evidovaného či faktického) k předmětnému vozidlu v rozhodné době. Žalobkyně tak v této skutkové otázce neunesla své důkazní břemeno, přičemž se svou neúčastí na jednání vzdala dobrodiní poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř.
6. Na uvedeném nemohly dle názoru soudu ničeho změnit ani detaily pojistných smluv za období předcházející a následující rozhodné období, když z těchto by soud zcela zřejmě nezjistil jiných skutečností, než z výpisů pojistných smluv, a proto soud tyto důkazní návrhy zamítl jako nadbytečné.
7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti – dále jen„ ZPO“, je vlastník/provozovatel motorového vozidla povinen uzavřít pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tato povinnost musí být splněna po celou dobu řádného provozu vozidla (srov. § 1 odst. 2 ZPO), přičemž poruší-li vlastník uvedenou povinnost, je povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti (§ 4 odst. 1 ZPO). Za vlastníka vozidla se má v případě určení osoby povinné k zaplacení příspěvku vlastník, zapsaný jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 ZPO), čemuž dle názoru soudu neodporuje, aby byla jako vlastník či provozovatel vozidla určena osoba odlišná od osoby evidované.
8. V řešené věci soud však určil jako osobu vlastníka a provozovatele vozidla v dotčeném období dle příslušné evidence osobu odlišnou od žalovaného, přičemž nebylo ani dostatečně doloženo, že by žalovaný byl vlastníkem či provozovatelem vozidla neevidovaným v příslušné evidenci, a proto věc uzavřel s tím, že žalovaný není osobou, na které se mohla žalobkyně po právu domáhat zaplacení příspěvku ve smyslu § 4 odst. 1 ZPO – tedy ani osobou pasivně legitimovanou v tomto sporu o jeho zaplacení.
9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni nepodařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení uvedená v žalobě, odůvodňující nároky žalobkyně, soud žalobu v celém rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku rozsudku.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně zcela úspěšnému žalovanému v řízení zjevně žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.).