Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 190/2017-200

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

všichni zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

za účasti vedlejšího účastník: celé jméno vedlejší účastnice, narozené datum

bytem adresa vedlejší účastnice

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovaným: 1. právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalované

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

2. celé jméno žalované, datum narození

bytem adresa žalované

zastoupená advokátem údaje o zástupci

3. celé jméno žalovaného

bytem adresa žalobce, žalovaného a žalované

zastoupená advokátem údaje o zástupci

pro: zdržení se imisí hluku

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhají rozhodnutí soudu, kterým by bylo žalované 1) uložena povinnost, zdržet se rušení žalobců hlukem, pocházejícím z provozovny, označené jako„ zařízení veřejného stravování 'restaurace s barem' anonymizována dvě slova, jež je umístěna v domě adresa, ulice a číslo, obec a číslo, obec, nalézající se na pozemku parcelní číslo, v k. ú. obec, zapsaných na list vlastnictví v obci obec a kat. úz. obec, a to v míře přesahující 25 dB v noci mezi 22:00 hod až 06:00 hod. ve vnitřním prostoru žalobců v jejich nemovitosti - jednotce číslo zapsané na list vlastnictví, k. ú. obec, územní celek, ve 2. patře budovy adresa, ulice a číslo, obec a číslo - obec, stojící na pozemku parcelní číslo, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobci domáhají rozhodnutí soudu, kterým by byla žalovaným 2) a 3) uložena povinnost, zdržet se rušení žalobců hlukem, pocházejícím z provozovny, označené jako„ zařízení veřejného stravování 'restaurace s barem' anonymizována dvě slova, jež je umístěna v domě adresa, ulice a číslo, obec a číslo, obec, nalézající se na pozemku parcelní číslo, v k. ú. obec, zapsaných na list vlastnictví v obci obec a kat. úz. obec, a to v míře přesahující 25 dB v noci mezi 22:00 hod až 06:00 hod. ve vnitřním prostoru žalobců v jejich nemovitosti - jednotce číslo zapsané na list vlastnictví, k. ú. obec, územní celek, ve 2. patře budovy adresa, ulice a číslo, obec a číslo - obec, stojící na pozemku parcelní číslo, se zamítá.

III. Žalobci a vedlejší účastník na straně žalobců jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů řízení částku ve výši 10 890 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného 1) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobci a vedlejší účastník na straně žalobců jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému 2) a 3) na náhradě nákladů řízení částku ve výši 21 417 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného 2) a 3) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Po právní moci tohoto rozsudku se žalobcům vrací zaplacená záloha na vypracování znaleckého posudku ve výši 8 000 Kč.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhají rozhodnutí soudu, kterým by bylo žalované 1) uložena povinnost, zdržet se rušení žalobců hlukem, pocházejícím z provozovny, označené jako„ zařízení veřejného stravování 'restaurace s barem' [anonymizována dvě slova], jež je umístěna v domě [adresa], [ulice a číslo], [obec a číslo], [obec], nalézající se na pozemku [parcelní číslo], v k. ú. [obec], zapsaných na [list vlastnictví] v obci [obec] a kat. úz. [obec], a to v míře přesahující 25 dB v noci mezi 22:00 hod až 06:00 hod. ve vnitřním prostoru žalobců v jejich nemovitosti - jednotce [číslo] zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [obec], [územní celek], ve 2. patře budovy [adresa], [ulice a číslo], [obec a číslo] - [obec], stojící na pozemku [parcelní číslo], se zamítá. II. Žaloba, kterou se žalobci domáhají rozhodnutí soudu, kterým by byla žalovaným 2) a 3) uložena povinnost, zdržet se rušení žalobců hlukem, pocházejícím z provozovny, označené jako„ zařízení veřejného stravování 'restaurace s barem' [anonymizována dvě slova], jež je umístěna v domě [adresa], [ulice a číslo], [obec a číslo], [obec], nalézající se na pozemku [parcelní číslo], v k. ú. [obec], zapsaných na [list vlastnictví] v obci [obec] a kat. úz. [obec], a to v míře přesahující 25 dB v noci mezi 22:00 hod až 06:00 hod. ve vnitřním prostoru žalobců v jejich nemovitosti - jednotce [číslo] zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [obec], [územní celek], ve 2. patře budovy [adresa], [ulice a číslo], [obec a číslo] - [obec], stojící na pozemku [parcelní číslo], se zamítá. III. Žalobci a vedlejší účastník na straně žalobců jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů řízení částku ve výši 10 890 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného 1) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalobci a vedlejší účastník na straně žalobců jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému 2) a 3) na náhradě nákladů řízení částku ve výši 21 417 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného 2) a 3) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V. Po právní moci tohoto rozsudku se žalobcům vrací zaplacená záloha na vypracování znaleckého posudku ve výši 8 000 Kč.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29.11.2017 se žalobci domáhají rozhodnutí soudu, kterým by bylo žalovaným uložena povinnost zdržet se imisí hluku, které pronikají z prostor provozovaných žalovaným 1) nacházejících se v nemovitosti ve vlastnictví žalovaných 2) a 3) do bytové jednotky, která je ve spoluvlastnictví žalobců. Byt žalobců se nachází v domě na adrese adresa žalobce, žalovaného a žalované, který je ve vlastnictví žalovaných 2) a 3) na adrese adresa žalobce, žalovaného a žalované obec se má šířit, vnitřními prostory domů a po jejich konstrukcích v nočních hodinách, z podniku anonymizována dvě slova, který se nachází v 1. NP a 1. PP domu ve vlastnictví žalovaných 2) a 3). Žalobci a další obyvatelé domu problém opakovaně řešili s provozními podniku, kdy dočasně vždy došlo ke ztišení, ale z dlouhodobého hlediska zůstala situace nezměněna. Žalobci ve svém návrhu mimo jiné popsali proces stavebního řízení, v rámci kterého žalovaný 1) provedl stavební úpravy v předmětných prostorech, s tím, že je opakovaně označoval jako restaurace s barem. Tak byl prostor označen i samotným stavebním úřadem, kdy dne 30.5.2016 bylo vydáno rozhodnutí o zkušebním provozu – zařízení veřejného stravování restaurace s barem, žalovaný 1) tak úředně vymezený a povolený účel ignoroval a prostory provozuje jako noční bar s diskotékou. Mimo to byli žalobci nuceni opakovaně se obracet na policii ČR a představitele místní samosprávy. Žalobci si imise hluku nechali změřit, a to dne 4.6.2017 v době od 00:05 – 00:30 hod., se závěrem že průměrná hladina akustického tlaku byla naměřena v hodnotě 34,4 dB, s tím že povolený hygienický limit v nočních hodinách je 25 dB. Žalobci zaslali žalovaným dne 5.9.2017 předžalobní výzvu.

2. Žalovaný 1) k podané žalobě uvedl, že nárok v ní uvedený v celém rozsahu neuznává. Žalovaný 1) popírá, že by docházelo k rušení žalobců nad míru obvyklou v daném místě, nemovitost žalobců se nachází v samém centru města, kdy v předmětné ulici se nachází několik nočních podniků a tato oblast je známa svým nočním životem. Žalovaný 1) tak popírá, že by to byl právě on, kdo ruší žalobce hlukem. Ze strany žalovaného 1) byla přijeta veškerá možná opatření k tomu, aby se hluk z jeho provozovny nešířil. K provedenému měření pak žalovaný 1) uvedl, že z předmětného protokolu nikterak nevyplývá, že by se naměřený hluk šířil z podniku, který provozuje, a zároveň hodnoty naměřené jen lehce překračují nastavené hygienické limity.

3. Žalovaní 2) a 3) se k podané žalobě vyjádřili tak, že namítli ve vztahu k nim nedostatek pasivní věcnou legitimaci. Žalovaní 2) a 3) potvrdili svůj vlastnický poměr k budově nacházející se na adrese adresa žalobce, žalovaného a žalované, jakož i to, že dne 31.7.2012 předmětné prostory v tomto domě pronajali žalovanému 1). Žalovaní 2) a 3) proto dovozují, že jim nelze uložit povinnost zdržet se šíření imisí hluk, když oni sami žádný hluk nevytvářejí. A zároveň nedisponují žádným právním nástrojem, kterým by mohli šíření hluku zabránit. Žalovaní 2) a 3) rovněž poukázali na to, že žalobci nikterak neprokázali, že by k jejich rušení docházelo nad míru místních poměrů, a to ani předloženým protokolem ze dne 4.6.2017, kdy byt žalobců se nachází v centru města, v rušné oblasti, kde je mnoho nočních podniků, kdy tedy není zcela postaveno najisto, zda jsou žalobci rušeni hlukem vycházejícím z tvrzené provozovny.

4. Přípisem ze dne 5.9.2018 oznámila celé jméno vedlejší účastnice svůj vstup do řízení jako vedlejší účastník na straně žalobců, s tím, že je vlastnicí bytové jednotky ve stejném domě jako žalobci, tedy na adrese adresa žalobce, žalovaného a žalované, s tím, že má na zájem posílit postavení žalobců a zároveň chce ochránit svá práva, neboť hluk z provozovny je slyšet i v jejím bytě, pročež má právní zájem na výsledku sporu.

5. Žalobci a vedlejší účastník se dále vyjádřili ke skutečnosti, že soud má rozhodovat s ohledem na stav, jaký tu je v okamžiku vyhlášení rozhodnutí. K tomu uvedli, že pro posouzení věci je rozhodující stav v době vyhlášení rozsudku pouze ve věcech, v nichž rozsudkem dochází ke vzniku, změně nebo zániku právního vztahu mezi účastníky, kdy o takovou to situaci v daném případě nejde. Odkázali pak na rozhodnutí NS ze dne 13.11.2008 sp. zn. , dále ze dne 24.2.1999 sp. zn.: , ze dne 24.8.2006 sp. zn.: a ze dne 26.4.2006 sp. zn.: . Žalobci pak shrnuli, že v případě negatorní žaloby není třeba, aby zásah, před kterým chrání, trval v době podání žaloby, anebo aby předtím měl ráz opakovatelnosti či soustavnosti. Lze podat žalobu jen na základě jednoho zásahu do práva, pokud jeho provedení svědčí o tom, že opakování vyloučit nelze. Nebezpečí opakování pak dovozují zejména z toho, že žalovaní účelově a nepravdivě popírají žalobní nárok. U žalovaného 1) pak nebezpečí opakování plyne ze samotné podstaty jeho podnikání. Žalobci k tomu pak doplnili, že k rušení dochází nejméně od roku 2014.

6. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobci a vedlejší účastník na straně žalobců jsou vlastníky bytových jednotek v domě na adrese adresa žalované, že žalovaní 2) a 3) jsou spoluvlastníky bytového domu nacházejícího se na adrese adresa žalobce, žalovaného a žalované. Rovněž tak nabylo sporu o tom, že žalovaní 2) a 3) přenechali do pronájmu prostory nacházející se v domě na adrese adresa žalobce, žalovaného a žalované, kde žalovaný 1) provozuje podnik anonymizována dvě slova.

7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

Z předložených LV číslo jakož nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalobci jsou spoluvlastníky bytové jednotky nacházející se v 2 NP domu na adrese adresa žalobce, žalovaného a žalované, žalovaní 2) a 3) jsou pak spoluvlastníky budovy na adrese adresa žalované v této nemovitosti se pak nachází v 1 NP a 1. PP podnik anonymizována dvě slova provozovaný žalovaným 1) na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi ním a žalovanými 2) a 3).

8. V letech 2014 a 2018 docházelo k opakovanému kontaktování Policie ČR se stížnostmi na rušení nočního klidu (soupis telefonátů vyhotovený žalobci a přepis některých z těchto hovorů).

9. Dne 26.5.2016 byl vyhotoven protokol o kontrolní prohlídce konané téhož dne, kdy bylo zjištěno, že v předmětných prostorách byly učiněny protihlukové opatření, která zůstala od roku 2015 nezměněna. Bylo tedy domluveno, že zkušební provoz bude prodloužen s tím, aby se opětovně prozkoumali stížnosti obyvatelů sousedního domu a případně byla přijata další protihluková opatření. Rozhodnutím stavebního odboru anonymizována dvě slova obec a číslo ze dne 30.5.2016 byl pak povolen zkušební provoz podniku anonymizována dvě slova, a to do dne 31,5, 2017

10. Žalobci vyzvali žalované 2) a 3) k plnění přípisem ze dne 28.4.2016 přípisem ze stejného dne pak žalobce a) oslovil s žádostí o pomoc radního anonymizována dvě slova obec a číslo. Dne 27.9.2014

11. Dne 16.4.2014 vypracoval příjmení příjmení jméno studii v rámci, které bylo navrženo stavební řešení, tak aby došlo k zabránění šíření hluku z provozovny anonymizována dvě slova do prostoru okolních nemovitostí. V rámci přípravy této akustické studie provedl svědek příjmení neoficiální měření, a to v samotné provozovně a dále ve dvou bytech v domě anonymizována dvě slova anonymizováno, ze kterého vyplývá, že byly překročeny hygienické limity.

12. Dne 16.5.2017 (dále též„ měření číslo) a dne 4.6.2017 (dále též měření číslo) bylo provedeno autorizované měření hluku. Měření číslo bylo provedeno na žádost žalovaného 1) v čase 22:10 – 22:50 hodin s cílem stanovením maximálních hladin akustického tlaku ve vnitřních chráněných prostorách v bytových domech na adrese adresa žalobce, žalovaného a žalované, působených hudební produkcí z podniku provozovaného žalovaným 1). Měření číslo provedl anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, a to přímo v provozovně, v bytě číslo na adrese adresa, 23 a 23,4 dB (hygienický limit je pak 25 dB).

13. Objednatelem měření číslo byl žalobce a), uskutečnilo se dne 4.6.2017 době číslo až 0.30 hodin v bytě žalobce a) na adrese adresa žalobce, žalovaného a žalované, a provedl ho příjmení příjmení, který byl v rámci řízení slyšen jako svědek. Maximální hladina akustického tlaku naměřené v chráněném vnitřním prostoru bytu žalobců emitovaného hudební produkcí v klubu anonymizována dvě slova dosahovala v průběhu měření nejvýše hodnotu 34,1 Db. Hodnota naměřená tedy překročila stanovené hygienické předpisy.

14. Na jednání konaném dne 16.1.2019 byli vyslechnuti svědci příjmení příjmení (který vypracoval v roce 2014 akustickou studii a v roce 2017 provedl měření v bytě žalobců) a anonymizováno jméno jméno (který bydlí v domě na adrese adresa).

15. Svědek jméno k předmětu sporu uvedl, že bydlí v 1 NP sousedního domu. Jeho dům přímo sousedí s domem na adrese anonymizována tři slova. Přibližně před 2 roky došlo k rekonstrukci prostor na adrese anonymizována tři slova a byla tam otevřena diskotéka, od té doby dochází ke kontinuálnímu rušení v nočních hodinách především po 23 hodině, a to zejména otřesy. Hluk trval vždy tak do 4 hodin do rána, kromě pondělí a úterý, kdy byly zavírací dny. Podobné problémy řešili s podnikem v protějším domě, kde se hluk také šířil po konstrukci budovy. Situaci se snažil řešit se žalovanými 2) a 3), kdy starší z nich si na hluk také stěžovala. Rovněž opakovaně volal v noci obec ČR, aby sjednala nápravu, a to přibližně 35krát za celou dobu, k ničemu to však nevedlo.

16. Svědek příjmení k předmětu sporu uvedl, že zhruba před rokem a půl prováděl měření v bytě žalobců. Bylo to v nočních hodinách, byly naměřeny hodnoty přesahující hygienické normy pro noční hodiny. Produkce z podniku byla relativně zřetelně slyšet v ložnici žalobců. Měřením hluku se zabývá cca 24 let a tak 5krát za rok provádí tento typ měření, tedy hluk šířící se z nočního podniku po konstrukci domu. Svědek dále uvedl, že přibližně před dvěma a půl lety prováděl měření v domě kde se nachází noční klub, kdy se také spolupodílel na vytváření akustické studie, která měla přinést stavební řešení pro zabráněn šíření hluku z daného podniku. Z výpovědi svědka vyplynulo, že hluk který naměřil v ložnici žalobců se šířil z podniku provozovaného žalovaným 1).

17. Svá skutková zjištění soud opřel o nesporná tvrzení účastníků, shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností, a o výslechy svědků. Vzhledem k tomu, že soudu bylo předloženo několik protokolů o měření hluku a to z roku 2014 (kdy se jednalo o neoficiální měření) a dále pak dva protokoly o oficiálním měření, které byly pořízeny v krátkém časovém rozmezí, 16.5.2017 a 4.6.2017, kdy každé z těchto měření mělo opačný závěr, tedy v jednom případě byly naměřeny hodnoty překračující hygienické limity a v druhém případě tyto hodnoty překročeny nebyly. Soud za dané situace dospěl k závěru, že stav kdy by docházelo k šíření imisí hluku, které žalobce obtěžují nad míru přiměřenou daným poměrům a zároveň překračují hygienické limity nebyl prokázán, pročež soud poučil žalobce ve smyslu Žalobci navrhli k důkazu provedení dalšího aktuálního měření. Za tím účelem soud usnesením ze dne 21.8.2019 č.j.: ustanovil celé jméno znalce znalcem z oboru technické, specializované měření a hodnocení hluku v životním a pracovním prostředí. Znaleckým úkolem bylo provést měření hluku v bytě žalobců v nočních hodinách a určit, zda k imisím hluku dochází z prostor podniku provozovaného žalovaným 1). Následně přípisem ze dne 11.9.2020 pak znalec soudu sdělil, že provedl místní šetření v bytě žalobců. Na základě tohoto šetření zjistil, že situace se od podání žaloby výrazně změnila. Vzhledem k celosvětové pandemické situaci ubylo turistů a hudební produkce probíhá omezeně. Následně byl usnesením ze dne 13.1.2021 znalec zproštěn svého úkolu, neboť provozovny byli z nařízení vlády ČR uzavřeny, a znalecký úkol nebylo možno splnit.

18. Soud ve věci následně nařídil na dne 24.9.2021 jednání, na kterém zástupce žalobců a vedlejšího účastníky soudu sdělil, že v současné době k imisím hluku nedochází.

19. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

Podle ustanovení , , vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

20. Vzhledem k tomu, že dle názoru soudu lze omezení vlastnického práva, v daném případě v podobě uložení povinnosti zdržet se imisí hluku, pouze v případě kdy k těmto imisím skutečně dochází a s ohledem na situaci, že poslední měření bylo provedeno v červnu roku 2017, tedy více než před 4 roky, nelze v současné chvíli, tedy v době rozhodování soudu, takovou to povinnost žalovaným uložit. K tomu soud rovněž podotýká, že druhé oficiální měření uskutečněné v květnu roku 2017 překročení hygienických limitů neprokázalo. Pokud tedy k těmto imisím hluku docházelo, což se vzhledem k četnosti kontaktování Policie ČR ze strany žalobců a jiných obyvatel domu, a stejně tak výpovědi svědka příjmení, jeví jako vysoce pravděpodobné, naposledy k těmto imisím docházelo v roce 2019 a v současné době se tak již neděje, což uvedl znalec i samotní žalobci. Zároveň nebylo zcela postaveno na jisto překročení hygienických limitů, kdy byla provedena dvě měření, každé s opačným závěrem, zda k těmto překročením dochází či nikoliv. Nad rámec výše uvedeného se pak soud ještě zabýval judikaturou, na kterou žalobci odkazovali, s tím, že v případě negatorní žaloby není třeba, aby zásah, před kterým chrání, trval v době podání žaloby, anebo aby předtím měl ráz opakovatelnosti či soustavnosti. Žalobci rovněž uvedli, že lze podat žalobu jen na základě jednoho zásahu do práva, pokud jeho provedení svědčí o tom, že opakování vyloučit nelze. K tomu soud uvádí, že Usnesení NS ze dne 13.11.2008 sp. zn. , se zabývá skutkově zcela odlišnou věcí, kdy se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost rozvázat s ním pracovní poměr a zároveň mu vydat příslušná potvrzení s tím související. V tomto svém rozhodnutí, kdy bylo dovolání odmítnuto, NS mimo jiné konstatoval v souvislosti s ustanovením následující:„ Jestliže tedy odvolací soud dospěl shodně se soudem prvního stupně k závěru, že žalobě nelze vyhovět proto, že„ požadavkům žalobce bylo vyhověno ještě před rozhodnutím ve věci“, postupoval v souladu s ustanovením a s ustálenou judikaturou, neboť vycházel ze skutkového stavu věci tak, jak byl zjištěn v době vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně; přihlédl správně k tomu, co nastalo až po podání žaloby, avšak do vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně. Soud má tedy za to, že z tohoto usnesení NS, závěr tvrzený žalobci nevyplývá. Pokud pak jde o rozsudek NS ze dne 24.2.1999 sp. zn.: , ten se rovněž zabýval skutkově zcela odlišnou situací, kdy se jednalo o přivolení soudu k výpovědi z nájmu bytu, kdy NS dospěl k závěru, že je nesprávný právní názor odvolacího soudu, že pro zkoumání výpovědního důvodu je rozhodující stav v době rozhodování soudu. V souzeném případě se však nejedná o zkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, soud tedy setrval na svém právním názoru. V Rozsudku NS ze dne 24.8.2006 sp. zn.: se pak projednávala věc o vydání bezdůvodného obohacení, kdy NS dospěl k závěru, že ohledně výše bezdůvodného obohacení je třeba vycházet ze stavu, kdy k němu došlo, nikoliv ze stavu při rozhodování ve věci samé. K tomu soud opět uvádí, že se jedná o zcela odlišnou skutkovou situaci, ze které závěr žalobců nevyplývá a toto rozhodnutí nelze na souzený případ použít. V neposlední řadě pak žalobci odkázali na rozhodnutí ze dne 26.4.2006 sp. zn.: , který se zabýval skutkově obdobnou věcí, tedy obtěžováním imisemi hluku. V daném případě NS konstatoval, že:„ zakazuje obtěžování jdoucí nad míru přiměřenou poměrům. Jde tu jak o poměry místní, tak o poměry druhové (např. při obtěžování provozem restaurace se přihlíží k jak poměrům v místě, tak i k poměrům obecně daným při provozu určitého druhu restaurací). Stanovení toho, zda jde o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, je věcí soudcovského uvážení. Soud však musí vždy zjistit, jaká míra obtěžování nepřekračuje přiměřené poměry jak v daném typu lokalit, tak i v konkrétním místě; bude-li však obvyklá míra obtěžování hlukem v daném místě vyšší, než je míra obvyklá v jiných obdobných lokalitách (např. v obytných sídlištích), přičemž tato vyšší míra bude způsobena jednáním, pro které není území v takových lokalitách určeno (např. hlučné hudební produkce v obytné zástavě či v její blízkosti), bude pro posouzení věci rozhodující nižší míra obtěžování obvyklá v obdobných místech; místní zvyklosti v tomto případě nejsou rozhodující. Pokud by se totiž hranice mezi přípustným a nepřípustným obtěžováním měla určovat jen podle poměrů v daném místě a čase a ne podle poměrů, které jsou žádoucí a které by měly přetrvávat, nebylo by možné domáhat se úspěšně ochrany podle ObčZ v případě, že i chování všech ostatních fyzických nebo právnických osob v místě je z hlediska tohoto ustanovení závadné. Z toho vyplývá, že soud rozhodující o návrhu na ochranu podle uvedeného ustanovení se nemůže omezit jen na konstatování, že namítaný zásah je v souladu stavem v místě obvyklým, ale musí vždy zohlednit míru přiměřenou poměrů (které by tu měly být). V případě, že obtěžování překračuje meze stanovené správním (hygienickým apod.) předpisem, přesahuje i míru přiměřenou poměrům (viz např. Sedláček, J.: Vlastnické právo. Praha: V. Linhart, 1935, s. 106). Jestliže soud zjistí, že dochází k obtěžování žalobce nad míru přiměřenou poměrům (příp. že jde o vážné ohrožení výkonu jeho práva), žalobě vyhoví; v odůvodnění rozsudku vyloží míru obtěžování, která je ještě v dané věci přiměřená poměrům a míru obtěžování v dané věci.“ Z výše citovaného rozhodnutí tak vyplývá, že je třeba při hodnocení intenzity imisí hluku vždy posuzovat poměry v daném místě ve vztahu na tvrzené obtěžování imisemi.

Soud v souzeném případě zjistil, že k obtěžování žalobců v současné době nedochází vůbec, protokoly o provedeném měření předložené oběma stranami sporu, dokumentují rozporné hodnoty a v současné situaci nelze měření provést. Soud tedy uzavírá, že vzhledem k tomu, že v současné chvíli k imisím hluku nedochází, překročení hygienických limitů se žalobcům nepodařilo prokázat soud žalobu, jako nedůvodnou zamítl.

21. Výroky soudu o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. , jelikož žalovaní měli ve věci plný úspěch, soud jim tedy přiznal, vůči žalobcům a vedlejšímu účastníku na straně žalobců, nárok na náhradu nákladů řízení. Nálady žalovaného 1) jsou představovány částkou 10 890 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , , , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 1 500 Kč za vyjádření ve věci samé ze dne 26.3.2018 dle a. t., z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dne 12.9.2018, 16.1.2019 a 24.9.2021 dle a. t., včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 000 Kč ve výši 1 890 Kč.

22. Náklady řízení žalovaných 2) a 3) činí 21 417 Kč, kdy odměna za jeden úkon právní služby pro jednoho z žalovaných činí jak uvedeno výše 1 500 Kč. Dle ust. § 12 odst. 4 a.t. je odměna, při zastupování dvou nebo více osob, snížena o 20%. Výsledná odměna za jeden úkon právní služby pro 2 žalované tak činí částku 2 400 Kč. Tato odměna sestává z částky 2 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 400 Kč za vyjádření ve věci samé ze dne 27.3.2018 a 9.11.2018 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 400 Kč za účast na jednání soudu dne 12.9.2018, 16.1.2019 a 24.9.2021 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 1 200 Kč za účast na jednání soudu dne 1.10.2021, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t., včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 700 Kč ve výši 3 717 Kč.

23. Vzhledem k tomu, že nebylo možno provést důkaz znaleckým posudkem, jak je uvedeno v odst. č. 17 tohoto odůvodnění, soud rozhodl o vrácení složené zálohy, ve výši 8 000 Kč na vyhotovení tohoto znaleckého posudku, žalobcům.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu Praha, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.