Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 273/2022-21
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudcem Mgr. Annou Vrdlovcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 530 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 530 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 1 530 Kč od 9.3.2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 530 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 1 530 Kč od 9.3.2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou doručenou soudu dne 1.6.2022 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 8.3.2022 v údaj o čase hod. cestoval dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní, a to metrem linky linka metra, a uzavřel tak s žalobkyní smlouvu o přepravě osob. Při přepravní kontrole provedené žalobkyní se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné. Žalovaný byl kontrolorem na místě vyzván k zaplacení jízdného ve výši 30 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly. Žalovaný ničeho neuhradil a ode dne následujícího po přepravní kontrole se tak dostal do prodlení s úhradou pohledávky. Žalovaný ničeho neuhradil ani poté, co byl žalobkyní předžalobně upomenut.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila při podání návrhu na zahájení řízení a žalovaný se k výzvě soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ).
4. Soud provedl dokazování pouze důkazy, které předložila žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu nečinný.
5. Z provedených důkazů (zápis o provedené přepravní kontrole z 8.3.2022 číslo Smluvní přepravní podmínky název, Tarif název) má soud za prokázané, že žalovaný dne 8.3.2022 v údaj o čase hodin cestoval prostředkem veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní, a to metrem linky linka metra, aniž by se při přepravní kontrole ve stanici název obec prokázal platným jízdním dokladem. Z předložených Smluvních přepravních podmínek dále vyplývá pro tento případ povinnost uhradit kromě jízdného také přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Při provedené přepravní kontrole byl žalovaný k zaplacení jízdného i přirážky vyzván, ničeho však neuhradil, a to ani následně, ač byl žalobkyní upomínán (předžalobní upomínka ze dne 18.5.2022, vč. potvrzení o odeslání písemnosti).
6. Dle ust. § 2550 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen o.z.) tím, že žalovaný použil dopravního prostředku žalobkyně, byla mezi nimi uzavřena smlouva o přepravě, z níž žalovanému vyplynula povinnost zaplatit jízdné stanovené Tarifem žalobkyně na částku 30 Kč. Žalovaný porušil svoji povinnost jízdné uhradit, dle ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. , o drahách, mu tak vznikla povinnost zaplatit přirážku k jízdnému, která je Smluvními přepravními podmínkami žalobkyně stanovena na částku 1 500 Kč.
7. Provedeným dokazováním soud uzavřel, že žaloba byla podána po právu. Žalobkyně předloženými důkazy prokázala, že s žalovaným byla dne 8.3.2022 uzavřena smlouva o přepravě, žalovaný nezaplatil stanovené jízdné a následně ani přirážku k jízdnému. S ohledem na výše uvedené tak soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky nastala v den přepravy a žalovaný ničeho neuhradil, octl se s placením pohledávky v prodlení a soud tak žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.