Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 222/2021-61
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši částka, ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8,25 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a ohledně úroku 18,87 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], ohledně kapitalizovaného úroku ve výši [částka], ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,25 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a ohledně úroku 18,87 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum a doplněnou v průběhu řízení domáhal po žalované zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka
od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši
částka a úroku 18,87 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi původním věřitelem právnická osoba, IČO, a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce číslo
na základě níž jmenovaná společnost poskytla žalované peněžní prostředky ve výši
částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, a že žalovaná na uvedenou smlouvu uhradila celkově pouze částka.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž
se žádný z účastníků nedostavil a pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal
z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků a u uvedeného jednání provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti.
3. Dle obchodního rejstříku společnost právnická osoba, IČO,
od datum existuje pod názvem právnická osoba, a žalobce existuje
od datum. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo uzavřené dne datum (nikoli datum, jak uvedl žalobce) mezi společností právnická osoba, IČO, a žalovanou, se jmenovaná společnost zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši částka na anonymizováno týdnů a žalovaná se zavázala uhradit půjčku spolu s úrokem ve výši částka, s poplatkem za administrativní činnost ve výši částka a s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, v anonymizováno týdenních splátkách po částka. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná převzala jistinu v hotovosti
při podpisu smlouvy. Žalovaná jmenované společnosti sdělila, že její čistý měsíční příjem hlavní činí částka a další příjmy částka, že její měsíční výdaje činí částka
na domácnost a částka na osobní výdaje, což soud zjistil z karty zákazníka ze dne
datum. V této kartě je dále uvedeno, že k ověření finanční situace žadatele byly předloženy výplatní pásky a pracovní smlouva. O dokladech prokazujících výdaje žalované v kartě zákazníka nic uvedeno není. Soudu nebyly předloženy žádné doklady, kterými by poskytovatel úvěru informace žalované o jejích výdajích ověřoval. Žalobce ani v řízení netvrdil, že by výdaje žalované nějak ověřoval.
4. Pohledávka poskytovatele úvěru z uvedené smlouvy byla postoupena žalobci (zjištěno
ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, z oznámení o postoupení pohledávky datovaného dnem datum).
5. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení postoupený nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, na zaplacení sjednaných úroků a sjednaných poplatků na základě smlouvy
o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona
č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSÚ“). Podle § 1970 OZ
po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
6. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je
to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou,
je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu
na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
7. Byť v citovaných ustanoveních je až do datum neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce,
že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr.
8. Soud posoudil učiněná zjištění s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů
a zmíněnou judikaturu Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie a dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by se poskytovatel úvěru (předchůdce žalobce) řádně zabýval úvěruschopností žalované ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZSÚ, jelikož z žádného z provedených důkazů nevyplynulo, že by výdaje žalované zjišťoval jinak, než pouze na základě jejího sdělení, což nelze považovat za spolehlivé a dostatečné prověření její úvěruschopnosti. Soud proto považuje předmětnou úvěrovou smlouvu za sjednanou neplatně.
9. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta první OZ, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
10. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobce žalované na základě neplatné smlouvy o úvěru, uzavřené jako spotřebitelský úvěr, ze dne datum poskytl tentýž den částku částka, že sám žalobce uvedl, že žalovaná na předmětnou smlouvu zaplatila celkem částku částka, a v řízení nebylo zjištěno, že by bylo na uvedenou smlouvu zaplaceno více, a žalobce prokázal, že mu nárok úvěrujícího z uvedené smlouvy byl postoupen, je žalovaná povinna zaplatit žalobci jako postupníkovi rozdíl mezi mu poskytnutou a jí vrácenou částkou, tj. zaplatit částku částka, proto žalobě ohledně této částky vyhověl. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by se výzva věřitele k úhradě uvedené částky dostala do dispoziční sféry žalované dříve, než doručením žaloby, je dle názoru soudu žalovaná v prodlení od následujícího dne a je tedy povinna žalobci zaplatit i úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně.
11. S ohledem na uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).
12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož, měl-li účastník
ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví,
že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že žalované, která byla ve věci úspěšnější, žádné náklady v řízení nevznikly, soud žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.