Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
5 C 89/2022-63
Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 22 704 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 750 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení další částky v celkové výši 12 954 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 9 870,73 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, úroku ve výši 28 % ročně z částky 9 870,73 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 541,64 Kč, tak v tomto rozsahu se žaloba žalobkyně zamítá.
III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 750 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Pokud se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení další částky v celkové výši 12 954 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 9 870,73 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, úroku ve výši 28 % ročně z částky 9 870,73 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 541,64 Kč, tak v tomto rozsahu se žaloba žalobkyně zamítá.</b> <b>III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, ze dne 15. 6. 2022, doplněnou dne 12. 8. 2022, upřesněnou dne 17. 10. 2022, domáhá se žalobkyně zaplacení částky ve výši 22 704 Kč (dlužná jistina 9 870,73 Kč, poplatky za poskytnutí a správu úvěru ve výši 5 033,27 Kč, smluvní pokuta ve výši 5000 Kč, sankční poplatky ve výši 2 800 Kč) s příslušenstvím, tj. kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 541,64 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 870,73 Kč od 18. 3. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 9 870,73 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, a to z titulu Smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 2. 11. 2019 mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO – právním předchůdcem žalobkyně (jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky). Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 7 494 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 225 Kč, poslední splátka činila 169 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku ve výši 250 Kč, a to dne 15. 11. 2019. Žalovaná neplnila své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, v důsledku jejího prodlení vzniklo žalobkyni právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek z celkové dlužné částky ohledně níž je žalovaná v prodlení, která byla kapitalizována ke dni 1. 2. 2022. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 žalobkyni.
Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, právnická osoba, jako poskytovatel půjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva.
Právní předchůdce žalobkyně prověřil výši závazků a platební morálku žalované nejdříve z databází (tzv. úvěrových registrů) umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované a dalších informačních zdrojů nezávislých na žalované. Žalobkyně poukazuje na skutečnost, že i když zákon o spotřebitelském úvěru ukládá věřitelům povinnost nahlédnout do těchto databází pouze v případech, je-li to nezbytné, právní předchůdce žalobkyně tak činí vždy. V Bankovním registru klientských informací (BRKI), právní předchůdce žalobkyně zjistil, že žalovaná nemá žádný negativní záznam. V Nebankovním registru klientských informací (NRKI) a v registru příjmení není u žalované veden žádný negativní záznam dle zjištění žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně nezjistil žádné negativní informace ani v interní databázi, která obsahuje data pro řízení rizik. V insolvenčním rejstříku zjistil, že proti žalované nebylo zahájeno insolvenční řízení, z centrální evidence exekucí ověřil, že v době uzavření smlouvy nebyla proti žalované vedena žádná exekuce; průkaz totožnosti žalované nebyl evidován v databázi neplatných dokladů, jak právní předchůdce žalobkyně zjistil v databázi Ministerstva vnitra České republiky. V interní databázi prověřil, že žadatel úvěru nemá trvalé bydliště na obecním nebo městském úřadu. Žalovaná předložila před podpisem smlouvy číslo Doklad o rodičovském příspěvku, tedy Rozhodnutí o přiznání dávky, ze kterého je patrné, že žalovaná je osobou v domácnosti. Vázaný zástupce právního předchůdce žalobkyně vyplnil na základě dokumentů předložených dlužníkem před uzavřením smlouvy zákaznickou kartu ke smlouvě. Předmětná zákaznická karta je dokumentem, ve kterém jsou pravdivě a úplně uvedeny veškeré ověřené relevantní informace pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr ze strany žalované příjmení základě daných podkladů bylo doloženo a vázaným zástupcem právního předchůdce žalobkyně ověřeno, že žalovaná má pravidelný měsíční příjem ve výši 12 474 Kč a ostatní příjmy žalované činí 10 861 Kč. Následně na základě daných podkladů bylo doloženo a vázaným zástupcem právního předchůdce žalobkyně ověřeno, že další čisté příjmy domácnosti jsou ve výši 25 600 Kč, v součtu tedy příjmy dosahují výše 48 935 Kč.
Žalovaná se ve věci nevyjádřila, z nařízeného jednání se omluvila.
2. Existence společnosti právnická osoba, IČO (dále jen:„ právnická osoba“), byla zjištěna z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka číslo, z kterého též plyne, že jako předmět podnikání společnosti je od 13. 6. 2011 zapsáno„ poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“. Oprávnění právnická osoba k poskytování spotřebitelského úvěru plyne z informace obec národní banky; datum oprávnění k činnosti 22. 2. 2018, doba trvání oprávnění 31. 12. 2023.
3. Existence právnická osoba právnická osoba, IČO, byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka číslo.
4. Ze zákaznické karty vyplněné dne 2. 11. 2019 se podává, že zástupkyně právnická osoba jméno příjmení (fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství s datem vzniku oprávnění 3. 6. 2019 – informace o jméno příjmení) nesprávně vyplnila rodné číslo žalované číslo (správně: číslo), žalovaná měla bydlet v nájemním bytě, byla vdaná, čerpala mateřskou dovolenou, počet vyživovaných osob činil 8, jako čistý příjem byla započítána částka ve výši 12 474 Kč, jako ostatní příjem částka 10 861 Kč Kč, další čisté příjmy domácnosti měly čítat 25 600 Kč (tyto příjmy nebyly doloženy) když zástupkyně právnická osoba ověřila, dle zápisu v kartě, potvrzení o příjmu číslo 2019 a Výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Z předložených ústřižků poštovních poukázek plyne, že žalované, jako příjemci, byla Úřadem práce České republiky – krajská pobočka obec, poukázána dne 11. 9. 2019 částka ve výši 9 318 Kč (příspěvek na živobytí 9/ 2019), dne 12. 9. 2019 částka ve výši 3 294 Kč (doplatek na bydlení 9/ 2019), dne 17. 9. 2019 částka ve výši 10 861 Kč (příspěvek na dítě), dne 14. 10. 2019 částka ve výši 11 862 Kč (doplatek na bydlení 10/ 2019, příspěvek na živobytí 10/ 2019), dne 15. 10. 2019 částka ve výši 10 861 Kč (příspěvek na dítě). Z výpisu z centrální evidence exekucí, plyne, že byl vyhotoven dne 10. 8. 2022, dotaz se týkal osoby s rodné číslo - k tomuto rodnému číslu bylo nalezeno ke dni 10. 8. 2022 0 záznamů.
5. Standardní informace o spotřebitelském úvěru (jejichž obdržení potvrdila žalovaná svým podpisem dne 2. 11. 2022) korespondují s údaji uvedenými ve smlouvě o spotřebitelském úvěru číslo z které bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 2. 11. 2019 mezi právnická osoba a žalovanou; právnická osoba poskytla žalované v hotovosti peníze ve výši 10 000 Kč s úrokovou sazbou pevnou po celou dobu trvání smlouvy ve výši 28 % ročně a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a za poskytnutí spotřebitelského úvěru uhradit právnická osoba poplatek ve výši 5 154 Kč, který sestává z úroků ve výši 2 266 Kč a částky za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garance neuplatnění pohledávky Providentu v případě úmrtí zákazníka ve výši 2 888 Kč. Zároveň žalovaná přistoupila k volitelnému doplňkovému pojištění - celková částka pojistného činí za sjednanou dobu pojištění 2 340 Kč. Celkovou dlužnou částku sestávající z jistiny, poplatků a částky pojistného, tedy 17 494 Kč, se žalovaná zavázala splatit v hotovosti s využitím služeb obchodního zástupce v 78 splátkách, splatných vždy ke každému konci splátkového období (při zvolení týdenního splátkového období), kdy pro hotovostní variantu spotřebitelského úvěru začíná běžet prvním splátkové období dnem uzavření smlouvy; výše jedné splátky od první do předposlední činí 225 Kč, poslední splátka činí 169 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, z nichž plyne, že pokud je spotřebitelský úvěr hrazen hotovostí, je zákazník povinen splátky hradit vždy do rukou oprávněného zástupce právnická osoba, a to v místě bydliště zákazníka, nedohodne-li si zákazník se právnická osoba jiné místo. Každá jednotlivá částka zaplacená zákazníkem bude započten na zákazníkovy dluhy v pořadí podle data jejich splatnosti, a to od nejstaršího dluhu. V případě dluhů se stejnou splatností je platba přiřazována na jednotlivé dluhy, resp. části dluhu, v následujícím pořadí: splatné náklady spojené s vymáháním pohledávek; splatné pohledávky pojistného, bylo-li přistoupeno k volitelnému doplňkového pojištění; splatný poplatek za spotřebitelský úvěr; splatná jistina spotřebitelského úvěru; splatné sankční poplatky; nesplatná část jistiny; nesplatná část poplatku. Pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku celkové dlužné částky, má právnická osoba právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení, pokud tím nedojde k překročení zákonem stanovené maximální celkové výše smluvních pokut uplatněných podle smlouvy (článek 6.1. Smluvních podmínek). Společnost Provident má právo rovněž na náhradu účelně vynaložených nákladů, kterému v důsledku zákazníkova prodlení vzniknou, a to ve formě poplatku za zaslanou upomínku a poplatků za zahájení vymáhání dluhu. Poplatek za zaslanou upomínku je paušalizovanou náhradou účelně vynaložených nákladů vzniklých právnická osoba v souvislosti s vyhotovením a odeslání upomínky, prostřednictvím které bude zákazník upozorněn na výši nedoplatku evidovaného k datu odeslání této upomínky - výše poplatku za upomínku činí 300 Kč; výše poplatku za vymáhání dluhu činí 1 000 Kč (články. 6.2., 6.3., 6.4. Smluvních podmínek).
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky je zřejmé, že tato byla uzavřena dne 28. 1. 2022 mezi právnická osoba, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem; postupník s postupitelem se dohodli na postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce anebo smluv o zápůjčce, se všemi právy s nimi spojenými, specifikovaných v příloze číslo. Z přílohy číslo seznamu postoupených pohledávek - plyne, že postoupena byla i pohledávka za žalovanou ze smlouvy číslo.
7. Z přehledu plateb se podává, žalovaná uhradila pouze jednu splátku, a to ve výši 250 Kč dne 15. 11. 2019.
8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2022 a potvrzení o podání ze dne 11. 2. 2022 je patrné, že žalované bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy číslo ze právnická osoba na žalobkyni, zároveň byla žalovaná vyzvána k okamžitému splacení dluhu (výzva ze dne 10. 2. 2022).
9. Z předžalobní výzvy plyne, že tato byla vyhotovena dne 20. 5. 2022, žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky 23 933,61 Kč, a to ve lhůtě sedmi dnů od datace výzvy; z potvrzení o podání plyne, že zásilka byla odeslána dne 24. 5. 2022 na adresu adresa.
10. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům, vyjma důkazu výslechem jméno příjmení, když soud nemá pochybnost o tom, že ověřila totožnost žalované, vyplnila zákaznickou kartu a prověřovala příjmy žalované na základě dokumentů, které jsou specifikované v zákaznické kartě; zároveň má soud skutkový stav za dostatečně zjištěný a výslech považuje za nadbytečný.
11. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Dne 2. 11. 2019 projevily žalovaná a právnická osoba vůli uzavřít smlouvu, na jejímž základě poskytla tato společnost žalované částku v celkové výši 10 000 Kč. Žalovaná vrátila částku ve výši 250 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 1. 2022, byla pohledávka právnická osoba za žalovanou postoupena na žalobkyni, tato skutečnost byla žalované oznámena. V době poskytnutí úvěru čerpala žalovaná mateřskou/rodičovskou dovolenou, byla příjemcem doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a příspěvku na dítě, měla 8 vyživovacích povinností, odhadované měsíční výdaje činily 5 000 Kč, jako další příjmy domácnosti byla zohledněna částka ve výši 25 600 Kč. Při ověřování úvěruschopnosti žalované bylo pracováno s nesprávným rodným číslem, a to číslo. Žalovaná byla žalobkyní před podáním žaloby vyzvána k uhrazení dluhu do 27. 5. 2022, tato výzva jí byla odeslána dne 24. 5. 2022.
12. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází z ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen:„ občanský zákoník“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen:„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalobkyně (podnikatel – ustanovení §420 odst. 1 občanského zákoníku) je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jako nebankovní poskytovatel (ustanovení
§ 9 a násl., § 169 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalovaná je spotřebitelem (ustanovení § 419 občanského zákoníku); smlouvu je třeba posoudit jako smlouvu spotřebitelskou, podléhající režimu speciálních ustanovení obsažených § 1810 a násl. občanského zákoníku, v jejichž rámci je
třeba smluvní ujednání účastníků přednostně posuzovat. Žalované v postavení spotřebitele tak náleží zvýšená ochrana.
13. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3). Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů – srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka.
14. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud shledává předmětnou smlouvu absolutně neplatnou, když právní předchůdce žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nepostupoval s odbornou péčí (tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti), neboť poskytl peníze osobě v hmotné nouzi (žijící ze sociálních dávek) s osmi vyživovacími povinnostmi, navíc při ověřování údajů z bankovních a nebankovních registrů zadával nesprávné rodné číslo, tzn. že nekontroloval údaje týkající se žalované. Soud poznamenává, že poskytovatel úvěru nemůže spoléhat, že druhá strana jedná poctivě, naopak sám musí vyvinout úsilí ke zjištění, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet (povinnosti ověřit tvrzení spotřebitele obecně plyne např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka). Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další) vyložil článek 8 směrnice 2008/48, a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně).
15. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. spisová značka). Z ustanovení § 2991 občanského zákoníku se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). V ustanovení § 2993 občanského zákoníku se podává, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
V souvislosti se smlouvou o úvěru, měla žalobkyně žalované poskytnout doplňkovou službu -pojištění úvěru. Dle ustanovení § 118 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru pokud poskytovatel nebo třetí osoba na základě smlouvy mezi třetí osobou a poskytovatelem poskytuje doplňkovou službu související se smlouvou o spotřebitelském úvěru, odstoupením od této smlouvy zaniká i závazek ze smlouvy o doplňkové službě. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru má soud (per analogiam) za to, že smlouva o doplňkové službě je již od samého počátku neplatná.
16. Pohledávka právnická osoba za žalovanou byla postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. občanského zákoníku (srovnej Rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. spisová značka).
16. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a přiznává jí pouze rozdíl mezi poskytnutou částkou (částkou, o kterou se žalovaná obohatila) a částkou, kterou žalovaná splatila; ve zbytku žalobu zamítá.). S ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka soud nepřiznává úroky z prodlení.
17. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když při rozhodování o nákladech řízení zohlednil i příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. ústavní nález) a zčásti úspěšná žalovaná by tak měl právo na náhradu nákladů řízení; žádné jí však nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.