Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 230/2018-61

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedou senátu Mgr. Petrem Novákem jako samosoudcem ve věci

žalobců: a/ celé jméno žalobkyně, narozená dne datum

bytem ulice a číslo, PSČ obec

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

b/ celé jméno žalobce, narozený dne datum

bytem adresa žalobce

c/ celé jméno žalobce, narozený dne datum

bytem adresa žalobce,

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

d/ celé jméno žalobkyně, narozená dne datum

bytem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

e/ celé jméno žalobkyně, narozená dne datum

bytem adresa, obec

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

sídlem adresa žalované

o zaplacení 615 855 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobcům částku 615 855 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně

za dobu od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni, společně a nerozdílně, nahradit žalované náklady řízení ve výši 600 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobcům částku 615 855 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalobci jsou povinni, společně a nerozdílně, nahradit žalované náklady řízení ve výši 600 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou dne datum Obvodnímu soudu pro Prahu 3 se žalobci na České republice domáhali zaplacení částky 615 885 Kč s příslušenstvím, z titulu škody způsobené při výkonu veřejné moci. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 16. 10. 2018,

č. j. -26 byla věc postoupena zdejšímu soudu, jako soudu místně příslušnému,

a to z toho důvodu, že organizační složkou, která má v projednávané věci za stát jednat

je nikoli (v žalobě označený) Státní pozemkový úřad, ale Ministerstvo zemědělství (dále jen„ žalovaná“).

2. Žalobci uvedli, že na základě smlouvy o převodu pozemků číslo 8 PR 00/71, uzavřené

s Pozemkovým fondem České republiky dne datum (dále jen„ smlouva“), s právními účinky vkladu práva ke dni datum, nabyli vlastnické právo k pozemku číslo

(v té době označeného číslo), zapsaném v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, pro katastrální území Stará Plesná, obec Ostrava. V době uzavření této smlouvy byl v katastru nemovitostí zapsán, jakožto vlastník stát.

3. V roce 2007 kontaktovala žalobce paní jméno příjmení, datum narození, bytem adresa, se sdělením, že vlastníkem předmětného pozemku parc. číslo je ona,

a to na základě rozhodnutí Magistrátu Města Ostravy, Městský pozemkový úřad č. j. P číslo ze dne 9. 10. 1992, které nabyl právní moci dne datum. Předmětné rozhodnutí Magistrátu Města Ostravy, Městský pozemkový úřad č.j. PÚ/R-201- 89/92-Bá

ze dne 9. 10. 1992 nebylo zasláno Městským pozemkovým úřadem na katastrální úřad, respektive nebylo pozemkovým úřadem řádně předáno středisku geodézie k provedení záznamu o změně vlastníka, čímž měl být chybně označen, jakožto vlastník i nadále stát.

Na základě výše uvedených skutečností následně došlo k provedení duplicitního zápisu

v katastru nemovitostí, a to tím způsobem, že na list vlastnictví, k. ú. ulice obec byli jakožto spoluvlastníci zapsání žalobci, konkrétně paní celé jméno žalobkyně v podílu číslo, celé jméno žalobce v podílu 1/6, celé jméno žalobce v podílu 1/6, celé jméno žalobkyně v podílu číslo a celé jméno žalobkyně v podílu číslo, dále pan jméno celé jméno žalobce v podílu číslo a paní jméno příjmení v podílu 1/2. Duplicitně pak byla zapsána paní jméno příjmení, jakožto vlastník celé nemovitosti

(v podílu 1/1).

4. Ve věci bylo následně vedeno řízení o určení vlastnického práva k pozemku parc. číslo v rámci kterého Okresní soud v Ostravě dospěl k závěru v rozsudku č.j.  - 341 ze dne 25. 3. 2015, že Pozemkový úřad Ostrava měl postoupit své rozhodnutí o schválení dohody o vydání předmětných pozemků na provedení záznamu ve Středisku geodézie

do datum a po datum podle o katastru nemovitostí

na provedení záznamu o vzniku vlastnického práva k předmětným nemovitostem dle , zákona o půdě, a dále, že smlouva uzavřena mezi Pozemkovým fondem a žalobci je absolutně neplatná. V řízení byla tedy úspěšná žalobkyně, paní jméno příjmení, což bylo následně potvrzeno také rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 4. 2016,

č. j. .

5. Z výše uvedeného vyplývá, že Pozemkový úřad při převodu vlastnického práva

k předmětnému pozemku paní jméno příjmení v roce 1992 pochybil, kdy nepostoupil své rozhodnutí příslušenému orgánu, jak byl povinen v souladu se ,

o půdě a dále pochybil v roce 2000 také Pozemkový fond, který uzavřel smlouvu se žalobci

a provedl převod vlastnického práva k pozemku, který již nebyl v jeho vlastnictví, což mělo být v rámci vnitřní lustrace zjištěno. Žalobci byli tedy po dobu téměř patnácti let v dobré víře, že jsou oprávněnými vlastníky předmětného pozemku a tedy v zákonných lhůtách nepožadovali vydání jiného náhradního pozemku dle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

6. ulice orgány svým nesprávným postupem způsobily, že byla mezi žalobci a Pozemkovým fondem v roce 2000 uzavřena absolutně neplatná smlouva, tedy že se nestali vlastníky předmětného pozemku a v zákonných lhůtách ani neuplatnili nárok na vydání jiného náhradního pozemku. Tímto jednáním správních orgánů vznikla žalobcům škoda ve výši

615 855 Kč, jež odpovídá hodnotě podílu na předmětném pozemku. Cena pozemku parc. číslo k. ú. ulice obec byla stanovena znaleckým posudkem číslo ze dne datum na částku ve výši 1 231 770 Kč. Žalobci byli spoluvlastníky poloviny, kdy druhá polovina náležela paní jméno příjmení. Výše uvedené škoda je tedy vypočtena jakožto polovina

z celkové hodnoty předmětného pozemku.

7. Žalobci požadují náhradu škody z titulu ušlého zisku. Charakter ušlého zisku totiž může mít

i majetková újma spočívající v tom, že nedošlo k nabytí vlastnického práva k nemovitosti,

jež na poškozeného měla být převedena (Usnesení Nejvyššího soudu ). Škoda žalobcům tedy vznikla tím, že nedošlo k nabytí vlastnického práva z důvodu nesprávného postupu správních orgánů a již bylo fakticky znemožněno požadovat vydání jiného náhradního pozemku s ohledem na vypršení stanovené prekluzivní lhůty v zákoně č. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

8. Žalobci vyzvali žalovanou (pozn. soudu: Státní pozemkový úřad) dne datum, aby v souladu

s ustanovením a násl. , o odpovědnosti za škodu způsobenou

při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů, nahradil žalobcům způsobenou škodu, avšak žalovaná v zákonem stanovené lhůtě 6 měsíců nijak nereagovala a způsobenou škodu neuhradila.

9. Žalovaná uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná namítá, že žalobci, neuplatnili před podáním žaloby nárok na náhradu škody u Ministerstva zemědělství, které je v tomto případě oprávněno jednat za stát. Stěžejním důvodem pro zamítnutí žaloby je skutečnost, že pozbytím vlastnictví konkrétního pozemku, který byl žalobcům vydán jako pozemek náhradní, jim nebyla způsobena škoda, neboť v důsledku této skutečnosti nezanikl jejich nárok na jiný náhradní pozemek z vlastnictví státu.

10. Ze spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 3. 2015, č. j. -341, ve spojení

s (potvrzujícím) rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 4. 2016, č. j. , které nabyly právní moci dne datum, bylo vyhověno žalobě paní jméno příjmení, proti žalobcům, jméno celé jméno žalobce a jméno příjmení, kterou se jméno příjmení domáhala určení, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. číslo – orná půda, o výměře 3 501 m2, nacházejícím se v katastrálním území Stará Plesná, obec Ostrava, okres okres. Soudy obou stupňů dospěli k závěru, že jméno příjmení je vlastnicí předmětného pozemku. Vlastnictví k němu nabyla pravomocně k datum, a to bez ohledu na to, zda

u střediska geodézie byl proveden záznam o vlastnictví. Bylo chybou Pozemkového úřadu, který své rozhodnutí o schválení dohody nezaslal Středisku geodézie do datum ani

po datum. Po datum již Česká republika nebyla vlastníkem předmětných pozemků,

a proto smlouva o převodu pozemku 8 PR 00/71 ze dne 12. 7. 2000 mezi žalovanými (tedy mj. žalobci v projednávané věci), je neplatná.

11. Soud uvádí, že o skutkovém stavu mezi účastníky v projednávané věci není sporu a vyplývá též z obsahu shora uvedeného spisu Okresního soudu v Ostravě. Lze shrnout, že předmětný pozemek byl v roce 1992 vydán jméno příjmení (rozhodnutí Magistrátu města Ostravy, Městského pozemkového úřadu ze dne 9. 10. 1992, č. j. P číslo, kterým byla schválena dohoda o vydání nemovitosti dle ). Tato okolnost však nebyla sdělena Středisku geodézie. Pozemek tak byl nadále veden jako pozemek

ve vlastnictví státu a takto byl na základě smlouvy o převodu pozemků číslo 8 PR 00/71, uzavřené s Pozemkovým fondem České republiky dne datum„ vydán“ (mimo jiné) žalobcům a to jako pozemek náhradní podle O vlastnictví pozemku pak probíhal soudní spor, kdy bylo pravomocně určeno (právní moc datum),

že vlastníkem pozemku je jméno příjmení.

12. Po právní stránce soud věc posuzoval dle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem

a dle o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Dle ust. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

13. Soud uzavírá, že v projednávané věci k nesprávnému úřednímu postupu jednoznačně došlo. Žalobci správně uvádí, že proces lustrace pozemků, který předcházel„ vydání“ náhradního pozemku žalobcům je úředním postupem ve smyslu Následkem několika pochybení (opomenutí) a nesprávné lustrace pozemku takto došlo k „ vydání“ pozemku (mj.) žalobcům, přičemž se však jednalo o pozemek, který již nebyl ve vlastnictví státu. V důsledku tohoto nesprávného úředního postupu se žalobci několik let domnívali, že jsou vlastníky pozemku a jejich restituční nároky byly vypořádány. Žalobci proto nežádali

o vydání jiného náhradního pozemku.

14. Pokud pak žalovaná namítá, absenci předběžného uplatnění nároku dle ust. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a tedy nesplnění podmínky pro uplatnění nároku

u soudu dle ust. § 15 odst. 2 téhož zákona, jde o přepjatý formalismus. Žalobci svůj nárok uplatnili u Státního pozemkového fondu, tedy u organizačně podřízené složky žalované. Navíc v projednávané věci od doby, kdy žaloba obsahující požadavek na zaplacení peněžitého zadostiučinění, byla žalované (u které měl být nárok předběžně projednán) doručena, uplynula lhůta šesti měsíců a uplatněný nárok v ní nebyl dobrovolně uspokojen. Žalovaná též jednoznačně uvedla, že nárok žalobců neuznává a uspokojit jej dobrovolně nehodlá. Za této situace ani není nutné na předběžném projednání nároku trvat, neboť by to nebylo účelným (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. ).

15. Soud však musí přisvědčit druhé námitce žalované, že v projednávané věci nejsou splněny další dvě podmínky odpovědnosti státu za škodu a to vznik škody a příčinná souvislost mezi takovou škodou a zjištěným nesprávným úředním postupem. Žalobci tvrdí, že v důsledku nesprávného úředního postupu jim„ již bylo fakticky znemožněno požadovat vydání jiného náhradního pozemku s ohledem na vypršení stanovené prekluzivní lhůty v zákoně č. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku“.

16. Taktomu ovšem není. Účastníci při jednání dne datum učinili nesporným, že všichni žalobci jsou oprávněnými osobami (resp. jejich dědici), kterým vzniklo právo na jiný pozemek podle Na takové oprávněné osoby však, dle současné právní úpravy, lhůty uvedené v  tohoto zákona nedopadají (srovnej ). Žalobci tak stále mohou požadovat vydání jiného náhradního pozemku. Jejich nároky tak zůstaly zachovány a k tvrzené škodě tak dojít nemohlo. Absentuje-li škoda, absentuje i příčinná souvislost s nesprávným úředním postupem. Podmínky odpovědnosti státu za škodu tak naplněny nejsou.

17. Soud proto neshledal důvodným sám základ nároku a žalobu tedy v celém rozsahu zamítl, aniž se zabýval jeho výší (výrok I. tohoto rozsudku).

18. Výrok II. tohoto rozsudku se opírá o ust. , dle kterého platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jelikož ve věci zcela uspěla žalovaná, soud jí přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů. Nezastoupené žalované přísluší pouze paušální náhrada hotových výdajů dle ust. ,

ve spojení s vyhl. č. , ve výši 300 Kč za úkon. Soud přiznal žalované tuto náhradu za jí požadované dva úkony a to za písemné vyjádření k žalobě a účast při jednání. Žalované tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši 600 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho splnění návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.